Prachsprosté? Jak já jsem toužil po 386...
Btw, těch pár přísudků, které se neshodly s podmětem, bych raději nevytahoval moc na světlo... Dům vedle ještě doutná.
Jaká shoda? Po dnešní lekci nečetšiny už dokážu ocenit všechny chyby, a vidím, že nich jsou prostě ony a autor se do nich nepočítá, jen nám tlumočí jejich poselství.
Tak opravdu nevím co na to říct. To co mám na hlavě už není máslo, to už je spíš hnědé. Nepsal jsem to tak pozdě, abych dělal takovýhle chyby. Mohl bych se vymlouvat na překlep, kdyby ale mezi těma čuflíkama nebylo to U. Že jsem to napsal dvakrát, to nechápu. Všem znechuceným a pohoršeným se tímto omlouvám. A pro pamětníky ještě mohu napsat, že ty chyby jsou výchovné působení na vás. Kdo jich najde víc
Když chudý nevolí levici, je to stejná hloupost, jako když bohatý nevolí pravici.
Co 386! Jak ja touzil po XT! A pak po 286, 386 byla naprosto UZASNE RYCHLA! U Pentia uz me to nejak opoustelo...
Preci jenom asi to nejhezci bylo, kdyz jsem si koupil to XT. S EGA kartou, pevnym diskem (20 MB), 5,25" disketou... PARADA!
A kdyz jsem si koupil prvni zvukovku a konecne hral Dooma se zvukem
Přesně tak. A single speed cdromka mě katapultovala do blízkostí nových technologií ze Silicon Valley...8-)
Víte, kolik mě stály 4 MB RAM, abych mohl konečně hrát Dooma v pohodě, ne jako diáky? 4 tisíce! Ale to samozřejmě nebylo jenom kvůli doomu...
A předtím 486 SX 25/210 HDD/4MB RAM stál z druhé ruky 15 tisíc. Ale to bych mohl vzpomínat dlouho...
Nj Ale řekněte dneska, že jste v pohodě používali Pentium 75 s 20MB RAM (jo, dělo to nějakou dobu bylo ). Nejhorší na tom byl 800MB disk, člověk to i tak rychle zaplnil. Pak jsem se jánevímjak dlouho trápil s třema gigama no a teď, teď už bych na disku nešetřil ani kdyby…
Měl jsem dva balíčky disket zaplněné do posledního bajtíku vším možným. Samozřejmě vše zabalené pomocí ARJ a později uc2. Velmi výhodně jsem tu první krabičku o deseti disketách koupil za 1000,- ;-).
jojo, to byly časy ... jen se divím, že tu ještě neflejmuje nějaký Commodorista/Amigista, ať se jdeme s těmi Z80A stroji zahrabat
p.s. XTčko a MS DOS? - pche, takové TNS/AT spojené do sítě se souborovým serverem, to byla panečku vymoženost!
1984. I kdyz to neni pocitac v dnesnim smyslu slova, ale bylo to programovatelne a dal jsem za to vsechny sve penize vydelane v lete (smenene u vekslaka na bony - 430 bonu ! => porizeno v tuzexu ! :) Pak prislo Atari 600 (16kB RAM), Atari ST (32/16 bitu), pak krok zpet na 16/8 bitu u PC kramu. Dnes je PC zaplatpambu jinde.
Koukám že jsem docela žabař. Já začal až v prváku na gymplu (1997). To jsem si koupil XT za 500Kč No moc dlouho nevydrželo, od té doby měním PC jako ponožky (alespoň nějaké části...)
A o nejakych osobnych pocitacom sa mi len zdalo, ze to bude asi sci-fi. Mal som programovatelnu kalkulacku do ktorej sa voslo 50 prikazov. Prvy krat ma ocarilo PMD, ktore sa niekedy pouzivali aj na vyhrievanie miestnosti (ak ich tam bolo zo 20). Neskor som obdivoval na vystavach Amigy a Commodory. Potom sa konecne u nas na VS objavili XT-cka a chceli zane iba 100000,-/kus...
...a o mnoho rokov neskor mi jeden pan podnikatel daroval Pentium 75. Mam ho dodnes, teda vlastne moja zena, ktora ho pouziva ako pisaci stroj.
28.5.2007 14:43
Peter
RozbalitRozbalit vše
Re: Jak jsme začínali...a hlavně na čem
Vidím, že sa to to zvrhlo smerom k 32 a viac bitom. Tak sa pridám k vzdialenejším začiatkom. Ja som začínal na 8-bitoch. PMD bola vtedy pokroková školská výbava a prvý počítač ktorý som si kúpil bol Delat alias ZX Spectrum+. Dnes už tiež používam PeC ale stále nepatrím medzi tých čo musia mať najviac GB pamäte/HDD a najrýchlejší procesor/grafiku. Vystačím si s Pentiom III a 80GB. Niektorí ľudia naozaj nevedia kde je im koniec a nepoznajú záložné média.