Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Fotografie a počítač je dnes běžná kombinace, ovšem pro většinu amatérských fotografů platí když už počítač, tak s OS MS Windows a v něm programy jako je Zoner Media Explorer, ACDSee, Photoshop a podobně. Protože mě fotografovat baví a zároveň trávím u počítače velkou část dne, dostal jsem se také k řešení problému "co s fotkou v Linuxu?". Pokusím se zde popsat pár svých postřehů k programové výbavě bežného domácího počítače na kterém se zpracovávají fotografie.
Nebudu tu popisovat jak se zachází s fotoaparátem ani jak udělat tu nej fotku. Popíšu jak dostat fotografii do počítače z fotoaparátu.
Pro kvalitní přenesení klasické fotografie do počítače je jediná možnost, naskenovat. O projektu SANE jste jistě už slyšeli. SANE umožňuje relativně snadno používate skener v Linuxu. Seznam podporovaných zařízení se zdá dost dlouhý, ale většinu skenerů podporovaných projektem na českém trhu nekoupíte. Dělám si zálusk na skenr Nikon LS-40, který je podporován dobře a příjde na rozumné peníze. Zatím si nechávám skenovat filmy buď přímo na minilabu nebo u kamaráda, který má vlastní filmový skenr.
V digitální fotografii se moc neorientuji, protože digitál nemám. Dřív jsem míval Kodak EasyShare DX6490, který mi nedělal problémy. V praxi se zřejmě setkáme se třemi variantami připojení digitálu k počítači:
Můj Kodak neuměl jiný výstupní formát než JPEG, proto jsem nikdy nemusel řešit převod z RAWu. Zkusil jsem proto trochu proběhnout po googlu a našel projekt dcraw.
Popisovat jednotlivé prohlížeče obrázku pro Linux nemá cenu, protože to je popsané skoro všude. Mým favoritem je už docela dost let program GQview.
Pro úpravy fotek používám program Gimp. Na linuxsoftu vyšel moc pěkný seriál o gimpu. Nejraději mám 30. díl, protože mojí nejčastější úpravou fotek v počítači je úprava barevného nádechu skenů a ořez.
Docela dlouho jsem řešil jak fotky publikovat. Nějakou dobu jsem je měl jen tak nasypaný v adresáři a nic jsem neřešil, pak jsem objevil webovou galerii Coppermine Photo Gallery. Prográmek je to super a pokud chcete jen webovou galerii, tak doporučuju. Samozřejmostí je možnost přidělování práv k prohlížení a uploadu, upload přes web nebo z adresáře na serveru (ftp) a podobně. Galerie je v PHP a pro "metadata" se používá databáze MySQL. Dlouhou dobu mi galerie vyhovovala, ale pak přišel požadavek na vygenerování "offline" varianty na CD. To už s PHP programem neudělám, proto jsem začal znovu hledat.
Nakonec jsem narazil na program JAlbum. Program je multiplatformní (java), a podporuje češtinu. Postup práce s JAlbum je následující: Vytvoříme si adresářovou strukturu do které roztřídíme fotky (adresáře můžeme pojmenovat bez mezer a diaktritiky, v JAlbumu to později opatříme "správným" názvem). Potom tento adresář předhodíme programju JAlbum a můžeme začít komentovat fotky, měnit jejich pořadí, zakazovat jejich zobrazování v albumu nebo například nastavit vhodný skin pro album. JAlbum vygeneruje index.html soubory a v nich hromadu odkazů (navigace na další/předchozí obrázek, kategorie), také vygeneruje náhledy a do každého obrázku umí vložit i podpis.
JAlbum umožňuje upload takto vytvořené galerie na ftp server, ale protože mám na serveru pouze SCP přístup používám rsync. JAlbum samozřejmě umí pracovat pouze se změnama v albu/souborech, takže při každém přidání obrázku nemusíte provádět upload celé galerie. Rsync pouštím z adresáře s vygenerovanou galerií takto: rsync --progress --stats -r -v -e ssh ./ klenot.cz:~/public_html/img/. Příklad vygenerované galerie najdete na img.zdenda.com.
Tiskni Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free
Filmový skener je IMHO geniálny nápad. Môžeš prezradiť viac? Aký typ, kde ho zohnal, čo to stojí, ako sa s tým pracuje, ...?