Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Zápisky v tomto blogu podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní (CC BY-SA 4.0).
Git repozitář se zdrojovými soubory tohoto blogu v pandoc markdown formátu: marbu/abclinuxu-blog-hromada.
V druhém zápisku věnovaného Danielu Defoe se podíváme na vliv autorského zákona na jeho nejznámější dílo, a pokusíme se vyznat v jeho českých překladech a převyprávěních. A i když by se mohlo na první pohled zdát, že Robinson a copyright nemají nic společného, najdeme tu hned několik zajímavých souvislostí.
K tomu abych se zabýval Danielem Defoe a přečetl jeho Robinsona Crusoe mě kdysi vyprovokoval pořad Českého rozhlasu Po stopách Robinsona Crusoe a dalších britských výstředníků z roku 2015, kde Václav Cílek zmiňuje, že Robinson je ve skutečnosti docela jiná kniha, než kterou si pamatuje ze základní školy. Když jsem si pak k tomu dohledával další informace, došlo mi, že jde o mnohem zajímavější téma než bych původně čekal. Konkrétně v tomto zápisku se dozvíte, co mě zaujalo na Defoeových mystifikacích a době, ve které žil.
Kdysi dávno jsem na root.cz četl článek o programovacím jazyku Ada, kde autor mimo jiné ukazoval, jak lze silný typový systém jazyka použít k tomu, aby za nás překladač hlídal fyzikální rozměr hodnot v programu podobně, jako jsme na to zvyklí u běžných datových typů. Nedávno jsem si na to znovu vzpomněl, chvíli si s tím hrál a v tomto zápisku dal dohromady triviální demonstraci současných možností podpory jednotek v jazycích Ada, F# a Python.
Letos jsem tak jako každý rok podával daňové přiznání na poslední chvíli, tedy s tím rozdílem, že vzhledem k epidemii tato chvíle vycházela místo konce března na konec června. Pak se ale termín opět posunul, a mě se tak výjimečně podařilo podat přiznání více než měsíc před termínem. Popis jak tohle funguje přes internet bez kvalifikovaného certifikátu nebo datové schránky by tak teď v červenci mohl být pořád možná někomu i užitečný, ale na druhou stranu stávající webová aplikace finanční správy je v provozu již více než 10 let, a moje hlavní motivace k sepsání tohoto zápisku je tak spíše poznamenat si jak to přesně funguje (což se může příští rok navzdory připravovaným novinkám stále hodit) a zároveň sondovat jaké zkušenosti s tím máte vy.
Opět jsem narazil na sci-fi povídku, jejíž autor dokázal v jistém smyslu odhadnout dopady možností rozvoje techniky na svou dobu překvapivě dobře. A i když povídka letos slaví 110 let od svého prvního vydání a její autor si vlastně nedovedl výpočetní techniku vůbec představit, místy svádí čtenáře ke srovnávání s možnostmi současného internetu.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1)
z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Na konci července proběhlo médii srovnání 2 satelitních záběrů pořízených se zhruba měsíčním odstupem, na kterých je vidět, jak se za tu dobu projevilo na vegetaci v krajině letošní sucho. To je samo o sobě sice docela poučné, ale chci se tu na to podívat z pohledu odkazování na primární zdroje a používání dat s otevřenou licencí. Což je vzhledem k finišující reformně autorského práva také více méně aktuální.
Pamatujete si na xkcd komix, kde atomová bomba pro odjištění vyžaduje validní příklad použití taru? Ať ano či ne, v tomto blogu se o nástroji GNU tar dozvíte co už dost možná stejně víte, případně co jste asi ani nechtěli vědět.
Znovu jsem si po dlouhé době přečetl sci-fi povídku Logik Joe a vzpomněl jsem si při tom na Bystroushaakův zápisek Budoucnost. Nechci teď s ním nějak polemizovat, ale píšu to tu proto, že tato povídka je přesně případ té vzácné výjimky, kdy si autor dokázal extrapolovat vývoj výpočetní techniky překvapivě dobře.
Blbá otázka, že? A odpověď není, že mají třípísmenkovou zkratku.
Při prolézání cizího git repozitáře mě nedávno napadla jednoduchá myšlenka:
mít tak příkaz git-cd
, který by fungoval stejně jako
cd
, ale s cestami by pracoval relativně k samotnému repozitáři. A
ukázalo se, že to jde (v bashi) poměrně přímočaře zařídit.
Nedávno jsem znovu objevil Jamendo a jako uživatel konqueroru a mpd jsem se je pokusil všechny tři donutit k spolupráci. Idea byla vytvořit pro konqueror nové service menu, které by přidalo album na playlist music player daemona - ten by tak mohl streamovanou hudbu přehrávat. Pro jasnějsí představu následuje screenshot.