Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
man
?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim
a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp
. Celé je to jen GUI pro rdesktop
, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666 Takhle to používám i já.
Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad
proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu? Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
Tiskni Sdílej: