Volba distribuce a první problémy

24.7.2005 15:04 | Přečteno: 1748× | Problémy

Rozhodnoutí nainstalovat Linux je pěkné, ale jakou distribuci. Na http://distrowatch.com jsou jich kvanta, ale vyzkoušet je všechny jednu po druhé nemůžu. Požadavky jsou - musí to být použitelné na desktopu, musí to být nějak rozumně konfigurovatelné, nesmí to být komerční přebujelý balík, nesmím u toho strávit moc času (někdy taky musím něco udělat a ne se patlat s konfigurací), musí to mít použitelný balíčkovací systém. Takže:

Red Hat, Fedora - mám vůči nim averzi z minulosti, špatné zkušenosti s podporou (zkušenosti, diskusní fóra) - NE.
Mandriva (Mandrake) - přebujelé a moc komerční - NE
SUSE - ad Mandriva - NE
Gentoo - pro hračičky se spoustou času - NE
Slackware - pro desktop? - NE
Debian - mám rád, ale moc konzervativní - NE
Ubuntu - módní, ale dobrý kompromis - ANO

Takže volba padla na poslední Ubuntu. Když jsem vybíral instalační CD, padlo moje oko na na nativní AMD64. Proč to nezkusit, Linux jako Linux, tohle aspoň poběží krásně nativně. Přišlo mi to jako dobrý nápad. To jsem ale ještě nevěděl, že mi tohle drobné rozhodnutí způsobí týdenní zdržení a totální znechucení.

Instalace proběhla skvěle, prostředí Gnome vypadalo k světu. Jenže se začínali vynořovat různí kostlivci. AMD64 platforma je totiž hezká, ale nejdou kombinovat 32b a 64b programy a knihovny. Tedy, abych byl přesný, lze spouštět 32b programy. Jenže programy nebývají linkovány staticky, ale s dynamickými knihovnami a ty musí "sedět", tedy 32b program musí mít jím používané knihovny také 32 bitové. Balíčkovací systém s tímto problémem nepočítá (úprava je slibována, ale já to potřeboval mít funkční teď). Takže se problém musí řešit různými bastly. Jednak existují návody, jak vytvořit kompletní 32b systém v chroot prostředí, jenže takový návod může napsat jenom chorobný mozek. Kdo by měl dobrovolně nainstalovaný prakticky ještě jeden systém vedle svého stávajícího? Pak je možnost ručně vytvořit vlastní adresář pro knihovny a tam skladovat pouze 32b verze. Jenže mezi různými knihovnami a programy jsou různé závislosti, takže se může stát, že tento adresář výrazně naroste a bude hrdinně konkurovat tomu 64b. Chtěl jsem tuhle nevýhodu překousnout, domníval jsem se, že 32b programů nebudu potřebovat tolik. Jenže jich přibývalo - skype, flash player. java, wine....

Jenže další problémy se začaly nabalovat. Gnome používá pro mixování zvuku skvělý systém esd. Aby programy, které ho nepodporují (ale umí normální dsp) zvučily, potřebují speciální wrapper esddsp. Pořád je tu ale ten problém s 32b a 64b. Aby wrapper správně pracoval, musí všechny knihovny sedět. Přečetl jsem nespočet návodů, ale rozchodit se mi to stejně nepodařilo. Skype fungovalo, ale ne přes esd. Takže když bylo používano, nefungoval zvuk jinde. Pro hovor se musel shodit esd, spustit skype, pohovořit, vypnout skype, nahodit esd. K ničemu.

