Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
Richard Biener oznámil vydání verze 14.1 (14.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 14. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu…Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?
Anebo je naopak člověk oprávněn tato omezení porušit, např. pokud si přečte přínosnou knihu nebo uvidí kvalitní film, a má pocit, že ostatní si taky zaslouží tu knihu přečíst nebo ten film vidět?Vzhledem k tomu, že tato omezení je prázdná množina, je zbytečné bavit se o jejich porušování. Doporučuji někdy si přečíst autorský zákon. Nebudete pak muset polemizovat s přeludy.
Může třeba říct, že smíte jeho film vidět jen dvakrát, jen na tom a tom počítači, v takovou a takovou dobu… Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?Ano, každou chvíli. Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem. Tj. každé přehrání s pomocí MPlayer, Xine atd. Mnohá CD nejde přehrát jinak než ve speciálním programu pro Windows, který je v datové části toho CD. Taky omezení, na jakém počítači to smíš přehrávat, ne?
27.8.2005 15:10
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem.Jenže dost pochybuji o tom, že podle českého práva lze takové omezení právně vymáhat. Pravděpodobně ne. Ale určitě nelegální je, když někdo nabízí nástroj, který má za cíl takovou ochranu obejít. Jiné právní řády (třeba ten americký) to mohou mít upraveno jinak. Ono je ale obecně chybou, že se lidé snaží najít různé cesty, jak ochrany obejít, než aby to vydavatelům rázně hodili na hlavu. Kdyby se nějakého titulu (s ochranou) prodalo místo 50.000 ks jen třeba 10 tisíc, už by to vydavatelům nebylo jedno a většina by se asi chytila za nos. Chybu dělají ale i autoři a interpreti (i mnozí velice populární), když podepisují s vydavateli smlouvy, které veškerou moc na podobnými věcmi nechávají na vydavateli (a použijí - i přes interpretův odpor - nějakou ochranu). Pamatuji si např. na souboj skupiny Tři sestry s Monitor-EMI o ochranu Cactus. A nebo jak se Jaroslav Hutka nakonec nadobro rozloučil s vydavateli a hudbu si vydává sám.
Ale určitě nelegální je, když někdo nabízí nástroj, který má za cíl takovou ochranu obejít. Jiné právní řády (třeba ten americký) to mohou mít upraveno jinak.Myslím, že tohle je trošku omyl. Podle českého práva mám nárok si autorské dílo, k němuž mám užívací práva ("mám ho koupené"), můžu pro vlastní potřebu dělat, co chci. Mám i právo si to dílo (pořád pro vlastní potřebu) zkopírovat, takže ani nástroje, které k tomu potřebuji, jejich použití ani jejich nabízení samo o sobě není nelegální.
27.8.2005 21:41
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
ani nástroje, které k tomu potřebuji, jejich použití ani jejich nabízení samo o sobě není nelegální.
To není tak docela pravda:
§ 43
(1) Do práva autorského neoprávněně též zasahuje ten, kdo vyvíjí, vyrábí, nabízí k prodeji, pronájmu nebo půjčení, dováží, rozšiřuje nebo využívá pro dosažení majetkového prospěchu poskytováním služeb nebo jiným způsobem pomůcky zamýšlené k odstranění, vyřazení z provozu nebo omezení funkčnosti technických zařízení nebo jiných prostředků k ochraně práv.
Z toho vyplývá, že samo používání (pokud to není k dosažení majetkového prospěchu) zakázané není, zatímco vývoj, poskytování atd. je neoprávněným zásahem do autorských práv. Pak už samozřejmě může nastoupit trestní zákon:
§ 152 Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi
(1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
Jasné?
V podstatě by se tak neměly prodávat vypalovačky, protože jsou nutné k výrobě nelegálních kopií. Také se k tomu hojně využívají. Na druhou stranu by se dalo říct, že jakékoli prolomení ochrany DVD je k vytvoření zákonem povolené kopie nutné (nevím o tom, že by to šlo udělat nějak jinak), takže šířit dekodér DVD by mělo být v souladu se zákonem.
28.8.2005 17:14
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
V podstatě by se tak neměly prodávat vypalovačky, protože jsou nutné k výrobě nelegálních kopií.To je samozřejmě nesmysl. Vypalovačka není určena k výrobě nelegálních kopií, přestože se k tomu také používá. Podobně, jako kuchyňský nůž není určen k vraždění, přestože ho k tomu občas někdo použije.
