Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Ako na ten nadpis pozerám, tak pozerám - ináč mi to nevychádza. V blogu by som rád zhrnul dôvody pre toto svoje tvrdenie.
Keď server tak Debian...
Debian má dlhú históriu, stabilné tímy vývojárov a správcov balíčkov a verných a spokojných užívateľov. Ak sa tak povediac pustíte do Debiana (trebárs aj na desktope) tak narazíte kôli filozofii Debianu (v prístupe k užívateľovi - netvrdím že je táto filozofia zlá, je proste taká ako je - nazvyme to menej "klikoidná" a menej intuitívna (?)) na väčšie či menšie problémy s konfiguráciou tej ktorej vlastnosti či služby - ak máte čas, nahodíte google a po chvíľke hľadania odpoveď aj s návodom na svôj problém nájdete - vyžaduje si to však čas a istú námahu (netvrdím že fora pre užívateľov ubuntu sú prázdne a bez otázok ). Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo oboje . Ak ale hodláte postaviť server, Debian je ale ideálna voľba - je predpoklad že pokiaľ budete chcieť inštalovať serverové služby bude ich treba dokonfigurovať k obrazu svôjmu a teda je treba hľadať možností nastavení rôznych démonov /služieb/. Avšak čas investovaný do tohto nastavovania sa Vám po čase vráti v dlhodobo stabilnom, bezpečenom a flexibilnom systéme o ktorom (okrem HW havárii) nebudete ani vedieť. Nedá mi nespomenúť že Ubuntu existuje aj vo verzii server, ale povedzme si úprimne, priemerný nováčik najprv zakopne o desktop verziu a siahne po nej akoby mal siahať po server verzii. A my pokročilejší užívatelia asi len tak ľahko na Debian na servery nezanevrieme a nebudeme silou mocou skúšať Ubuntu server na produkčných strojoch. IMHO zatiaľ.
To bol server. Desktop je druhá vec, v zásade súvisí s argumentom s menej "klikacím" prostredím Debianu, ktorý obyčajne odradí ľudí ktorí chcú mať funkčný desktop so všetkým čo k práci či zábave potrebujú bez dlhých hodín trávených na google a v príkazovom riadku. Prístup Ubuntu (desktop) je v tomto smere omnhoho prítulnejší, intuitívnejší a pre nováčikov zvyknutých na inštaláciu programov, či ohlasy systému (napr. pri pripojení nového HW) z Windowsu, aj prijateľnejší. Samozrejme aj Ubuntu má svoje muchy a človek sa tu a tam nevyhne google a nejakým tým fóram. Ale to platí aj pre Windows . Veľmi dôležitou výhodou je, že Ubuntu má korene v Debiane takže ak sa človek dostane k Ubuntu ako k svojmu prvému Linuxu a osvojí si niektoré základy, neskôr prácu s balíčkovacím systémom, nebude mu potom robiť problém prejsť na Debian ak bude potrebovať inštalovať servery a pod.
Ako ste na tom vy? Čomu dávate prednosť na desktope a čomu na servery z týchto dvoch možností?
Tiskni Sdílej:
Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo obojeCo prosím? Proč jsem jenom já žádnou nepotřeboval? Stačilo mi během instalace zatrhnout volbu "Desktop" (nebo tak nějak) a nainstalovalo se všechno - GDM, Gnome, Iceweasel...
Mimochodem, tohle je pokus o flame? :)Nie, iba logicke zamyslenie vychádzajúce z osobnej skúsenosti...
... no ja som nic modifikovat nemusel a s tou konfiguraciou? Moznost instalovat v grafike je tusim este jednoduchsia ako u Ubuntu. Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila. Nechapem co stale vsetci maju s tou konfiguraciou...
Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila.
Ja jednou slysel, ze instalace debianu se nezmenila. Porad, stejne jako pred 10 lety, by to zvladla i slepice - staci nasypat zrni na Enter. Kdyz jsem to slysel poprve, tak se mi to nezdalo, ale debian-installer se da opravdu projit pouze entrama a nainstaluje se plne funkcni system.
try ./configure && make && checkinstall
debian/rules
> Pokud koupíte novější server s nějakým exotickým raidem, většinou musíte místo instalace použít debootstrap a poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval
Instalace debootstrapem je IMHO stejne nejpohodlnejsi zpusob z nabizenych instalacnich moznosti. A kernel si stejne dost lidi kompiluje vlastni, tam zadne problemy s nekonzistenci s balickovacim systemem nejsou. A kdyby to nekdo chtel mit extrakorektni, pouzije make-kpkg.
Takže vlastně z Debianu uděláme paskvil z našich zdrojáků, balíčkovací systém začne být úplně k ničemu...Protože jsme prase a nepoužili jsme apt-get source s následnou úpravou nastavení a přeložení zdrojáků pomocí debian/rules, což by nám vyhodilo .deb balíček k instalaci.
poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval. No a už tu máme zase oblíbenou písničku s nekonzistentním balíčkovacím systémem.A proto existují backporty. Popřípadě nástroj make-kpkg, kterému předhodíš zdrojáky jádra (klidně vanilla) a on ti vyplivne balíček s jádrem.
No a do třetice jsem dodnes nepochopil, proč je v Debianu ifconfig? To je nějakej fetiš a nebo recese? Když už si někteří paranoici hrajou na super stable systémy, tak ifconfig by v takové distribuci neměl co dělat!!!Ifconfig je stable. Byl tam od začátku, takže v tak konzervativním distru jako je Debian se dá očekávat, že tam ještě chvíli bude (závisí na něm skripty pro nastavení sítě při bootu). Neříkám, že je to dobře a byl bych radši, kdyby byl nahrazen, ale se stabilitou to nic společného nemá.
Závěrem bych chtěl dodat, že toto je můj názor a kdokoliv s ním nemusí souhlasitMůj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.
Můj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.S tím si dovolím souhlasit. Víceméně kolega odborník přes windows mi taky říká, že windows nejsou špatný OS. Stačí jen znát ty různé vychytávky, který i schopný uživatel nezná.
Na tu vymyšlenou modelovou situaci s apachem si přišel jak? Mohl by si sdělit konkrétní modelovou situaci ?
Na serverech mame Debian Stable - libi se mi stabilita, co nejmene aktualizaci (napr. Ubuntu aktualizuje snad kazdy den a v pripade jadra je to opravdu nezadouci); na par serverech bezi i ubuntu, ale to bud stara verze (pripravuju zmenu na debian) nebo nova verze kvuli testovani nejakyho produktu.
Na desktopu doma a v praci mam Gentoo, ale nekdy je to hodne narocny na udrzbu. Na notebooku mam Debian stable (vsechno je dostatecne jednoduchy a dost veci si stejne prizpusobuju, to bych delal asi i v ubuntu, mozna by mi to ubuntu jeste komplikovalo)
Jinak ubuntu bych ale userum doporucoval, liveCD je taky fajn.
Keď server tak Debian keď desktop tak Ubuntu.A když díra v openssl, tak pro všechny.
Desktop - Arch , server - Gentoo
Tak desktop ode dneška Kubuntu. Uvidím, jak dlouho mi KDE4 vydrží, když tak se přesunu ke Gnome nebo Xfce. Oceňuji tento zápisek, protože mě nakopnul k tomu, co jsem měl udělat už dávno. Bohužel uvědomil jsem si to až po přečtení diskuze nad výrokem aničky, kde jsem skutečně nezachápal. Poslat všechny ty Aničky, Stopky a jiné pány a dámy mimorealitu s celým Opensuse k šípku. Jestli někdo dělá distribuci a nechápe, že je především pro lidi ...i když jak se zdá ona možná není - pochopil jsem, že jsem jen cvičená opice co nahlasí bug-reporty, vyzkouší 10 postupů jak zprovoznit základní uživatelskou vlastnost, která se v nové verzi rozbila a Novell pak následně vydá svůj superstabilní SLES/SLED.
Poslední otázka zní - až vykopnu chameleona 11.0 co mám na jednom ze serverů, co tam nahodím?
Feco díky