Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Jak už víme, v Česku lidé s oblibou umírají na železničních přejezdech. Je to kromě jiného také proto, že i zde panují různé nebezpečné mýty. Narozdíl od minulých automýtů, kde šlo pouze o peníze, tady jde o život.
V uplynulých dnech jsem byl dvakrát svědkem toho, jak cyklista přejížděl přes koleje v okamžiku, kdy se již sklápěly závory. V obou případech se pak za nějakých 3-5 vteřin přes přejezd přehnalo Pendolino (možná nejelo 160 km/h, ale víc než 120 to bylo zcela určitě). Zkuste si schválně představit, jak by v reálu vypadala přímá interakce Pendolina a cyklisty. Tragikomické, že?
Na železničních přejezdech není radno si zahrávat s ohněm. Statistiky mluví jasně. Zde je mimochodem vidět, jak neúčinná je hrozba trestu smrti. Právě provinění na přejezdech patří k těm, která jsou velice často "trestána" trestem absolutním. Mnoho lidí to stejně neodradí a kvůli chvilce čekání jsou ochotni riskovat souboj, ze kterého vede jen jedna cesta - netřeba říkat, která.
Právě proto chci další díl automýtů věnovat právě železničním přejezdům. Sice většina mýtů není nijak hluboce zakořeněná, ale i tak se najde dost lidí, kteří jim věří.
Správně by to tak mělo být. Jenže realita bývá trochu jiná, a tak jako je při jízdě po hlavní silnici dobré sledovat, zda se na nás z vedlejší neřítí nějaký PrasiŘidič, podobné chování je na místě i na přejezdech. Může selhat zabezpečovací zařízení (třeba když nějaký "bezmozek" ukradne dráty) nebo strojvůdce (má návěstidlo na "Stůj" a přesto jede). Dokonce ani když bliká bílé světlo, není bezpečnost zaručena (i když nás představitelé ČD často ujišťují, že opravdu žádný vlak nemůže jet). Proto když je vidět na trať, je zatraceně dobré se tam před vjetím na přejezd podívat.
Tento nebezpečný mýtus už stál mnoho lidí život. Nepočkali na zhasnutí světel a vjeli na trať, kde je smetl protijedoucí vlak. Jenže - a o tom se málo ví - hrozí nebezpečí i u jednokolejných tratí. I když to není moc časté, ale někdy hlavně za nákladními vlaky jede v následu drezína. Jede tak těsně zejména proto, aby se nemusel přejezd blokovat dvakrát. A je snad jasné, že kolize s drezínou není o moc příjemnější než kolize s normálním vlakem.
V tomto případě nejde o život, jen o papíry. Předjetí čehokoliv (včetně jízdního kola nebo ručního vozíku širšího než 60 cm) je na jakémkoli (viz další mýtus) železničním přejezdu zakázáno a postihuje se zákazem řízení + 6 body. I když zde ze samotného předjetí nehrozí významné riziko, je to prostě zakázáno a člověk může při troše smůly snadno přijít o řidičák.
Tento mýtus pramení ještě z doby před rokem 1990, kdy tomu tak skutečně bylo a kdy na vlečkovém přejezdu neplatila některá pravidla. Jenže dnes tomu tak není, a i ta sebeméně využívaná vlečka je z pohledu pravidel plnohodnotným přejezdem a třeba zmíněné předjetí cyklisty je tam zakázáno. Tím spíš by nikoho nemělo překvapit, že by se tam i po letech nepoužívání najednou objeví vlak.
Další "vlečkový" mýtus. Vlečka typicky ústí do areálu firmy, který je oplocen a na trati jsou vrata. Proto drtivá většina řidičů, když vidí zavřená vrata, automaticky vyloučí možnost vjetí vlaku na přejezd a na druhou stranu se ani nepodívá. A přece tu to riziko je. Vlečku může sdílet více firem a někdy bývá řešena tak, že musí vlak (šoupák) vjet vpřed na vlečku a pak "zacouvat" po zpětné větvi. Pokud je vlak delší, musí někdy vjet až na přejezd. Sice tam vjíždí velice pomalu (a navíc tam obvykle bývá člověk s praporkem), ale i tak to není úplně bezriziková věc.
To by bylo dnes o železničních přejezdech vše. Pravidla pro jejich bezpečné přejíždění jsou jednoduchá a vyplatí se je dodržovat. Jak praxe ukazuje, většina mrtvých pochází z přejezdů s fungující světelnou signalizací. Jako odstrašující příklady mohu uvést kolizi městského autobusu s motorovým vlakem v Březhradu (Hradec Králové) nebo vojenské tatry (vezoucí elitní výsadkáře) s rychlíkem. Ať si každý přebere, zda chce dopadnout podobně.
Tiskni Sdílej:
Proto když je vidět na trať, je zatraceně dobré se tam před vjetím na přejezd podívat.Zákon to dokonce ukládá jako povinnost. Vím, že v autoškolách se za to vyhazuje od jízd, když zapomeneš.
1) mas spatne ocislovan posledni bod
2) clanek nebere v potaz, ze clovek muze vjet na prejezd jako maschinfuhrer
3) pokud se setka vlak s autem, je to vzdy chyba ridice automobilu, ten se totiz musi vzdy presvedcit na vlastni oci, za nic nejede, a to bez ohledu na vystrazne zarizeni
1) mas spatne ocislovan posledni bodDíky za upozornění, opraveno. Copy&past je sviňa
2) clanek nebere v potaz, ze clovek muze vjet na prejezd jako maschinfuhrerVzhledem k tomu, že jsem to jmenuje Automýty, beru to jen z pohledu řidiče auta.
3) pokud se setka vlak s autem, je to vzdy chyba ridice automobilu, ten se totiz musi vzdy presvedcit na vlastni oci, za nic nejede, a to bez ohledu na vystrazne zarizeniJsou případy, kdy to tak úplně neplatí. Na některých přejezdech se výstražnými světly je výhled tak mizerný, že řidič nemá sebemenší šanci vlak vidět, kdyby jel. Správně (podle zákona) by si měl zajistit způsobilou a náležitě poučenou osobu, která by se tam došla podívat a dala znamení, ale to je v praxi nereálné.
světla se opravdu můžou porouchat, za 20 let co jezdím jsem to viděl 4XPorouchané zabezpečení (světla + závory) jsem viděl dokonce i tady, kde jezdí Pendolina pořádně vysokou rychlostí.
Nechápu zhovadilost projektantů kteří nakreslí přejezd v úhlu klidně 30 stupňů na kypách mezi šachtami kde je prostoru hromada a vůbec jim nedojde, že už z dodávky ten řidič vidí na jednu stranu houby i když zastaví na stopce. Vysokoškolsky vzdělaný člověk by měl sakra vědět, že skrz korbu náklaďáku není vidět.Ač je to k nevíře, mnoho projektantů navrhuje "od zeleného stolu" a nejdou se tam nikdy sami podívat. Spoléhají na zaměření a na fotky, jenže takové "detaily" nejsou schopni domyslet.
Jenže v minulých letech se skutečně staly případy, že po krádeži drátů světla na přejezdu nesvítila, když svítit měla.Jenže to je právě to překlopení do bezpečného stavu. Pokud na přejezdu světla nesvítí, je to jako by tam světla vůbec nebyla – řidič je povinnen se přesvědčit, že vlak nejede.
nektery veci mi unikly, napr. ze predjizdeni cyklistu neni dovolenoJeště bych připomněl jednu věc (ale to snad všichni vědí), a sice, že když za přejezdem není volno, nesmí se na něj vjíždět. To je třeba případ výše odkazovaného přejezdu (resp. obecně všech, které jsou u křižovatky), kde se ve směru na Dašickou ulici vejdou max. 2 auta za sebou. Nejde jen o to, že je to 6-bodový přestupek, ale je to i o hubu, a viděl jsem případ, že to právě na tomto přejezdu někoho zavřelo a on pak přerazil závoru.