...jakékoli prolomení ochrany DVD je k vytvoření zákonem povolené kopie nutné...Opět chyba v logice uvažování. Že zákon nezakazuje vytvoření kopie pro osobní potřebu, ještě neznamená, že vykonavatel autorských práv (vydavatel) nemá právo provést kroky, které to technicky zkomplikují. Takže přestože si každý může pro sebe vytvořit kopii, a použít k tomu libovolné technické prostředky, zákon zakazuje vývoj a šíření takových prostředků, které mají za cíl eliminaci technických prostředků ochrany práv. Právě to určení je důležité, protože pokud je cíl jiný (např. umožnit přehrávání), nejedná se o neoprávněný zásah do práv. Je to asi obdobné, jako v případě destilační soupravy. Pokud je tato určena k neoprávněné výrobě lihu, je její držení trestný čin. Kdežto pokud je určena k jinému účelu (destilaci vody nebo něčeho jiného), přestože ji lze použít k destilaci lihu, není její držení trestné. Záleží tedy na tvůrci příslušného prostředku, jako co ho deklaruje.
Ano, každou chvíli. Například přehrávání DVD pomocí přehrávače, který nemá zabudovanou "ochranu" MacroVision, je porušením podmínek stanovených výrobcem.Mícháte jablka a hrušky. Autorské dílo (film) nemá výrobce, ale autora. Autor zcela jistě pro shlédnutí svého filmu nepožaduje ochranu MacroVision (kam by se nasazovala – na oči?). Ochrana MacroVision a cokoliv podobného není ochrana autorského díla, ale určitý druh média – je to způsob vyjádření autorského díla. A způsobu vyjádření díla je z pohledu autorského práva irelevantní – je pouze a jen na vás a na autorovi, zda např. jeho autorský text budete akceptovat napsaný mokrým prstem na toaletním papíře, nebo budete vyžadovat nějakou standardnější technologii. Autorské právo neřeší to, že vám autor své autorské dílo sdělí v podobě, kterou budete schopen vnímat. To by se muselo řešit na úrovni obchodního nebo občanského práva. Na druhou stranu byste měl mít právo vědět o způsobu vyjádření autorského díla před nákupem. Pořád je to ale podobná věc jako VHS vs. DVD – já si také nestěžuju, že jsem si "koupil film", narval jsem DVD do VHS přehrávače a ono to nehraje… Film na DVD si můžete pro osobní potřebu přehrávat, kopírovat i napodobovat, jak je libo. (V zákoně bohužel je, že vy můžete – ale není tam, že vám to výrobce musí umožnit.) Toto právo vyplývá přímo ze zákona, a licenční smlouva ho nemůže změnit. Druhá věc je, že filmová studia a vydavatelství se chovají jako na divokém západě a ohánějí se autroským právem i v nesmyslných případech. Naštěstí největší ústupek, který jim současný AZ dává, je zákaz výroby nebo poskytování zařízení a pomůcek na odstranění těchto ochran. Ale samotné používání takových pomůcek pro osobní potřebu zakázáno není. (Pozor, odstranění elektronické identifikace autora a autroského díla je zakázáno úplně.) Takže máte dvě možnosti – buď film akceptovat na médiu, na kterém vám ho autor nabízí – tedy třeba DVD s ochranou (s tím, že to pro vás není nejlepší formát a budete mít např. práci s převodem díla do vyjádření pro vás lepšího), nebo tlačit na autora, aby své dílo dal k dispozici i v podobě pro vás lepší – třeba DVD bez ochrany. To už ale není záležitost autorského práva, ale obchodních vztahů, případně i ochrany spotřebitele.
Už jste někdy takové omezení viděl? U filmu?Řekl bych, že to platí jistě třeba na StarZone od Telecomu. Řekl bych, že ve WMP ten film půjde přehrát opravdu jenom jednou, nebo jen v jednom dni, pro který si film stáhnete. Sám to vyzkoušet nemůžu, protože nemám ADSL. Když si ten film za 50 Kč stáhnete a budete ho mít na disku, jistě ho můžete přehrávat kolikrát chcete, pokud se ta ochrana obejde.
27.8.2005 15:23
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Určitě to ale není příklad masového porušování autorských práv, které se nelíbí velkým společnostem.
).
27.8.2005 17:31
eXces | skóre: 15
| blog: i hate mondays;)
| Jihlava
Toto plus většina ostatních příspěvků jsou kraviny. Nevím, jak je to v jiných státech, ale autorský zákon u nás nechrání pouze hmotná díla. Musíte si uvědomit, že je rozdíl mezi tím, kdo je autorem a kdo má právo za dílo vybírat poplatky a jinak s ním manipulovat. Problém není to, že by si někteří autoři mohli dávat různé podmínky používáni, ale že si je za ně dává někdo jiný.
Například můžeme mluvit o kolektivních správcích autorských děl. Pokud vydáte nějáké album, musíte se jimi nechat zastupovat. Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.
Podle autorského zákona však žádná velká omezení definována nejsou! (obecně) Pouze je tam dodatek, že to může být upraven jinak, například určitým typem licence v případě software. Musíte si uvědomit, že již nákup nějákého nosiče s filmem je určitým typem smlouvy a vy nejste nuceni jejich smlouvu a jejich podmínky přijmout!
Takže doopravdy tato omezení nejsou většinou dílem autorského zákona, ale spíše nějákého vydavatele..
Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.Těžko říct, co se tím myslí, autorský zákon jsem nečetl. Určitě se ale nikdo nemůže zlobit, když nějaká kapela vystaví své vlastní album na internetu - s tím se dá jen těžko něco udělat.
Pokud vydáte nějáké album, musíte se jimi nechat zastupovat. Nemůžete své dílo dát volně k dispozici.Samozřejmě, že můžete. Nadbytečné organizace jako OSA sice budou pouštět mlhu, ale soud dá za pravdu Vám. Takových sporů už několik proběhlo.
Musíte si uvědomit, že již nákup nějákého nosiče s filmem je určitým typem smlouvy....Právě, že není. Licence je něco úplně jiného než smlouva. Licence upravuje šíření nějakého autorského díla (hudba, kniha, film, software..), vychází z autorského zákona a je to čistě jednostranná záležitost. Smlouva je obosutranná záležitost a může upravovat kde co (od pracovního poměru, po obchodní transakci), ale netýká se nijak autorského zákona. Pokud já jako autor nějakého hudebního díla (programu, nebo čehokoliv, co podléhá autorskému zákonu) dám k tomu dílu licenci, kde bude napsáno, že si to může každý kopírovat jak chce, tak je to naprosto korektní a v souladu se zákonem. Stejně tak, jako když si tam napíšu cokoliv jiného (ale pouze co se šíření týče, nemůžu si klást podmínky typu, že při poslouchání prvního tracku musí dotyčný stát na jedné noze a mít na hlavě spodky apod.). Jakékoliv nedodržení mnou daných podmínek při šíření je automaticky porušení autorského zákona (nikoliv porušení licence nebo smlouvy). Typická licence je třeba právě GPL. Naproti tomu taková EULA není licence, ale cosi, co se tváří jako smlouva (byly by to smlouva, kdyby odkliknutí "souhlasím" bylo uznáno jako právní úkon ekvivalentní s podpisem) a s šířením ani autoským zákonem nijak nesouvisí (i když se snaží tvářit, jako že ano).
28.8.2005 23:36
Luk | skóre: 47
| blog: Kacířské myšlenky
| Kutná Hora
Nebudu komentovat, jak je to u nás, kde podle většiny právníků GPL stejně není platná -- právě proto, že to není smlouva.Ta "většina" právníků zřejmě nikdy GPL nečetla a navíc jim nejspíš nedošlo, že to smlouva být nemá, protože je to licence. Pokud někdo zpochybňuje GPL, zpochybňuje tím platnost autorského zákona.
Používání díla šířeného pod GPL není ani u nás vstupem do smluvního vztahu s autorem.GPL hlavně vůbec používání neupravuje. GPL upravuje šíření, tj. výrobu a ditribuci rozmnoženin, odvozených děl apod..
Ze stejného důvodu není smlouva žádná EULA.Ona to smlouva je, akorát, že (podle našeho práva) není korektně uzavřená a obsah by se dal rovněž zpochybnit. V žádném případě to ale není licence (tj upravující šíření). Je to zkrátka (neplatná) smlouva, která upravuje podmínky používání.
Je naprosto možné (spíš téměř jisté), že u nás neexistuje způsob, jak jednostranně deklarovat licenční podmínky.Autorský zákon, pokud vím, nespecifikuje jakou právní formu musí mít onen "souhlas autora", kolem kterého se to celé točí. Tudíž ta forma může bejt jakákoliv.
The act of running the Program is not restricted, and the output from the Program is covered only if its contents constitute a work based on the Program (independent of having been made by running the Program).Kdyby tam toto nebylo, nejspíš bys v řadě zemí mohl program šířit a modifikovat, ale nesměl používat, což by bylo poměrně absurdní. Ona to smlouva je, akorát, že (podle našeho práva) není korektně uzavřená a obsah by se dal rovněž zpochybnit. V žádném případě to ale není licence (tj upravující šíření). Je to zkrátka (neplatná) smlouva, která upravuje podmínky používání. Můžeš mi vysvětlit, jak se u nás uzavírají jednostranné smlouvy? A pokud nic takového není, tak proč to je podle tebe smlouva? Má to k ní docela daleko. Autorský zákon, pokud vím, nespecifikuje jakou právní formu musí mít onen "souhlas autora", kolem kterého se to celé točí. Tudíž ta forma může bejt jakákoliv. Jaká tedy?
27.8.2005 20:52
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
Klasický omyl. GPL se nestará o to, oby se něco šířilo a aby to dostalo co nejvíce lidí. Stará se pouze o to, aby všichni, kdo to dostanou (což může docela klidně být jen jeden člověk), dostali i kompletní zdrojáky (a právo (ne povinnost) to (za stejných podmínek) šířit dál) a ne pouze černou skříňku.
Potenciální (a často zcela reálný) zisk?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.8.2005 10:39