Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Jak si možná někteří všimli, už delší dobu vlastním ThinkPad T42. Výborný to stroj s hodně dobrou podporou a s výborným HW. A tento zápisek bude o kousku železa v tomto notebooku, které je trošku míň podporováno. A pokud někdo neví, co to je HDAPS, tak je to hard drive active protection system. A o něm dále v zápisku.
Je sice pravdou, že s notebooky se obecně moc nedoporučuje třepat, a ani to nedělám, ale jezdím holt 2 hodiny ze školy vlakem. No a v tom vlaku si notebook přirozeně zapínám. Jednak využiji ty 2 hodiny aspoň trošku dobře, nenudím se a ve vlaku to ještě tak moc netřepe (třeba takové auto nebo autobus už se třepou podstatně víc a tak tam NB rači nezapínám). I přez to všechno ve vlaku nějaké otřesy jsou a já si chci samozřejmě svého HDD užívat co nejdýl. Tak sem si řekl, že využiji výbornou fičurku mého NB a budu si disk stopovat při otřesech. Ony se totiž zaparkují hlavičky, no a potom by měl otřes vadit daleko méně, než, kdyby byly hlavičky nad datovou částí. A tak sem se vrhl na mém archlinuxu k instalování, čtení, hledání a řešení ... no a při příležitosti hledání co nejvíc úsporného (s co nejměnší nutností něco bastlit sám) a co nejvíc uživatelsky příjemného distra jsem si vyzkoušel zprovoznit HDAPS i jinde.
Aby mi takováhle sranda fungovala, tak jednak potřebuju modul hdaps, to je ovladač gyroskopického senzoru NB. Dneska je k dostnání ve skoro všech distribucích (určitě ArchLinux, Ubuntu, openSuSE a Fedora). Takže zde není potřeba nic moc dodělávat, kompilovat a hrát si s tím, což je samozřejmě pozitivní. Tento ovladač vytvoří zařízení, které jako výstup dává souřadnice X a Y vzhledem k nějaké defaultní hodnotě (neměl jsem potřebu to zkoumat víc do hloubky).
Dále musíme mít userspace démona hdapsd, který čte z výše zmíněného zažízení, a pokud se hodnoty vychýlí přez určitou mez, tak zapíše do souboru protect u disku v sysfs (promiňte mi nepřesnost, teď z hlavy opravdu nevím a nedaří se mi to najít). Tento démon je většinou přibalen do nějakého balíku, zároveň z modulem a občas ještě z hdaps-gl, což je takové hezké 3d znázornění NB . Takže opět nění nic moc co na práci.
A teď se dostávám k té nejhorší věci. A to takové, že soubor, do kterého zapisuje hdapsd, a který signalizuje jádru, že se má disk uspat, samozřejmě není defaultně v jádře (mám takový pocit že kůli nějak špatně napsanému api či co, moc jsem ten mail list nepochopil ). A tady přichází na řadu patchování jádra. Nebudu zde vypisovat přesný postup. Ten je výborně popsán na www.thinkwiki.org. Ale došel jsem z závěru, že tohle je prostě otrava, zvláště, když by člověk nejraději nějaké distro, kde se o správu systému a tunění nebude muset moc zajímat a bude se moct soustředit na práci.
Tak sem tak hledal, jestli nějaké "klikací" distro disponuje už od základu jádrem, které je opatchované přímo pro thinkpady, mno a jak to dopadlo:
Na závěr bych si chtěl jen tak povzdechnout, že je to velká škoda, že se aspoň některá z uživatelsky přítulných distribucí nenamáhá, a neudělá jádro speciálně pro thinkpady (pro všechny by stačilo jedno), nebo aspoň jádro speciálně pro notebooky obecně. Myslim, že notebooků je ve světě linuxu čím dál tím víc, a není dobře, že se občas nedá využít všechen jejich potenciál. No a úplně na konec bych se ještě chtěl zeptat, pokud náhodu někdo máte thinkpad a víte o nějakém distru, které má už thinkpad kernel a které je, pokud možno, co nejmíň energeticky náročné na baterku, tak sem s ním. Velice rád si ho vyzkouším, mám pro to nechanej jeden oddíl na disku
Tiskni Sdílej:
nenamáhá, a neudělá jádro speciálně pro thinkpadyTak to udelej ty...
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free