Weg mit dem Speck!

9.5.2006 16:57 | Přečteno: 1136× | sw

Bier vom Fass, das macht spass. Táhněte komedianti se smradlavými průjmy. Odvážní stewardi Orientexpressu. Linuxexpress a další budvarní splávky.

Neonarcistické okénko: jsem velice rád, že Linuxexpres, barevný magazín na papíře, který je tak kvalitní, že opravdu není vhodný na utírání… ale zpět k věci. Tedy jsem rád, že vyšlo další číslo. V předchozím totiž jakýsi seriozní pán provedl interview, čiliže rozhovor, se mnou, nejpravdomluvnějším a nejskromnějším člověkem na světě. Každopádně bych se moc divil, kdyby inkriminované číslo vůbec někdo koupil. Na druhou stranu byly mé ekrazitní myšlenky natolik explozivní, že se LE nejspíš dodžubal redakční systém, a tudíž si nemohu přečíst, jak mne ostatní untermensch pomlouvají. Kakanec narcistického okénka.

Ono s časopisy je to vůbec nějaké prapodivné. Vždy jsem si myslel, že výkladní skříní pitoreskního světa konzumentů pravého japonského suši na Vinohradech jsou dámské lifestylové magazíny. Shodou okolností se mi na toaletku dostal i výtisk jakéhosi pánského magazínu životního stylu. Svět už nikdy nebude jako dřív. Stejný formát, stejná gramáž papíru, stejný poměr reklamy (102%) a původních příspěvků (-2%). Ano, už je to tak. My muži nejsme jako rozverní školáci, anžto jsme stejná retardovaná hovada, jako jsou ženy "10 způsobů jak schrastit chlapa, nechat se jím vylízat, a pak ho vyhodit, přičemž si nechám jeho sportovního offrouda" kravky (v případě potřeby jistě nalezneme recenze luxusních offroadů v některém ze starších čísel zmiňovaných chlapeckých tiskovin – a ani bych se nedivil, kdyby si obě čísla odpovídala datem vydání).

Opravdu mne mrzí, že jsem vynechal letošní oslavu svých narozenin. Vědět to, co vím nyní, nechal bych si nadělit sadu třiceti dvou náramkových hodinek, vždyť na golf nemohu jít v hodinkách potápěčských, nota bene řidičských, neb žokejských. A pak bych udělal test všech svých partnerek – vyrazil bych s partou kamarádů na party, vypil metr piv, a doma se na všechny své partnerky vyzvracel. To, že by pak nechtěly hromadný orální sex, je jasným důkazem, z jak obludně nevděčného plemene všechny jsou.

Probůh, proč jsou v tom všechny články redukovány do očíslovaných fragmentů vět? To už je civilizovaný člověk natolik degenerován, že ve svém pidimozečku, co mozečku – v tom prejtu co v lebce má, neudrží jinou než jedinou nepředžvýkanou myšlenku? Vlatně už vím, kde jsem takový styl psaní viděl. U pana TJJSN, pravého guru moderních jinochů. Ale co už – heavy metal si nevybírá.

Ten kdo sleduje jímavou ságu o mém boji s tukovým teřichem, nechť zaostří pozornost. Ručička osobní váhy v těchto těžkých dnech zaznamenává nebývalý úspěch. Pohnula se. Delta je sice +2kg, ale je jasné, že se tělo posiluje na rozhodný blitzkrieg s nechutným sádelným mazancem. Pivní a keksíková dieta vydává své první ovoce. Po níže popisované návštěvě zahraniční metropole jsem pro tuto kampaň přijal nový pracovní název: "weg mit dem Speck!"

Jakožto oslavný počin tak zásadního úspěchu jsem vydal novou verzi ultimátního dokumentační nástroje pro Oracle databáze. Jednička na trhu dokumentačních nástrojů. Ještě musím nafotit nějakého manažera se želví hlavou a vylepit jej na všechny plakátovací plochy, protože kdo používá verzi 26, ten je zoufale zaostalý.

Nejen kódováním levičáckého software živ je člověk, tudíž nejdražší žena rozhodla, že potřebujeme cestovat. Proto jsem všechny kolegy podělil zajímavými úkoly (najdi, kde tady lýkuje paměť, ne, cyve a voprav to, ne? Se vúterý vrátim a bude to, né? Já na tom dělám deset dní, tak to akorát stihneš.) a vyrazil na cesty. Vlakem. Ó, jak nerad cestuji vlakem. Hodiny a hodiny poslouchat žvanění a čichat tělní výpary spolucestujících. Romantika. Vábení dálek.

Inu, pro jednou jsem to vydržel a pravidelný rodinný výlet do Vídně se opět vydařil. Jsem moc rád, že se vydařilo i počasí, neboť jsem doma zanechal valnou většinu své garderoby. Ale což, my zocelení hrdinové v tričku a kraťasech vydržíme i fandit na Vasově běhu a do Opery se podíváme příště. Vlastně jsme mohli navštívit jiné kulturní počinky, kam stačil casual dress, ale tak nějak mne to nejlepší z Mozarta, Strausse a korutanské lidové hudby nepřesvědčilo. Jistě chutný guláš z výňatků Die Zauberflöte, Radetzky Marsch a Rosamunde v baletním nastudování. Jinak proti gustu žádný destilát.

Pozor, následující text není politicky korektní! To i v Praze chce nebohého turistu každý vodrbat a voholit co to dá? Možná ty pracovní tábory pro herce a podobné cikány nebyly až tak od věci… To opravdu může někdo hodit ojro do klobouku chlapovi, kterej je napatlanej zubní pastou a stojí jako socha?! Konec nekorektního textu.

O to více se pak ušlý turista věnuje Bierkultur. Zde bych každému doporučil eine wunderschöne kneippe Krah, Krah. Stejně si myslím, že bychom měli utvořit nový stát. Jakousi spolkovou republiku piva. Češi, Rakušáci a Bavoráci. Ostatní národy jsou untermensch. Ale zpět k výletu. Za hlasitý zpěv mega super hitu: "hallo! gutt'n morg'n Deutschland, ich wünsch dir einen guten Tag," mne bude jistě celé Rakousko milovat.

Vídeň je bezpochyby otevřené město. Otevřených homosexuálů je v ní ještě více než arabů. A arabů jsou tam statisíce. Žádný z těchto buzen však v mých očích nepřekonal hrdinného homosexuelního stewarda jídelního a restauračního vozu vlaku č. 70 EC Smetana. Slyšte tedy příběh hrdinného stewarda jídelního a restauračního vozu vlaku č. 70: tak jako každý den připravoval široké spektrum teplých i studených nápojů od euro padesát a čerstvých specialit z vepřového nebo kuřecího masa, když tu náhle jakýsi divný zápach škvařené gumy. Steward bystře zkontroloval hořáky sporáků a pekáč žebírek v troubě, zdali se nelibá vůně neline z výrobků, za něž je zodpovědný. Když se ujistil, že je jeho tovar bez chyby, jal se uklidňovat hosty jídelního vozu chlazeným pivem. Pak však mohutný skřípot tavených brzd signalizoval, že jakýsi cestující slabší povahy psychicky nevydržel oblaka černého dýmu, kterážto se valila z jednoho vozu, a zastavil vlak záchrannou brzdou. Napětí. Nervozita. Rakouský vlakový personál pobíhá volajíce: "was is denn los?!" A personál český: "doprdele, další zpoždění!" Hrdinný steward se chopil hasicího přístroje a s posledními slovy ke své asistentce: "odepiš to na škodák," se vrhnul k ohnisku zuřícího požáru, který v několika minutách zdolal. Je to frajer.

A to je dnes vše. Ano, autor neumí německy.

Hit týdne: opět Zlad – Elektronik, Supersonik. Pervers Animals – Stüdká Ostüda.

Průser týdne: zjištění, že nejdražší žena má ráda George Michaela. To mi zatajila. Podle mého je to regulérní záminka na zrušení manželství. Na druhou stranu jsem to mohl čekat, když má ráda i Matěje Rupperta a jeho zoufalé vopičí vobchody.

       

Komentáře

[Mikos]

Jako vždy geniální, za takový literární výtvor by se ani Karel Čapek nemusel stydět

Těším se na další.

[Cubic]

skvělé počtení

[Jáchym Čepický]

Piš dál! A klidně víc německy Už jsem myslel, že se tenhle den nezasměju

[Michal Vyskočil]

Rozhovor byl super. Ostatně to tento blog taky, používat rss, přidám si ho do čtečky .

[Vlastimil Ott]

Taky dík, mimojiné i za bugreport. Chyby opraveny a fórum je dostupné.