Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Jsem nachlazený. Z nudy jsem otevřel Máj od Karla Hynka Máchy. Tu mě zaujala jedna část, která se týká posmrtného života — ocituju ji:
„Temnější noc! — — — Zde v noční klín
ba lůny zář, ba hvězdný kmit
se vloudí — — tam — jen pustý stín,
tam žádný — žádný — žádný svit,
pouhá jen tma přebývá.
Tam všecko jedno, žádný díl —
vše bez konce — tam není chvíl,
nemine noc, nevstane den,
tam času neubývá. —
Tam žádný — žádný — žádný cíl —
bez konce dál — bez konce jen
se na mne věčnost dívá.
Tam prázdno pouhé — nade mnou,
a kolem mne i pode mnou
pouhé tam prázdno zívá. —
Bez konce ticho — žádný hlas —
bez konce místo — noc — i čas — — —
To smrtelný je mysle sen,
toť, co se ‚nic‘ nazývá.
A než se příští skončí den,
v to pusté nic jsem uveden. — — —“
Jaký máte názor na posmrtný život? Já plně souhlasím s Karlem Hynkem Máchou (tedy s tím, co vystihuje předchozí text).
Tiskni Sdílej:
Ono tady je problém, že (alespoň moje) vědomí má docela problém pochopit a přijmout vlastní neexistenci.vedomie je IMHO velmi krehka vec; kazdy je istu cast dna v spanku bez vedomia, niektory aj dlhsie a castejsie (ked sa schlastaju, zhulia ... ); no a to iste moze byt po smrti
pokud je něco, co člověka transcenduje, tak kde jinde než ve smrti?? čímž přirozeně neříkám jaké to bude.
ve zkušenosti celého lidstva všechna (nevím o výjimce) náboženství hovoří o stavu ve/po smrti. proč?
kde se vzal názor, že ve/po smrti už nic není? objevil se nějaký nový důkaz? nebo se prostě neprokázal opak?
ve zkušenosti celého lidstva všechna (nevím o výjimce) náboženství hovoří o stavu ve/po smrti. proč?
Potřeba dát životu smysl. Protože to tu je na hovno. Tak jakože to pak bude někde lepší. (Zrovna mám něco jako depku.)
Otázku "co bude po smrti" neřeším. Pokud něco bude, nevím, co to bude, nemohu se tedy k tomu nikterak stavět -- mohlo by po očekávání přijít zklamání. Hej, ale nějaká věčná chlastačka by bodla!
Ta pěkná neuronová síť co nosíme v hlavě neni nic moc magickýho. A jakmile žádná síť nebude, nic nezbyde.To je otázka. (Tak, a teď budu ukamenován )