Státní bulvár

28.11.2006 11:31 | Přečteno: 2442× | perly | poslední úprava: 28.11.2006 12:26

Peprnet.cz totiž získal 5,2 milionu korun z dotace ministerstva informatiky na podporu vysokorychlostního internetu, takzvaného broadbandu. Dotace byla v kategorii marketingu a podpory s cílem "nastartování masivního rozšíření vysokorychlostního internetu". To znamená, že web musí obsahovat multimediální prvky, které čtenáře donutí pořídit si rychlejší internetové připojení. Zdroj: idnes.cz.

Mohl by někdo spočítat, kolik vesnických škol nebo knihoven by se mohlo za cca 10 miliónů (původně požadovaná dotace na "bulvární web s multimediálními prvky") vůbec vybavit slušnými computery a připojit (třeba přes WIFI) na net?

Nebudu tu rozhazovat další populistické návrhy jako naše vláda peníze. Jen si zase připadám jako obyvatel Kocourkova. A přidám ještě doporučení pro provozovatele zdejšího portálu: Děláte to blbě. Kdepak přehlednost, rychlost a nenáročnost na připojení. Neřkuli užitečný obsah. Kdybyste nasadili multimediální sračky o ničem, mohli jste se taky ucházet o dotaci z fondu na rozvoj informatiky

PS. Aspoň víte, kde se budou prezentovat autoři za ty zvýšené poplatky za média

       

Anketa

Komentáře

[WAIT]

tak sem hodil oko na ten peprnet.cz (slyším to prvně, i tuto kauzu) a málem sem se poblil. větší hnus je snad už jenom na icq.com

[LuFa]

Nejhorší na celém peprnet.cz shledávám to, že vůbec nechápu vo co tam de. Nějak mi uniká smysl celého webu. Kloudnou informaci tam člověk nenalezne. Další vyhozené peníze z kapes daňových poplatníku . Velmi smutné.

[xkesh]

Nějak mi uniká smysl celého webu.

Vždyť je to prosté, smysl webu je odčerpat slíbenou dotaci.

Mně spíš uniká smysl všech dotací v kapitole C. Marketing, osvěta, podpora, to je prostě státní financování reklamy soukromníků.

[Ctirad Feřtr]

Peprnet je jenom malý střípek mozaiky. Sprostý už je celý ten princip, že prosperujícího soukromníka stát obere na daních a pak z toho financuje defacto jeho konkurenci.

[jerrinot]

100x opsat a pro jistotu jeste do kamene vysekat!

[Vykook]

No nastesti tam maj formular pro odeslani nazoru dokonce se jim da poslat obrazek. ja tam namaloval presne to co si o tom myslim...

[Leoš Literák]

Kdokoliv z vas si tu stranku otevrel, zajistil Slavkovi Bourovi, ze dotaci nemusi vracet. Podminkou je 300 000 navstevniku (nedefinovano, co je tim mysleno). Tahle negativni kampan mu musi delat velkou radost.

[xkesh]

Kdokoliv z vas si tu stranku otevrel, zajistil Slavkovi Bourovi, ze dotaci nemusi vracet. Podminkou je 300 000 navstevniku (nedefinovano, co je tim mysleno). Tahle negativni kampan mu musi delat velkou radost.

Podmínek bude asi poněkud víc? To by snad stačilo dát si tam porno... A co se týče chození na eee-stránky, tak předpokládám, že zdejší publikum oplývá jistou soudností. Já si tu stránku třeba teď neotevřel, už se o tom psalo kdysi... ale jako všechna důležitá témata, brzo to zapadlo. Teď se to objevilo v souvislosti s jakousi anticenou internetových projektů - BTW Abíčko se taky účastnilo?

Ale zajímalo by mě, když už ses zapojil, jestli se třeba Abclinuxu.cz někdy snažilo o nějakou dotaci z fondů pro rozvoj informatiky, osvěty... Bylo by tak nereálné něco takového získat (a třeba podpořit dokončení učebnice nebo si za ty prachy objednat nějaké články)?

[podlesh]

Já si tu stránku třeba teď neotevřel, už se o tom psalo kdysi... ale jako všechna důležitá témata, brzo to zapadlo. Teď se to objevilo v souvislosti s jakousi anticenou internetových projektů - BTW Abíčko se taky účastnilo?

www.lupa.cz

Možná by bylo dobré informace nečerpat z bulváru. Ale alespoň už začínám chápat některé souvislosti... Tento blogpost a diskusi bych si měl asi zabookmarkovat a vytáhnout ho při příští stížnosti na hnusná (a modrá) média.

[xkesh]

Možná by bylo dobré informace nečerpat z bulváru. Ale alespoň už začínám chápat některé souvislosti... Tento blogpost a diskusi bych si měl asi zabookmarkovat a vytáhnout ho při příští stížnosti na hnusná (a modrá) média.

1) Informace jsou čerpány z článku na idnes.cz a ze stránky Ministerstva informatiky ČR. V článku je upozornění, na webu MI popis projektu. Nevidím, že by se v něčem až tak rozcházely.

2) Blogpost i diskusi si klidně bookmarkujte, ale zajímalo by mě, jak souvisí se stížnostmi na hnusná (a modrá) média. Podle mě vůbec nijak.

Celkově je vaše reakce taková nicneříkající. Já si rád zadiskutuji, nemusíte se schovávat za mlhavé narážky, klidně to napište přímo, co chcete říct

[podlesh]

2) Blogpost i diskusi si klidně bookmarkujte, ale zajímalo by mě, jak souvisí se stížnostmi na hnusná (a modrá) média. Podle mě vůbec nijak.

Celkově je vaše reakce taková nicneříkající. Já si rád zadiskutuji, nemusíte se schovávat za mlhavé narážky, klidně to napište přímo, co chcete říct

Chci říci, že v relevantních médiích (lupa je zavedený server s hodně dlouhou historií) se celý tento případ probírá hodně hodně dlouho a podrobně. Rozhodně se nevrátil jen tak, jako blesk z modrého nebe.

No a souvislost se stížnostmi na "modrou mediální scénu" a další je myslím docela zřejmá - kdybych četl hlavně idnes a podobné weby (případně četl mateřské noviny), tak bych zde možná také nadával (i když ne tolik offtopic).

[xkesh]

Ano, tak tohle už chápu, děkuji za dovysvětlení

[Leoš Literák]

Dekuji za optani, pokud vim, tak se abicko souteze o anticenu neucastnilo

Dotaci jsme nezkouseli sehnat. Mozna je to chyba, IMHO treba projekt ceske zive distribuce distribuovane masam by smysl mel. A kdyby bylo vice penez, nez jen interni rozpocet, treba by se naslo i vice ucastniku projektu. Problem ale je, ze zadat o dotaci, na to nemame zaludek.

[xkesh]

Dekuji za optani, pokud vim, tak se abicko souteze o anticenu neucastnilo

Dotaci jsme nezkouseli sehnat. Mozna je to chyba, IMHO treba projekt ceske zive distribuce distribuovane masam by smysl mel. A kdyby bylo vice penez, nez jen interni rozpocet, treba by se naslo i vice ucastniku projektu. Problem ale je, ze zadat o dotaci, na to nemame zaludek.

