Není nad pořádný kopanec

15.11.2005 22:31 | Přečteno: 1240× | Jen tak. (co nepatří jinam) | poslední úprava: 15.11.2005 22:53

Mezi jednu z mých nejoblíbenějších knih patří i Saturnin - a na jednu větu, kterou Zdeněk Jirotka vložil do úst doktoru Vlachovi, vzpomínám teď často: "Prožíváme-li delší dobu idylu, přestaneme ji vnímat, a osud by nám prokázal neocenitelnou službu, kdyby nás popadl za límec a vyhodil dočasně ven na mráz. Pak bychom nevzpomínali na to, že kamna trochu kouřila, nýbrž na to, že hřála. A na to, že bylo koneckonců v naší moci, aby jenom hřála."

Myslím si, že to docela trefně vystihuje, čím zrovna procházím.

Opustil jsem školu. Ano, už zase. No, přesněji řečeno jsem toho dost nezvládl. Čekat se to dalo už dávno, jen kdy se toho nakumuluje dohromady tolik, že mi to zláme vaz, jsem přesně nevěděl. To by nebylo nic tak zlého. Práci jsem si nakonec našel docela dobrou, chválabohu má co do činění s počítači a Internetem, na kterém začínám být pěkně závislý. Úvodní čtrnáctidenní školení ve Varšavě, samozrejmě kompletně v angličtině (taky jsem si dříve myslel, že ten jazyk ovládám...) dopadlo docela dobře. Zatím sice v práci docela zmatkuju (taky jsem si dříve myslel, že Outlook se dá používat), ale i to se doufám dá nakonec dopořádku.

Minulý týden jsem tedy přijel domů a co mne hezkého nečekalo - Mazůr, můj milovaný desktop, nenabootoval, Taiwanská deska zřejmě zažívá poslední záchvat slávy. Projevuje se to docela zajímavě - řadič na desce nepozná tu disky, tu některou z mých mechanik, logy se plní I/O chybami, při kopírování většího množství dat si dává několikaminutové přestávky, USB dokonce nefunguje vůbec. No prima, stejně jsem si chtěl koupit nový HW. Zapnul jsem tedy Blahovce, starý notebook, který se se mnou už něco nacestoval (naposled právě do Polska), a ejhle, spodní půlka LCD je proužkatá. A PCI/MCIA síťovou kartu jsem si ve vlaku rozsedl. No tě pic. Jen s posledním PC - Hübnerem nemám problémy, ať žijí značkové počítače (HP Vectra). Možná je to tím, že ho používá maminka, ne já.

Nejdivnější je asi ta časová koprese - jsou to teprve tři neděle, co jsem oficiálně ze školy venku, ale událo se tolik věcí, že mi to přijde jako nejmíň půl roku. Prostě s láskou vzpomínám na ty krásné dávné časy před prázdninami, kdy kamna sice čoudila, ale také pěkně hřála...

       

Komentáře

[Vlastimil Ott]

Pěkný fejeton. Přeju nějaká pěkná kamna...

[D-Evil]

Souhlas, takhle čtivej blogpost jsem už dlouho nepotkal, moc pěkně se to čte.

[klassik]

O mrtvych jen dobre

[.....]

Řeknu ti to takhle, pokud jsi přešel ze školy do práce, tak je to ještě v pohodě. Já byl rok na vysoké, nechal jsem toho kvůli offtopic předmětu ve vztahu ke zvolenému oboru studia, momentálně jsem na jazykovce a snažím si k tomu sehnat práci. Studovat bez statusu studenta je největší sračka, co existuje. Pak bych se rád ke studiu na vysoké zase dostal a úspěšně dokončil.