Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
já bych klidně jako správou odpoveď označil 1000 kilobajtů...a měl bys to blbě . Byte je "speciální jednotka" a nevztahují se na ni násobnosti podle soustavy SI (narozdíl od bitu). Taktéž odpověď "má značku Mb" je prokazatelně špatně, protože malým "b" se označují bity nikoliv "bajty".
mega
jako 10^6 je definováno ve standardu, mebi
jeko 2^20 je také definováno ve standardu, ale mega
jako 2^20 nikde definováno není. Takže sice lze tvrdit, že byte je "speciální jednotka" a násobnosti dle SI se na ní nevztahují, ale u tvrzení to končí, není čím jej doložit. Bohužel.
mega
pro 10^6..
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?
chmod
, a že se občas používá v escape sekvencích. Ale nebýt toho, že jsem až nějak relativně pozdě zjistil, že se chmod
dá psát i třeba u=r-x
, osmičkovou soustavu bych býval v životě nepoužil. Mám-li hlasovat pro nejzbytečnější číselnou soustavu, je to osmičková
Používání 1024 násobků ve světě IT mělo smysl před x lety, kdy bylo pro počítač jednodušší dělit 2^10 než 1000. Kdo ale dnes pracuje s takovou technikou, která nemá výpočetní výkon nebo kapacitu na to vydělit číslo tisícem?Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?
Asi ti zkazím náladu, ale to co jsi pronesl je hodně velká kravina. Dělal jsi někdy něco s počítačem na nižší úrovni než jsou ikonky?Bez ikonek nedám ani ránu, už na PC XT jsem z 5¼" diskety bootoval do Windows XT Asi jsi zapomněl, k čemu vlastně kilobajty nebo kibibajty slouží. Počítači či jakémukoli procesoru jsou šumafuk, ten počítá vše v bajtech. Jsou užitečné jenom pro uživatele. (Jestli si nějaký program ukládá velikost souboru jako float v gigabajtech nebo gibibajtech, je to jeho problém.) A dnes jakékoli zařízení, které potřebuje uvádět údaje o velikostech v řádech kilobajtů a výš, je určitě schopné i dělit tisícem v zanedbatelném čase.
#include <stdio.h>
int main(void)
{
int n, i, k, j, p = 0;
scanf("%d", &n);
for(i = 1; i <= n; i++)
{
j = 0;
for(k = i; k > 0; k /= 2)
j += k % 2;
if(j > p)
p = j;
}
printf("%d", p);
return 0;
}
Predem reknu jedno, nikdy jsem zadne prijimacky nedelal , ale je tady videt rozdil mezi tim, co chce od svych studentu MFF a co ta fakulta v blogu. MFF od svych studentu chce, aby umeli analyticky myslet, je jim jedno co ses kdy naucil (stejne se vecinu veci musis naucit znovu), ale chteji aby jsi myslel.
Jestli jsi byl prekvapen prijimackama na MFF nel jsi si predem sehnat jednu takovou knizku (vysla kdysi davno) a tam byly uvedeny prijimacky na MFF nekolik let dozadu. A kdyz jsem ji videl, tak jsem dosel k dojmu, ze ty prijimacky z informatiky jsou porad podobne - priklady, jeden takovej prelejvaci, nebo jezdeni s vlackama na kolejich ..., pak nejakej rozbor toho co dela nejakej program ( vetsinou nejake cykly)... Pak by jsi asi nebyl tak prekvapen.
Tiskni Sdílej: