15 let s KDE

14. 10. 2011 | David Kolibáč | Různé | 6023×

Před 15 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskuzních skupin comp.os.linux.development.apps, comp.os.linux.misc a de.comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Pojďme si ji zopakovat.

Obsah

• Oznámení projektu
• Licence
• Akce
• Vydání
• KDE 4
• Závěr

Oznámení projektu

Tak tedy první k tomu prvnímu, tedy zmíněné zprávě (včetně reakcí ji najdete v Google Groups). Matthiasovi se nelíbila roztříštěnost grafických knihoven a nedostatek skutečně grafických nástrojů a aplikací pro koncové uživatele. Proto vytyčil cíl vytvoření aplikací jako panel, správce souborů, textový editor, emulátor terminálu, hry atd. Jako pojítko zvolil knihovnu Qt, tehdy vyvíjenou firmou Trolltech. Vzniklé prostředí se mělo jmenovat Kool Desktop Environment, což bylo časem změněno na prosté K Desktop Environment – trošku hříčku vůči tehdy na unixech rozšířenému CDE.

Do Vánoc 1996 skupinka vývojářů vytvořila první verze kdelibs (KConfig a KApplication), panelu (kpanel), správce oken (kwm) a správce souborů (kfm).

Licence

Na tomto místě je vhodné udělat malou odbočku k licencím. Qt totiž bylo původně dostupné pod licencí FreeQt, která nebyla ve skutečnosti zase tak svobodná, neumožňovala totiž další distribuci modifikovaných zdrojových kódů, resp. softwaru. Jelikož se KDE, jež bylo šířeno pod podmínkami GNU GPL, stávalo čím dál tím významnějším, stále více lidí s tím mělo problém. Vedlo to jednak v podstatě k vzniku GNOME a jednak ke změně podmínek ohledně šíření Qt ze strany Trolltechu. Qt 2.0 bylo vydáno pod již svobodnou, byť s GNU GPL nekompatibilní, licencí QPL a vznikla KDE Free Qt Foundation, která zajišťuje, že pokud by Trolltech zanikl nebo po dobu 12 měsíců nevyšla open-source verze Qt, přešlo by Qt pod jistou BSD licenci. Problém se definitivně vyřešil, když bylo Qt 2.2 vydáno pod GNU GPLv2 a pak Qt 4 už bylo pro všechny platformy – nejen X11 – pod GNU GPLv3, což umožnilo bezproblémové portování KDE i na MS Windows, ale to už předbíhám.

Akce

Ale zpět ke KDE samotnému. Tomu se postupně dostalo popularity, což přitáhlo další nejen vývojáře, ale i sponzory jako Corel nebo SuSE a další. Na setkání nazvaném KDE One vývojářů bylo dokonce 14. Taková setkání probíhají dodnes, ovšem v mnohem větším měřítku. Po KDE One, Two, Three Beta a Three to byla akce Kastle, konaná v roce 2003 na Nových Hradech v České republice, a od roku 2004 aKademy, potažmo od roku 2008 Akademy, která se v liché roky spojuje s akcí GUADEC komunity kolem GNOME v Desktop Summit. Krom toho se konají setkání jednotlivých týmů a větší či menší lokální události jako americký Camp KDE nebo španělská Akademy-es. Hlavně o financování většiny těchto „globálních“ akcí se stará nezisková organizace KDE e.V. sídlící v současné době společně Free Software Foundation Europe v Berlíně.

Autor: Lydia Pintscher, CC BY 2.0

Vydání

KDE 1.0 bylo vydáno 12. července 1998 a obsahovalo framework KOM/OpenParts založený na CORBA a aplikace jako KDM nebo KMail. Později přibyl např. komunikační protokol DCOP.

Na KDE 2.0 došlo 23. 10. 2000 a v něm už nechyběl kupř. webový prohlížeč Konqueror, který mimochodem jako první splnil specifikaci W3C CSS 2, zvukový server aRts nebo kancelářský balík KOffice.

Dne 3. dubna 2002 pak vyšlo KDE 3.0, které bylo udržováno přes šest let, nicméně verze 3.5 byla vypuštěna 29. října 2005 a následovaly jen menší aktualizace, práce se totiž přesunuly k revolučnímu KDE 4... KDE 3.x přineslo mnohem uhlazenější styl, tiskový systém KDEPrint, později IM komunikátor Kopete nebo podporu CSS3 v Konqueroru (respektive KHTML).

KDE 4

Další verze protředí KDE neměla být jen založena na nové, výrazně aktualizované verzi knihovny Qt, měla přinést kompletní překopání architektury a vůbec přístupu k desktopu. To se také stalo. Panel a plochu nahradila Plasma, vlastně prostředí tvořené různými applety (miniaplikacemi); na celé řadě míst se objevily abstrakční vrstvy jako Solid (pro komunikaci s hardwarem) nebo Phonon (rozhraní mezi aplikacemi a multimediálními backendy jako VLC nebo GStreamer) a přístup se začal přesouvat k sémantickému desktopu. O tom vše ale více v dobových článcích, jako je tento.

S novou verzí, založenou na Qt 4, které je šířeno na všech platformách pod (L)GNU GPLv3, se také otevřela cesta na MS Windows, Mac OS X a dál. KDE se vydalo i na jiná zařízení než desktopy. Dokumentuje to např. Plasma Netbook, prostředí uzpůsobené pro malé displeje netbooků, nebo Plasma Active, což je pro změnu projekt, jenž má přinést svobodné uživatelské protředí na dotyková mobilní zařízení, jako jsou tablety.

Zdroj: ubuntuforums.org

Problém nastal, když 11. ledna 2008 vyšlo KDE 4.0, což „nebylo KDE 4“, ale vlastně testovací verze – to ovšem nebrali v potaz distributoři, a tak se v linuxových distribucích k nevoli některých uživatelů začal objevovat tento produkt, který byl sice zajímavý, leč postrádal stabilitu a některé funkce předchozí řady. Těžko říci, kdy se to zlomilo (pro každého to asi byl jiný okamžik), ale o současné verzi 4.7.2 už snad lze vcelku s jistotou prohlásit, že funkcionalitou dalece přesahuje řadu 3.x.

V posledních letech došlo v projektu k řadě dalších změn. Od 24. října 2009 se už jako KDE neoznačuje desktopové prostředí, nýbrž komunita. Má to úzkou souvislost také s tím, že KDE už zastřešuje mnohem více projektů než jen desktopové prostředí. Jsou to aplikace jako Digikam nebo Amarok, kancelářský balík Calligra Suite (dříve KOffice) a nejen to -- také např. ownCloud (webová aplikace sloužící k synchronizaci dat) nebo Necessitas (Qt pro Android).

Závěr

Projekt KDE urazil za těch 15 let ohromný kus cesty a já nemohu než mu popřát vše nejlepší, méně trablí jako s KDE 4.0 a hlavně jednak výsledky a jednak spokojený život komunitě.

Můžete se přidat k oslavám nebo přispět k rozvoji KDE, vizte oznámení na KDE.NEWS.

       

Komentáře

[Mmad]

Fork-Exec->Trinity!

[jyrki]

KDE jsem věrný od roku 1998, tedy od verze 1.0 (před tím FVWM), na verzi 1.0 si vzpomínám velmi dobře, protože to byl obrovský posun pro Linux desktop. Nejtrpší jsou vzpomínky samozřejmě na verzi 4.0, kupodivu tehdy jsem KDE zůstával věrný, byl jsem si vědom co se za verzí 4.0 skrývá a že to chce čas. Více mě spíš tíží současný stav kdy možná funkcionalitou překonává již verze řady 3, ale k hotovému produktu má stále daleko. O čem jsou Activities jsem pořádně pochopil až někdy u verze 4.7 a koncept se mi stále nelíbí. Zkouším teď Enlightenment, GNOME3, XFCE, ale bohužel, nic jiného mi nevyhovuje tak jako KDE....snad počkat jak se vyvine Trinity...ale ten projekt nevykazuje měsíce nějakou aktivitu a myslím že časem umře.

[ed]

Vidim to nejako podobne, tiez som prechod z KDE 3.5 na 4.x prezil spokojne (preskakoval som az na KDE 4.2, predosle verzie boli dostupne iba cez testing), ale vyrazne nasrany zacinam byt az teraz, ked pouzivam KDE 4.5. Oproti 4.4 mi pride kwin tragicky nestabilny (ak sa dobre pamatam, prave kwin v 4.5 dostal podporu tabov a skriptovania) s kopou memleakov a s podporou akceleracie je tragicky nepouzitelny, bez nej zasa tragicky pomaly. Dalsia vec, ktora ma nasrala bola zmena chovania systemoveho trayu, ktory vyvojari aj napriek protestom zmenili (napriek tomu, ze predosla verzia rovnako ani sucasna verzia nie su dotiahnute a maju vady).

