Davinci Resolve v prostředí Linuxu

2.10.2020 22:39 | Přečteno: 870× | Linux | poslední úprava: 6.10.2020 21:09

V prostředí Linuxu je dostupná celá řada OSS (ať už si pod tímto označením představujeme cokoli) na zpracování videa, které jsou Linuxové veřejnosti asi známé (kdenlive, shotcut, OpenShot, Blender,..). Tento blog se bude věnován fungování programu v prostředí Linuxu z druhého (proprietárního/close_source) břehu tj. DaVinci Resolve.

Program DaVinci Resolve lze získat v jeho "zdarma" (za poskytnutí kontaktních údajů dostupné edici) či DaVinci Resolve Studio (placené jednorázovou licencí 299US$ s bezplatnými upgrady na budoucí verze). Licenci ke Studio edici lze získat i jako součást nákupu kamery (až 2 licence?) vyráběné právě australskou společností BlackMagicDesign, které po akvizici od roku 2010 tento software rozvíjí, přičemž je především HW(AV) společností. O rozdílech(omezeních) edic si lze (pro verzi 15, dnes je aktuální verze 16) učinit představu zde.

Zajímavé na DR (zkratka DaVinciResolve) je mj. jeho dostupnost na hlavních OS platformách: Windows, MacOS a Linux což neplatí o žádné z jeho komerčních alternativ (FinalCut .. MacOS-only, Adobe Premiere Pro .. Windows/MacOS-only).

Dostupnost DR na Linuxu jsem zaznamenal již před lety, ale popravdě byl jsem tehdy ohromen bombastičností a profesionálním vzhledem (střihové a mixážní pulty působily opravdu zastrašujícím dojmem) jejich úvodní webpage, což je asi v tomto oboru považováno za standard. Po neúspěšné instalaci jsem DR pokusy na pár let vzdal. Ač je DaVinciResolve dlouhodobým průmyslovým standardem v oblasti color-gradingu, právě v posledních verzích se po akvizici a začlenění modulů Fusion(compositor), Fairlight(audio) stal komplexním postprodukčním nástrojem. V prostředí Linuxu je tak dostupný nástroj, který rozšiřuje využitelnost této OS platformy v dalším oboru.

Dalším důvodem pro využití tohoto programu je zapojení síly GPGPU(výpočetní/AI) do workflow (decoding, editace, colorgrading,..., rendering, encoding), GK podporující CUDA/OpenCL je prakticky nezbytností.

Podtitulek blogu měl znít, jak se prokousat manuálem o 3333 (ve skutečnosti 3335) stránkách a nezbláznit se z toho (což jsem popravdě ani neriskoval), ale než jsem se dokopal k založení blogu vyšla srpnová verze manuálu o 3590 stránkách.

Příště něco na téma instalace DR pod Linuxem.

Upozornění: jde zápisek amatéra (franc. amateur [amatör], milovník; pův. z lat. amator, milovník od amare milovat) je ten, kdo se věnuje něčemu (umění, vědě, technice, sportu aj.) ze záliby, ne z povolání (opakem je profesionál).[1] zdroj definice        

Komentáře

[Petr Fiedler]

Nedávno jsem si na itnetwork.cz prohlížel 8. díl seriálu Úprava videa ve Vegas a docela mě to zaujalo. Ten díl byl o titulcích. Říkal jsem si, že je škoda, že Vegas není pro Linux, i když ve Wine by asi zprovoznit šlo. Tak jsem zvědavý, jak bude tvůj seriál pokračovat.

[Petr Fiedler]

Akorát je tedy strašná škoda, že se jedná o closed source. To je pro mě relativně problém.

[PetebLazar]

Druhý den kdy bude srovnatelná OSS náhrada za DR na ní přejdu, ale to se nejspíš nikdy nestatne. Mám rád OSS, ale ještě víc mám rád Linux jako OS. Takže kdybych si například musel vybrat mezi provozem srovnatelné OSS aplikace ve Windows či close_source aplikací v Linuxu, dám přednost tomu druhému. Řada větších SW firem (Adobe, Microsoft) Linux jako desktop platformu dlouhodobě ignoruje zatímco BMD (BlackMagicDesign) nikoli a za možnost využít jejich nástroj v mnou preferovaném OS mají v tomto ohledu můj vděk. Hřebíky budu i nadále zatloukat kladivem i když rukojeť pilky má mojí oblíbenější barvu.

[Petr Fiedler]

Tak něco na tom je. Tak jsem tedy zvědavý.

[linuxik]

Kvoli znizovaniu nakladov Hollywood vyznamne presadzuje open source. Dokonca kvoli tomu vytvorili academy software fundation (www.aswf.io) Inak snad vsetky vyznamne filmove studia funguju na linuxe, hoci samozrejme vacsinou nie na open source programoch.

[PetebLazar]

Myslím, že jednou z prvních těchto OSS vlaštovek byl například Film GIMP(následně přejmenovaný na Cinepaint). Který snad vzešel z tehdejší verze GIMPu a byl rozšířen mj. o podporu větší bitové hloubky a byl využit při řadě tehdejších produkcí. Původní vývojová větev z toho patrně neprofitovala.