Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Nedávno jsem upgradoval PC a pořídil si Athlona 64. Prozatím zůstávám u 32 bitového systému, zejména z důvodů stability programů. Zajímalo by mě, jak jsou na tom čtenáři AbcLinuxu. Používáte 64bitový systém na 64bitovém procesoru?
Jak už jsem naznačil na začátku, stabilita je pro mě stěžejní. Mám takový pocit, že vývojáři lamentují (lamentovali?) na 64bitové platformy kvůli problémům s překladem aplikací a jejich stabilitou. Jaká je situace dnes? Narážíte na takto nestabilní programy?
Druhým hlediskem je pro mě spotřeba paměti. Je známo, že 64bitové aplikace sežerou více paměti, protože veškeré ukazatele mají větší rozsah. Lze vysledovat nějakou vyšší spotřebu paměti?
Třetím důvodem je prakticky nepatrné navýšení výkonu. Pochybuji, že by byl desktop "živější", či běžně používané aplikace rychlejší. Některé vybrané aplikace však mohou nových možností využít, ale abych řekl pravdu, žádná mě v tuto chvíli nenapadá. Snad třeba šachy...
Možná jsou to všechno mýty a doporučíte mi okamžitý upgrade na 64 bitový systém. Má někdo zkušenosti s upgradem distribuce Ubuntu z 32bitové na 64bitovou verzi? Ať už na stejné, nebo z nižší na vyšší verzi distribuce.
Tiskni Sdílej:
pouzivam normalne 64bit mplayer a zda se ze pouziva win32 kodekyTo docela pochybuju. Taky přehraju šílený hafo formátů, ale WMV prostě ne, tam jde jen zvuk - takže WMA asi v mplayeru64 jde, teď nevím, nežere mě to.
zvláště ty kernel-like jako je vmware apod určitě nepůjdou
Než něco podobně kategoricky prohlásíte, ověřte si, prosím, zda je to pravda. 32-bitový VMware (Workstation i Server) pod 64-bitovými linuxovými distribucemi bez problémů funguje. Máte-li vyhovující procesor (ne každý Athlon64 to umožnuje), lze spouštět i 64-bitové virtuální stroje.
ne každý Athlon64 to umožnujeJak poznám, jestli ten můj jo?
Ale stějně budeš muset postupovat dostatečně opatrně, aby jsi si ty jedny verze nepřepsal druhýmiPokud používáš distribuci, která dělá takovej bordel, tak možná... 32-bitový knihovny patřej do
/lib32
a /usr/lib32
a rozhodně nic nepřepisují.
/usr/lib
je link na lib64
.
ted vazne, jsou to dva odlisne adresare normalni lib je pro 32bitu a to umoznuje bezproblemu instalovat baliky ze 32bitoveho slackwaru. diky tomu muzu mit napr. dve verze mplayeru.Jasně, myslel jsem tím v mém systému. 2 verze MPlayeru můžu mít (a mám) samozřejmě taky
ale to není problém platformy, to je problém programátorů, kteří by zasloužili naplácat přes ruce.Samozřejmě máte pravdu, ale jsou poněkud daleko, bohužel, fackovací periferii k počítači ještě nikdo nevytvořil. Ale vážně - uživatele ani jeho šéfa nezajímá, zda je problém v tom či onom, důležitý je výsledek. Sám jsem často v pozici uživatele, ačkoliv jsem programátor a považuji se i za schopného administrátora, tak se některými věcmi prostě nechci (např. z časových důvodů nebo na to nemám znalosti) zabývat a prostě chci nainstalovat, nastavit a fungovat.
Nejsem zadny profi a vyuzivam okenni verze. Nebude to krok zpet ?Určitě ne: 1. Stávající systém, který používáš (32bit) ti na tom rozhodně pojede stejně jako dosud - nebude sice využívat HW na 100%, ale to např. obyčejné MS Windows také nedělají a uživatelům to nevadí - ani to nepoznáš, pokud nejsi "profi". 2. Pokud se rohodneš pro 64bit verzi, pak se podívaj, jaké obsahuje balíčky v základní distribuci - s existujícími balíčky v distribucích jsem nikdy žádný problém neměl, ani v 64bitových distribucích. 3. Pokud budeš chtít používat vlastní kompilovaný sw, pak na 98% nenarazíš na problém - a pokud se vejdeš do těch 2% - pak budeš muset se stát "profi" a problém vyřešit . Tolik moje zkušenost.