Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Něco pro dobrý pocit? - Linux
Nebo:
Linux - vše pro dobrý pocit.
Ale pojím se že stavět na tom reklamu asi není dobré, protože lidé si asi nepřipustí, že by si některé věci kupovaly jen pro dobrý pocit. Případně když si to připustí tak je to zároveň odradí od koupi.Linux uspěje až se otevře uzavřeným programům a to všech velikostí.A to bude právě ten moment, kdy řeknu Linuxu ¡adiós! Protože po světě všelijakých "super" utilitek na naprosté voloviny netoužím.
Já bych tedy řekl, že GNU/Linux není uzavřen uzavřeným programům. Jen v něm chybí podhoubí pro výše zmíněné "voloviny", protože s pomocí existujících nástrojů není problém vytvořit novou funkcionalitu. To, co se dá vyřešit několikařádkovým shell skriptem přece nikdo nebude vytvářet v Cčku a prodávat, nikdo by to nekoupil.Přesně tak, řekl bych. Z něčeho tak efektivního (z globálního hlediska) nemá "svobodný trh" patřičný užitek a tedy ani motor pro další "vývoj" (čti: vydírání peněz těmi chytřejšími z těch hloupějších). Obávám se, že kvůli témuž principu se nikdy nedočkáme účinných léků pro nemocné rakovinou ani levných obnovitelných zdrojů energie... Jsem v pokušení tento princip pojmenovat "JehoVista"
Naznačil jsem něco z toho už v jiném komentáři. Instalace programů, které v distribuci jsou a těch ostatních, je diametrálně odlišná. Komerční programy budou spadat většinou do druhé skupiny, proti těm ostatním jsou tedy značně znevýhoněny. Ano nikdo nebrání tvorbě komerčních programů pro linux, ale to neznamená, že je to snadné. Nekompatibilní balíčkovací systémy, software se nekompiluje pro "linux" ale pro distribuci v její konkrétní verzi.
Pokud program není nějak velmi závislý na knihovnách, pak přeci není problém nasypat ho do podsložky v /opt a symlink na spustitelný soubor do /bin, případně tedy staticky slinkovanou verzi.
Větším problémem je jistá nevraživost uživatelů si takový program pořídit a jejich otázky typu „Proč program není pod GPL?“ Takový autor Pixelu by mohl vyprávět.
Pokud program není nějak velmi závislý na knihovnách, pak přeci není problém nasypat ho do podsložky v /opt a symlink na spustitelný soubor do /bin, případně tedy staticky slinkovanou verzi.Občas je nutné se navíc ještě přidat novou položku do menu, nějak ošéfovat init skripty, pokud má balík nějaké závislosti, tak je tam ručně přidat, nastavit proměnné prostředí, ... Těch poinstalačních akcí je celá hromada a jediné současné existující řešení je - nějak si to naskriptujte sami, což je podle mě cesta do pekel. Navíc by bylo hezké, kdyby takový systém dokázal transparentně řešit updaty aplikací, aby to fungovalo podobně komfortně, jako stávající systémy.
Občas je nutné se navíc ještě přidat novou položku do menu, nějak ošéfovat init skripty, pokud má balík nějaké závislosti, tak je tam ručně přidat, nastavit proměnné prostředí, ... Těch poinstalačních akcí je celá hromada a jediné současné existující řešení je - nějak si to naskriptujte sami, což je podle mě cesta do pekel. Navíc by bylo hezké, kdyby takový systém dokázal transparentně řešit updaty aplikací, aby to fungovalo podobně komfortně, jako stávající systémy.No dobře, ošéfování init skriptů, závislosti a nastavování proměnných prostředí už je trochu specifičtější potřeba. Já jen chtěl naznačit, že pro některé programy udělat něco jako balík pro obecný Linux jde - viz třeba dynamická a statická binárka Skype (co je uvnitř jsem dále nekoumal), instalátory her (přinejhorším se na stránky napíše co to potřebuje za knihovny). Netvrdím, že to je nějak velmi uživatelsky přívětivé, jen že to u některých programů jde udělat obecně pro Linux. Samozřejmě v žádném případě nepopírám, že hromada různých instalačních způsobů, balíků, adresářových struktur a já nevím čeho všeho je problémem. Ale jednoduše vyřešit ho zřejmě příliš nejde.
Kdo první přišel na to, že jsou zdroje a energie nevyčerpatelné?To byl urcite nas pan prezident, velky to odbornik na prirodu a hlavne globalni oteplovani Od doby, co prohlasil, ze spinave penize neexistuji, neudivilo by me, kdyby prisel na cokoliv
To byl urcite nas pan prezidentTakové přeceňování si tedy nezaslouží Kromě toho bych to osobně tipnul tak o 200-500 let nazpět.
Co takhle trvale udržitelný rozvoj?
Kromě toho bych to osobně tipnul tak o 200-500 let nazpět.No ja bych na tuhle dobu tipnul vznik Klausova mozku, takze to by celkem sedelo
P.S. Za veskere gramaticke a stylisticke chyby muze MS Windows XP
FC3 je dost stará. Pod Win 3.11 bys toho taky moc nezprovoznil.Tak tohle se nepovedlo
Trávit mraky času čtením manuálů? Já měl pocit, že se principy linuxu nemění a tedy trvalá platnost naučeného je delší (?).
Proč se Linux nikdy masově nerozšíří?protože je složitý a komplikovaný systém
Stačí pro názornost ukázat maličkost: Připojení flash disku. V KDE se ukáže okénko, kde je možnost otevřít soubory na flashce v novém okně, ale odpojení už tak intuitivní není. Neobjeví se na ploše nikde nápis "Nyní můžete bezpečně odpojit". Musí se jít o adresář výš, vybrat správné zařízení, pravým tlačítkem myši kliknout na ně a zvolit "bezpečně odpojit". Je to jednoduché, skoro totéž, ale jen skoro Připojování diskety - podobné.Takhle to vypadá u mě: Zasunu flashdisk - v panelu a/nebo na ploše se mi objeví symbol flashky (volitelně lze nastavit i automatické otevření okna Konqueroru se soubory na tomto médiu, tj. připojení, okamžitě po zasunutí). Kliknu na symbol flashky a otevře se nabídka menu: Otevřít v novém okně, Kopírovat... mezi nimi i Připojit resp. Odpojit a Bezpečně odstranit. Ostatně, stačí na symbol prostě kliknout (dvakrát či jednou, podle nastavení prostředí) a je připojeno. Nemusím nikam "o adresář výš, vybírat zařízení" atd. Je to jednoduché a velice snadno pochopitelné i pro naprostého BFU - stačí mu o tom říct. A i kdyby ne - tak i neodpojené zařízení lze prostě vytáhnout: symbol flashky zmizí (otevřené okno se sice nezavře, pravda, ale už to dávno není překážkou automatického odpojení). Připojování diskety - podobné. Arch Linux, KDE 3.5.6. Časy se mění
ještě jednou jsem si ověřil: Debian unstable, KDE 3.5.5: Objeví se okno s možnostmi Otevřít v novém okně nebo nedělat nic.Už si moc nepamatuju, jestli a kdy jsem si to v Archu nastavoval, mám ale pocit, že moc ne. Dobrá, tak (open)SUSE 10.2, GNOME, čerstvá instalace: zasunu flashdisk a na ploše vybafne "Removable volume" + otevře se okno s připojeným zařízením. Kromě toho je ještě na panelu (spolu s floppy mechanikou, ta po najetí myší signalizuje "nepřipojen", USB FLASH DRIVE připojen). Všechny tři "notifikace" mi po kliknutí (v panelu levým tlačítkem) myši dávají na výběr Odpojit. Vysunu disk, ikonky zmizí, okno se přepne do /home/user. Podobně to tuším funguje v Ubuntu (7.04beta). Jestli to nebude tím, jak je "Debian super kvalitní" (Debianisti prominou). Každopádně vámi popisované těžkosti nejsou charakteristikou Linuxu jako takového (a tedy všech distribucí), ale věc kvalitního a uživatelsky přívětivě nastaveného prostředí.
ještě jednou jsem si ověřil: Debian unstable, KDE 3.5.5: Objeví se okno s možnostmi Otevřít v novém okně nebo nedělat nic. Po otevření se objeví seznam položek existujících na flashce (system:/media/sda1), abych se dostal na ikonu flashky, musím kliknout na šipku vzhůru, tj. o adresář výš. Popisuji stav bez nějakého zvláštního nastavování chování tohoto okna.Mohu vám potvrdit, že právě vydaný Debian Etch s GNOME (tuším 2.14) se chová také takto (uživatelsky nepřívětivě - technicisticky je třeba nejprve do "složky" Počítač a tam lze takové zařízení kliknutím odpojit).
Tiskni Sdílej: