BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
S vynálezem Unicodu jsme dostali do rukou silný nástroj pro zpracovaní přirozeného jazyka. Bohužel bez správných kreseb všech písem nám zbudou oči pro ordinární čísla.
Abychom si mohli říci A je to!
, musíme určit množinu
písem, která chceme být schopni zobrazit.
Nebuďme troškaři, spokojme se jen s celým Unicodem. Ne, takový sebevrah nejsem. Mnoho jazyků sice používá stejné písmo, ale i tak je to příliš velké sousto. Nehledě na neexistenci volných fontů pro všechna písma. A to především těch mrtvých, archaických nebo těch, kam počítače ještě nedorazily.
Proto jsem se rozhodl do nutného minima zařadit všechny v Internetu aktivně užívané jazyky. A kde vzít lepší vzorek než na Wikipedii? Jazyk, pro který existuje lokalizovaná mutace Wikipedie, si to jistě zaslouží.
Ve světě linuxového GUI existuje asi několik způsobů, jak nahrazovat chybějící glyphy z jiných fontů. Já znám pango, které je oblíbené u GTK aplikací (rád se nechám poučit o Qt). Tento balík obsahuje nástroj pango-view, který umí zobrazit požadovaný text požadovaným fontem s požadovaným hintingem požadovaným renderovacím backendem atd. Nám bude stačit tato formulka:
pango-view --text='Ahoj světe!'
Samozřejmě po nainstalování fontu bude třeba říci systému, kde jej hledat.
Toho, kdo používá fontconfig, bude zajímat příkaz fc-cache
,
připadne adresář /etc/fonts/.
Dále bude třeba ověřit, že daný font obsahuje všechny symboly daného písma. K tomu se výborně hodí rozcestník s testovacími stránkami pro unicodové rozsahy jednotlivých písem, kde ihned uvidíte, zda je dané písmo plně podporováno.
Také se může stát, že font s požadovaným písmem najdete, ale v podivné místní nikde nespecifikované znakové sadě (nejlépe nahrazující místo určené pro latinku). Pak, dovoluje-li to licence [1], použijeme fontforge a příslušné stránky z Unicodu a symboly zpřeházíme.
Toto je práce v pravdě detektivní a často končí neúspěšně. Je třeba najít font, který je úplný, rozumně vypadá, rozumí si s hintingem, má správně definovanou velikost, kerningové páry také nejsou k zahození a samozřejmě je licenčně v pořádku.
Tady bych rád viděl nějakou iniciativu (asi kolem FSF), která by shromažďovala takové fonty. Člověk neznající cizí písma a cizí poměry dokáže dosti obtížně posoudit, zda font vše toto splňuje.
A jaké fonty tedy budou třeba? V Gentoo mám nainstalované následující, v závorce je jazyk či písmo:
Ne všechny jsou však třeba a ne všechny naleznete v oficiálním portage. Chybějící ebuildy jsou připraveny na mém webu. Pokud nepoužíváte Gentoo zkuste prohledat repozitář vaší distribuce na podobná slova, případně se podívejte do ebuildů na definici proměnné SRC_URI, nebo navštivte domovskou stránku daného fontu (HOMEPAGE). Pokud nerozumíte ebuildům, doporučuji seriál Davida Watzke.
Abych nebyl nařčen, že jsem si vše vycucal z prstu, přikládám zastřelenou obrazovku mírně upravené stránky Wikipedie:
Jediný nesplněný úkol zůstává Old Church Slavonic, v Česku známá jako staroslověnská cyrilice. Na Wikipedii jí je věnovaná doména cu.wikipedia.org, leč vyskytuje se jen na hlavní stránce. Dále se už slabošsky používá současná azbuka. Našel jsem pro ni několik fontů, ale žádný nebyl alespoň freeware.
Otázka je, zda lze font považovat za software nebo za databázi nebo za umělecké dílo. V prvním případě nám autorský zákon dovoluje opravit chybný font tak, aby fungoval v našem systému. V druhém případě obvykle máme smůlu, protože na fonty se často vztahují drakonické licence nebo licenci nelze vůbec nalézt, a ve třetím jej můžeme alespoň pro osobní potěchu kopírovat, což by řešilo dilema chybějící licence.
Existuje ebuild media-fonts/fonts-indic, ktery obsahuje fonty pro jazyky: Assamese, Bengali, Gujarati, Hindi, Kannada, Malayalam, Marathi, Oriya, Punjabi, Tamil, Telugu.
Fonty pro staroslověnštinu (neznám kvalitu)
Tiskni Sdílej: