Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Podobně jako existuje známý (a fungující) kravata-test, máme také na obdobném principu založený stativ-test. A i ten funguje velice spolehlivě.
Kravata-test je velice prostý. Spočívá v tom, že když si člověk oblékne kravatu, může si snadno otestovat, kolik je v jeho okolí tzv. zmrdů, tedy lidí ochotných a schopných udělat pro svoji kariéru cokoliv, včetně podrazáctví, lezení po zádech jiných lidí a do řiti těm vlivným. Tento test funguje celkem spolehlivě, jak se každý může sám přesvědčit.
Ze stejného soudku je také tzv. stativ-test. Abych vysvětlil jeho smysl a cíl, musím nejprve udělat určitý úvod. Jak známo, hodně lidí fotí. Dokonce by se dalo říct většina - i když někteří udělají jen občas nějaký ten snímek. A s nástupem digitální fotografie stoupá jak počet fotografujících, tak počet snímků pořízený jedním člověkem (přesněji bych řekl "stoupl počet, klesla kvalita", ale to je na jinou debatu). A stativ-test souvisí právě s tím, že je mezi lidmi tolik foťáků .
Máme mnoho míst, kde se buď z různých důvodů nesmí fotit, nebo to tam prostě někomu vadí, aniž by měl nějaký právní důvod pro zákaz focení. A lidé, kteří proti focení bojují, obyčejně používají dva různé metry. Dělí totiž fotografy do dvou skupin.
První skupina, kam patří většina lidí, jsou "amatéři". To jsou ti hodní, neškodní, kteří si fotí jen pro radost a aby to pak ukazovali v práci a v hospodě. A pak je druhá skupina: "profesionálové". Ti jsou zlí, protože chtějí ze svých snímků vytřískat co nejvíc peněz. Buď vyfotí něco hezkého a pak fotky prodávají, nebo chtějí dokonce krást tajné informace. Bojovníci proti focení si zkrátka berou na mušku většinou pouze tu druhou skupinu.
Klíčovou otázkou samozřejmě je, jak to rozlišit. Takovým méně spolehlivým měřítkem je velikost aparátu - čím větší, tím pravděpodobněji je to profík. Kdo je schopen rozpoznat zrcadlovku, má hned o jednu zbraň navíc. Existuje ovšem jeden naprosto jednoznačný rozlišovací znak, používaný skoro všem antifotografickými bojovníky. Je to stativ. Právě stativ totiž sděluje, že jde o profesionála, před nímž je dobré mít se na pozoru.
V praxi pak vznikají zajímavé situace. Výprava turistů jde do krápníkových jeskyní, kde je - jak jinak - fotografování zakázáno. Hned po vstupu celá výprava tasí své přístroje a cvaká jak o závod. Všichni mají drobné kapesní kompakty, jen jeden turista vytáhl z batohu stativ a začal na něj montovat svoji zrcadlovku. Byl rázně uzemněn průvodcem - focení je zakázáno, a to kvůli ochraně krápníků. Takže výsledek je ten, že nadšený fotoamatér uklízí stativ zpět do batohu, zatímco jeskyni prosvětlují desítky záblesků, které krápníkům určitě svědčí.
Takže zpět ke stativ-testu. Chcete-li si ověřit, jestli někde náhodou není zakázáno fotografování, nebo tam o něj někteří lidé skutečně nestojí (např. na Karlově mostě), rozložte si tam stativ. Stav věci se brzy dozvíte, je to skutečně spolehlivé. Naopak, chcete-li něco nerušeně vyfotit, vezměte si malý moderní kompakt s optickým stabilizátorem - vaše snímky budou mít (i přes negativní vlastnosti dané malými rozměry) poměrně slušnou kvalitu a hlavně vás nikdo nebude obtěžovat.
Tiskni Sdílej:
Ale zaujalo ma, že v krasových jaskyniach sa v ČR nesmie fotiť. To ako úplne, alebo bez zakúpenej vstupenky pre foťák? Na Slovensku sa môže foiť bez problémov pokiaľ si človek kúpi vstupenku pre foťák (samozrejme, ľudí s vreckovými minikompaktmi nikto neustriehne). Nesmie sa ale fotiť zo statívu, vraj aby sa prehliadka nezdržiavala priveľmi.Abych řekl pravdu, nevím. Zmíněnou příhodu z jeskyní mám ze sdělovacích prostředků, kde to vyprávěl člověk, kterému se to stalo.