Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Nom, ja nie som experimentátor (IANAE? ), ale ak si vezmeme všetky druhy relevantných interakcií, tak jediná rozumne pozorovateľná (makroskopicky pozorovatľná, tj., aby to vytvorilo viditeľnú dráhu v tej komore) na bežných časticiach je elektromagnetická, ergo človek potrebuje nabité častice (dipólové a vyššie momenty budú zrejme nedostatočné, aby sa vytvorilo kondenzačné jadro). Čo sa silnej interakcie týka, tak tá určite nebude tvoriť dráhy (pravdepodobnosť interagovať silne s viacerými jadrami na dlhšej dráhe je veľmi malá). No a slabá interakcia je rádioaktivita, neutrína, proste slabota -- tá s tým celkom zjavne nesúvisí.
Čo sa týka kondenzačných jadier, tak to sú AFAIK práve ionizované molekuly toho plynu.
Takže jako na první stránce vyplním, že sem o tom nikdy neslyšel a na dalších stránkách se mě ptáš, jakej na to mám názor a kdo to vynalezl?
Fakt je to mlžná komora? Google našel na mlžnou komoru 1070 odkazů a na bublinovou komoru 165.000 odkazů ... a na ionizační komora jen 2680 (?)
Abych o tom něco aspoň netušil, když jsem o CERNu napsal takovej malej štěk.
Já to napsal s cílem udělat souhrn a osvětu.
Za kritiku dík, vim aspoň, na čem zapracovat.
Tiskni Sdílej: