Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Minulý týden v sobotu proběhla akce Positive Vibes 4 v olomoucké Envelopě. Jednalo se o Drum And Bass party, které jsem se nejen zúčastnil, ale zahrál si na house stage. Fotky jsou na sídle YT Promotion.
Hlavní hvěždou večera byl londýnský Aphrodite. Byl jsem docela překvapen, takový třicátník v rozevláté košili, hrál velmi pestrý set plný nástupů a různých pecek. V hale bylo totálně narváno a až na problémy s teplotou to byla velmi vyvedená akce. Až jsem z toho na týden onemocněl.
Ten týden jsem se "hrabal" v nejrůznějších věcech na svém Gentoo Linuxu a taky došlo na Portage. Velmi mě štve, jak je tento balíčkovací systém pomalý. Strace ukázal, že kámen úrazu je v adresáři /usr/portage, který se prochází skoro při každé operaci celý.
Ačkoli mi bylo jasné, že díky rsyncu se tohoto uložení vývojáři jen tak nevzdají, jal jsem se zkoumat zdrojový kód systému Portage. Věděl jsem, že je napsaný v Pythonu, takže jsem čekal výborný objektový návrh...
A byl jsem zděšen. Takhle prasácky napsaný program jsem dlouho neviděl. Že je zdroják neuklízený, plný hacků a TODO poznámek by mi ani nevadilo, ale že všechny třídy naplácali vývojáři do jednoho souboru to bylo na mě příliš. Dále pak se mi nezamlouvaly některé "hack"-funkce a ke všemu byl téměř celý kód nedokumentovaný. Korunu tomu nasadila "organizace" výstupů na konzoli:
write( green( "Checking portage...") )
Tomu říkám oddělení uživatelského rozhraní...
Zjistil jsem, že problém rychlosti se již jednou řešil - u stromu závislostí. Je tam možnost použít kromě adresářů s mnoha soubory také formát cpickle nebo anydbm. Ale hlavní bolístka je ve stromu balíčků. Řešení jsem nenalezl.
Open source projekty často potřebují pevnou ruku, někoho, kdo by se ujal těžkého úkolu návrhu programu a dohledu nad dodržováním standardů psaní kódu. Bohužel je až příliš mnoho programů "uháčkovaných".
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
portagefs, který by zachovával možnost klasického procházení souborů na disku, ale pro uložení stromu portage by používal databázi.
/usr/portage, jako by to byly soubory a adresáře (ani by nevadilo, kdyby to bylo o něco pomalejší, než klasický fs). Uvnitř by to samozřejmě byla databáze a emerge by k tomu taky tak přistupoval. Co se týká synchronizace dat, ta se dá udělat přes rsync i u binárních souborů, v tom by neměl být problém.
. Je nějaký takový projekt, nebo se o tom zatím pouze uvažuje?
/usr/portage ?! 4 minuty stará má 84 MB. Nezapletly se do tvého měření adresáře jako "packages" (binární balíčky) a "distfiles" (stažené zdroje) ??