Těmto problémům se zvukem ještě předcházelo to, že zvuk vůbec nefungoval a už jeho rozchození byla záležitost dvou dní. Zvuková karta integrovaná v chipsetu nForce 3, nVidia nabízí ovladač ale správně, je pouze pro 32b. Po mnoha a mnoha pokusech, čtení "zaručené funkčních" návodů, zmateném přepínání všeho v alsamixeru, zapínání a vypínání esd, nastavování a spouštění různých programů a nastavovacích gnome hejblátek zvuk najednou začal fungovat. Jenže pořád nešlo jeho nahrávání. Nebo ono vlastně šlo, ale strááášně potichu. Po nekonečném zoufalství mě napadlo přepojit kablík mikrofonu zezadu do počítače. A nahrávání najedou bylo ok. Ano, hádáte správně. Použil jsem headset (sluchátka s mikrofonem) a ten zapojil do počítače zepředu. Mnoho nových počítačových skříní tu možnost má. Vždycky jsem myslel, že tyto vývody jsou rovnocenné těm zezadu ("paralelně"), ale není tomu tak. Musí je podporovat ovladač. Což je v našem případě alsa, jehož vývojáři to ale asi netuší, takže přední vývod v případě nahrávání zvuku použít nejde. Vůbec zvuk v Linuxu je zajímavé téma a ještě se k němu v budoucnu jistě dostaneme.

Další program a další problém. Flash player. Nelze kombinovat 64b Mozillu a 32b flash player. Jak ale správně (s podporou balíčkovacího systému) nainstalovat druhou, 32b Mozillu? To samozřejmě nejde. Lze to nějak ručně nabastlit, ale je rozumné mít pak dva prohlížeče? Také při počet knihoven, na kterých Mozilla závisí je závratný. Celé se mi to začalo vymykat z rukou a moje barva začínala nápadně přípomínat sovětskou vlajku. Už vím proč jsou uživatelé Linuxu přirovnáváni ke komunistům. Další velké rozhodnutí se začalo blížit.

V dalším díle najdete: bitva 32b vs. 64b pokračuje..., kde a gnome - možnost si vybrat nebo povinnost mít vše dvakrát? a další zábavné příhody.

       

Komentáře

[Ondřej Čečák]

Ve spotu je zminen Distrowatch, dodam jenom, ze existuje cesky mirror distrowatch.cz o kterem se moc nevi.

[Yira]

Zdravim
www.distrowatch.com , dela Cech, takze byla by skode, kdyby nebyl v cestine:-/

[slavo]

myslel som si, ze to robi Slovak, zhodou okolnosti moj rodak z Kosic. Dokonca s nim bol aj rozhovor, niekde na linuxzone.cz, alebo na roote.

[Ivanhoej]

Tak tak je to slovak.

[Abraxis]

Clovece, uvedom si, ze 64 bitovy Intel/AMD je proste NAPROSTO jina platforma, nez 32 bitova. To, ze muzes spoustet i 32 bitove aplikace, je nutno brat jako bonus, ale kdyz to chces, tak musis pocitat s nejakymi omezenimi (jako u aplikaci Skype/Flash/..., kde mas k dispozici jen a pouze binarky, tak ze mas proste smulu). Kdybys mel treba PPC architekturu (jako 'velky Linus' ), tak bys to bral jako samozrejme, ze binarky pro jinou architekturu ti nejedou.

[Michal Kubeček]

Nešiřte paniku, na x86_64 distribucích běhají 32-bitové programy naprosto bez problémů. Jediné, co z pochopitelných důvodů neběhá, jsou 64-bitové programy s 32-bitovými dynamickými knihovnami (a naopak), ale to se snadno vyřeší dvěma samostatnými adresáři pro dynamické knihovny.

Nedá mi to, musím si rejpnout: kdyby kolega šmahem nezavrhl některé distribuce z čistě citových důvodů, mohl si podobné problémy ušetřit a nevynášel by tu tak kategorické soudy o tom, co jde a co nejde…

[deleted]

S tvými problémy ti bohužel nepomohu. Chtěl bych se ale zeptat, co to podle tebe znamená "moc komerční" a jaké z toho plynou problémy. Mám Mandrake a nic jiného jsem nezkoušel (a ani se na to v nejbližší době nechystám). Jaké výhody mají ty "nekomerční" distribuce?

[vogo]

Co je na nem zavadneho? ja bych nevolil na desktop nic jineho, je dobry stejne jako jaky koli jiny vyspely linux. Vadi absence klikatek? a nebo co? rozhodne lepsi nez fedora ktera nedokaze prehrat mp3 hnedle po nainstalovani, nebo suse ve kterem se neda poradne prehrat dvd ;)

[Rastislav Lentner]

Zdravím

Určite vyskúšaj ArchLinux. Je to binárne distro, velmi svižné a ľahko inštalovateľné.Všetko čo potrebuješ pre základnu konfiguráciu systému nájdeš v /etc/rc.conf súbore, ktorý je veľmi prehľadný. Distribúcia obsahuje balíčkový manažér pacman, ktorým pohodlne inštaluješ softvér. Prešiel som z Debianu na Gentoo(čo bolo takisto premňa vyhovujúce distro, ale žiada si to proste viac voľného času) a zastavil som sa pri ArchLinuxe, ktorý je šikovný a hlavne čistý.

www.archlinux.org

[xkesh]

Prešiel som z Debianu na Gentoo(čo bolo takisto premňa vyhovujúce distro, ale žiada si to proste viac voľného času)

To je velice relativni. Treba vzhledem k tomu, ze ten dlouhy cas kompilace (po doladeni stejne uz provadim jen zridka) neni muj, ale comp si tise maka sam a nezavisle na tom, co delam v tu dobu ja, a naopak ze ten cas, co stravim shanenim a rucni instalaci starsi verze Nvidia ovladacu v Archu (kde pacman nabizi ke stazeni pouze jednu nejnovejsi), je zatracene muj...

[Rastislav Lentner]

Používam staršie CPU Duron 700, takže i z tohto dôvodu som volil ArchLinux. Možno i to rozhodne v prípade blogujucého. Inak všimol som si v tvojom blogu, že takisto používaš ArchLinux, ako si s ním doteraz spokojný ?

[David Macura]

No ani jsem to celé nečet, zarazil mě hned jeden řádek: Slackware - pro desktop? - NE. Já se ptám proboha proč ne?? Já se právě kvůli desktopu snažil najít disto a přes Red Hat, Mandrake, Aurox.. jsem až u Slacku konečně zajásal, že i desktop funguje nádherně...

[xkesh]

Tvoje duvody pro trideni distribuci jsou absurdni. Presne timhle stylem sahnes po necem, o cem radsi nic nevis, napr. nejake relativne nove distribuci jako je Ubuntu a pak se budes divit, ze neni vychytana do detailu.

Teoreticky vylucovaci metodou podle vlastnich predsudku najdes houby :) Podle me je jedina cesta par distribuci na vlastni kuzi vyzkouset. Sice zabere cas instalace a konfigurace, ale i tenhle cas hodne napovi, uz jen tim, jak se resi pripadne tezkosti.

Zacit muzes treba vysledky ankety o nejpopularnejsi distro tady na ABC atd.

[vencour]

Já vybíral moje distro podle toho, co bylo v okolí používáno - abych se měl kde chytit při případných trablech, takže mám Mandrake 10.1 a zatím mi stačí.

Mám za to, že patřím mezi ty lidi, co stačí nainstalovat a pochopit a pak si teprve až někdy časem začnou hrát - stačí mi, že to fachá, co potřebuju, to si najdu na netu, nějaká nová verze mi zatim netrhá žíly.

[Beda]

trosku divne argumenty.

Gentoo - pro hračičky se spoustou času - NE Todle rika kazdy kdo nezna Gentoo. Predkompilovane baclicky s implicitnimi USE flagy = modernizovany debian.

Slackware - pro desktop? - NE Todle rikaval kazdy kdo neznal Slackware. Ale uz jsem to nejaky rok nepouzival, tak se mozna neco zmenilo, ale vetsinou to slo jen k lepsimu.

Debian - mám rád, ale moc konzervativní - NE rika vam neco zkratka QA ? rek bych ze debian je jeden z mala kusu tak komplexniho software, ktery je testovan tak peclive nez je vydan.