Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Amarok by tam mohl dát (jako jediný přehravač) leda tak sadista, to je děsivá příšera kterou k přehrávání nepřivede ani černá magie.Tak jsem asi mág, protože mě se amarok rozjel hned . Je pravda, že jeho mohutnost mě taky zaskočila, ale teď si nedokážu představit lepší přehrávač. Ale na Live distro bych ho nedával.
Windowsáci jsou zvyklí na komplexní přehrávač ve stylu WMPWMP používá ve Windows jen ten, kdo neví, že existuje něco lepšího.
Fluxbox se tam ponechá,male nedorozumeni :))) samozrejme ze se ponecha, ale nestalo by za to nakonfigurovat ho? (tj. kompletni menu, cestina, pripadne nejaky ty moduly a pridavky... napr. prepinani klavesnice do cizich jazyku (minimalne nemcina, polstina, francouzstina) - takove live CD byva idealni pri cestach, kde clovek narazi na slabsi PC bez cestiny. Hlavne upravit konfiguraci Xtermu (vychozi mrnavoucky pismenka!!!) a pripadne ViMu - pridat syntaxe, spellcheck atd :) to se tyka i KDE zajimava byla taky slozka (ano slozka na desktopu), v niz by se mountovaly vsechny disky - podobne jako knoppix - ne ovsem aby zaplacly plochu
vim
nějakým blbým omylem spustil a pak se začal kolem sebe ohánět sekerou
CD bez textového editorumcedit se nepočítá? OK, funkcemi se vi/vim zdaleka neblíží, ale na opravu konfiguráků IMO stačí v pohodě. Zahrnovat vi mi přijde jako vytváření těch nechtěných duplicit. Nesnažíme se vyrobit Knoppix, kde je půlka Debianu. Když by byl vim, chtěl by někdo třeba Emacs. Do toho se nechceme pouštět. To CD není primárně určeno k instalaci na disk.
Samozřejmě, chcete ukázat co nejvíc blikátek a plastového nevkusuPěkné - i když laciné - zjednodušení. Samozřejmě nám nejde o blikátka (a nevkus je subjektivní věc) - jde o vytvoření spustitelného CD, které bude dobrým instrumentem pro prohlížení offline obsahu portálu. Zároveň pak bude moci posloužit jako ukázkový systém, který je možné spustit na počítačíchevěřících Tomášů, aby se přesvědčili, že Linux je pohodlně použitelný systém. Volba prostředí KDE, která tě tak irituje, je založena na dvou věcech: a) SLAX používá KDE a naše CD bude vycházet ze SLAXu, proto budeme mít snazší práci; b) máme s KDE větší zkušenosti než s jinými prostředími, a proto budeme mít snazší práci. Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat. Především záleží na tom, kdo provádí to zvažování... A od toho je tu tento zápis v blogu a tato diskuze. Já zastávám názor, že pro účely _tohoto projektu_ není zařazení vi(m) zásadní. Ostatní mohou mít jiný názor a nakonec dojdeme k nějakému rozhodnutí.
Jestli je vi(m) běžně považován za základní součást systému, o tom by se asi dalo polemizovat.Vim je snad v každém unix-like systému, který jsem kdy viděl. Připouštím že v některých základních instalacích není, ale to spíš kvůli tomu, že tam není vůbec nic, krom jádra a shellu.
Tiskni Sdílej: