Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Včera jsem dočetl knihu, od které jsem sice nečekal zázraky, ale zároveň jsem nebyl připraven na to, jak otřesný to bude paskvil. Na odreagování a odpočinek po práci si vybírám jednoduchou beletrii, nejlépe bestsellery od autorů profláklých jmen. Tentokrát padla volba na The Tristan Betrayal (Robert Ludlum™ - nekecám, jeho jméno je vážně registrovaná obchodní známka).
Četl jsem od tohoto chrliče špionážních bestsellerů trilogii o Bournovi (do češtiny byl filmovými producenty první díl zmrzačen jako Agent beze jména) - přesně takový druh knih, jaký jsem schopen číst po únavném dni. Člověk o tom nemusí moc přemýšlet, má to spád, absurdní zápletky, tajné vládní organizace a neporazitelné hrdiny.
Proto jsem se na tristanovskou zradu docela těšil. Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný - jakoby to ani nepsal ten samý autor. Text je užvaněný, předvídatelný, plochý a hloupý. Mnozí by možná řekli to samé i o zmiňovaném Bournovi, ale v Tristanovi se před čtenářem otevírá zcela nový svět netušených hovadin a spisovatelského amatérismu. Zní to celé poslepovaně, začátečnicky a tak nepravděpodobně, že nějaké suspension of disbelief (někde jsem to viděl překládané jako "vědomá suspenze nedůvěry", hmm...) prostě nepadá v úvahu.
Statečně jsem to však dočetl a pak se podíval na 'net, jestli jsem jediný, komu ta kniha připadala otřesná. A na Wikipedii mě čekalo překvapení: on to totiž skutečně nepsal Robert Ludlum, nýbrž tzv. ghostwriter. Ludlum těsně před svou smrtí sepsal náčrt zápletky a nakladatelství pak najalo bezejmenného pisálka, který si z prstu a z poskytnuté osnovy vycucal celou knihu. Že by se mu podařilo trefit Ludlumův styl psaní, to se tedy říct nedá. I jednoduchý bestseller asi vyžaduje nějaký ten talent.
Byla to však opět Wikipedie, která mi pak spravila náladu. Ze zvědavosti jsem si totiž pročetl, co se tam píše o ghostwriterech, přičemž mi padl zrak na levý sloupec, kde je i odkaz na ruskou verzi hesla. Když jsem na něj najel myší, málem jsem smíchy poprskal monitor. Rusky se totiž ghostwriter řekne литературный негр. Nádhera. Vzpomněl jsem si na afirmativní akci a také na to, jak mi jeden kamarád ukazoval postarší česko-ruský slovník, kde byl i pojem "Bůh ví"; jako ruský ekvivalent bylo uvedeno výstižné, zdravě pesimistické a hlavně v kontextu neuvěřitelně vtipné spojení slov: чёрти знают (čorti znájut).
Tiskni Sdílej:
"Cert vi" je pouzivane i v cestine, i kdyz ne tolik rozsirene.Jasně - ale mně se líbí to, že to bylo uvedeno jako překlad k "Bůh ví", ne k "čert ví".
Až se tu čtení z PDA, tabletů nebo nevímčehoještě stane naprosto normální, tak správný geek bude číst z papíruZ toho elektronického )
A dufam,ze si to ako spravny geek cital v elektronickej podobe, napr. na PDA :)Kdepak - já totiž nejsem moc geek (a navíc mám rád opravdové papírové knihy).
Už po několika stránkách jsem však byl otrávený a znuděný ... Statečně jsem to však dočetl Tak tohle fakt nechápuMálokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší..."). A pak jsem najednou v polovině a říkám si, že když už jsem to vydržel tak dlouho, tak ten zbytek mi nic neudělá...
Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořád ("Ten začátek je blbej, ale pak se to určitě zlepší...").Někde slyšel toto: je dost nepravděpodobné, že by se podařilo nějakému autorovi napsat něco dobrého omylem, aniž by poznal, že je to dobré. Takže pokud by měl autor začátek knihy špatný a zbytek dobrý, pozná to – a těžko uvěřit tomu, že tam ten špatný začátek nechá a nepřepíše to.
Málokdy se mi stane, že bych rozečtenou knihu úplně vzdal. Většinou si totiž říkám, že to přeci nemůže být taková bída pořádHm, tak to máme úplně obráceně. Já dávám většinou šanci tak 3-5 stránek... pak odkládám. Buď je to skutečně blbě napsáno anebo jsem ještě blbej já K těm odloženým se ale pak po čase vracím a leccos z té druhé kategorie kupodivu napodruhé či napodesáté zaujme
anebo jsem ještě blbej jáNa tenhle druh jsem zapomněl. Takové občas odkládám a vracím se k nim po pár letech nebo po přečtení několika jiných knih. A často se pak divím, jak je možné, že mě to napoprvé nezaujalo. Daleko horší je situace u knih, které jsem kdysi četl a po dlouhé době je otevírám znovu. Mnohdy se stane, že mě kniha, na kterou mám skvělé vzpomínky, s odstupem několika let vůbec nebaví. Nebo si až teď uvědomím, jaká je to vlastně blbost.