Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Dostali sa mi do rúk otázky z príjimacích skúšok z informatiky a psychológie z roku 2005 na Fakultu prírodných vied Žilinskej unierzity. Hneď v úvode je napísané že v každej úlohe sú na výber 4 možnosti, z ktorých práve jedna je správna. Vyznačením viac ako jednej možnosti je odpoveď hodnotená ako nesprávna. Niektoré otázky sú však položené natoľko nešťastne, že (podľa mňa) správnych odpovedí môže byť viac. Posúďte sami:
Akú funkciu zastáva server v počítačovej sieti?Okrem zrejmej "poučkovo" správnej odpovede č. 2 pripadá celkom do úvahy aj odpoveď číslo 1 (napr. server pre monitoring sieťovej prevádzky, zaťaženia CPU a pod. na klientských počítačoch) a odpoveď č. 4 (LDAP server napríklad s adresami zákazníkov, celkom by vyhovovalo aj microsoftie active directory)
- slúži na kontrolu práce jednotlivých užívateľov
- vykonáva riadiace funkcie siete. Ide o akýsi centrálny počítač. Umožňuje zdieľanie dát.
- zaisťuje napájanie všetkých počítačov pripojených do počítačovej siete
- umožňuje centrálnu evidenciu názvov užívateľov a užívateľských e-mailov pripojených k internetu a intranetu
Čo platí pre 1 megabyte?V tejto otázke môže byť správna každá odpoveď azda okrem tej poslednej. Viď. napríklad popis megabajtu na wikipédii.
- má značku Mb
- je to 1000 kilabajtov
- je to 1024 kilobajtov
- je to 1024 kilobitov
Sporných otázok, kde je odpoveď založená čisto na definícii nejakej poučky, ktorá sa vyučuje na stredných školách je tam viac. Tieto dve asi najviac bijú do očí. Paradoxne má tak väčšiu šancu správne vyplniť test človek, ktorý informatiku ovláda len papierovo ako človek, ktory sa jej venuje denne. Trošku mi to pripomína vetu na prijímacich pohovoroch do práce "No a tiež ovládam tie.. počítače."
Na záver pre odľahčenie anketa ohľadne funkcie servera:)
Tiskni Sdílej:
já bych klidně jako správou odpoveď označil 1000 kilobajtů...a měl bys to blbě . Byte je "speciální jednotka" a nevztahují se na ni násobnosti podle soustavy SI (narozdíl od bitu). Taktéž odpověď "má značku Mb" je prokazatelně špatně, protože malým "b" se označují bity nikoliv "bajty".
mega
jako 10^6 je definováno ve standardu, mebi
jeko 2^20 je také definováno ve standardu, ale mega
jako 2^20 nikde definováno není. Takže sice lze tvrdit, že byte je "speciální jednotka" a násobnosti dle SI se na ní nevztahují, ale u tvrzení to končí, není čím jej doložit. Bohužel.
mega
pro 10^6..
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?
chmod
, a že se občas používá v escape sekvencích. Ale nebýt toho, že jsem až nějak relativně pozdě zjistil, že se chmod
dá psát i třeba u=r-x
, osmičkovou soustavu bych býval v životě nepoužil. Mám-li hlasovat pro nejzbytečnější číselnou soustavu, je to osmičková
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?
Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?Bez ikonek nedám ani ránu, už na PC XT jsem z 5¼" diskety bootoval do Windows XT Asi jsi zapomněl, k čemu vlastně kilobajty nebo kibibajty slouží. Počítači či jakémukoli procesoru jsou šumafuk, ten počítá vše v bajtech. Jsou užitečné jenom pro uživatele. (Jestli si nějaký program ukládá velikost souboru jako float v gigabajtech nebo gibibajtech, je to jeho problém.) A dnes jakékoli zařízení, které potřebuje uvádět údaje o velikostech v řádech kilobajtů a výš, je určitě schopné i dělit tisícem v zanedbatelném čase.
#include <stdio.h>
int main(void)
{
int n, i, k, j, p = 0;
scanf("%d", &n);
for(i = 1; i <= n; i++)
{
j = 0;
for(k = i; k > 0; k /= 2)
j += k % 2;
if(j > p)
p = j;
}
printf("%d", p);
return 0;
}
Predem reknu jedno, nikdy jsem zadne prijimacky nedelal , ale je tady videt rozdil mezi tim, co chce od svych studentu MFF a co ta fakulta v blogu. MFF od svych studentu chce, aby umeli analyticky myslet, je jim jedno co ses kdy naucil (stejne se vecinu veci musis naucit znovu), ale chteji aby jsi myslel.
Jestli jsi byl prekvapen prijimackama na MFF nel jsi si predem sehnat jednu takovou knizku (vysla kdysi davno) a tam byly uvedeny prijimacky na MFF nekolik let dozadu. A kdyz jsem ji videl, tak jsem dosel k dojmu, ze ty prijimacky z informatiky jsou porad podobne - priklady, jeden takovej prelejvaci, nebo jezdeni s vlackama na kolejich ..., pak nejakej rozbor toho co dela nejakej program ( vetsinou nejake cykly)... Pak by jsi asi nebyl tak prekvapen.