Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
BRUS!
Fakt že na linuxu neexistuje řada alternativ, radši bych psal špičkových programu, je jasné, ale co stím?
Problémy bych viděl v několika rovinách:1) zákazník, tedy člověk potřebující na UniX/LinuX nějaký software je USER/LOSER, teda naprostý hovado který nedokáže s komplem nic a jediný co potřebuje je klikací nástroj. Tedy sám si program nedokáže naprogramit.
2)Programátoři k životu nic nepotřebují. Stačí jim připojení k netu, gcc a někteří FIREFOX. Tedy programátoři sami od sebe nic nenaprogramují aniž by je někdo nekopl.
3) Nejasný model v programení, tedy není jasný zadavatel výkonavatel a hlavně motivace k vytvoření programu.
...........................
Anallízačka:z bodu 1) vyplývá že by bylo potřeba někde na webu, třebas na abíčku vytvořit nějaký kouktek kde by se rozumným způsobem vznášeli potřeby na software, tak aby je viděla i druhá strana mince a to programátoři. Protože programátoři samotnou potřebu programu nemají tudíž nemuže se zlepšoval GNU/linux jako takový protože jednoduše programátora nenapadne udělat GUI kravinu která mu přijde zbytečná a nutit FUCKING USERa začít programit něbo šahat často do příkazovky je taky peklo...
z bodu 2) a 3) zase plyne že programátor jednoduše nemá motivaci něco pro fucking USERA programit. A Ani vlastně neví pořádně co by takovej fucking user chtěl...
..........................
Návrh
Proto by se mě osobně třebas líbilo kdyby vznikl na českém webovem prostoru, třebas na abíčku nějaký koutek kde by lidi vznášeli třebas nápady na programy které jednoduše nejsou. S tím že by se mohla udělat nějaká nadace či sbírka na program který není s tím že když by byla částka na kontu projektu dostatečná tak by se našel nějaký programátor který by to za ty prachy naprogramil. S tou částkou si to představuju že by to bylo takové tržiště, aukce, prostě lidi by nadhazovali částky a programátor by se třebas našel sám až by bylo dostatek prachů(rozumějme pro toho programátora).Tiskni Sdílej:
Problém je ten, že aplikace, který na linuxu chybí, nebo jsou nepoužitelný nejsou z kategorie "naprogramuju za víkend". Většinou to jsou projekty takovýho rozsahu, že i velké firmy tenhle SW vyvíjí několik let a do vývoje "nacpou" neskutečný množství prostředků.
PS titulek zapisu je trapna a lacina provokaceale zafungovala ... bohužel btw, kam se poděl nápad sbírek na podporu vybraného projektu? nebo jsem zas něco prospal?
Inu řikal jsem sim že to zprovoznim pod linuxem. jediná použitelná aplikace se jevil KBARCODE uměl skoro všechno co jsem potřeboval až na to že když jsem chtěl použít databázi, protože máme mnoho druhů zboží a pokaždý potřebuju vytisknout X set štítků jednoho druhu, tak z databáze uměl tisknou jenom posloubnosti a ne si vybrat jednu položku z databáze a tu pak namnožit.GUI okénko - Blaženka zadá počet a druh kódů - selekt do DB - výpis - tisk. Řešení hotové za pár hodin. Více níže. ad použitelnost a přítulnost debilům: předpokládejme, že je každý program určen nějaké, ehm, cílové skupině. Člen skupiny jiné (příklad si vem ze mne) bude pochopitelně hulákat, jak je např. program pro střih videa nepoužitelný, ale většinou jen proto, že se nedokáže zorientovat. Viz cinerella vs. avidemux vs. kdenlive. Jenže když mi začne nějaký trouba nadávat, že je ve Scribusu exportní dialog do PDF nepoužitelnej, protože obsahuje hromadu zbytečnejch voleb, a že jeho Distiller je mnohem jednodušší, tak co mu mám odpovědět? Snad že by, jak bu řekl vláďa suxlinux, "si s nim vytřely v tiskárnu anál", protože je to PDFko nepoužitelný? Kdo rozhodne kde leží přesná hranice použitelnosti? Nějaká metrika Naprosto Nezávislého Centra Pro Uživatelskou Přítulnost? Nehledě na to, kdo to centrum financuje ;)) Takže se teď oslím můstkem vrátím k hypotetickému skriptu - empiricky, muhehe, mám zjištěno, že nejlepší řešení je to, které je nejjednodušší. A Blaženka s Corelem bude dělat chyby. A spolupráce pár jednoduchých nástrojů bude ve výsledku mnohem použitelnější. A dokonce se to dá zařídit, aby vypadaly k světu (a ne jako ten smradlavej avidemux :)) Tímhle nechci říct, že nemáte pravdu (i když f.u.c.k.ova pravda se v tom zmatku děsivě čte). Hromada SW je prostě kupka GUI hnoje. Ale osobně nevisím rozdíl mefi OSS a CSS. A rozhodně bych s tím nebyl tak rychle hotovej jako vy. Tož tak.