Hm, a pak to dostávaj, ti co na to žaludek mají (a pak to podle toho taky vypadá). No, ale hlavně přemýšlím, jestli byste dokázali vůbec patřičně naplnit zadání, když tak čtu požadavek tlumočený v idnes.cz (což mě vlastně zaujalo natolik, abych zařadil zprávu mezi "perly"):

web musí obsahovat multimediální prvky, které čtenáře donutí pořídit si rychlejší internetové připojení

Takže to shrňme, asi by musela ta "česká živá distribuce" obsahovat takové ovladače a být tak nenažraná, aby donutila uživatele pořídit si rychlejší a dražší hardware. Což je pochopitelné, protože to nastartuje poptávku na vnitřním trhu, podpoří různé zlodějské lichvářské společnosti, pak prodejce a nakonec i výrobce a dovozce a všichni bysme se pak měli dobře. Takže je logické, že pokud by se na OS nějaká dotace udílela, vyhrál by to zase MalýMěkký.

Když o tom tak uvažuju, spíš si dejte bacha, abyste nenaplnili šířením takřka bezplatné, na HW nenáročné a fungující distribuce skutkovou podstatu zavrženíhodného činu pokusu o desktrukci národní ekonomiky, nekalou konkurenci (ránu do zad slavné Wistě) atd.

Hm, a nejhorší na tom je, že mi to připadá docela pravděpodobné

[Leoš Literák]

Dotaci z rozpoctu na broadband jsem fakt nemel na mysli, i kdyz pro stahovani ISO DVD vysokorychlostni internet je nutnosti. Tahle dotace byla jednorazovka, mel jsem na mysli dotaci ze slavne EU. Ta ma prece fondy na kdeco. Hlavne pro francouzske zemedelce.

[Leoš Literák]

Jeden priklad fondu na kdeco (proti teto spolecnosti nic nemam)

[xkesh]

Jeden priklad fondu na kdeco (proti teto spolecnosti nic nemam)

Tahle různá "školení" byly tunely už za komoušů, co si matně pamatuju. Jejich obliba však stále v tzv. "informační společnosti" stále vzrůstá. Každý grantový projekt musí být zkrátka dostatečně šílený a drzý, aby měl naději na úspěch, a hlavně předražený. Copak by váš portál asi tak mohl dělat s miliónem? (Vzdělávací systém ABC Linuxu, to nezní tak špatně )

[xkesh]

Dotaci z rozpoctu na broadband jsem fakt nemel na mysli

Já taky ne - pouze ten princip, že to asi musí být něco zbytečného, co donutí lidi kupovat něco navíc. Nikoliv něco užitečného, co by naopak lidem zbytečné výdaje ušetřilo - a to přesně vidím jako problém Linuxu vs. Wista: Linux vede ke stagnaci prodeje HW, neboť to běží dobře na starším železe, kutilové kolem něj nedaj vydělávat "specialistům" na prkotinách, které si dají dohromady sami či s pomocí komunity (zlo! zlo! zlo!), a ještě ke všemu přichází BSA o sféru vlivu. O malých pozornostech pro odpovědné nemluvě.

Prostě: Linux a celý OpenSource segment je pro (zvrácenou) ekonomiku jako celek spíše nevýhodný. Je to stejné jako v energetice a ve zdravotnictví: tato odvětví se spolu se svými lobbyisty přímo musí modlit, aby se nenašel nějaký levný dostupný zdroj energie či nějaký opravdu účinný lék nebo léčebný postup - protože to pro ně znamená regresi, ztrátu, pád.

Nakonec, linuxáci jsou beztak zakuklení komunisti!

[Miloslav Ponkrác]

ad 1) tady bych spíš poukázal, že hw a Linux je díky nestabilní API a neexistujícímu binárnímu rozhraní dost problém. nedivím se, že podpora jde především do jiných systémů.

ad 2) tohle je jen o vazbách. stejně tak jako poctivý mládenec bez peněz při hledání žen má poněkud nižší šanci než morálně upadlý pracháč, tak nedostatek peněz je prostě handicap open source (nestřílejte, že open source je zadarmo - v malých a středních nasazeních je open source mnohem méně ziskové, než jiný model). Protože prostě jsou tam menší peníze, tak mnohé firmy prostě zvolí jako produkt podnikání tam kde jsou peníze. Stejně tak tyto firmy mají více peněz na kampaně a prosazení se.

Zdravotnictví a spol. to je jednoduché - ale tento postup třeba přišel i do potravin apod.. - je potřeba vymyslet hodně drahých předpisů - hygienických, zkušebních, atestů, tvrdě zavádět normy EU, které v důsledku znamenají pro firmu miliónové náklady navíc - a to malou firmu, která chce vyrábět levně a efektivně zruinuje, zatímco velká chápe, že to musí být, a že jí to pomáhá odstranit konkurenci, která na to díky šetrným a levným výrobkům nemá a odpadne. Prostě je potřeba zavádět velké fixní náklady a víc není potřeba - zbytek už sám zařídí, že nic levného, šetrného a pod.. se neuchytí k úspěchu velkých firem.

[Luk]

hw a Linux je díky nestabilní API a neexistujícímu binárnímu rozhraní dost problém. nedivím se, že podpora jde především do jiných systémů.

Tohle už jsem tu (zdaleka nejen já) mockrát kritizoval a vždycky se na mě ortodoxní linuxáci sesypali jako vosy. Jenže je to bohužel tak - řeší se, s prominutím, pitomosti (např. jak zabránit proprietárním ovladačům využívat to či ono), a na podstatné věci nezbývá čas a síly.

Zdravotnictví a spol. to je jednoduché - ale tento postup třeba přišel i do potravin apod.. - je potřeba vymyslet hodně drahých předpisů - hygienických, zkušebních, atestů, tvrdě zavádět normy EU, které v důsledku znamenají pro firmu miliónové náklady navíc - a to malou firmu, která chce vyrábět levně a efektivně zruinuje, zatímco velká chápe, že to musí být, a že jí to pomáhá odstranit konkurenci, která na to díky šetrným a levným výrobkům nemá a odpadne. Prostě je potřeba zavádět velké fixní náklady a víc není potřeba - zbytek už sám zařídí, že nic levného, šetrného a pod.. se neuchytí k úspěchu velkých firem.

Byrokratizace podnikání je nejsnazší cestou, jak eliminovat menší dravé konkurenty. Stačí zalobbovat u politiků, že je potřeba ta či ona administrativní věc, a už to jde samo. Rozsah agendy je často stejný pro malou i velkou firmu - jenže když firma o 10 tisících zaměstnanců přibere jednoho navíc, nic se neděje. Kdežto pro firmu o pár lidech je to smrtící věc.

[Dalibor Smolík]

Já to vidím i trochu z druhé strany: V posledních letech se k nám (a do euroatlantického prostoru vůbec) valí lavina levného zboží i služeb z Asie. U kupujících nerozhoduje kvalita, ale cena. Je to smutné, ale je to bohužel fakt. To znamená likvidaci zdejších výrobců nebo hledání nejnižších možných nákladů na výrobu nebo provoz. Výhoda, kterou jsme měli, levná pracovní síla už dnes neplatí. Materiálové vstupy jsou taky vysoké. Další vysokou nákladovou položkou je správa systémů. A zde jsou rezervy, jak ušetřit. Pokud se ve firmě sejde schopný ekonom a vstřícný IT specialista, jsou schopni dohromady zavést systém na principu OSS, což přinese počáteční náklady, ale dlouhodobě úsporu. To platí jak o malé, tak i o velkých firmách. Takže tento trend působí tak trochu proti proudu, který byl naznačen o příspěvek výše.

[Miloslav Ponkrác]

To je kruh, který časem skončí tak, že většina zdejších lidí bude mít plat podobný čínskému dělníkovi, je to jen časem.

Problém je, že čína není svázána předpisy, byrokracií, daněmi, ekologickými požadavky, požadavky z EU atd.. tak jako my v Čechách. Zdaleka to není jen o ceně pracovní síly. Dalším problémem je naše skvělá EU, která je schopná zlikvidovat české cukrovarnictví pomocí kvót, nebo zdražit mléko pokutami. Podle mého, kdyby úřední šiml jak z naší vlády, tak z EU dostal nakopáno a neřehtal tak usilovně, zjistilo by se, že cena pracovní síly má o dost menší vliv, než se uvažuje.

Správa systémů je dost diskutabilní položka. Řekl bych, že právě schopný ekonom zavede systém, kde klíčové věci nebudou OSS na principu zdarma. Systémy s otevřenými kódy jsou zejména u velkých systémů naprosto běžné, protože opravdu velká firma často prostě systém bez zdrojových kódů nechce. Ale tento systém není zadarmo a není to rozhodně GPL, ani BSD. Jde o tvrdě placený systém. Proč ne OSS zdarma? Protože ne každá firma je tak bohatá, aby si mohla dovolit levné věci. Je rozšířenou fámou mezi linuxovou komunitou, že nahrazení všeho GPL softem firmy ušetří. V praxi se často ukazuje naprostý opak. Neříkám, že se neušetří, ale pokud se to dělá šmahem, spláče se.

Já třeba docela naprosto chápu, proč dominují Windows. Protože nainstalovat Windows zvládne kde kdo za pár hodin a ono to chodí bez čtení megabajtů HOWTO. Už instalace linuxu je problém, mě se ještě nikdy žádný linux nepodařilo nainstalovat tak, aby se nemusel doladit ještě hodiny poté. Možná to jen neumím, přiznávám, ale chápu cenu času - a čas jsou taky peníze. A právě proto schopný ekonom často prosazuje Windows. Plus výběr systémů na Windows a na Linux. Ale hlavně že se řeší GPL.

Jinak ta kvalita versus cena. Lidé by dali přednost kvalitě, ale jak jí poznat? Podle čeho? Zjistíte, že vysoká cena není záruka kvality, ale jen příznak drzosti marketinkového oddělení. Že nízká cena může a nemusí být kvalitnější, než vysoká cena. Jak skara poznáte kvalitu? Dejte lidem možnost poznat kvalitu a nebudou se orientovat jen podle ceny. Tohle mě vždycky vytočí, když někdo napíše, že se dává přednost ceně před kvalitou? Dnes, když cena nic neznamená a nejdražší věci jsou made in taiwan stejně jako nejlevnější, často dokonce obojí ze stejné továrny. Kdy cena je dělaná hlavně podle zavedenosti značek, ale výrobce stejný. Dejte návod jak poznat kvalitu a pak se budeme bavit, jinak je jistější se orientovat podle ceny. Lidi se jen přizpůsobili, když zjistili, že za drahý peníz dostanou stejný šunt jako za levný.

[Dalibor Smolík]

Tohle mě vždycky vytočí, když někdo napíše, že se dává přednost ceně před kvalitou?>
Já jsem člověk z praxe. Spoluvlastník textilní provozovny, vyrábějící a exportující zahradní nábytek (potahy). Zákazník dostane vzorky s cenou. Vzorky jsou kvalitní.Namítne, že potřebuje snížit cenu o 40 %, my namítneme, že to není možné - při tomto složení materiálu. Zákazník řekne: použijte toto a toto. A my se do ceny vejdeme. Namítneme dále, že je to o třídu nižší kvalita. On řekne: to nevadí, důležitá je cena.
Prostě trend je zboží na jedno použití, vyhodit, koupit nové. A nejen v textilu. Této atmosféře vyhovuje právě levné zboží z Asie. Jinak máte pravdu, oni žádné předpisy nemají ...

[Miloslav Ponkrác]

Jenže to je jen řetěz příčin a následků. Zákazník nepozná kvalitu Vašeho materiálu, a nemá to jak poznat. Před řekněme sto lety platilo vyšší kvalita vyšší cena a tak se kvalita ctila. Ale dnes vyšší cena znamená jen vyšší drzost a s kvalitou nemá nic společného. Prostě váš překupník jen reportuje nároky zákazníka dál.

Trend není věc na jedno použití, tento trend zavedli obchodníci a lidi se museli přizpůsobit. Helejte, víte jak mě štve, že každý rok a půl musím koupit nový mobil, protože se prostě rozsype? Nebo že musím dokola kupovat věci, které vyrobené před dvaceti lety prostě vydržely celý život? Nebo proč už musím při koupi počítat s tím, že notebook se za dva roky rozype? Nebo proč vím, že ... a tak bych mohl pokračovat.

Prostě dnes není jak poznat kvalita a zboží na jedno použití zavedli obchodníci, pokud vím, lidi se tomu velmi dlouho bránili. Ale obchodníci to prosadili, lidi se přizpůsobili a teď si obchodníci stěžují. To je absurdita.

Kvalita dneska prostě není jak poznat, reklamě se nedá věřit, vědci a odoborníci také píšou články zaplacené firmami, zvláště lékaři jsou holky prodejné a za korunu klidně budou propagovat i cyankáli jako lék proti kašli. Takže z reklamy kvalitu nepoznáte, odborníci už se taky posunuli do role žvanilů, takže zbývá fakt jen ta cena jako kritérium.

[Michal Kubeček]

Helejte, víte jak mě štve, že každý rok a půl musím koupit nový mobil, protože se prostě rozsype?

Ale nemusíte. Nokia 6210, kterou jsem si koupil v létě 2001, dodnes mé přítelkyni spolehlivě slouží (dokonce s původní baterií). Nokia 3210, kterou jsem si koupil na podzim 1999, sice už neslouží, ale jen proto, že od loňského podzimu leží ve skříni, do té doby fungovala bez nejmenších komplikací (jen bylo potřeba vyměnit baterii).

[Dalibor Smolík]

Já bych z toho nevinil jen obchodníky. Podnět byl taky z druhé strany - od zákazníků. Je totiž out, mít dlouho jeden mobil, stejné potahy na lehátka, walkman. Zejména mladá generace chce mít všechno "cool", nové, moderní. A tak se obchodníci a výrobci přizpůsobili: Proč vyrábět mobil za 5000,-, který vydrží 5 let, když to nikdo nechce. Tak mají mobil za 2500,-, vydrží dva roky, stejně se pak vyhodí. A prodejce navíc uspěje v konkurenčním boji. Já mám doma dvacet let starou hifi aparaturu Pioneer, (už tenkrát s CD přehrávačem), prý mě to přežije. Ale normálně - kdo bude mít v pokoji dvacet let stejnou věc, i když funguje? BTW, moje původní Nokia 5110 je také z roku 1999 a funguje

[Luk]

Podnět byl taky z druhé strany

Podnět byl hlavně od zákazníků. Je to podobné jako s tím špekáčkem - fakt, že ušetřím "teď a tady", je pro většinu lidí rozhodující. Proto si klidně koupí věc, která stojí 1000 a vydrží rok, než věc za 2000 s životností 5 let.

Ze stejného důvodu se také např. prodávají levné spotřebiče s vysokou spotřebou. Každý si může spočítat, jak to nakonec vyjde. Ale stejně prostě většina lidí nakonec zvolí to, co je levnější teď hned.

O skutečnou kvalitu stojí málokdo. Mnozí lidé si koupí levný šmejd, i když předem dostali konkrétní varování. Ale s tím se prostě nic nenadělá.

[Michal Vyskočil]

Ze stejného důvodu se také např. prodávají levné spotřebiče s vysokou spotřebou.

To není pravda. Ultra nízko spotřebové elektrické trouby z Carrefouru, které se prodávaly (p)o loňských Vánocích, šly doslova na dračku

[Michal Kubeček]

Nízkospotřebová elektrická trouba? WTF?

[Luk]

Trouba á la Horst Fuchs

[Michal Vyskočil]

No to jsou speciální Carrefour trouby z nějaké té (p)o vánoční nákupní horečky, ze kterých odstranili topné těleso. Výsledkem je úsporná a levná trouba. Fakt, že se v tom nedá péct a že je to spíš drahá králíkárna, mnohým evidentně nevadil

[xkesh]

Podnět byl hlavně od zákazníků. Je to podobné jako s tím špekáčkem - fakt, že ušetřím "teď a tady", je pro většinu lidí rozhodující. Proto si klidně koupí věc, která stojí 1000 a vydrží rok, než věc za 2000 s životností 5 let.

Což má někdy zcela prozaickou příčinu: člověk má k dispozici pouze těch 1000. Aby našetřil dvojnásobek musel by třeba čekat 3-4 roky (berme situaci, kdy se jedná o věc nutnou, tedy člověk tuto věc potřebuje, neboť její neexistence mu působí další výdaje - ať za 1000 nebo za 2000, mít ji musí). Sem bych zařadil třeba jídlo apod. - protože následky nekvalitní stravy se projeví až hodně dlouhodobě.

To pak potvrzuje známý fakt, že čím je člověk chudší, tím dražší je jeho život. Přijde o všechny výhody rabatů, o výhodu investovat momentálně více peněz do kvalitnějších věcí (které by přinesly dlouhodobě úspory).

Tohle je mimochodem jeden z aspektů, kvůli kterým je progresivní zdanění spravedlivější než zdánlivě absolutně spravedlivé "rovné". Protože vydělávání peněz také není "rovné", ale též progresivní; stejně tak zhodnocování investic: viz tvůj příklad s levnou a drahou věcí: chudší člověk nakonec kvůli nemožnosti větší investice bude muset utratit za 5 let 5000, zatímco ten momentálně bohatší pouze 2000 pro dosažení stejného efektu.

[Luk]

Což má někdy zcela prozaickou příčinu: člověk má k dispozici pouze těch 1000. Aby našetřil dvojnásobek musel by třeba čekat 3-4 roky (berme situaci, kdy se jedná o věc nutnou, tedy člověk tuto věc potřebuje, neboť její neexistence mu působí další výdaje - ať za 1000 nebo za 2000, mít ji musí). Sem bych zařadil třeba jídlo apod. - protože následky nekvalitní stravy se projeví až hodně dlouhodobě.

Ve valné většině případů se jedná o věci, které mít člověk rozhodně nemusí. Televize, mobil, mikrovlnka, myčka nádobí atd. jsou všechno věci, bez kterých se lze snadno obejít. Kupují se většinou z pohodlnosti, z touhy "být in", předvést se před někým, případně mít zajímavou hračku.

To pak potvrzuje známý fakt, že čím je člověk chudší, tím dražší je jeho život. Přijde o všechny výhody rabatů, o výhodu investovat momentálně více peněz do kvalitnějších věcí (které by přinesly dlouhodobě úspory).

Téměř nikdo v ČR na tom není tak, aby neměl absolutně žádný manévrovací prostor. Jenže ono to jaksi nejde, odpustit si tu "krabku lehkých" denně, případně těch pár lahváčů u televize.

Tohle je mimochodem jeden z aspektů, kvůli kterým je progresivní zdanění spravedlivější než zdánlivě absolutně spravedlivé "rovné". Protože vydělávání peněz také není "rovné", ale též progresivní; stejně tak zhodnocování investic: viz tvůj příklad s levnou a drahou věcí: chudší člověk nakonec kvůli nemožnosti větší investice bude muset utratit za 5 let 5000, zatímco ten momentálně bohatší pouze 2000 pro dosažení stejného efektu.

O tom, co je spravedlivější, by se dalo diskutovat velice dlouho. Progresivní zdanění je především silně demotivační, protože čím více se člověk snaží, tím více to pomůže tomu, kdo se nesnaží - a to samozřejmě tím více, čím se tento člověk nesnaží. Člověk je zkrátka progresivním zdaněním za každou aktivitu trestán.

[xkesh]

Ve valné většině případů se jedná o věci, které mít člověk rozhodně nemusí. Televize, mobil, mikrovlnka, myčka nádobí atd. jsou všechno věci, bez kterých se lze snadno obejít. Kupují se většinou z pohodlnosti, z touhy "být in", předvést se před někým, případně mít zajímavou hračku.

Ale týká se to i věcí, bez nichž se obejít nelze: bydlení, topení, auta, jídla, oblečení, vzdělání pro děti, nakonec i lékařské péče (nehrazené pojišťovnou). Touha "být in" taky není a priori zavrženíhodná, protože prezentovat se na veřejnosti jako "chudý" např. tím, že budu mít laciné oblečení a laciné auto, nebo nebudu mít myčku a bude se to o mně vědět - to snižuje společenskou prestiž a tím pádem i šance (viz na toto téma dělané průzkumy co se týče např. vzhledu nebo tělesné výšky). Takové chování chudších tedy není až zas tak iracionální nenažranost, to je snaha vzbudit zdánlivým materiálním dostatkem dojem, že oni taky patří do té lepší části společnosti.

Rozdíl oproti předindustriálním dobám je, že takové "hraní si na bohaté" průmysl těm chudším umožňuje a vydělává na tom víc než na těch bohatších. To je to, co nakonec vede k laciným šmejdům.

Téměř nikdo v ČR na tom není tak, aby neměl absolutně žádný manévrovací prostor. Jenže ono to jaksi nejde, odpustit si tu "krabku lehkých" denně, případně těch pár lahváčů u televize.

Tohle je ale vposledku demagogie, protože rezignací na tu krabku lehkých denně ani pár lahváčů u televize si na lepší topení ani na lepší auto nenašetříte. To je jako když pár relativně dost bohatých lidí zkusí žít "celý měsíc" za sociální podporu - ovšem ve svém obvyklém luxusním prostředí, s kamarády, nakloněnými obchodníky, mediální pozorností, bez hrozby nezaplacených složenek a exekucí, a hlavně bez tlaku bezútěšné perspektivy.

Ano, můžete říct, nekupujte cigarety a pivo a plazmové televize a raději "něco" správného dělejte. Tím "něco" to už pak ale obvykle končí, protože za to, co ušetříte na cigaretách a vůbec "levných šmejdech" si rozhodně nepořídíte ani žádný úvěr.

Pozor, nechci popřít, že se spousta lidí chová jako stádo a že utrácí zbytečně. Jenomže když si spočítám, co by mohli podniknout s tím, co by skromnějším stylem života, nevychází mi mnoho možností. I podle statistik je to v ČR tak, že i ti s "průměrnými" (tedy nadprůměrnými) platy žijou z ruky do huby: na všechny investice se musí zadlužit hypotékou.

Aspekt zařazení do platné společnosti jsem zmiňoval výše a považuji ho za důležitější a výstižnější než prosté moralizovaní nad "nenažraností" (i když i lidé nenažraní většinou jsou).

O tom, co je spravedlivější, by se dalo diskutovat velice dlouho. Progresivní zdanění je především silně demotivační, protože čím více se člověk snaží, tím více to pomůže tomu, kdo se nesnaží - a to samozřejmě tím více, čím se tento člověk nesnaží. Člověk je zkrátka progresivním zdaněním za každou aktivitu trestán.

Všimněte si, že jsem se zmiňoval výslovně o jednom aspektu "spravedlivosti" progresivní daně, a to i skutečnost progresivního vydělávání peněz (čím více peněz mám, tím více poměrně mohu vydělat - analogicky, tím více poměrně přispívám do veřejných rozpočtů).

Co se týče platnosti argumentu "demotivace", vidím to taky složitěji. V sobecké a individalistické rovině to jistě demotivační je. Jenomže člověk obvykle nepodniká ve vzduchoprázdnu, ale ve společnosti. A obvykle taky není úspěch podnikání závislý jen a pouze na jeho vlastním úsilí a zásluhách. Každou další aktivitou totiž využíváte existující společenské struktury, které jste si rozhodně vy sám nevybudoval, více a více. Kdyby to tak nebylo, bylo by jedno, jestli podnikáte někde v Kongu nebo v Německu (jen příklad).

Dalo by se asi říci, že čím bohatší a podnikavější jste, tím závislejší jste na bezvadném fungování společenských struktur placených z daňových odvodů. Spekulant na burze rozhodně méně než třeba provozovatel obchodní sítě anebo stavební firma či lékař. Ale paušálně bych si to takto dovolil tvrdit. Sazba progresivní daně je pak vyjádřením toho, že čím více využíváte veřejných a společenských struktur ke svému podnikání (či vydělávání), tím poměrně více byste měl do těchto oblastí z výtěžků svého podnikání přispívat.

[Dalibor Smolík]

rezignací na tu krabku lehkých denně ani pár lahváčů u televize si na lepší topení ani na lepší auto nenašetříte.> No to si děláte leraci. Právě chudší vrstvy kouří a pijí pivo. Krabička cigaret, pokud stojí 50 Kč, znamená měsíčně Kč 1500,- čistého. (Pokud kouří jen jeden v rodině!) A to při nízkých platech nebo dávkách je to pěkné procento z příjmu. Právě ti bohatší nekouří ..

[Sinuhet]

Depak, je to verbez ty chudy socky. Akorat to kouri, chlasta a mnozi se. Nastesti nas zachrani bohati, to je jeden moralni titan vedle druheho.

Vy me fakt bavite.

[Dalibor Smolík]

Já jsem to myslel bez urážky, naopak. Kolikrát je v rodině příjem 10 - 12 tis. Kč čistého, když pominu extrémy. Proč tomu tak je, by bylo na dlouhé vysvětlování a diskuzi. Ale ti lidé kouří a hodně. (Vím, někdy je to jediné potěšení). Ta částka za cigarety je opravdu vysoká. Pomíjím pití, ale množení - tak to je snad v pořádku, ubýváme

[Michal Kubeček]

Pomíjím pití, ale množení - tak to je snad v pořádku, ubýváme :-)

Množení se je dnes ovšem velmi drahá zábava, kam se hrabe alkohol a cigarety…

[Dalibor Smolík]

Vím. Mám dítka (teď už jedno) na studiích. Příšerné peníze ...
Čím jsou děti větší, tím stojí víc. Ani když jsou malé, nejsou zadarmo.

[Dalibor Smolík]

Ještě bych toto tvrzení chtěl podložit dalšími údaji.

[Luk]

Touha "být in" taky není a priori zavrženíhodná, protože prezentovat se na veřejnosti jako "chudý" např. tím, že budu mít laciné oblečení a laciné auto, nebo nebudu mít myčku a bude se to o mně vědět - to snižuje společenskou prestiž a tím pádem i šance (viz na toto téma dělané průzkumy co se týče např. vzhledu nebo tělesné výšky). Takové chování chudších tedy není až zas tak iracionální nenažranost, to je snaha vzbudit zdánlivým materiálním dostatkem dojem, že oni taky patří do té lepší části společnosti.

Já chci taky patřit do té lepší části společnosti. Ať mi tedy ti bohatší pořídí něco takového, třeba Ferrari

Ale vážně - jak se říká, chudoba cti netratí. Naopak, když se někdo chce předvést a přitom mu na první pohled "čouhá sláma z bot", je to jen trapné. Potěmkinova vesnice působí jen na někoho a jen pomíjivě. Takový člověk pak zapadne maximálně mezi "ty své", tedy lidi, kteří se snaží o podobná pozlátka.

Ano, můžete říct, nekupujte cigarety a pivo a plazmové televize a raději "něco" správného dělejte. Tím "něco" to už pak ale obvykle končí, protože za to, co ušetříte na cigaretách a vůbec "levných šmejdech" si rozhodně nepořídíte ani žádný úvěr.

"Člověk stejně umře, není tedy proč žít." Tohle je úplně totéž. Je to otázka volby - buď se člověk pokusí svou situaci nějak řešit (a začne drobnostmi), nebo toto břemeno slastně přesune na jiné. Před časem jsem tu připomínal přestupky cyklistů; tohle je úplně totéž. Když se cyklista neobtěžuje s osvětlením a veškerou odpovědnost za svůj život přesová na ostatní řidiče, chová se úplně stejně jako ten, kdo chce, aby jeho těžkou situaci řešili ostatní a on jen přihlížel.

Co se týče platnosti argumentu "demotivace", vidím to taky složitěji. V sobecké a individalistické rovině to jistě demotivační je. Jenomže člověk obvykle nepodniká ve vzduchoprázdnu, ale ve společnosti. A obvykle taky není úspěch podnikání závislý jen a pouze na jeho vlastním úsilí a zásluhách. Každou další aktivitou totiž využíváte existující společenské struktury, které jste si rozhodně vy sám nevybudoval, více a více. Kdyby to tak nebylo, bylo by jedno, jestli podnikáte někde v Kongu nebo v Německu (jen příklad).

V první řadě, člověk je přirozeně sobecký. Všechno, co dělá, dělá pro sebe. Přinejmenším pro svůj dobrý pocit. A ony "společenské struktury" nemusejí být zdaleka vždy financovány jen z toho, co se přerozděluje. Míra přerozdělení je věc politického rozhodnutí, proto to nelze takto stavět.

Mimochodem, dávat proti sobě Kongo a Německo je úsměvné. Mnohem realističtější je třeba Německo versus Taiwan. Firmy přesouvají své aktivity z prvního státu do druhého. A není to proto, že by na Taiwanu byly lepší společenské struktury.

Dalo by se asi říci, že čím bohatší a podnikavější jste, tím závislejší jste na bezvadném fungování společenských struktur placených z daňových odvodů.

Takto to nelze stavět. Jak už jsem uvedl výše, platnost tohoto výroku je silně závislá na existující míře přerozdělení. Jinak řečeno, čím vyšší je míra přerozdělení, tím větší je na ní závislost. To je zcela logické.

[Michal Kubeček]

Tak tohle už jsem někde viděl:

Vezměte si například boty. On si vydělal třicet devět tolarů měsíčně plus příplatky. Pár skutečně dobrých kožených bot stál padesát tolarů. Ale boty za přijatelnou cenu, takové, které vydržely sezonu, někdy i dvě, i když po tom, co se ošlapaly, do nich pekelně teklo, stály deset tolarů. Právě takové boty si Elánius kupoval a nosil je, dokud vydržely. Druhou sezonu už mívaly podrážky tak slabé, že i v mlhavé noci poznal podle dláždění, na kterém místě Ankh-Morporku se právě nachází.

Věc spočívala v tom, že dobré boty vydržely roky a roky. Člověk, který si mohl dovolit dát padesát tolarů za pořádné boty, měl obutí, jež jeho nohy udrží v suchu ještě za deset let, zatímco chudák, který si mohl dovolit dát za boty jen deset tolarů, utratí za stejnou dobu sto tolarů, a přitom bude mít prakticky pořád mokré nohy!

Tohle byla "botová teorie" sociálně ekonomické nespravedlnosti kapitána Elánia.

[Dalibor Smolík]

Tohle je bohužel pravda. Stejně tak je pravda, že úvěry a půjčky nejsou pro chudé lidi, ale právě pro bohaté, kteří nemají svůj kapitál v potřebném okamžiku ve finanční podobě. Bohatý je na tom prostě vždycky lépe.
Problémem číslo jedna je, zda je dotyčný chudý schopen nějak svoji situaci změnit. Musí začít sám u sebe, ale společnost by měla pro snaživého jedince vytvořit vhodné podmínky ...

[xkesh]

Tak tohle už jsem někde viděl:

Tak tohle můžete vidět všude kolem sebe, pokud nechodíte s klapkami na očích, nejste členem Liberálního institutu anebo nepatříte k horním deseti tisícům (libovolná kombinace je možná).

Vyspělé společnosti se tuto ekonomickou realitu snaží většinou řešit systémem opatření, která nějak umožňuje těm chudším tzv. "sociální výtah", tedy reálnou možnost se z chudoby dostat. To může mít formu skutečně dostupných a účelově vázaných půjček (nikoliv na lichvářský úrok a nikoliv na kraviny), formu podpory vzdělání nadaných chudých lidí, anebo dokonce i státem stanovených parametrů prodávaného zboží a kontrolu jejich dodržování, totiž že nebude možné prodávat takové zboží, které vposledku lidi ohrožuje anebo ožebračuje. Nebo lépe: nebude ho možné prodávat za stejných podmínek jako zboží kvalitní. Vypadá to sice jako buzerace, ale může jít klidně o povinnou deklaraci kompletního složení, o povinné atesty kvality a dostupnost jejich výsledků pro zákazníka (což se u spousty věcí děje i dnes, ale neřekl bych, že dostatečně). V tomhle totiž trh jako takový selhává, v době marketingu a médií nevítězí kvalita, ale reklamní kampaň.

Jistěže jednoduchý recept neexistuje, ale zrovna tak neexistuje jednoduchý recept na odstranění společenské chudoby. Tím méně jsou to ale takové populistické návrhy, jako je rušení sociálních dávek, "rovná daň" apod. Tyto koncepty se sice dobře poslouchají, při analýze ale nefungují už teoreticky (když účelově nezanedbáte spoustu faktorů), a těžko očekávat jejich praktické osvědčení. Nakonec stejně i ze strůjců "rovné daně" vylezlo, že líbivé slůvko "rovná" neplatí, že je třeba ji "znerovnit", aby byla společensky únosná, čím je základní koncept rovnou popřen. To není třeba populisticky operovat s pojmem "rovná", stačí rovnou snížit daně nejvyšším příjmovým vrstvám a je to.

Bohužel při bojích "rovná" kontra "sociálně spravedlivá" zase spadlo pod stůl to nejdůležitější, totiž zjednodušení a zefektivnění daňové soustavy - nebo jste si někdo všimli, že něco takového někdo plánuje? Ale to jsme se už dostali moc daleko od původního tématu, až k daním jsem to původně směrovat nechtěl, zůstaňme u toho, že nejen hrabivost a lakota vede lidi k tomu, že dávají přednost levným věcem, jak by to prezentoval moralista.

[Michal Kubeček]

Což o to, já to vidím, i když mám občas pocit, že ze čtenářů tohoto serveru jsem skoro jediný. A kupodivu to vidím přesto, že sociální systém nijak nevysávám, ani to nemám v úmyslu. Jen si, na rozdíl od mnohých jiných, uvědomuji, jak málo občas stačí, aby se člověk bez vlastního zavinění přesunul ze skupiny těch "příživníků" do skupiny "budižkničemu" (terminologie převzata od pravicových komsomolců, sám bych to tak určitě nenazval).

[Dalibor Smolík]

jak málo občas stačí, aby se člověk bez vlastního zavinění přesunul ze skupiny těch "příživníků" do skupiny "budižkničemu".
O to tady přesně jde - a recept není jednoduchý: jak odlišit ty, co pracovat nechtějí a vysávají jen sociální systém od těch, kteří objektivně pracovat nemohou, i když chtějí. Těm druhým se pomáhat naopak musí, nejrůznějšími způsoby.

[Michal Kubeček]

Ech, koukám, že jsem opravil ten druhý výraz, čímž věta ztratila smysl. Takže oprava: …aby se člověk bez vlastního zavinění přesunul ze skupiny těch "produktivních" do skupiny "příživníků"…

[kavol]

... jak málo občas stačí, aby se člověk bez vlastního zavinění ...

hm, připomnělo mi to nedávný příspěvek kolegy GoldenFishe, kde psal cosi o tom, že se na čas stal bezdomovcem kvůli tomu, že se mu sešlo několik neplatičů po sobě ... i přes nesympatie, které zde k němu někteří projevují, si nemyslím, že by jej většina považovala za neschopného - nicméně ani příklad "z vlastních řad" jim nebrání v idealizování si praktického fungování principu "snaživej => bohatej" (a následnému odvozování "chudej = lempl")

achjo

[Dalibor Smolík]

Je rozšířenou fámou mezi linuxovou komunitou, že nahrazení všeho GPL softem firmy ušetří. V praxi se často ukazuje naprostý opak. Neříkám, že se neušetří, ale pokud se to dělá šmahem, spláče se.>
Určitě souhlasím. Přechod k GPL softu musí být pozvolný. Neznamená to nasazení Linuxu všude a hurá na to. Ale nahrazení MS Office za OO ( tam, kde to jde), místo Adobe Photoshop Gimp (tam kde to jde), pokud se to vstřebá, pokračovat dál.
A tam, kde jsou platné licence, není třeba nahrazovat také hned. Při zachování určitých pravidel se k úsporám dojde zcela určitě. A to nezmiňuji problematiku serverů.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Fuj věci se nelinkují!

[xkesh]

Já zase uvedu zdroj použité informace, ať si je to třeba "fuj" idnes.cz. No... a pokud jde snad o link na stránku ministerstva, tak je to normální seznam. Jiný link nevidím.

[Prcek]

Proc?

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Protože jim tím pomáháš. Například jim zvedneš rating při vyhledávání na Google, zvyšuješ statistiky návštěvnosti a další. Proto.

[Kníže Ignor]

To je tedy logika!!!

[Michal Kubeček]

Co takhle místo vykřičníků zkusit napsat, s čím konkrétně na té úvaze nesouhlasíte?

[xkesh]

Co takhle místo vykřičníků zkusit napsat, s čím konkrétně na té úvaze nesouhlasíte?

Vy jste si nevšiml nicku? Protože jinak byste nekladl na toho spambota tak naivní a přemrštěné požadavky

[Kníže Ignor]

Zcela výjimečně souhlasím.

[Kníže Ignor]

To by zabralo moc času.

Pokud neuvedu url, pak abych si mohl ověřit, že autor nelže, musím se k němu dopátrat jinou cestou. Zřejmě pomocí vyhledávače, nenapadá mě jak jinak. Zvýšený zájem o vyhledávání pomocí fráze, která vede k cíli, může vyhledávač také ovlivnit. Klidně by mohl třeba evidovat, který odkaz z výsledků použiju a jak často je navštíven. Každopádně nelze vyloučit, že vyhledávač ovlivním i pokud url neuvedu. No a statistiky návštěvnosti jim zvýším v každém případě, nemohu přijmout jako fakt libovolný text, který vypadá pravdivě. Takže nemá smysl URL na stránku nedat. A když už ho tam dám, tak klidně i ve formě odkazu, neboť rozumné vyhledávače by měli podporovat rel=nofollow.

[Prcek]

A co je potom definice "fuj" veci? Podle me je to blbost nedavat nekam odkaz jen proto, ze by se tem strankam mohl zvednout pocet navstev. Od toho je web, aby se dokumenty mezi sebou odkazovaly. Co je pro nekoho "fuj" pro jineho muze byt zajimavy zdroj informaci nebo zabavy. Kdyz uz o nejakych strankach clovek verejne pise, tak je podle me slusnost uvest adresu tech stranek, aby si kazdy mohl vytvorit svuj nazor. Tak to vidim ja...

[xxxxxxxx]

Ale to je přeci ten tvůj krásný levicový stát, kde se za chvíli bude přerozdělovat i chleba (ještě že ho moc nejim). Jinak za pět melounů se mohli najmout taxíky a broadband po vesnicích rozvážet po disketách.

[xkesh]

Ale to je přeci ten tvůj krásný levicový stát,

Proč můj? A proč levicový? Nevím, že bych budoval nějaký levicový stát. Ale taky nevím, kde berete představu, že tunelování grantů je něco levicového.

kde se za chvíli bude přerozdělovat i chleba (ještě že ho moc nejim).

Tady ale nejde o přerozdělování potřebné veřejnosti, tady jde o podporu soukromých podnikatelů ve výrobě hnusu. To se nedivím, že je všude tolik žluče, když lidi jako vy házejí dohromady případné sociální dávky potřebným s milióny litých za reklamu do PR-agentur a podobných "multimediálních webů". To je totiž zásadní rozdíl a nemá to co dělat s pravicovostí či levicovostí.

[melkors]

To je marne ...

Slovy klasika: "Vul zustane volem a parez parezem"

[Kníže Ignor]

Přesně, xkesh se nikdy nepoučí.

[pasmen]

^^

[Miloslav Ponkrác]

Ale to je naprostá pravda. Jaký je rozdíl mezi tím, když se tvrdí., že "každý se musí postarat sám o sebe", tedy typické pravicové a "každá firma by se měla postarat sama o sebe". Mě už štve platit televizní poplatky, rozhlasové poplatky, autorské poplatky, poplatky na kinematografii, recyklační poplatky atd.. jen proto, že se neumí někdo pěkně pravicově jako osoba, nebo firma postarat sám o sebe.

A proč mám platit daně, aby Autocont vydělal na super prachmizerně odvedeném Indoši, nebo Dell na předražených notebookách s páčkou, nebo Peprnet na hnusu?

Stejně tak bych mohl polemizovat o ničení firem tím, že vedle zahraniční firma dostane pozemek za korunu, odpuštěné daně a město jí napůl postaví infrastrukturu, což měnší firma vedle s tím samým oborem nedostane a může si tak akorát hodit provaz.

[Luk]

Samozřejmě, že broadband dotace jsou levicová věc. Když už někdo chce, aby se peníze z privatizace použily na "rozvoj Internetu", pak jsou tu mnohem důležitější věci než nějaké soukromé bulváry. Například v oblasti elektronické komunikace se státní správou je zatraceně co zlepšovat - tam by byla každá koruna dobrá.

měnší firma vedle s tím samým oborem nedostane a může si tak akorát hodit provaz.

Nemusí si hodit provaz. Může té firmě dělat subdodavatele (jak to navrhují zastánci podobných projektů). Jenže pak je samozřejmě vydána té velké firmě napospas a musí počítat s tím, že může být kdykoli nahrazena třeba někým z Asie.

[Sinuhet]

Jenže pak je samozřejmě vydána té velké firmě napospas a musí počítat s tím, že může být kdykoli nahrazena třeba někým z Asie.

Sodoma gomora, uz i z Luka je socan, levicak a paroubkovec.

[Luk]

Jak to jen někoho může napadnout? Nebýt těch levičáckých státních zásahů, situace by vůbec nenastala. Jenže když musí firma existovat v situaci, že jí někdo přebere zakázky, dobré zaměstnance atd., a to vše především proto, že dostala státní dotaci (ať už skutečnou nebo v podobě nějaké úlevy), pak je to skutečně tak, jak popisuji.

[Sinuhet]

Jenže když musí firma existovat v situaci, že jí někdo přebere zakázky

Ktere z ceskych firem prebere zakazky treba takova Hyundai? A kdyby zadne dotace nedostala a sla napr. na Slovensko, tak by ceskym firmam uz zakazky neprebirala?

dobré zaměstnance atd.

Spravne, spravne. Jeste to tak, aby lidi dostali vyssi platy a lepsi pracovni podminky. Hlavne zadnou konkurenci mezi firmami pri hledani zamestnancu!

[Luk]

Ktere z ceskych firem prebere zakazky treba takova Hyundai?

Nebavme se jen o Hyundai. Firem, které dostaly nějakou takovou dotaci je řada, např. Conta, Karlovarské mirerální vody, Splintex, Bosch diesel, Mafra (ano, novinářští "přisluhovači ODS" ), Unilever, Shimano a mnohé další.

Spravne, spravne. Jeste to tak, aby lidi dostali vyssi platy a lepsi pracovni podminky. Hlavne zadnou konkurenci mezi firmami pri hledani zamestnancu!

Rozhodně nepovažuji za správné, když firma přetáhne zaměstnance na vyšší platy dosažené tím, že dostane dotaci.

[Sinuhet]

Cimz se vracime k puvodni otazce: ktere ostatni firmy byly na zaklade dotaci pro vami uvedene spolecnosti pripraveny o zakazky a musely postoupit misto konkurenci z Asie?

Ktere firmy pretahuji zamestnance na vyssi platy dosazene diky dotaci?

[Miloslav Ponkrác]

Na základě dotací bylo zlikvidováno tolik firem až to není hezké. Exaktně se to asi dá popřít, stejně tak jako je prakticky nedokazatelné, že na vojně se šikanuje, ačkoli to 90% vojáků osobně zažilo.

[Sinuhet]

Na základě dotací vzniklo tolik novych, krasnych, nikoho neposkozujicich firem, až to není hezké. Exaktně se to asi dá popřít, stejně tak jako je prakticky nedokazatelné, že na vojně se šikanuje, ačkoli to 90% vojáků osobně zažilo.

[Miloslav Ponkrác]

Cimz se vracime k puvodni otazce: které nové, krásné, nikoho nepoškozující firmy vznikly na základě dotazí?

[Sinuhet]

goto answer;

[Miloslav Ponkrác]

Jinak řečeno jste uhnul a na svojí vlastní otázku a svým způsobem požadovanými důkazy nejste schopen odpovědět a dokázat svoje tvrzení o vzniku nových nikoho nepoškozujících firem. Tudíž beru Vaše tvrzení o nových, krásných nikoho nepoškozujících firmách jako neplatné, neboť je nejste schopen dokázat ani způsobem, který požadujete po druhých. Což bylo dokázati. Howgh.

[Sinuhet]

Asi budu za blba, ze jsem nepostrehnul vas pokus posunout debatu do totalni absurdity, ale neda mi to.

Jsem rad, ze jste si vsiml, ze ma odpoved byla naprosto dementni. Co vam zrejme uniklo je, ze svou demenci zdedila po vasi odpovedi, kterou jsem pouzil jako zaklad a zmenil v ni jednu nedulezitnou, na demetnostni nic nemenici, cast.

Chtel jsem vas tim jenom popichnout k tomu, abyste se vice zamyslel, coz se povedlo. S vasim poslednim zapiskem plne souhlasim, samozrejme po drobne modifikaci typu s/vzniku nových nikoho nepoškozujících firem/zaniku firem/g .

[Luk]

ktere ostatni firmy byly na zaklade dotaci pro vami uvedene spolecnosti pripraveny o zakazky a musely postoupit misto konkurenci z Asie?

Neříkám, že někdo musel postoupit místo konkurenci s Asie. I když k tomu nejspíš také došlo. Říkám, že pokud se někdo stane subdodavatelem dotovaných firem (místo toho, aby poskytoval výrobky/služby sám), je tato hrozba silnější.

Ale k původní otázce: např. dotací pro Unilever byly znevýhodněny firmy v oblastech, ve kterých Unilever působí (nevím přesně, čeho konkrétního se daňová úleva týkala, mohla to být např. potravinářská výroba, domácí chemie atd.). Nedávný prodej části Setuzy právě Unileveru mohl být do jisté míry zapříčiněn i tím, že tu bylo toto znevýhodnění (i když zrovna u Setuzy je možné všechno). Nebo třeba Mafra - dotace šla na rozšíření polygrafické výroby (tisku), tedy na to doplatily konkurenční tiskárny.

Ktere firmy pretahuji zamestnance na vyssi platy dosazene diky dotaci?

Tady je to podobné. Jakmile někdo rozšiřuje firmu s pomocí dotace, má k dispozici více peněz, než by měl bez této dotace. Může tedy nabídnout víc. O tom snad není sporu.

[Miloslav Ponkrác]

Vlastně princip je jednoduchý - je třeba podpořit velké firmy, nejlépe z daní těch malých, které jsou vzápětí zlikvidovány tou velkou. Té velké je třeba odpustit daně a i tak na ní finančák moc nemůže, protože mají dobré právní oddělení a účetní oddělení, přelévají zisk jinam a navíc vždy mohou pohrozit propuštěním velkého množství pracovníků, čehož se obec, případně i vláda zalekne. Taková firma pak zaměstná lidi za minimální mzdu, dost často ze zahraničí. Protože ovšem průměrné daně jsou nižší, než z malých a středních firem, které neměly takové prostředky jak se postavit proti státu, je potřeba ty peníze vytřískat jinde. Vymyslí se další poplatky, udělá se kampaň jak je to skvělé a je možné tento kolotoč podpory velkých firem točit dál. Výsledkem se limitně blíží k tomu, že zde bude spousta lidí pracovat za nejnižší mzdu u pásu a k nulovému výskytu jiných, než nadnárodních obřích koncernů.

P.S.: Nepřekvapilo Vás tak jako mě, že ceny potravin v malých krámcích jsou v 50% i více zboží často i o dost korun nižší, než v Tescu? Máme v Prostějově Tesco, které má asi na padesáti zbožích trasparent "nejnižší ceny ve městě", kde je to naprosto nejdražší ve městě? Například mají rohlík s nejvyšší cenou 1,90 Kč s tímto transparentem a v krámu ho kupuji za 1,60 Kč. Moravské uzené v krámku za 14 Kč/10 dkg a v Tescu pod 17 Kč nejde, přitom to z Tesca se nedá jíst jak je to hnusné, a z krámku je to bašta. To jen tak, abych se zeptal, jestli taky pozorujete ten jev.

Mimochodem chodit do Tesca je výborná příprava na burzu a skvělá aplikace databází. Jakmile objevíte něco levného a kvalitního, oni poznají, že se to prodává a o den později je cena o 50% až 90% vyšší. Čímž je to neprodejné, ale nevadí, je potřeba objevit jiný titul, kde to ještě jejich databáze nestačila zaznamenat. Až to zboží začne být na konci trvanlivosti oni ho zase zlevní, ale to už se pak nehodí koupit, neboť je to na chuti znát. Takže přestávám do Tesca chodit, ale doporučuji jako cvik na burzu.

Spíš si tu plácám játra co nám vlastně ty velké firmy jako spotřebiteli přinášejí a odpovídám, že dost negativ.

[Michal Kubeček]

Nepřekvapilo Vás tak jako mě, že ceny potravin v malých krámcích jsou v 50% i více zboží často i o dost korun nižší, než v Tescu?

Tak to by mne opravdu překvapilo, protože nic takového jsem zatím nepozoroval. Tedy aspoň ne u základních potravin. Něco jiného je třeba elektronika, kde u počítačových komponent jsem viděl už i ceny dvojnásobné oproti specializovaným obchodům.

[Luk]

U drtivé většiny základních potravin je cena v hypermarketech nižší než jinde. Podle tohoto zboží lidé srovnávají ceny ("levnější rohlík") a často pak ani nepostřehnou, že je celý nákup (kde k rohlíkům přiberou také např. motorový olej, o 40 % dražší než v autopotřebách za rohem) vyjde o 20 % dráž, než kdyby nakupovali v malých obchodech.

Tedy aby si to někdo nevykládal špatně - proti hypermarketům nic nemám, ale takhle to prostě je. A nakupovat tam výpočetní techniku, to už je holé šílenství - až na ojedinělé výjimky je vše výrazně dražší než v malých obchodech, o internetových nemluvě.

[melkors]

Bez PS (to nekomentuji):

Jedna se
a) o dojem
b) ideologikou nalejvarnu
c) prokazatelny fakt?

Na mne to pusobi neprijemnym dojmem, ze pravda se pohybuje nekde mezi a) a b)

[Miloslav Ponkrác]

d) je správně - jedná se o prosté pozorování někoho, kdo není úplně slepý

[podlesh]

Což je jenom trochu jinak formulována možnost A (dojem). To samozřejmě neznamená že to tak není...

[Miloslav Ponkrác]

Čistě filozoficky vzato nic jako prokazatelný fakt neexistuje, protože i fakt lze prokázat jen na základě odvození od jiných faktů, a ty prvotní fakty jsou jen pozorování, axiomy, dojmy, protstě jejich důkaz leží na vodě.

Takže vše jsou pozorování, chcete-li dojmy. Rozdíl je jen ten, že slovo dojem má v sobě negativní citové zabarvení a působí subjektivně, zatímco pozorování je neutrálně citově zabarveno a působí objektivněji. Podle toho co chcete ve čtenáři vyvolat za emoce pak použijete jedno, nebo druhé. Chcete-li mírně snížit váhu argumentů oponenta, použijete slovo dojem.