Proste by bolo celkom vhodne, keby sa vyvojari trocha viac zamerali na vychytavanie much, ktore postihuju siroke spektrum uzivatelov namiesto toho, aby pridavali nove bells & whistles (pochybujem, ze na absencii podpory skriptovania vo window manageri niekto psychicky skolabuje).

[corwin78]

O čem to tu vykládáš? Nainstaluj si aktuální verzi a pak můžeš něco řešit. S KDE SC 4.7.x naprostá spokojenost. Samozřejmě se stále najdou drobné mušky, ale ted desktop už na těch 15 let vypadá. Gratuluji KDE k získání občanky a nepřehánět pubertu.

[belisarivs]

Opravdu?

A ja po prechodu na KDE 4.7 utekl k Enlightenment.

O tom vykonnostnim propadu co jsem zazil jsem tu zu psal. Aplikace na pracovnim stroji zasekane jako prase (celkem pomohlo prepnout engine renderovani Qt, ale taky to neni zadny zazrak), coz jsem na 4.6 nezazil (ale KDE 4 mi moc svizne nebehaji ani na Phenom II, 4 GB RAM, GTX 275). Patrne to zpusobil narust naroku na akceleraci, protoze ve 4.6 mi jely veskere kompozitni efekty (ne teda, ze bych o ne nejak stal, spis to beru jako indikator), zatimco ve 4.7 mi jet prestaly, protoze mi najednou nejede kompozice pres OpenGL ale pres xrendering (nebo co to je). Ano, mam na pracovnim stroji GF 7300, ale je to pracovni, ne herni stroj.

Prechod na E17 byl hladsi nez jsem cekal.

OpenSUSE ma repozitare zde: http://download.opensuse.org/repositories/X11:/Enlightenment:/

Ubuntu zase tady: https://launchpad.net/~hannes-janetzek/+archive/enlightenment-svn

Staci si to do zacatku nejak okoukat a nastavit a jede to jako z praku (I se SW renderingem kompozice). Jsou na to pekne motivy, Qt/KDE aplikace se taky spousteji rychle proste zatim spokojenost.

Preklad je zatim takovy vselijaky, ale uz pracuju na naprave a cekam, az Quaker submitne prvni zmeny.

Nektere veci tam nejsou uplne hotove a preba prepinani klavesnice je lepsi resit pres Xka samotne nez pres nejaky applet (ale i na tom se dela).

Everything mi jako ekvivalent krunneru prijde vychytanejsi (pamatuje si drive spoustene aplikace) a celkove to uz zacina pusobit uhlazenym dojmem.

Samozrejme na KDE jsem nezanevrel a porad pracuju na jeho prekladech, ale proste soucasny stav me teda neuspokojuje.

[Fluttershy, yay!]

Everything mi jako ekvivalent krunneru prijde vychytanejsi (pamatuje si drive spoustene aplikace)

Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".

[belisarivs]

Překvapení, i v KRunneru jde procházet "historii".

Zkus si E17 a uvidis o cem mluvim

Krunner si sice pamatuje, co jsem spoustel a podle toho napovida, ale to az pote, co napisu nekolik prvnich znaku. S Everything zmacknu Alt-F2 (ja si to tak nastavil) a okamzite vidim nejcasteji spoustene aplikace. Takze hned muzu zmacknou Enter nebo proste pridam par sipek pokud nechci spustit tu uplne prvni aplikaci.

Pokud jsi myslel neco jineho, tak jedinou zminku o historii v nastaveni krunneru bylo prohlizeni historie v konqueroru.

[rm -rf]

Ja zatim pouzivam porad KDE3.5, ale historii jde prochazet pomoci sipek. Mozna he to ve 4ce stejne.

[Sten]

Alt+F2
šipka nahoru (nebo kliknout na tu šipku vpravo)
violá

[2X4B-523P]

podle toho koukám, že to používám spíš jako kalkulačku, než ke spouštění čehokoliv...

[belisarivs]

No vzdyt rikam, ze Everything mi prijde vychytanejsi, protoze tam to mam zrovna.

[Vin]

Nebo šipka dolů s altem.

[Fluttershy, yay!]

Dík, toho jsem si nevšiml.

[corwin78]

Aktuálně mi (64bit verze) běží na obstarožním jednojádrovém Athlonu 3200+, 3GiB RAM a pasivně chlazené GeForce 7600GS a nemohu si stěžovat. OpenGL chodí bez problémů. Pravda s efekty to nijak nepřeháním, mám zapnuto jen co je účelné a trošku toho eye candy jako třesení oken atd.

Na druhé straně zápasím s výkonem KDE na podstatně výkonnějším laptopu, ale tam za to zřejmě může grafika (její ovladače?) nVidia Quadro NVS 140M, která se zřejmě snaží stále podtaktovávat :-/

[jyrki]

Ja Enlightenment ted zkousim, problem mam prave s prepinanim klavesnice, pres X jsem to zatim neresil. A pak je Enlightenment padavy - obcas mi to spadne uplne, nekdy prestanou fungovat pouze klavesove zkratky...
Everything je dobrej, tak se mi libi vic nez krunner a taky jej mam jako Alt+F2

[belisarivs]

Tohle si hod do 10-evdev.conf (budto v /usr/share/X11/xorg.conf.d/ nebo /etc/X11/xorg.conf.d/) a odstran puvodni InputClass klavesnice (staci zakomentovat se #).

Section "InputClass"
        Identifier "evdev keyboard catchall"
        MatchIsKeyboard "on"
        MatchDevicePath "/dev/input/event*"
        Driver "evdev"
        Option "XkbRules" "xorg"
        Option "XkbModel" "pc105"
        Option "XkbLayout" "us,cz"
        Option "XkbVariant" ",qwerty"
        Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle, grp_led:scroll, terminate:ctrl_alt_bksp"
EndSection

Pak resni Xka.

E17 pada u nightly buildu. Navic, mne to proste jenom jednou za cas problikne, ale nic nespadne. Jeste se mi nestalo, ze by to crashlo uplne.

[jyrki]

Diky, funguje.

[jyrki]

Nevis nahodou jak dostat v Enlightenmentu Upozornovaci oblast jako samostatny gadget na plochu? Vsechny gadgety mam nastavene on top pri stisknuti klaves Ctrl+Alt+G. Jen pro upozornovaci oblast mam maly skryvany panel...

[belisarivs]

No, ja mel za to, ze tu upozornovaci oblast na plochu nahazes jako ty ostatni.

Vyberes si "Gadgety" z nastaveni z hlavni nabidky a vybers je pridat.

Myslim, ze mi to slo. Ale pro me to nemelo moc smysl, protoze mam plochu porad zakrytou.

[jyrki]

Zatim kazdy gadget sel dat na plochu, krome upozornovaci oblasti ktera se da pridat jenom do panelu. Kdyz nad gadgetem kliknes pravym, tak v jednom z podmenu jde gadget presouvat z panelu na plochu a obracene. U upozornovaci oblasti ne.
Ja mam plochu taky porad zakrytou, ale muzes si dat on top pri klavesove zkratce...

[jyrki]

Jeste k tomu padani. Kdyz to "zamrzne" - nefunguje prepinani mezi okny alt-tab, jde vyvolat gadgety ctrl-alt-g, ale nejde gadgety vyvolat - otevrit menu, prepnout plochu, spustit spoustec aplikace....

[R]

V Trinity sa toho deje dost, akurat nevychadzaju dalsie release verzie (co je skoda - chcelo by to 3.5.13): http://www.trinitydesktop.org/patches/

[jyrki]

Ja se dival prave na posledni release a ten je mesice stary. Uvidime zda prijde release, ale tomu projektu moc neverim a navic je to zalozeno na stare, nepodporovane verzi Qt.

[luky]

Prave proto tam pridali TQt vrstvu, ktera stoji mezi KDE a QT a kterou ted portujou na QT4.

[jozka]

Oznacim-li neco 4.0, pak se nesmim divit, ze to ostatni jako 4.0 berou...

[miki.lbc]

+1

[kavol]

přesně tak, taky bych autora za větu

vyšlo KDE 4.0, což „nebylo KDE 4“, ale vlastně testovací verze – to ovšem nebrali v potaz distributoři"

nejraději pověsil za uši do hladomorny

- mohli by laskavě už aseigofilové přestat kydat špínu na všechny a všechno okolo a přiznat si, že to bylo KDE samotné, které to neskutečně posralo?

[Fluttershy, yay!]

Á, pan příjemný dorazil. ^,^

Z marketingového hlediska tam sice bota byla, ale je věc distributorů, aby si zvolili, co budou distribuovat -- je-li jejich prioritou stabilita, je to jednoznačně jejich chyba, když začnou distribuovat nestabilní software.

[kavol]

Z marketingového hlediska tam sice bota byla, ale je věc distributorů, aby si zvolili, co budou distribuovat -- je-li jejich prioritou stabilita, je to jednoznačně jejich chyba, když začnou distribuovat nestabilní software.

tyhlenty fašounky miluju, co když jim někdo vyčte lež, tak vřískaj, že je to chyba toho, kdo se nechal obelhat ...

[Fluttershy, yay!]

Aha, distributoři netestujou před distribucí. Epic fail.

[kavol]

jistě, pár balíčkářů má suplovat práci rozsáhlého QA týmu daného projektu, a to pokud možno v každém distru duplicitně, a když to nedělají, nebo ne tak poctivě(*), tak za to vlastně můžou oni, stejně tak jako já bych si mohl za to, že by mě dneska ráno Lidl okradl, kdybych nesuploval na kase čtečku zboží a nevšiml si, že mi účtuje víc než bylo na cenovce, zatímco ti chudáci, co se okrást nechali, neboť si toho nevšimli, jsou ti špatní a neschopní, když se rozhodli spolehnout na správnou funkci pokladního systému, a Lidl, který je okradl, je ten svatý, který nic špatného neudělal ...

(*) navíc v tomto konkrétním případě byla situace ještě deformovaná tlakem uživatelů, nešlo o nějakou "prioritu stabilita", nýbrž uživatelé po distributorech KDE 4 chtěli, protože KDE tým jim řekl, že stabilní KDE 4 už vyšlo ... a teprv po nějakých týdnech až měsících neustálých nářků začal couvat a říkat, že KDE 4 vlastně není KDE 4 a podobné perly ...

[Fluttershy, yay!]

Každá distribuce má jiné nároky na kvalitu. To. co projde v Archu, nemusí zdaleka projít ve stabilní větvi Debianu.

[R]

Projekt KDE4 nema ziadny QA team :( A ked ma, tak ho treba okamzite zrusit, lebo nefunguje.

[pushkin]

S láskou vzpomínám na KDE 3.5.10 - stabilní, konfigurovatelné, svižné. Škoda, že KDE 3 bylo zahozeno na vrcholu vývoje. R*I*P

[Miloš Kozák]

Ale přiznejme si, že KDE 3.5 už bylo dost technologicky zastaralé, a to i na svoji dobu.

[R]

Napriklad v com?

[Sten]

Jenom například:
DCOP -> D-Bus
HAL -> Solid
špatné propojení aplikací používajících adresář
problematická práce se správou napájení

[D.A.Tiger]

HAL -> Solid

Paráda, každý projekt si bude dělat vlastní HW abstrakci. Jen tak dál, dopadneme jak s mime typy, kdy co desktop to vlastní mime typy a když pak chce člověk napsat program, který má fungovat všude, a potřebuje s touto funkcí pracovat tak aby se z toho pos..., protože musí pro každé prostředí dávat podporu zvlášť. S HW vrstvou to možná bude ještě větší sranda...

[Sten]

S HAL, což je Linux specific, to byla větší paráda, každá aplikace se musela starat o všechny typy hardwarové abstrakce na všech podporovaných platformách.

Mimochodem HAL už není, dneska je jenom udev.

[R]

V case vydania KDE 3.5 dbus neexistoval este ani rok (bola vtedy verzia 0.50). Myslis, ze bol vhodny na nasadenie do produkcneho prostredia? Asi nie, preto ho KDE nepouzivalo. Zial, od verzie 4 je to vyvojarom KDE jedno a narvu tam kazdu sracku len preto, ze je nova a "cool".

Solid vznikol s KDE 4, tak je to "trochu" mimo...

[Andrej]

Nebyl tam rozumně použitelný kompozitní správce oken.

[frEon]

Zato kde4 je tak technologicky navysi, ze jsem radsi skoncil na xfce....

