Jak probíhaly oslavy 30 let GNU

4.10.2013 18:39 | Přečteno: 2458× | Ze života |

Kdo měl zájem si připomenout významné výročí vzniku projektu GNU a svobodného softwaru vůbec, mohl se zúčastnit akcí, které se jako oslavy konaly v Praze během víkendu 28. a 29. září 2013. Pro ty, kdo se zúčastnit chtěli a nemohli, je tu krátká reportáž.

Přednášky, aneb minikonference

První den oslav, tedy sobota 28. září, byl ve znamení přednášek, které se odpoledne konaly na půdě Vysoké školy ekonomické. Bohužel kvůli nemoci nemohl přijet jeden ze zahraničních hostů, proto musel být na poslední chvíli upraven program – místo této přednášky byl zařazen přímý přenos z hlavních oslav, které se konaly na MIT.

Z hlediska počtu účastníků probíhala minikonference v „komorním stylu“. Hlavní organizátor František Kučera všechny přivítal a hned zahájil přednášku o tom nejdůležitějším – tedy jak to před těmi 30 lety bylo, proč to tak bylo (jak to Richard Matthew Stallman zamýšlel) a co se z toho vyvinulo. Kdo například ještě neznal svobodný hardware a svobodnou kulturu (hudbu, filmy, knihy atd.), měl možnost se o nich něco dozvědět.

Poté přišel na řadu Jan Hrach a jeho přednáška o virtuální svobodné měně Bitcoin. Vzal to od úplně jednoduchého vysvětlení až po technické detaily, včetně dalších možností, které bitcoinová infrastruktura umožňuje (například barevné Bitcoiny, využití k časovým razítkům, možnosti skriptovaných transakcí apod.). Tato přednáška se poměrně výrazně protáhla, takže bylo nutné později udělat další změnu v programu: vypustit přenos z MIT, aby se dostalo na diskusi a další součásti konference.

Zahraniční host Filip Kłębczyk přijel představit mobilní operační systém Sailfish. Má být výrazně svobodnější alternativou k Androidu, i když zatím úplně celý svobodný není – uživatelské rozhraní je stále ještě proprietární. Sailfish má ale i svou téměř totožnou verzi s kompletně otevřenými zdrojovými kódy: Nemo Mobile. Systém umožňuje spouštět jak nativní linuxové aplikace, tak i aplikace pro Android.

Sailfish ovšem není jen operační systém. Přístroje s ním dodávané mají být také do značné míry otevřené, aby si člověk mohl měnit některé zásadní komponenty nebo si je rozšiřovat. Zatím nejsou k dispozici, počítá se s nimi na přelomu roku.

Na závěr vystoupil opět František Kučera s ukázkou některých populárních výsledků open source hardwaru. Nejdříve to byla hexakoptéra (tedy vrtulník se šesti vrtulemi) postavená podle otevřených „zdrojových kódů“, čili v tomto případě konstrukčních plánů a elektrických schémat (vylepšením původní ArduCopter). V prostorném atriu VŠE vrtulník ukázal, že nejen dokáže létat, ale že je také dobře ovladatelný vysílačkou.

V druhé části ukázek přišly na řadu výsledky 3D tisku (výrobky z 3D tiskáren) a postupy, jakými se takový tisk připravuje. Tiskárnu účastníci neviděli, ta byla totiž připravena pro další část, tedy návštěvu v hackerspace brmlab. Přestože byla tato návštěva naplánována až na neděli 29. září, někteří účastníci se tam společně s Janem Hrachem odebrali již v sobotu, protože v neděli se zúčastnit nemohli.

Návštěva hackerspace brmlab

Pro ty, kdo to neznají: jako hackerspace se označují místo, kde se scházejí hackeři (v původním významu, tedy jako špičkoví odborníci, nikoli útočníci čili crackeři) a realizují tam své plány. Nemusí se zdaleka jednat jen o softwarové hackery, jsou to prostě lidé, kteří se intenzivně zajímají o různé oblasti vědy a techniky a chtějí svobodně překonávat hranice lidského poznání a tvorby.

