Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
svgalib
, a ztroskotaly IMHO právě na tom, že ačkoli byly v určitých situacích efektivnější než řešení přes X server (dodnes si pamatuji na výrazný rozdíl mezi sdoom
a xdoom
), nikomu se příliš nechtělo psát všechny aplikace dvojmo, zvlášť když by ta svgalib verze měla (oproti X11) jen velmi omezenou přenositelnost.
Samozřejmě že za tuto univerzalitu se vždy platí, obecné řešení bývá méně efektivní než speciální. Ale stejně jako používáme operační systém místo toho, aby každá aplikace komunikovala s perifériemi samostatně, stojí IMHO za to používat abstraktní vrstvu místo specifických řešení komunikace s grafickými adaptéry. Tam, kde je maximální efektivita klíčová (přehrávání videa, 3D hry apod.), existují nadstavby (DRI, OpenGL), které umožňují takové specifické úlohy řešit efektivněji. Nemyslím si totiž také, že by samotný X server byl tím, co způsobuje pomalost dnešních grafických uživatelských rozhraních. Když mi mohly grafické aplikace docela svižně běhat na 386DX-40 s 8 MB paměti, nevidím důvod, proč by to nemohlo jít na dnešních strojích (i těch (z dnešního pohledu) podprůměrných). Problém vidím spíš v neefektivních desktopových prostředích, tady je IMHO největší rezerva pro zlepšení.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
twm
. Snažím se vám celou dobu vysvětlit, že pokud by někde prospěla odtučňovací kůra, jsou to daleko spíše desktopová prostředí. I kdyby se vám podařilo výrazně urychlit a zmenšit X server, nezískáte tím pozorovatelný efekt. Řádově účinnější úspory by byly možné na úrovni desktopových prostředí, tam je váš problém, ne v X serveru.
X
'?
Moje X zaberajú 5-12% z 320Mb RAM. Môj EvliWM mi zabera 40Kb RAM. Jadro môjho desktopu napísaného v Shelli, Perle, C, Emacs Lispu, Vim skripte a JavaSkripte (ff, tb) mi zabera cca 750Kb na disku.
Mojím cieľom nieje stenčovať X, ale zlepšiť GUI. Ide mi len o to, aby môj systém vyzeral a správal sa koherentne a nie, akoby ho nejaký šialenec rozreza motorovou pílou napoly a potom zlepil lepiacou páskou a nazval ho Desktopom.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
To isto nestoji. ľudia stratili svoju tvorivosť, ktorú mávali za čias prvých letov na mesiac a nevidia, čo sa naozaj dá dosiahnúť.
Ja by som napísal niečo podobné ako userspace framebuffer. Ten framebuffer by bol len driver podobne ako vo FUSE filesystem. Existovať by mohol démon - bridge k X aplikáciam. Výhadou by bolo, že by renderovanie virtuálnej konzoly prevzal userspaceframebuffer a nemuseli by sme trpieť keď prepíname z X do konzoly; virtuálne plochy ako virtuálne konzoly, všetko by riadilo jadro, ale nevedelo by o tom.
V zápise do blogu neseparujme X a konzolu som ja vyjadril podobne. Projekt Y-Windows zomrel len kôli tomu, že neexistuje skupina ľudí, ktorá by GNU/Linux a zvyšok unixového neba tlačili tým správnym smerom.
Já si naopak myslím, že použití *nixu na běžném desktopu brání úplně jiné věci než je nedostatečný výkon X. Běžnému uživateli to je naprosto fuk. Věci, které potřebují vyšší grafický výkon používají SDL apod.
Použitelnost desktopu je v tom, že mi umožní dělat věci jako pořizování dokumentu, práci s poštou. Tady se nedá dnes nic vytknout. Při brouzdání internetem to už je horší (např. banky a podobné aplikace). A samozřejmě je třeba aby byl zpřístupněn podnikový IS a tady je *nixový desktop většinou vedle. Ovšem, že to není chyba samotného *nixového desktopu, že firma xy neudělá verzi pro *nix xz, ale nic to nemení na výsledku.
vi
je přežitek. Rozdíl mezi "stisknu f<
" a "chvíli podržím šipku doprava a pak budu pár vteřin čekat, kam jsem se vlastně trefil" je poměrně značný… :-)
vi
nepoužitelný. Obvykle v takové situaci skřípu zuby, nastavuji lokální echo a začínám používat ed
(ex
).
vi
se používat dá, jen je potřeba potlačit některé návyky, zejména (v této situaci) smrtící zvyk využívat šipky s autorepeatem.
Autor končil svůj příspěvek úvahou nad tím, že vytvořením jednodužších X dojdeme k lepší použitelnosti Linuxu na desktopu. Je to špatná úvaha. Vůbec nic se nezmění, použitelnost desktopu je v něčem jiném.
Naopak se připravíme o jednu ze zásadních výhod X - nezávislost na jádru systému a síťová transparentnost. NE - X Window není zbytečný moloch, naopak, je to jedna z nejdomyšlenějších koncepcí v IT.
Tiskni Sdílej: