Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Můj nick je lzap. Já, lzap, objevil lzop. Program lzop komprimuje. Já nikoli. Tímto bych rád předešel dalším diskuzím: já nekomprimuji. A rychle už vůbec ne.
Utilitka lzop je ale pekelně rychlá - koprimuje 3-5x rychleji, než gzip -1, ovšem dosahuje o asi 10-15% nižšího komprimačního poměru. V časopise Linux FORMAT vyšel bezvadný článek na toto téma, a já se jal program lzop prozkoumávat: emerge lzo lzop
.
Když jsem proniknul do tajů knihovny lzo, zjistil jsem, že se jedná o blokový komprimační program, který napsal autor programu UPX - také docela rychlého a hodně, hodně moc přenositelného komprimátoru binárek. Docela mě to zaujalo a pokusil jsem se neúspěšně najít nějaký souborový systém, který by on-line komprimoval.
Některé mé adresáře (nesnáším "složky", zní to jak "vložky") obsahují totiž velmi mnoho textových souborů. Takový komprimovaný filesystém by se hodil. Určitě nějaký existuje (diskutujte!), ale myslím, že žádný z nich nebude podporovat lzo.
Jeden podvečer jsem věnoval kódování v jazyce C (velmi dlouho jsem vzpomínal na dereference pointerů a jiné záležitosti, které jsou mi u Javy cizí). Kromě toho, že jsem zjistil, že plugin Eclipse-CDT je úplně super a vůbec se nemusím nořit do tajů programů Autoconf/Automake, jsem musel konstatovat, že pomocí FUSE (Filesystem In Userspace) takovou utilitku asi nenapíšu.
Problém je ten, že FUSE funguje příliš nizkoúrovňově - implementuje funkce open, read a write. Ačkoli by nebyl problém vytvořit si vlastní cache pro čtení (blokový algoritmus lzo to navíc velmi usnadňuje) a pohlídat si vlákna, zápis by byl velmi neefektivní. Navíc, velikost komprimačních bloků by nebyla vždy stejná, jako bloky, kterými čte program a každý přístup bych musel "odskočit" na začátek souboru a zjist velikost bloku a zda je vůbec lzopem komprimován.
Aby to nebyl zas tak "neúspěšný" zápis, rozhodl jsem se alespoň publikovat svůj zálohovací příkaz. Se lzopem je zase o něco rychlejší:
tar --use-compress-program=lzop -cv ~ /etc | \ mkisofs -stream-media-size 333000 | \ cdrecord dev=/dev/hdc -fs=32m -dao tsize=333000s -
Existuje vůbec FS s podporou komprimace? Používáte komprimované adresáře? A vůbec, kolik sekund má 700MB CD?
Tiskni Sdílej: