Low-voltage

14.2.2011 22:17 | Přečteno: 3763× | Expresivní zabručení | poslední úprava: 15.2.2011 18:28

Energetické nároky různých zařízení poslední dobou velmi strmě klesají spolu se zvyšováním jejich celkového výkonu. Sám moc dobře vím o čem mluvím. Tím se nám otvírají nové alternativy napájení než jen klasická elektrická síť nebo třeba baterie. Něco takového jsem se rozhodl vyzkoušet a o svoje nepříliš hluboké zkušenosti se podělit. Ale pěkně popořádku. Pro úplnost bych snad jen dodal, že mé úmysly nejsou nikterak zelené (nebo tak něco) ani v nich nemusíte hledat nějaké konspirační teorie zaměřené proti EONu, ale dělám to z ryzé praktičnosti.

SMARTON SM1600

Po dlouhá léta jsem nevlastnil žádný kapesní hudební přehrávač a to ani v době největšího rozmachu přehrávačů integrovaných snad až v pračce. Prostě jsem neměl tu potřebu. Já vím. Příšerný kulturní barbar. Jednoho dne mi však do oka padl takový malý úprdek (ke kterému jsem se ještě ke všemu nedostal koupí, ale znárodněním), který, jak jsem po několika letech zjistil, má i jméno. Smarton SM1600. Jde o čínský klon velmi dobře známého iPodu Shuffle druhé generace, který má téměř všechny jeho vlastnosti a ještě něco navíc:

• Velice spartánský design (stejně jako iPod), který hodně připomíná GNOME. Z kontrolních prvků Play/Pause, Volume up/down, dopředu/dozadu a to je asi tak vše. K signalizaci dvě LEDky. Jedna bliká když se přehrává (ale ta asi stejně dojde odpojit) a druhá signalizuje plné nabití v případě připojení do USB skrze OTG rozhraní (což oproti původním Applímu řešení počítám za jednoznačné plus … teda plus s tím, že hlásí jako klasický Mass-storage a není tak potřeba žádný iTunes). Nikde žádné otravné LCD, ani tisíc tlačítek s druhým tisícem funkcí, apod.
• Cena. Jak jsem se už zmínil, sice jsem si ho v životě nekoupil a ani nevím jak je to s cenou Applího řešení u nás, ale myslím že do tří stovek (z čehož tak dvě tipuju ještě na logistiku zařízení z pásu někde v čínské nebo tchajwanské fabrice) to bude stát těžko (můj konkrétně stál myslím 250Kč i s DPH při vyprodávání zásob nebo tak). Z čehož plyne naprostá bezstarostnost. Člověk se nemusí o zařízení nijak bát a vůbec neví že ho má (já už typicky ztratil několikrát, no vždy se někde vynořil) a i když ho zlikviduje nebo ho znárodní někdo jiný, tak přijde maximálně tak o nějaký ten GB hudby. Jenže…
• Zařízení je též pekelně odolné. Nevím jestli je ten obal z hliníku jako v případě iPodu, no desítka ocel to není rozhodně. Pokud už to nějaký plech je, tak pořádně cementovaný/kalený. Rozlomit napůl i jen tu blbou klipsu v ruce jen tak snadno nejde (a to jsem se snažil). Zařízení samozřejmě krom běžného nošení takřka všude prošlo cyklem zasednutí, několika pokusy o rozmlácení, několika pády z několika metrů na tvrdý povrch a pračkou (uvažoval jsem už i o zalití nějakým silikonem nebo lepidlem kvůli vodě-odolnosti, ale to by asi bylo zbytečné plýtvání materiálem ) a nepočítám-li odlomenou klipsu (holt nejslabší článek řetězu), zařízení stále hraje a s namountováním není nejmenší problém.
• Což zase souvisí s jeho váhou.

Ale jak už říkával náš učitel Němčiny: „Alles hat seine Vorteilen aber auch seine Nachteilen“¹:

• Tou první jsou bezesporu formáty, které dovede přehrát. Navzdory proklamacím z dokumentace a obalu, že dovede přehrát snad všechny myslitelné formáty na planetě, zvládne dle dokumentace k čipu (je pro kapku starší čip, ale u novějšího bych neočekával tak drastické změny a minimálně mně se nic jiného rozjet nepodařilo) přehrát jen MPEG-1/2/2.5 Layer III, což je sice pro většinu běžných případů dostačující, ale asi i trošku nemilé. A to jak proti ostatním přehrávačům, tak proti iPodu.
• Druhou nevýhodou je výdrž. Nevím jak je to s původním iPodem a i přesto že není nijak urážející, mohlo to být lepší. Možná proto jsem začal pokukovat po napájecí alternativě. Ale nejdřív k rozebrání a měření.

Měření zařízení

Nakolik je zařízení pozoruhodné zvenku, o to pozoruhodnější je zevnitř. Lze velmi snadno rozdělat. Nově obsahuje dva malé šroubky a board je ve výsuvné plastové kostře. Na tu je napájena baterie. Původně velmi malá 150mAh asi gelovka. Nově už není napsáno, ale velikost je stejná, takže tipuju že to nebude nic závratného. Plošňák krom dvou už zmíněných LEDek, USB-mini konektoru, 3.5mm jack konektoru, klasického NAND pole (můj obsahuje 1GB pole od Infineonu, ale podle datasheetu se fakt dá použít a asi používá cokoliv co je dostupné na čínském trhu), jednoho mikrokontroléru co se o vše stará a nějakého RC smetí neobsahuje nic jiného.