Hackerspace brmlab se nachází u stanice metra Vltavská, v budově, která již vzhledově napovídá, že by se tam mohl něco takového nacházet. Nejedná se o uzavřené „hackerské doupě“ – naopak, brmlab je otevřen i veřejnosti, pravidelně se tam pořádají přednášky a setkání.

Členem brmlabu je i Jan Hrach, který při příležitosti 30 let GNU zájemcům ukázal, čím se lidé v brmlabu zabývají a jaké mají výsledky. „Exkurze“ se samozřejmě týkala především činností spojených s hmotnými výsledky, protože ty lze snadno ukazovat. V brmlabu se ale řeší i mnoho softwarových projektů, zaměřených například na bezpečnost dat, ochranu soukromí nebo práci s audiovizuálními daty.

I tak toho ale bylo dost. Začíná to již při vstupu – dveře se otevírají bezkontaktní čipovou kartou nebo vzdáleně (přes Internet) a přítomnost lidí v brmlabu je indikována na IRC kanálu. Přední místnost slouží i jako přednáškový sál a je proto vybavena příslušnou technikou, včetně možnosti streamování videa.

Laboratoř elektroniky a hardwaru „překypovala“ 3D tiskárnami různých modelů – jejich stavba a vylepšování patří nyní k velmi populárním činnostem. Za zmínku stojí také například robot opatřený panoramatickou kamerou vyrobenou z obyčejné webkamery a vysoce leštěné sběračky (tato velmi levná kombinace poskytuje obrazovou kvalitu srovnatelnou s přístroji za mnoho tisíc). Biologická laboratoř se věnuje řadě zajímavých výzkumných projektů, mimo jiné pro Národní knihovnu ČR a ústavy Akademie věd ČR.

Skladová místnost slouží také jako serverovna, kde jsou k dispozici vysoce výkonné servery umožňující kromě běžného použití také provádět extrémně náročné výpočty prostřednictvím OpenCL. Pro členy brmlabu je také k dispozici brmbar – samoobslužný bar, kde lze kromě jiného platit Bitcoiny.

Installfest a diskuse

Jako poslední součást oslav 30 let GNU bylo naplánováno neformální setkání s installfestem a diskusí na tému GNU/Linuxu a open source obecně. Tato akce se konala v prostorách sdružení Jablonka, což je organizace poskytující svým členům (v Jablonecké ulici a okolí) vysokorychlostní internetové připojení a další výhody členství.

O využití jako installfest příliš zájem nebyl (jediným softwarem „instalovaným s dopomocí“ se stal Mozilla Thunderbird), proto bylo odpoledne věnováno diskusi – zejména na téma svobodného softwaru, zavádění IPv6, peeringu v českém prostředí, autorského práva a počítačového pirátství nebo technologií VoIP.

Celkově lze pražské oslavy 30 let projektu GNU zhodnotit jako velmi povedené, přestože se závěrečné diskuse zúčastnilo jen několik lidí. Byla to především velká příležitost pro výměnu informací, sdílení zkušeností a navázání nových spoluprací. To vše v úctě k hodnotám, které reprezentuje projekt GNU a svobodný software vůbec.

Tento text jsem původně zamýšlel pro článek do magazínu LinuxEXPRES (čemuž odpovídá i jeho forma). Nakonec mi ale nepřišlo vhodné ho vydat, dal jsem ho proto do svého blogu.

       

Obrázky

Komentáře

[Miriam]

hééj, fakt je na tom posledním obrázku holka? To si děláte prdel ne, kde jste ji sehnali a kolik vás to stálo?

[Luk]

Jo, fakt je to holka

[Miriam]

fakt síla, přesto mám pochyby věřit, že to není trolling.

[frdrx]

Nepoznáš holku?

[Miriam]

na hardcore gnu akci? nejspíš jsem jí poznal, jen se mi to zdá neuvěřitelné, kam se ten vývoj v sociální oblasti za 30 let dostal.

[frdrx]

Znáš Sachu Chua?

[Miriam]

podle googlu nějaká opička, neznám ji, nechápu význam pro diskuzi.

[frdrx]

Někomu se líbí opičky a tohle je hodně šikovná opička.

[Grunt]

Hele a můžu si rýpnout i já, když už jsme u těch rasismů a tak?

[frdrx]

Uděluji povolení si rýpnout.

[Grunt]

A radši snad ne. Mám strach že bych se dozvěděl něco, co snad ani vědět nechci.

[frdrx]

Myslíš co se mých vztahů s opičkami týká? To ti garantuju, že bys ses to dozvědět nechtěl.

[Bystroushaak]

Jak probíhaly oslavy 30 let GNU. Na fotce si povšimněte bujarého veselí slavících účastníků.

[Luk]

To bylo předtím, než účastníci zjistili, že si mohou dát pivo

[Bedňa]

Rád by som si pokecal s podobne postihnutými ľuďmi pri pive, bohužiaľ je ich v mojom okolí málo.

[dad]

v programu vubec nemohu najit prispevky o negativnich dopadech GNU/GPL na software a IT vubec. Diskutovalo se alespon o tom?

[Luk]

Nevzpomínám si, že by se o něčem takovém diskutovalo.

[Grunt]

To je dobré. To snad zatím ještě ani nikoho nenapadlo zvažovat.

[frdrx]

Prodiskutujme to zde.

[dad]

ja bych byl pro, i kdyz se obavam, ze s nabozenskymi fanatiky je nekdy diskuze tezka. Ale pro ukazku napr, tahle vymena nazoru.

Uzivatel Franta , ktery nechape patrne rozdil mezi normalizaci(typizaci) a nejakou licenci byl na ten nesmysl upozornen a pan Jelinek na to reaguje temi znamymi pravdami o te GPL. To je pak tezka diskuze.

[Franta]

Já v tom komentáři ale žádné GPL nevidím - diskutuje se tam obecně svobodný vs. proprietární software a otázka, zda má ten svobodný smysl i pro lidi, kteří sami neumí programovat.

Smysl má - stejně jako pro lidi, kteří nerozumí elektroinstalaci a jsou jen uživateli, má smysl, že mezi elektroinstalatéry funguje konkurence a mohou si najmout na rozvoj své elektroinstalace kteréhokoli a ne jen nějakou firmu, která by měla na konkrétní instalaci monopol.

[dad]

v tom prispevku se pise:

A vůbec nevadí, že elektroinstalaci v té první místnosti dělala jiná firma a že ty dráty, jističe nebo vypínače jsou jiné značky. Funguje tu konkurence a systém je hodně pružný.

Ta skutecnost, proc muze delat v kazde mistnosti elektriku jina firma je jen a pouze dusledkem _normalizace_, _typizace_ a _unifikace_. A proto je mozno rici, ze za tu svobodu volby vdecime v beznych odvetvich prave tomuto 'vmesovani' statu do zivota spolecnosti. (zdravim lokiho a ostatni 'svobodne').

Ano, diskuze byla o tom, zda je svobodne software prinosne i pro lidi, co neumi programovat. Zde byl ale primer s tou elekroinstalaci absulutne nespravny. Otazkou je, proc nekdo takove nesmyslne priklady uvadi. Zde se domnivam, ze je to z toho duvodu, ze hodne lidi za prve vubec nerozumi co je software, pote neni obecne jasne co je svoboda a pote musi nastat samozrejme uplny zmatek, kdyz se oba pojmy jeste uvedou spolecne.

[xkucf03]

Ta skutecnost, proc muze delat v kazde mistnosti elektriku jina firma je jen a pouze dusledkem _normalizace_, _typizace_ a _unifikace_.

Nutným předpokladem je, že ta „rozvodnice“ není zamčená, že původní dodavatel nezmrzačil danou věc nějakými technickými nebo právními triky, aby odstavil případné další dodavatele a zabránil uživateli zkoumat a vylepšovat to, co si pořídil.

Normalizace/typizace/unifikace jsou fajn a můžou ušetřit práci – ale není to podmínka nutná, jde to i bez nich a běžně je možné adaptovat a propojit komponenty v různých standardech a normách. Zde je důležité, aby ty standardy byly otevřené, aby tu nebyly NDA a aby to propojení a adaptace byly legálně možné.

A na druhou stranu: vynucená unifikace bývá často na škodu – ať už v důsledku toho, že si úzká skupina vylobuje něco, co se jí hodí, nebo v důsledku hlouposti a neschopnosti úředníků. Užitečné a smysluplné standardy naopak bývají přijímány dobrovolně.

A proto je mozno rici, ze za tu svobodu volby vdecime v beznych odvetvich prave tomuto 'vmesovani' statu do zivota spolecnosti.

Za hodně standardů vděčíme např. firmě IBM (hlavně počátky PC), pak tu jsou organizace jako ISO, OASIS, OMG, JCP, W3C, píší se RFC a spousta dalších standardů a norem. Nutnost státních zásahů je nesmysl.

[Luk]

běžně je možné adaptovat a propojit komponenty v různých standardech a normách

Viz například elektrické zásuvky. Navzdory tomu, že se státy nedokázaly dohodnout na stejné podobě zásuvek/zástrček, většinu spotřebičů lze dnes používat napříč různými systémy (konkrétní škála závisí na tom, jaký způsob ochrany se využívá; některé spotřebiče mohou pracovat i na kterémkoli z používaných napětí, škálu použitelných zásuvek lze ještě dále rozšířit jednoduchým adaptérem).

vynucená unifikace bývá často na škodu – ať už v důsledku toho, že si úzká skupina vylobuje něco, co se jí hodí, nebo v důsledku hlouposti a neschopnosti úředníků

Jedna nejmenovaná firma si například na ministerstvu zdravotnictví zajistila, že právě její komunikační formát se bude používat jako národní datový standard pro přenos laboratorních výsledků. O tom, jakým stylem prošel formát OOXML, raději pomlčet.

jsou organizace jako ISO, OASIS

Zrovna ISO je organizace sdružující státy (podobně jako třeba ITU). A zrovna tato organizace se ukázala v hodně špatném světle při standardizaci OOXML.

[dad]

Nutným předpokladem je, že ta „rozvodnice“ není zamčená, že původní dodavatel nezmrzačil danou věc nějakými technickými nebo právními triky, aby odstavil případné další dodavatele a zabránil uživateli zkoumat a vylepšovat to, co si pořídil.

Neceho takoveho jsem se obaval, ze to prijde.

To ze je rozvadec pristupny stoji v _norme_. Dokonce jsou normalizovane i ty 'klice'. Aby se predeslo dohadovanim o tom, co je pripustny technicky nebo pravnicky trik , tak kvuli tomu tady mame _normy_ a v nich obsazene _provadeci predpisy_. To, aby si kdekdo porizenou elektroinstalaci _vylepsoval_ to zakazuje zakon. A to proto, ze to vylepsovani muze ohrozit nezucastnene treti.

Ta nesmyslna myslenkova konstrukce: 'predstavme si, ze by elektroinstalace byla proprieterni', je naprosta zavadejici hovadina. Rada odvetvi byla drive proprieternich (napr. lodni doprava) a kdyz se zjistilo, ze si nemuze kazdy delat co chce (protoze vybuchuji parni kotle) tak se to zaclo regulovat.

Proto jsou takove priklady naprosto zcestne a nakonec se bude diskutovat jen o tom, nakolik je nejaky primer vhodny nebo ne.

Prineste prosim jiny, vhodnejsi priklad

[Jendа]

Ta skutecnost, proc muze delat v kazde mistnosti elektriku jina firma je jen a pouze dusledkem _normalizace_, _typizace_ a _unifikace_. A proto je mozno rici, ze za tu svobodu volby vdecime v beznych odvetvich prave tomuto 'vmesovani' statu do zivota spolecnosti.

Zajímavé, já mám momentálně připojený do USB řadiče Intel hub Belkin a do něho kabelem PremiumCord myš Genius a klávesnici ConnectIT a funguje to. Přesto USB AFAIK žádný stát nestandardizoval. Jak je to možné? A jak že to souvisí se zhoubným vlivem GPL na svět?

[Luk]

Přesto USB AFAIK žádný stát nestandardizoval.

Ale už standardizuje. A to rovnou na úrovni EU. Jako konektor pro nabíjení mobilů.

[pc2005]

IMHO (odůvodnění návrhu jsem si nečetl, spekuluji) protože se výrobci nemohli "dohodnout" na konektoru (→ chtějí na tom vydělat, což ale podporuje klony (ne)dodržující bezpečný návrh). Jenom Nokie měla tak 3 vlastní konektory pro nabíjení + usb micro (a to nemluvím o napětí).

[Luk]

IMHO (odůvodnění návrhu jsem si nečetl, spekuluji) protože se výrobci nemohli "dohodnout" na konektoru (→ chtějí na tom vydělat, což ale podporuje klony (ne)dodržující bezpečný návrh).

Šlo to v obvyklých kolejích. Nejdřív výhrůžka: udělejte to dobrovolně, nebo vám to nařídíme. A nyní přišlo skutečně to nařízení (zatím jen návrh, ještě není schváleno), přestože většina výrobců podepsala s EK Memorandum porozumění a konektor micro-USB zavedla. Ovšem tady je třeba říct, že je v tom tentokrát EK nevinně, protože to vzešlo z Výboru EP pro vnitřní trh.

Jinak pokud bude nařízeno to, co bylo dříve obsahem té dohody, tak bude i nadále více konektorů, protože se to nebude vztahovat na telefony bez přenosu dat (tj. ty nejhloupější) a ani na ty, které mají neobvyklé rozměry (např. telefony v hodinkách). To už by ostatně byl hodně velký nesmysl, nařizovat to i v těchto případech.

[pc2005]

Hmm tak vidím, že implementace je jako vždy dost mimo (myšlenka asi byla i dobrá). Celkově ale ten nápad beru jako lehce pozitivní (i když mě to postihne až opustím nokii 5110 - za dlouho ).

Přenosem dat myslíš i integrovaný modem? To má i ta nokie 5110 (ve formě UARTu). Osobně bych ale nezaváděl USB konektor, ale třeba vybrané rozměry klasického jacku (ty náramkové mobilohodinky se něčím nabíjet musej taky). Spíš mě vždycky zaráželo proč jen mobily a ne jiné přenosné přístroje (které se můžou špatnou nabíječkou poškodit a časem vznítit třeba v kapse a ohrozit funkci živočicháře).

Jinak USB bych nezaváděl, protože ta reakční doba úředníků nebude nic rychlého a pak bychom mohli ustrnout na pár let na prastarém protokolu. Počítaj vůbec s USB 3.0 ?

[xkucf03]

(ve formě UARTu). Osobně bych ale nezaváděl USB konektor, ale třeba vybrané rozměry klasického jacku

Byl by fajn jack právě pro ten sériový port, aby šel snadno připojit nějaký jednočip a ovládat jím telefon. Ale to by se vlastně hodilo jen teroristům a pedofilům, tak to asi nikdo neprosadí.

[pc2005]

Konektor na sériák bych asi bral taky (jako na JTAG apod. ), ale ten jack s trubičkami je obecně dost nestabilní, ale možná by šly vyvést UART signály na data pinech toho mikro USB. Jinak by neměl být problém zapojit ten MCU na to USB, zvlášť pokud by dnešní telefony měly USB device i host.

BTW terorista, co si koupí smartphone, aby s ním odpálil bombu, je zhýčkaný terorista .

[Jendа]

Počítaj vůbec s USB 3.0 ?

Mám pocit, že je kompatibilní.

[pavlix]

Zajímavé je, že nejsou úplně kompatibilní ty USB nabíječky.

[Luk]

Nejsou. Já mám například jednu, která se tváří naprosto OK (už nevím, od čeho byla), ale když ji připojím k jednomu telefonu od Motoroly, při odpojování se pak telefon restartuje.

[pc2005]

Třeba se chtěj jen domluvit na tom detekovacím odporu, podle kterýho se pozná jakej proud nabíječka dá .

[pc2005]

Konektorově to ale není obousměrný (3.0 microUSB kabel se do 2.0 strká blbě - aspoň podle fotek). Doufám, že pro příští verze USB bude USB konsorcium brát ohled na EU . Pak se už zbývá domluvit se zda USB Mini B, Micro AB nebo Micro B.

[Jendа]

(3.0 microUSB kabel se do 2.0 strká blbě - aspoň podle fotek)

Nabíječky budou stále USB2. A USB2 do USB3 strčit jde (použije se jenom jeden kus konektoru).

Osobně mi teda ten konektor s nalepeným jiným konektorem přijde dost zprasený.

[Luk]

Přenosem dat myslíš i integrovaný modem?

Já nemyslím nic, jen jsem citoval odtud.

Spíš mě vždycky zaráželo proč jen mobily a ne jiné přenosné přístroje

Třeba je to dříve či později napadne

[pc2005]

Aha, kdybych nereverzoval elektroniku jedné li-ion/pol baterie, tak bych si to vyhledal sám, dík.

MoU se vztahuje na mobilní telefony s možností přenosu dat, tj. na ty, které mají datový port a lze je připojit k počítači.

N5110 má datový port (MBUS a FBUS), dále má audio i vstup nabíječky.

Pozn.: Dohoda povoluje použití adaptéru.

Jestli tím myslí jack, tak to je v pohodě, ale pak nechápu proč to USB nutí jako nabíjecí konektor. USB je přece jen dataport se zanedbatelnými 5V/500mA pro periferie jako klávesnice nebo myš. Doufám, že uvědomí, že pokud dovolí jen malý proud, tak tím odstřihnou budoucí turbonabíjecí technologie (= bude se muset udělat nová revize EU regulace). Pokud bude minimální proud velký, tak to zase ty nabíječky prodraží (účinnost nabíječky taky nic moc).

Očekává se, že se časem může vyvinout jednotné řešení nabíjení použitelné pro ostatní přenosná komunikační zařízení a postupně také pro stále více výrobků

Aha.

v jehož rámci může spotřebitel bezplatně vrátit použitý elektronický odpad ... aby touto cestou bylo zpracováváno 65 % průměrné váhy elektrických

Občane THX1138 okamžitě vydejte nabíječku, je nutno splnit kvótu! :-/

Budou tyto nové nabíječky stát zhruba stejně jako ty staré, nebo budou dražší?

Tuto informaci nemá Evropská komise k dispozici a nemůže zasahovat do cenotvorby výrobců. Evropská komise spatřuje cenovou výhodnost společných nabíječek v tom, že spotřebitelé si budou moci kupovat mobilní telefony bez nabíječek, a v úsporách z rozsahu, které společné normy umožňují.

Eh takže: Nevíme, ale doufáme :-/.

[Luk]

USB je přece jen dataport se zanedbatelnými 5V/500mA pro periferie jako klávesnice nebo myš.

Právě. To mj. znamená, že nelze mít jednoduše baterie s vyšším napětím, protože by to znamenalo tam mít měnič. Dnes už to asi není tak časté, ale před pár lety byly v telefonech běžně baterie o napětí 7,2 V. A důvody pořád jsou, ne u běžných telefonů, ale u těch větších, co mají nakročeno k tabletům (BTW: Bude se nařízení vztahovat i na tablety? Pokud ne, co je ještě telefon a co už tablet? A tak dále...). Například tam někdo může chtít mít USB zásuvku, u které je potřeba poskytovat napájení 5 V - s nižším napětím baterie by musel být měnič prozměnu tady.

[pc2005]

Měnič tam bude tak jako tak. Už dlouho nejsou čipy, co jedou tak na 3.3V, sim karta má voltáž až 5V, podsvícení barevného LCD třeba 8V. Jediná komplikace by bylo to, že ten měnič musí mít výstup na nabíjení a umět velké proudy (odpadní teplo v jednom čipu). BTW 7.2V? To ani ta nokie už nemá . Ale mám nějakou video-8 kameru, co má tohle napětí.

Bude se nařízení vztahovat i na tablety?

Asi taky, prý časem všude. Ale tablet nemám, tak vůbec nevím, čím se nabijí, ale předpokládám, že USB device nebo hermafrodit tam bude taky.

P.S. Ještě pořád může být hůř, taky by mohli dle vzoru OLPC nutit náhrazení nabíječek těmi alternátorky na kliku .

[Luk]

Asi taky, prý časem všude.

To budou muset větší tablety viset na nabíječce pořád, aby se to po těch 500 mA zvládalo

Ještě pořád může být hůř, taky by mohli dle vzoru OLPC nutit náhrazení nabíječek těmi alternátorky na kliku

To taky přijde, v rámci další etapy zavádění obnovitelných zdrojů energie

[xkucf03]

To budou muset větší tablety viset na nabíječce pořád, aby se to po těch 500 mA zvládalo

Taková podřadná a nicotná věc jako nějaké miliampéry přece eurosoudruhy nezajímá – zavedou euroampéry a bude. A s těmi polovodiči taky zatočí – budou celovodiče a eurovodiče.

[Acci]

Z jakého zdroje čerpáte informaci o maximálním proudu 500 mA přes USB?

[pc2005]

Z nutnosti zpětné kompatibility s USB 1.1 a většinou i 2.0? Teprve USB 3.0 umožňuje 900mA (ale tam právě nevím jak je to s konektory). Samozřejmě můžeš implementovat USB charging specifikaci, která ti dá až 5A na port. Ale komp, který to umí jsem v ruce ještě neměl. Specializovaná nabíječka je něco jinýho a proto mě bylo divný, že do toho tahaj tu část s telefony schopnými datových přenosů (USB bylo vyvíjeno jako datové a ne nabíjecí rozhraní).

P.S. Doufám, že EU nebude nutit výrobce základovek, aby implementovali ten USB charging. To by už bylo nemalé prudění.

[Luk]

Tak ony se dělaly a dělají lecjaké věci - viz kdysi sériové myši, kde se napájení bralo přímo z datových vodičů (prasárna by design).

U toho nabíjení přes USB si buď musí obě strany vykomunikovat, co umějí, nebo zůstat na bezpečných 500 mA, anebo to risknout bez ohledu na možné následky (to by bylo legrace s odpálenými deskami a USB huby... ).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

bezpecnych je 100 mA. 500 mA uz by sis mel vykomunikovat.

[Luk]

Tím hůř...

[David Jaša]

Mám doma minimálně 2 USB nabíječky se 2 A. O čem že je celé tohle vlákno?

[xkucf03]

O tom, že zařízení neví, kolik si může vzít, dokud si to nedohodne nebo to nezkusí (přičemž zkouška může dopadnout špatně, přetížením zdroje).

BTW: já tu mám taky zdroj, který poskytne 5 V a až 5 A, jak může zařízení vědět, že je připojeno k němu a ne ke standardnímu USB portu v počítači? (někdy se to řeší přes zkratování nebo určitý odpor na datových pinech, v některých případech určitým napětím na nich… nic standardního)

[pc2005]

A jsou kompatibilní s normou IEC/EN62684? . Pokud ne, tak je nemůžeš považovat za kompatibilní s Evropskou Nabíječkou. Taktéž port v PC.

[pc2005]

Zajímavé, já mám momentálně připojený do USB řadiče Intel hub Belkin a do něho kabelem PremiumCord myš Genius a klávesnici ConnectIT a funguje to.

s/"a funguje to"/"a občas to funguje"/g .

[xxx]

Ses nechal od dada nachytat dost lacine. Standardiyace je proste apoliticka. Pro firmy muze byt vyhodne jak pouziti otevrenych standardu pro kooperaci, tak vendor lock-in. Stejne tak stat muze tlacit na normu, tak aby otevrela nejaky prostor vsem, nebo ji nadiktovat tak, aby byla vyhodna jen pro par firem. Priklady necht si kazdy vymysli sam.

[dad]

jak pise xxx dole, nemohl jsem si odpustit maly kopanec do tech svobodnych - omlouvam se.

Samozrejme , ze existuji normy statni, oborove a take 'skoro' normy. Podstatne je ta normalizace jako takova.

K tomu GPL kontra standardizace bychiom meli dojit diskuzi - si myslim.

[JS1]

Shh, shh! My prece nepotrebujeme zadne normy, ve svete SW se nemuze nic pokazit (a pokud ano, tak to staci zresetovat). A je to jeste mlady obor, zbytecne by se tim zdrzovalo. Chcete me snad pripravit o praci?

[nikdy nevytažený čísla]

hodne lidi za prve vubec nerozumi co je software, pote neni obecne jasne co je svoboda a pote musi nastat samozrejme uplny zmatek, kdyz se oba pojmy jeste uvedou spolecne.

:))))))))))))))))))))))))))))

budu méně kouřit, protože se příšté zadusím

[Grunt]

i kdyz se obavam, ze s nabozenskymi fanatiky je nekdy diskuze tezka

Zato s žádnými či prázdnými argumenty je diskuse asi tak o 103% jednodušší a šťavnatější.

i kdyz se obavam, ze s nabozenskymi fanatiky je nekdy diskuze tezka

Nemůžu si pomoct, ale mi teda přijde, že Franta reaguje naprosto korektně.

[frdrx]

Myslím, že to tam Franta chápe i vysvětluje velmi dobře, třebas to jeho oponenti, kterým očividně chyběly argumenty, nepochopili.

[Bystroushaak]

ja bych byl pro, i kdyz se obavam, ze s nabozenskymi fanatiky je nekdy diskuze tezka.

No, a na těch GNU oslavách by jsi mohl ještě dostat po držce. Pět programátorů by tě drželo a šestý by tě mlátil Stallmanovo chvatem, dokud bys neodvolal :)

[Luk]

šestý by tě mlátil Stallmanovo chvatem

To neznám, můžeš sem hodit nákresy nebo fotky, jak takový chvat vypadá?

[Hans1024]

Příloha:

• chvat1.png (196715 bytů)

Tady ho Stallman aplikuje na nic netusici GNU :D

[Luk]

[Bystroushaak]

To neznám, můžeš sem hodit nákresy nebo fotky, jak takový chvat vypadá?

O jeho bojovém umění jsou celé komixy.

Konkrétní fotku chvatu bohužel nemám (i když ta linkovaná výše by odpovídala), ale tady se utkal se dvěma Nindži; http://www.yale.edu/ypu/images/ninja1.jpg http://www.yale.edu/ypu/images/ninja2.jpg

[miro]

IMHO od toho Stallman určitě někde zveřejnil zdrojáky

[Bedňa]

Je to jednoduché, keď robíš pod GNU/GPL robíš to zadarmo ako keď pomáhaš priateľovi. Keď robíš pod BSD je to ako keď niekomu pomáhaš a on čaká až ti padne mydlo aby ťa mohol ošukať.

[frdrx]

Zadarmo anebo taky za těžké peníze.

[Bedňa]

Myslel som pointu licencie, nie obchodný model.

[frdrx]

Jasně, mně se to líbí.

[rimr]

Podávalo se krev a tělo páně? (víno a kůže z paty)

[Luk]

Podávalo se pivo (plzeňské), minerálka (od toho, co už není), nějaký ovocný nápoj (či snad nektar), a k tomu slané tyčinky, oplatky atd. Kdo chtěl, tak si v tom krev i tělo Páně našel

[Grunt]

A žádná slivovica? No to musela být teda smutná párty.

[pc2005]

Když jsem dojel k tomu obrázku s teslákem, tak jsem si nejdřív myslel, že to je praktická ukázka rubberhose kryptoanalýzy .

[Jendа]

Ta se dělá jinde.

[JS1]

Je na to nejaky seminar?

[Jendа]

Záleží, jestli bude zájem o tvoje data. Pak bychom tě na seminář vzali.

[pc2005]

BTW (OT) Koukal jsem se na video výroby čipů v TESLe a zaujal mě ten obrázek obličeje nějaký ženský namalovaný na zeď. To je nějaké zvýraznění hackerské múzy?

[Jendа]

Nevím, kdo to je, jednoho dne se to tam prostě objevilo :).

[pc2005]

Přesně jak by se taková múza projevila .

[Senior database developer]

Dneska se paří. Faktor pařby je pět. Oh Yeah!