 

Mikrokontrolér je původně Sinowealth SH86270, nově upgradovaná verze SH86263U. Datasheet se mi podařilo sehnat pouze ke starší verzi. Podle něj je jako výkonné jádro použit starý, ale stále dobře sloužící jednočip Intel 8051, nějaké HW implementované pole pro iDCT, 16-bit sigma-delta stereo DAC, atd. Nevím, asi nic zvláštního co by stálo až tak za řeč. Deklarovaná spotřeba energie mikrokontroléru je „pod 45mW při dekódování 128kbps @44.1kHz MPEG audio bit-streamu“. Jádro samotné běží na 1.8V s 3.3V pro I/O, takže předpokládám nějaké konvertory. Já měřil na baterii. Napětí při zátěži bylo docela stabilních 3.9V. Bez zapnutých sluchátek to dělalo odběr (a znovu docela stabilní) 25mA, což by s ohledem k napájení NAND pole a LEDky i docela odpovídalo. Při zapojení sluchátek to kolísalo dle amplitudy přehrávané waveform (předpokládám). Nastavil jsem tedy úroveň hlasitosti tak jak ji běžně poslouchám a není to nepříjemné (používám pecky s in-ear kanálkem, ale předpokládám, že čisté in-ear sluchátka vražené ve zvukovodu hodně blízko bubínku by byly ještě úspornější), vygeneroval si waveform s maximální amplitudou a pár frekvencemi a převedl do MP3. I když to stále kolísalo, tak přes nějakých cca. 35mA se mi dostat nepodařilo, takže rozsah střídavého proudu řekněme maximálně nějakých 10mA.

Z mého pohledu naprosto bombastická spotřeba. Teda oproti kdejakým krámům s Androidem určitě. Znáte-li něco méně náročného, sem s tím. Samozřejmě při tak malém příkonu jsem začal uvažovat alespoň o nějakém vyrovnání např. pomocí fotovoltaického článku. Dle slov jednoho z vývojářů:

SH86263 contains LDO and support battery charge ability

takže předpokládám, že s nabíjením by to nemuselo být až tak problematické ani u méně stabilního zdroje energie (zatím jsem nijak netestoval, ale určitě se chystám). Původně jsem chtěl něco o velikosti té zadní klipsy, tedy nějakých 40×27 mm, což mi ovšem otec hodně rychle rozmluvil. Na zkoušku jsem tedy vzal o něco větší a malinko výkonnější článek. Opravdu jen čistě na otestování.

Fotovoltaický článek

Fotovoltaický článek dnes dorazil. Konkrétně jde o tento kšeft z Aukra. Pro jistotu přepíšu:

• 125mA
• 5.5V
• Maximálně tedy nějakých 0.8W
• Rozměr: 118×63 mm

Nějak jsem při udávání rozměrů nedával pozor a vystačil s pouhým „No, bude to trošku větší“. Takže po rozbalení trošku šok z velikosti. Na zadní klipsu se to použít nedá určitě. Spíš tak na zadní panel TouchBook tabletu.

Původně v den kdy článek dorazil stejně nebylo moc slunečního svitu (třeba to ale bylo tím, že jsem se do toho pustil až večer a v noci). No fotky mi bylo líto pomazat. Abych z toho dostal nějaký proud, je potřeba panel zatížit a já zvolil jako zátěž baterku co se mi válela na stole. Taková ta z GME nebo z GESu: tři „vysoce-svítivé“ LEDky a tři 1.5V AAA články. Prvně jsem tedy prubnul jak si na tom stojí bateriové články samotné:

Následuje připojení multimetru přímo na kontakty a odměření napětí článku při dvou situacích: Při klasickém pokojovém osvětlení a těsně pod zářivkou od lampičky:

Zbývá už jen poslední krok. Tedy připojení samotného článku k LEDkám a nějak to proměřit. Proud jsem neměřil, jelikož jsem neměl zrovna po ruce dost materiálu, ale hlavně dost těch rukou. Měření bylo aspoň na poprvé docela zklamáním. Když ani tak velká potvora nedovede utáhnout tři blbé LEDky, tak nějaká menší varianta sotva bude stačit na dobíjení přehrávače:

Měření za přímého slunečního svitu

Následující den hřálo příjemně sluníčko (v únoru…už zase) a co lepšího v tak krásný den dělat než měřit výkon fotovoltaického článku? No, půjdu přímo k věci. Tentokráte už i s ampérmetrem. Jednou měřeno ve stínu a jednou otočené přímo na slunce:

Čímž jsem byl překvapen. A to jak mile, tak i docela nemile. Fotovoltaický článek v případě, že na něj dopadají sluneční paprsky skutečně plní to co slibuje. Tedy ještě o něco malinko víc. Naprázdno je napětí na svorkách až 6.6V (záleží jak přesně se článek natočí). Na druhou stranu nemile, protože v případě že článek není otočen přímo na slunce a nebo je jemně zastíněn, tak jde výkon velmi rychle do kopru. Dokonce stačí jen malinko zastínit tak polovinu jednoho článku na panelu a je dokonáno²:

Takže celkově jsem tak nějak v rozpacích. Na jednu stranu solární článek sice dodává dostatečné množství elektrické energie avšak pouze ve velice ideálních podmínkách. Stačí trochu odklonit od slunce a nebo jen vzít článek do rukou a napětí společně s proudem začnou kolísat. Zároveň je vidět jak hodně lidské oko zkresluje vnímání reality, protože jsem se prošel po baráku s článkem v ruce a nestačil zírat. I když tak celkově mi v domě úroveň světla přijde přibližně stejná, tak baterka je očividně naprosto opačného názoru. Mám dokonce od dědy vypůjčený expozimetr a mám v plánu vyaproximovat do grafu závislost výkonu na světelných podmínkách. Bohužel je velmi starý (patří k analogovému černobílému foťáku, který snad zažil ještě některou ze světových válek nebo i císaře-pána), takže to hrozí pouze v případě že se mi podaří nějakým zázrakem hodnoty na něm přepočítat do nějakých rozumných jednotek (třeba SI soustavy).

Měření TouchBook tabletu

Věřím, že zde zařízení nijak blíže představovat nemusím. Takže rovnou k tomu co asi zajímá všechny. Jsem šťastným vlastníkem první verze tohoto zařízení. Původně jsem měl v plánu společně s tímto vydat i nějaké zkušenosti s ovládáním DSP C64x+ a GP čipu TWL4030 (je-li OMAP3530 mozkem tabletu, tak TWL4030 je určitě srdcem zodpovědné pak především za Power-Management celého zařízení), ale to si asi nechám na jindy, protože i tak toho není moc a někteří mají už i tak kecy, že syslím dostatečně dlouho. Takže to vezmu vcelku hopem. Dodal bych snad jen, že měření určitě není definitivní, protože o tom jak to funguje uvnitř mám sice trošku přehled, ale úplně do detailů to ještě neznám a něco si jen myslím a předpokládám.

Měření jsem prováděl přímo za napájecím zdrojem, tedy na konektoru. Spodní baterie odpojená od nabíjecího obvodu bq27200. S horním (tedy TWL4030) už je to trošku horší, protože při odpojení hlásí odpojení i celé zařízení. Nabíjení se sice dá vyřadit softwarově (skrze sysfs rozhraní), ale společně s ním klesne spotřeba zařízení na nějakých 10mA a po nějaké chvíli se zařízení odporoučí ke spánku. Určit úplné nabití horního článku taktéž není až tak triviální. Předpokládám tedy, že horní baterie bude sloužit jako jakýsi vyrovnávač, je-li to tedy z fyzikálního hlediska vůbec možné. Samotný datasheet se též k variantě vyřazení nabíjení z provozu a napájení jen samotného boardu netváří příliš pozitivně, takže zde jednoznačně uvítám názor zkušenějších elektrotechniků. Měření za zdrojem (kontakty od baterie už mám odpájené, takže se na to někdy v nejbližší době určitě chystám, no na druhou stranu z toho mám i docela strach) není až tak úplně vypovídající o přesné spotřebě zařízení při různých situacích, protože je před deskou baterie a různé dc/dc stepdown konvertory a jiné elektronické smetí. Ovšem z našeho pohledu kdy se snažíme zjistit jak silný zdroj alternativní energie bude potřebný pro nějaké rozumné udržování je to IMHO víc než vhodné. K přesnějšímu měření se doufám snad také časem, až si ujasním některé věci, dostanu. Takže nejprve se podíváme na nejmenší mnou naměřenou hodnotu, které se mi podařilo dosáhnout:

Jde o hodnotu kdy je odpojený dodávaný USB-Bluetooth stick, dodávaná USB-WiFi RT3070, zařízení kompletně v klidu bez jakéhokoliv zatížení a s vypnutou a odpojenou LCD obrazovkou. Dodávaná USB klávesnice je připojená. Jak napětí, tak proud drží bez jakéhokoliv škobrtnutí. Následuje už zapnutí LCD obrazovky:

Podsvícení displeje je při měření nastaveno na nejmenší možnou hodnotu, tedy nulu (nastavuje se to zase skrze sysfs rozhraní, konkrétně v souboru /sys/class/backlight/touchbook/brightness). Jak ovšem ukazuje přiložená ukázka, i tak je to na běžný temný pokoj docela dost světla. V noci především. LCD dále nabízí možnost nastavovat nějaké parametry pulzně-šířkové modulace podsvícení, ale na to si aspoň já teďkom netroufnu. Možná až o tom zjistím něco málo víc. No i tak předpokládejme že by bylo možno ještě ubrat a tak snížit nějaký ten miliampér z napájecích požadavků. Dále jsem si vytvořil nějakou umělou smyčku a zatížil procesor na maximum:

K tomu bych snad jen dodal, že neumělé zatížení jako třeba přehrávání videa dovede ubírat energie ještě o malinko více. Jednoznačně třeba kopírování něčeho a při různých I/O operacích. Další zajímavostí je určitě připojování všelijakých přídavných zařízení skrze USB sběrnici. Zařízení samo o sobě má natolik nevelký odběr že i pouhé připojení dodávané USB WiFi je docela jasně pozorovatelné. Možná také kvůli tomu, že je na ní úplně zbytečná LED dioda co prosvítí v pohodě i samotný displej. Proud sice docela kolísal (předpokládám podle toho jak se odesílaly pakety, protože bezdrátový čip má prej nějaké funkce uspávání při nečinnosti, BT stejně tak) ale tak aspoň přibližně:

Dodal bych, že i když se to na první pohled může zdát jako nesmyslné, dodávané 3.5A trafo rozhodně není nikterak předimenzované. Je třeba uvědomit si, že díky docela velkému počtu USB portů je možné připojit všemožné zařízení a ani ty nejedou na vesmírnou energii, ale potřebují být z něčeho napájené. Například v případě, že jsem připojil docela náročný TV/DVB-T adaptér který určitě samotný sežere víc než celý board, celé zařízená šlo v ten moment okamžitě k zemi. Podezřívám dimenzování kabelů co vedou přímo od baterie o kterém tu už kdysi byla řeč. Za další je potřeba brát v úvahu, že je potřeba něčím dobíjet baterie (minimálně tu spodní určitě) a tak hodnoty těsně pod 1A nejsou vůbec nestandardní (řekněme tak těch 700mA určitě). Dále i jen samotný board dovede dosahovat větších odběrů. Na první ukázce se mi zacyklil Mplayer a na druhé pro změnu chyba v driveru k TWL4030, které způsobovalo, že TWLko začne bombardovat OMAP zbytečnými přerušeními a tak ho docela slušně vytíží (patch chybu opravující už existuje a je možné jej na internetu sehnat).

O měření mám sám docela pochyby, takže ho prosím neberte jako nějak extra směrodatné. Spíš jen takový přibližný nastřel toho co je možné. Měření kterým se tyto pochyby budu snažit vyvrátit bude následovat velice brzo. Nakonec dodám nějaké stránky z datasheetu k OMAP3530. Měly by v nich být uvedené hraniční napájecí podmínky pro samotný čip (jak napětí, tak proud a to především pro jádro, DSP, GPU, paměti, MMC rozhraní, atd.) a nějaké doporučené operační podmínky. Aneb nejsem si jistý a nevím, zda-li je to možné, ale zdá se, že to není úplně nemožné (např. na stránkách TI jsem někde četl, že průměrná spotřeba OMAPu4 použitého třeba v PandaBoardu by měla být za normálních podmínek myslím kolem 350mW nebo 400mW – což mi připomíná, že bych neměl zapomenout si rýpnout do Franty). A plus teda ještě nějaké čistě ilustrační obrázky.

1. Use Google, Luke!
2. Za natočení prvního videa „hore nohama“ se velice omlouvám. Jsem si to holt v danou chvíli zrovna nějak neuvědomil. Video filtr -vf mirror,flip pro Mplayer by měl urovnat okamžitou nápravu. Děkuji za shovívavost.
3. Tímto bych chtěl poděkovat Mrkvovi, především pak za psychickou podporu, protože občas má člověk opravdu sto chutí to rozflákat. Jo a jinak by také bylo dobré sepsat někam všechny vlastníky TouchBooku v ČR a SK. Nemusím furt otravovat jen Mrkvu, ne? Všiml jsem si na IRC nedávno třeba Marexe…

       

Anketa

Obrázky

Komentáře

[P.P.]

zajimavy napad :) k expoziometru vypada to ze to je jeste na principu selenovych clanku ktere casem odchazeji jelikoz je tomu expoziometru 20+ jeho citlivost bude nizsi nez u novejsich s CdS

[Grunt]

Příloha:

• články_expozimetru.jpg (27743 bytů)

Zdá se že jo. Je jich tam fakt docela dost. No bohužel informace příliš nevalná. Spíš by se mi hodilo přepočítat do něčeho zajímavého hodnoty z toho kolečka. A nebo se mi snad jemně snažíte naznačit, že bych se měl poohlédnout po nějakém jiném zařízení? Ručička stále reaguje docela svižně, ale je dost možné, že to tak udělám.

[Grunt]

Aha. Tak na expozimetr jsem se vykašlal.

[gtz]

spotřeby USB DVB/T zde

je pravda, že některé tunery jsou fakt hodně náročné a pro některé netbooky je to smrtící věc

Ohledně fotovoltaiky si moc iluzí nedělám, experimentoval jsem s tím taky a prozatím ty malé věci jsou vhodné akorát na zahradní lampičky kde dobíjejí akec (v 90% lampička po nějaké době přestane svítit a musí se akumulátor dobít externě). Potřeboval jsem udělat nějaké světýlko bez akumulátoru jen s LED a nakonec jsem použil fotovoltaiku (jen solární článek)z zahradní lampy+pár součástek, přes které jsem napájel GoldCap. Fungovalo to s jednou ledkou celkem dobře (dvě již ne). Ale pro vyšší napětí a vyšší proud by byl nutný nějaký násobič/měnič.

[Grunt]

spotřeby USB DVB/T zde

Díky. Já už mám svůj No-Name USB adaptér, který v pořádku funguje nalezený (po rozdělání obalu se dokonce vleze dovnitř).

Ohledně fotovoltaiky si moc iluzí nedělám, experimentoval jsem s tím taky a prozatím ty malé věci jsou vhodné akorát na zahradní lampičky kde dobíjejí akec (v 90% lampička po nějaké době přestane svítit a musí se akumulátor dobít externě).

Jedna lampička, to je spousta energie. Teda pro nějaký vyžraný x86 asi ne, ale pro ten zbytek určitě jo. Jinak bych dodal, že jsem nemluvil jen čistě o solární energii.

Ale pro vyšší napětí a vyšší proud by byl nutný nějaký násobič/měnič.

Naprosto bez problému. Jednak se proud zvyšuje tím, že se články v panelu se zapojují paralelně (jakýkoliv článek nezávisle na velikosti dává tak 0.6V). Ten můj jich má jedenáct. Dále je možné sehnat měniče/regulátory buď pro běžné panely (zezadu se dá připojit i běžná Pb akumulátor – na tento regulátor si osobně dělám zálusk) a nebo existují i v menší variantě. Uznávám, že v mém případě by se ale spíš hodil nějaký brouk.

[gtz]

Jak se koukám regulátory jsou za pár korun a není třeba to bastlit. V té zahradní lampičce je solární článek, který dává kolem 1.2V při osvětlení normální žárovkou. Je tam pak nějaký 2 tranzistorový měnič, který vyžene napětí tak, aby se LED rozsvítila.

[Grunt]

Jak se koukám regulátory jsou za pár korun a není třeba to bastlit.

Tak, tak. Jinak co se týče SM1600, tak ten samotný má už nějakou nabíječku co převádí napětí, tak aby baterka dostávala dost.

[pc2005]

Skvělej blogpost. BTW zajímavá by byla spotřeba toho budoucího OMAP 5 ještě třeba podtaktovanýho . I když mě osobně by zajímala spotřeba procesoru co mám v patičce. Děsná škoda, že neumím tvořit a pájet vícevrstvé plošňáky s BGA, hned bych si postavil notebook . (a že by to byl brutální notebook)

BTW ad anketa, imho je zbytečný při současný křehkosti, účinnosti a velikosti montovat solární napájení na kryt. Jako nabíjecí stanice možná jo, ale zase, že by to nějak hodně vytrhlo (hlavně kvůli malý spotřebě ), to asi ne. To se spíš ušetří zákazem žárovek .

[Grunt]

Příloha:

• mim_fv_clanek.jpg (240858 bytů)

BTW zajímavá by byla spotřeba toho budoucího OMAP 5 ještě třeba podtaktovanýho.

Ty jo, dej pokoj. Já se tady rozhoduju mezi Pandou a solárním panelem a on už tady otravuje s OMAPem5. S takovou abych nekupoval vůbec nic, protože než se to z poza té louže vůbec dotáhne, tak už tu bude nová verze.

I když mě osobně by zajímala spotřeba procesoru co mám v patičce.

To zas nevím. Pro takto energeticky kritické aplikace se používají jiné věci než takové děla. Třeba Hawkboard. Jinak po takové zajímavé zařízení doporučuju sledovat blog nějakého embedded vývojáře. Existuje velká spousta jiných zajímavách zařízení, třeba… (a přitom tu až do teď David Ježek otravoval s takovýma vykopávkama).

Děsná škoda, že neumím tvořit a pájet vícevrstvé plošňáky s BGA, hned bych si postavil notebook

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

BTW ad anketa, imho je zbytečný při současný křehkosti

Tak ty křemíkové plátky jsou sice křehké jak sviňa, to jo (otci včera dorazila komplet celá 40W stavebince, takže mám představu o čem je řeč), ale jak se to dá do skla nebo plastu tak je to v pohodě. Ten můj už mi spadl na zem a furt funguje. Jinak např. u přehrávače nevím co bych s ním musel dělat abych články o velikosti zadní klipsi rozflákal. Nehledě na to, že pro něj se to bude nejspíš skládat z článků jako je v příloze (ten myslím z nějaké kalkulačky – na slunci 3.3V) a u těch je většinou dražší i ten drát na kontakty než článek samotný. A dál je možné sehnat krom klasických krystalických článků i jakési amorfní a bůh ví jaké leča ještě na trhu budou dostupné.

účinnosti

To je zatím asi největší problém. Mám tak přibližně vypočteno že velikostně by oba články měli vystačit s napájením fakt na chlup. Už jsem uvažoval i o nějakém vysokokapacitním kondenzátoru. Takže proto hledám zařízení s co nejmenší spotřebou. Spotřeba se dá snížit většinou o mnoho lehčeji než zařídit větší příkon.

a velikosti

To mám vcelku jednoduché: Panely/články o moc větší než zařízení samotné nevyhledávám a nechci.

Jako nabíjecí stanice možná jo, ale zase, že by to nějak hodně vytrhlo (hlavně kvůli malý spotřebě ), to asi ne.

Tak to zas mně jo. Jako zařízení do terénu. Když např. člověk vyrazí někam vysoko do hor kde jsou jen šutry a plevel nebo na Saharu, tak bude hledat zásuvku těžko. Ale ono není potřeba ani Sahara. Dost bohatě stačí vyjet na kolo. Obojí, tak TB, tak SM1600 jsou docela odolné, takže pro takovou činnost jako stavěné.

To se spíš ušetří zákazem žárovek

Tak to prosím ještě jednou přečíst ten úvod.

[Mrkva]

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

RepRap? Něco o rozměrech zhruba Touchbooku by na tom vytisknout asi šlo.

[Grunt]

Jo no. Už jsem si toho všiml: Coaster for a beagleboard, Required Tools: The '3D Printer' System. Tak příště no.

[Grunt]

Ale na tak jednoduché věci jde použít i třeba obyčejnou CNC frézku někde ze smetiště (u toho by šlo využít i lepších matrošů než jen obyčejný plast – my např. řezali do silonových profilů a ty jsou extrémně odolné proti jakémukoliv přetížení). Teda až na to gravírování.

[pc2005]

Ty jo, dej pokoj. Já se tady rozhoduju mezi Pandou a solárním panelem a on už tady otravuje s OMAPem5. S takovou abych nekupoval vůbec nic, protože než se to z poza té louže vůbec dotáhne, tak už tu bude nová verze.

Jj to je nevýhoda, že nikdo nedělá modulární návrh. Bych si koupil jen desku a pak postupně měnil "procesory". I když patice na BGA by musela být taky zajímavý technický dílko...

To zas nevím. Pro takto energeticky kritické aplikace se používají jiné věci než takové děla. Třeba Hawkboard. Jinak po takové zajímavé zařízení doporučuju sledovat blog nějakého embedded vývojáře. Existuje velká spousta jiných zajímavách zařízení, třeba… (a přitom tu až do teď David Ježek otravoval s takovýma vykopávkama).

Hawkboard má jedinou výhodu a to, že má SATA. Nicméně právě v tom novým OMAPu 5 už bude SATA taky, což činí z hawkboardu zastaralý design. Jinak abych řekl pravdu, tak o nový verzi jsem se dozvěděl z diitu .

Ta deska je na obecný počítač moc zaměřená na video zpracování.

Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu v baráku aspoň já osobně nemám.

Tak o kejsu jsem uvažoval minimálně. Dle mých zkušeností stačí mít k dispozici dostatek PET lahví a nějakou tavnou plastovou "páječku" .

To je zatím asi největší problém. Mám tak přibližně vypočteno že velikostně by oba články měli vystačit s napájením fakt na chlup. Už jsem uvažoval i o nějakém vysokokapacitním kondenzátoru. Takže proto hledám zařízení s co nejmenší spotřebou. Spotřeba se dá snížit většinou o mnoho lehčeji než zařídit větší příkon.

Jo 1F stojí, pokud se správně koupí něco přes stovku, ale má dost velkej vnitřní odpor. Leda, že bys koupil nějakej kondík brzdového rekuperačního typu.

Tak to zas mně jo. Jako zařízení do terénu. Když např. člověk vyrazí někam vysoko do hor kde jsou jen šutry a plevel nebo na Saharu, tak bude hledat zásuvku těžko. Ale ono není potřeba ani Sahara. Dost bohatě stačí vyjet na kolo. Obojí, tak TB, tak SM1600 jsou docela odolné, takže pro takovou činnost jako stavěné.

Tak to prosím ještě jednou přečíst ten úvod.

No je fakt, že často ven nechodím a v Liberci je skoro pořád zataženo . Takže doma se to využít nedá. Při výletě (na kole) je zase k dispozici mnohem lepší zdroj než solární článek (pokud se dá OLPC nabít za 10 minut ruční nabíječkou, tak ani manuálně na horách to není problém).

[Mrkva]

I když patice na BGA by musela být taky zajímavý technický dílko...

Tak BGA napájený na nějakou plošku s rozumnými vývody by už použít šla.

[Grunt]

Jj to je nevýhoda, že nikdo nedělá modulární návrh.

Modulární jak x86 desky? No to pak díky moc.

Hawkboard má jedinou výhodu a to

Spotřebu.

Jinak abych řekl pravdu, tak o nový verzi jsem se dozvěděl z diitu

Tož tady nás krmí takovým x86 smetím, zatímco…

Ta deska je na obecný počítač moc zaměřená na video zpracování.

Pro mě jako dělaná. HTPC? Pche.

pokud se dá OLPC nabít za 10 minut ruční nabíječkou, tak ani manuálně na horách to není problém

No jo, sakra.

[pc2005]

Modulární jak x86 desky? No to pak díky moc.

No rozhodně se mě nechce vyhazovat CPU a motherboard jen kvůli výměně za novější síťovku. A pokud by bylo na desce hodně elektroniky a byla dostatečně drahá, tak by se vyplatilo ji nezahazovat. Výhoda je taky upgrade RAMky.

Spotřebu.

Ale oproti 28nm podtaktovanou na stejný výpočetní výkon bude mít HB mnohem vyšší.

Pro mě jako dělaná. HTPC? Pche.

Jo tak na HTPC se samozřejmě hodí (ty videovstupy ). Ale já používám jeden komp na všechno.

[Grunt]

Ale oproti 28nm podtaktovanou na stejný výpočetní výkon bude mít HB mnohem vyšší.

No a tom se právě můžeme hádat. By to chtělo zrecenzovat a výsledek dodat v [W]/[Kč]/[W].

[pc2005]

Tak to si budeme muset počkat do 2012, teprve v tý době se začnou rozšiřovat desky .

[Yokotashi]

> Větší problém by IMHO dneska byl spíš s nějakým rozumným obalem. Střikolis a formu > v baráku aspoň já osobně nemám.

Kusovku je lepsi laminovat ... uz jsem si tak udelal "povbozek" pod TB, kde bude CDMA modem.

> A dál je možné sehnat krom klasických krystalických článků i jakési amorfní a bůh ví > jaké leča ještě na trhu budou

Nejvetsi ucinnost maji monokrystalicke. Videl jsem nejake - podle barvy asi amorfni - na plastu, ktere byly mnohem lehci, nez klasicke sklenene, ale ucinnost byla asi tretinova, co jsem meril. Ty by mozna mely smysl (vaha, odolnost), ale jinak jedine monokrystaly.

I kdyby to prodlouzilo beh TB jen o 2 hodiny, tak to ma smysl.

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

Kusovku je lepsi laminovat

Též není špatný nápad. Laminát není až tak zas nejhorší materiál. Akorát u nějaké kastle vidím problém v kdejakých miniaturních záhybech pro porty a tak. Např. kastle obklopující TB se zdá, že prošla aspoň nějakým MKP (a nebo to nenavrhovala aspoň žádná lama mého ražení) a ty žebra pro L profil by asi nebylo tak úplně nejjednodušší udělat.

Nejvetsi ucinnost maji monokrystalicke. Videl jsem nejake - podle barvy asi amorfni - na plastu, ktere byly mnohem lehci, nez klasicke sklenene, ale ucinnost byla asi tretinova, co jsem meril.

No nevím. Ono už i tak je to docela na chlup. Teda počítám-li rozměr zadní strany tabletu.

I kdyby to prodlouzilo beh TB jen o 2 hodiny, tak to ma smysl.

Moje řeč. Navíc stačí zařízení vypnout, nechat dobýt a zas je možné dál fungovat. Na místa kde není žádná zásuvka jak dělané.

[Yokotashi]

> Též není špatný nápad. Laminát není až tak zas nejhorší materiál. Akorát u nějaké kastle vidím problém v kdejakých miniaturních záhybech pro porty a tak.

Dira pro porty se provrta, zabrousi a zatre epoxydem. Alternativne se da bok vyrezat z kuprextitu a ten tam vlepit (ze to pak je tlustsi a odolnejsi).

Principialne by slo i do diry vrazit vhodne tvarovany polystyren a pokracovat v laminovani nejakeho tvaru dovnitr, ale je to zbytecna prace.

> Např. kastle obklopující TB se zdá, že prošla aspoň nějakým MKP (a nebo to nenavrhovala aspoň žádná lama mého ražení) a ty žebra pro L profil by asi nebylo tak úplně nejjednodušší udělat.

Tvar by se vyrezal z polystyrenu, olaminoval, pak se vyhodi polystyren a zebra se vlepi - bud vystrihana z epoxydu, nebo z primo z toho sameho laminatu. Po vlepeni bych je jeste pretahl paskem skelne tkaniny a jsou tam super zebirka.

Nicmene jako mene prace se mi jevi nechat tam kus extrudovaneho polystyrenu a prelaminovat ho i zvrchu.

> No nevím. Ono už i tak je to docela na chlup. Teda počítám-li rozměr zadní strany tabletu.

Ja bych to bral jako prodlouzeni doby behu. Jenom by to chtelo dve veci: - funkcni mereni stavu baterie (voltmetr na i2c uz tu mam pripraveny) - funcni sleep (respektive probuzeni i s USB)

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

zebra se vlepi

Čímž by ovšem vznikl spoj a nejslabší místo celého článku. Ale nechme toho. To je jedno.

voltmetr na i2c uz tu mam pripraveny

No právě o takových věcech jsem se chtěl zmínit při psaní třeba o TWL4030. Ono totiž nic takového není třeba. TWL4030 má dokonce dvě rozhraní na baterku k měření napětí:

• /sys/class/power_supply/twl4030_bci_battery/voltage_now – napětí při nabíjení. Když se nenabíjí, tak se neaktualizuje a celkově je to méně přesné.
• /sys/class/power_supply/twl4030_bci_battery/voltage_now_madc – MADC rozhraní (Monitoring analog-to-digital conversion), které funguje vždy při požádání o hodnotu i když se nenabíjí a je celkem přesné (myslím 10-bit)

Viz datasheet. Jinak nabíjecí proud je SW ovladatelný skrze soubor charge_current (dá se do něj zapisovat a bere i hodnotu 0) a právě protékající proud je měřen v souboru current_now bůh ví v jakých jednotkách.

[Yokotashi]

> Čímž by ovšem vznikl spoj a nejslabší místo celého článku

Pokud se udela ram stroje tenky (treba 4 vrstvy 33g/m^2 skla), pak se vlepi zebra a pak se zevnitr (pres zebra) daji jeste 2 vrstvy, tak to nebude ani tak zle.

Navic ten laminat ma pri stejne hmotnosti mnohem vetsi pevnost, nez plast, takze se da udelat tenci a pak uz clovek nepotrebuje setrit kazdy gram zebry.

> TWL4030

koukam, ze uz to chodi ... tedy ... ehm ... "chodi". Behem 10ti sekund jsem z toho prvniho dostal hodnoty mezi 4051 a 4198 (opravdu neni mozne, aby napeti na LiION clanku takto kolisalo) a z druheho 3980 az 4198. Mozna by mel smysl nejaky dlouhodobejsi prumer ... Hodnoty vypadaji, ze napeti je v milivotech a proud asi v miliamperech.

Zda se, ze to jsou hodnoty pro malou baterku. Pro velkou jsem nasel neco v podadresari subsystem/bq27200-0/ (alespon hadam podle obsahu souboru energy_full_design), napeti (je asi v mikrovoltech), proud asi v mikroamperech a jeste opacne (zaporny v okamziku nabijeni, narozdil od horni baterky).

Budu to muset omerit, abych zjistil, jestli ty hodnoty nejak pouzitelne koreluji s realitou.

Nejlepsi by bylo, kdyby ten svab umel delat pocitac naboje ...

Yokotashi

chapadla.cz

[Honz]

Co je to "sparťanský design"? Existuje taky něco jako slávistický design...?

[Grunt]

Třeba byl spartakiádní. Co já vim, že?

[Aleš Kapica]

Jen malá poznámka. Je naprosto logické, že ten fotovoltaický článek dává při světle lampičky nula nula prd. Neexistuje žádný univerzální článek a kromě spektra záření záleží i na tom kolik na něj dopadne fotonů a jak s nimi naloží. Ve stínu toho moc nebude a pokud článek natočíš, tak se víc těch fotonů odrazí než zpracuje.

[Grunt]

Jen malá poznámka. Je naprosto logické, že ten fotovoltaický článek dává při světle lampičky nula nula prd.

Nedává nula a prd, ale klidně až těch 5.5V. Bohužel naprázdno a nedovede to udržet.

Neexistuje žádný univerzální článek a kromě spektra záření záleží i na tom kolik na něj dopadne fotonů a jak s nimi naloží.

Jasně, s tím počítám. On je problém v tom, že zářivka není spojitá ani v čase (BTW: kolik to má? 100Hz?) ani ve spektru. Např. mám v pokoji 4× 50W halogenky a na to už se panel tváří jinak (hlavně u nich nepředkládám, že se spektrum blíží Diracovu impulsu). Prostě spojité světlo je spojité světlo. Oku je to vcelku jedno, ale FV článku ne.

a jak s nimi naloží.

Toto mě zajímá. Do teď jsem žil v iluzi, že nějaké velké rozdíli mezi těmi články nejsou.

Ve stínu toho moc nebude a pokud článek natočíš, tak se víc těch fotonů odrazí než zpracuje.

No a to je právě dost to…neto. Ono stačí článek odklonit od slunce a jde to docela nepěkně dolů (není to přímo jako to zastínění, ale též žádná sláva). Takže minimálně bude potřeba něco na vyrovnávání napětí. Jenže s tím jde dolů i výkon a jak jsem se zmiňoval v některém komentáři výše, velikost článků vzhledem k náročnosti zařízení plánju docela hraniční. A idea, že třeba vlezu do šaliny a přehrávač umře na nedostatek šťávy a nerozjede se dokud se nedostanu na přímé slunce mi není moc milá. Jediným řešením by asi bylo přestěhovat se na Saharu.

[Yokotashi]

Na touchbook chci dozadu prilepit solarni clanky taky ...

Co se tyka odberu, tak podle me je poddimenzovany menic na 5V, protoze nektera zarizeni (CDMA modem, wifi ZD1211) zvladne TB v pohode, kdyz je v napajeni, ale ne bez napajeni. A nektera samozrejme vubec (USB ethernetku).

Chtel bych se zeptat na funkcnost originalni wifi - mel jsem s ni docela problemy, az jsem presel na zd1211, kterou ale musim napajet primo z baterky.

Nejake informace, co jsem o TB nasbiral jsou tady: http://kanal.ucw.cz/touchbook/index.html

Yokotashi

chapadla.cz

[Grunt]

Na touchbook chci dozadu prilepit solarni clanky taky ...

Paráda. Pak se zaregistrovat nebo aspoň nějaký kontakt. Takové věci by bylo dobré někde probrat.

Co se tyka odberu, tak podle me je poddimenzovany menic na 5V

To těžko říct. Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

Chtel bych se zeptat na funkcnost originalni wifi - mel jsem s ni docela problemy, az jsem presel na zd1211, kterou ale musim napajet primo z baterky.

Jo, originální RT3070 funguje. Ale jinak už jsem taky dokoupil jinou, hlavně kvůli externí RSMA.

[Mrkva]

Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

No... Prudil jsem na IRC a na mailing listu, na ty dráty přišel Martix.

[Yokotashi]

> Paráda. Pak se zaregistrovat nebo aspoň nějaký kontakt. Takové věci by bylo dobré někde probrat.

Zaregistrovany tu jsem minimalne 2x, ale porad se nekde prihlasovat je opruz a pamatovat si hesla (nebo zaridit distribuci mezi vsemi pouzivanymi pocitaci) je prakticky nerealne (a mit vsude stejne heslo nechci).

Kontakt na me je lhc zavinac kanal tecka ucw tecka cz.

> To těžko říct. Mrkva už o tom kdysi psal přímo do AI a vyřešil to přepájením těch drátů.

Aha, tak az tak podcenit vyvojare TB me fakt nenapadlo.

> Jo, originální RT3070 funguje. Ale jinak už jsem taky dokoupil jinou, hlavně kvůli externí RSMA.

Me po nahodne dobe (30 sec az 1 den) vytuhne tak, ze nepomuze ani unload modulu a jeji vyndani z USB a zandani. Jedine reboot. Pod AI systemem to z tohoto stavu nekdy dokaze vytahnout ten manager, takze se typicky zavesi az za par hodin, pou ubuntu je to klidne hned, nebo za 5 minut po rebootu. Pouzivam posledni system - prosinec 2010.

zd1211rw se sice taky casem zavesi, ale unload modulu a odpojeni napajeni sitovce pomuze.

Jakou pouzivas a jake s ni mas zkusenosti (pokud to nechavas portad zapnute, jako ja ... pokud je tvuj typicky uptime okolo 3-6 hodin, tak s tim zd1211rw problem nema).

Yokotashi

chapadla.cz