[pushkin]

+1 (XFCE / Fluxbox )

[D.A.Tiger]

+1 Fluxbox / Awesome

[David Watzke]

+1 openbox

[#]

+1 LXDE

[Bubak]

Jo, taky jsem u XFCE. Z KDE3 jsem pouzival vlastne jen nekolik malo veci, hlavne krdc, kate a kpdf, jinak to obsluhovalo plochu, panel a okna. Premyslim o kompilaci Trinity, ale uvidime, fakt mi z toho moc nechybi. I kdyz u XFCE mi pripada plocha a prace s okny strasne pomala, cekal jsem neco uplne jineho (notebook C2D 2.2GHz, 4G RAM, Nvidia 8400MG, 128M RAM, ovladac od Nvidie).

Ted pouzivam samotny rdesktop, ale planuju si konecne dopsat nejakou tu grafickou omacku okolo. S vyvojem jsem presel, jak to tak vypada, kompletne na Netbeans (krome vi, obcas), ktere se s verzi 7 staly snad konecne trochu pouzitelnymi.

[chocholo]

Na rdesktop je super remmina.

[Fluttershy, yay!]

To považuju za klasický projev selektivní paměti. aRts byl něco strašlivého a když jsem nedávno měl v KDE 3.5 něco konfigurovat, byl jsem ztracen v nepřehledné změti poslepovaných dialogů. Troufám si tvrdit, že tam už bylo těžké něco nového vyvíjet.

[corwin78]

Taky neustále problémy se samovolným posunováním ikon na ploše. Svůj starý desktop jsem přeinstaloval cca před měsícem z Kubuntu 9.04 na 11.10. Bylo třeba dokoupit RAMku (měl jsem tam jen 1GiB) a teď s KDE 4.7.2 to šlape úplně nádherně.

[R]

aRts som nikdy neriesil - bud nejako fungoval, alebo som ho cely vypol (na slabsich PC) a vobec mi nechybal.

[pushkin]

Tak nějak. Navíc mi připadlo, že se vůči ALSE choval mnohem slušněji než Phonon, kterej je schopnej si jí celou vyhradit pro sebe a pro jiné aplikace tak zablokovat (ačkoliv aplikace s přímým přístupem k ALSE se navzájem neblokují, jde tedy čistě o chybu Phononu).

[Sten]

Phonon vůbec ALSu nepoužívá. Většina věcí jde přes GStream a ten jde přes PulseAudio. Pokud je to dobře nastavené, tak i všechny ostatní aplikace jdou přes PulseAudio, ale pokud jej nemáte, tak AFAIK GStream si ALSu ukradne pro sebe.

[pushkin]

Nepovídej? A kam jde zvuk z PulseAudio? Že by to byla ALSA?

Hlavně to závisí na konkrétní konfiguraci - když už to chceš takhle do detailu, tak v mém případě jde o řetězec Phonon->GStreamer->ALSA. PulseAudio v systému vůbec nemám Jedna z věcí, za kterou openSUSE budiž blahořečeno

[Sten]

Zvuk z Pulse sice jde do ALSy, ale Phonon není ten, kdo ALSu blokuje (když Pulse sestřelíte, Phonon stále poběží, ale ALSA blokovaná nebude). Kromě toho, na dobře nastaveném systému všechny aplikace jednou přes Pulse (i ty, co umí používat jenom OSS nebo ALSu), takže potom nemáte vůbec žádný problém.

[kavol]

když Pulse sestřelíte

vs

PulseAudio v systému vůbec nemám

... tady je zas někdo chytrej jak rádio :-/

[Michal Vyskočil]

PulseAudio v systému vůbec nemám Jedna z věcí, za kterou openSUSE budiž blahořečeno

Spousta lidí ze SUSE už prostě přišla na to, že KDE a PA dohromady moc nefunguje . Narozdíl od kombinace Gnome a PA.

[D.A.Tiger]

Upřímně řečeno samotný PulseAudio je projekt trochu na baterky. Kafrá to do kde čeho, dost - pro mě podstatných - aplikací s tím asi neumí komunikovat (audacious, KMixer, kolikrát s tím mají problémy i aplikace pod Wine, atd...) a nastavení je kapitola sama o sobě. Jediný opravdu funkční řešení problémů s PulseAudiem je :

aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utils

a zvuk zas funguje jak má.

[Fluttershy, yay!]

Jediné opravdu funkční řešení problémů s Židy je: genocida... a Blízký Východ zas funguje, jak má.

[Fluttershy, yay!]

Pro nechápavé: [sarcasm sign]

[D.A.Tiger]

To nebylo ani vtipné a ani trefné, nemluvě o tom že porovnáváte trochu neporovnatelné.

Co s tím chcete dělat jiného, když a) k ničemu to nevyužijete b) je to problém c) nemůžete to ani zkonfigurovat. Pokud máte rád na počítači kupu marastu s podobnými fetures - je to Vaše volba, Váš problém. Já osobně to raději odstraním.

[Fluttershy, yay!]

Neumím s něčím zacházet -> zahodím to. Logika jak řemen. To bylo jediné, nač jsem chtěl upozornit.

[D.A.Tiger]

Ono nejde jen o to, že s tím neumím zacházet, četl jste to?

Navíc, kdybych to alespoň nezkusil, tak je to o něčem jiném ne? Ale já to zkusil srovnat do latě. Stejně tak by to bylo o něčem jiném kdyby to už ve výchozí instalaci fungovalo. Ale sorry, když se to nedomluví s nástroji na ovládání zvuku (nastavení přes alsamixer JAKO JEDINÉ fungovalo - do vypnutí počítače), tak je to taky trochu o něčem jiném. konfigurace jen přes docela nesrozumitelný texťák...

[Fluttershy, yay!]

Já myslím, že v principu nemusíme být ve sporu, jen mám problém s tvrzeními jako:

Jediný opravdu funkční řešení problémů s PulseAudiem je :

aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utils

a zvuk zas funguje jak má.

Nehledě k tomu, že jsem měl problém s PA, ale uvedené "definitivní řešení této otázky" mi nepomohlo.

[D.A.Tiger]

No ono to bylo opravdu poslední řešení (ale jak je u mě zvykem, na dlouhou dobu teď zůstane tím "jediným" ), ale budiž, uznávám, je to asi trochu přehnané - někdo by si s tím třeba uměl poradit lépe, tak to trochu přeformuluji :

Jedním z efektivních řešení problémů s PulseAudiem je :

aptitude uninstall pulseaudio pulseaudio-utils

u mě hned začal zvuk fungovat podle očekávání.

to už je myslím přijatelnější...

[vencas]

Zrovna PulseAudio je podle mě docela slušně navržené; jen trvalo, než ho programy začaly pořádně podporovat. Kafrá do věcí, které mají se zvukem co do činění. Jediné, co mě na Pulse mrzí, že nerado spolupracuje s Jackem, resp. asi by se to muselo složitě nastavovat.

[pushkin]

Navržené může být dobře, problém je v tom, že je to vrstva navíc a tedy je zbytečné. Navíc k němu neexistují solidní konfigurační nástroje (netvrďte mi, že paconfig je solidní konfigurační nástroj?!) a už vůbec k nim není dostupná pořádná dokumentace. Dokud toto nebude existovat, není důvod něco podobného mít v systému.

[Fluttershy, yay!]

Přidává funkcionalitu. Zbytečné je, jestliže nemáš (jako já) pro tu funkcionalitu využití. Jinak by byl celý OS zbytečná vrstva navíc, zdroje by sis mohl spravovat ručně.

[D.A.Tiger]

Mě by zajímalo jakou. Upřímně čekal jsem od sound serveru centrální zprávu zvuku a dočkal jsem se. Jednak jsem nepozoroval žádné nic co by nezvládl starý aRTS. nebo esound a navíc ještě to dělalo psí kusy. Nemluvě o tom, co psal kolega výše - chybí nějaká dokumentace v níž bych se dozvěděl k čemu to je, co to umí a jak to mám nakonfigurovat.

[Fluttershy, yay!]

Jak jsem psal, já pro to využití nemám. Ale viděl jsem tu vyčerpávající komentář od člověka, který to zjevně hodně používal... bohužel to teď nejspíš nenajdu. Řešilo se tam jednak přepínání zvuku mezi aplikacemi, jednak jeho posílání po síti.

[Chytrex]

Naprosto souhlasím..

[D.A.Tiger]

Nj, ale ono ho spousty programů (i z KDE4 - viz třeba zmiňovaný KMix ) nepodporuje. Navíc kdyby se to jeho kafrání dalo trochu korigovat, taky by to bylo hned trochu jiné.

Ale napadá mě lepší věc, pokud tu někdo opravdu PulseAudiu dobře rozumí, určitě by bodl nějaký článek na toto téma...

[pushkin]

+1

Souhlasím, článek o PulseAudio by rozhodně bodl - s ukázkami konfigurace, screenshoty konfiguračních nástrojů a ukázkami možností volby konfiguračních nástrojů. Mě osobně by docela zajímalo, jak lze s PulseAudio dosáhnout třeba toho, aby některé aplikace posílaly zvuk do analogového výstupu, jiné do HDMI bez nějakého překlikávání v danou chvíli, když danou konfiguraci požaduji.*

*) S ALSOU jde o jednoduchou záležitost - konfigurace, které mají zvuk posílat do analogu nechám v defaultním nastavení, v aplikacích, od kterých chci zvuk přes HDMI si prostě navolím výstup přes HDMI. Samozřejmě si lze vypomoci i triviálním řešením pro ALSU, které upravuje možnosti mixování více zvuků a natvrdo nastavuje jako defaultní zvukovou kartu analogovou. [1] Výhoda tohoto řešení: funguje vždy a nerozbíjí se.

[frEon]

nevim, ja jsem nejdriv pri zacinani s linuxem nepochopil, k cemu ma arts byt dobry, tak jsem si zkompiloval KDE s --without-arts a od ty doby jsem to tak mel. Nechybel mi.

[Max]

Já si ho jen vypl a používal alsu + sblive 5.1 a byl jsem maximálně spokojen :)
Zdar Max

[Max]

Resp. tenkrát jsem možná sral i na tu alsu a používal oss. Každopádně se sblive jsem nemusel řešit žádné mixování.
Zdar Max

[rm -rf]

To považuju za klasický projev selektivní paměti. aRts byl něco strašlivého a když jsem nedávno měl v KDE 3.5 něco konfigurovat, byl jsem ztracen v nepřehledné změti poslepovaných dialogů. Troufám si tvrdit, že tam už bylo těžké něco nového vyvíjet.

Pouzivam KDE3.5 porad a arts jsem nepouzival nikdy. Pokud nepotrebujete sitove transparentni zvuk, muzete nechat aplikace hrat rovnou pres ALSU.

[D.A.Tiger]

Já jsem používal jak aRTS, tak esound a nemíval jsem problémy ani s jedním. Ale faktem taky je, že jediné co jsem od toho chtěl aby to obstaralo přístup aplikací k zvukovému zařízení - prostě jako klasický server, žádné další zázraky jsem od toho nechtěl.

[KejPi]

KDE pouzivam v podstate od verze 2.0 - v dobe 1.x bylo z meho pohledu lepsi Gnome, prechod na 4.x jsem taky prezil v pohode, ale ted poprve po vsech tech letech a problemech premyslim o prechodu. S prichodem KDE 4.7.x se strasne zpomalil start prostredi. Momentalne jedu na posledni verzi na Arch Linuxu 64bit a je to spatny A taky mi porad pada flash v konqeroru, v khtml je to "jen" generuje hlasku o padu nsplugin a s kwebkit to sestreli cely prohlizec. A nikdo tyhle problemy neresi. S flashem se vymlouvaji, ze je to problem Webkitu (jakto, ze chromium funguje v pohode? Mozna i je, ale me to jako uzivatele nezajima) a pomaly start proste neresi, i kdyz je to taky reportovane. A tohle mi na soucasnem KDE vadi nejvic - je tam spousta problemu a nedotazenosti, ktery jsou reportovany a spoustu lidi neskutecne vytaci, ale vsichni investuji spoustu casu do vyvoje novych features jako jsou aktivity, ktere jsem mimochodem taky nepochopil. Gnome oproti KDE nic neumi, ale aspon funguje

[Fluttershy, yay!]

On skoro každý prohlížeč používá jiné sestavení WebKitu, takže se to může lišit.

[MadCatX]

Ad Flash) Máte nainstalovaný poslední flash z "extra"? Konqueror sice nepoužívám, ale letmý test na Youtube žádný pád nevyvolal, jen scrollovat se nedá.
Ad Start) Žádné vyložené zpomalení jsem nezaregistroval, po upgradu z KDE 4.6 jsem však musel smazat .kde4 v home, aby vše fungovalo korektně.

Jinak s tím, že by KDE potřebovalo nějaký "debug release", kde by se kašlalo na další a další vychytávky a opravovaly se ty nejzásadnější chyby celkem souhalsím...

[lertimir]

S pádem nsplugin v konqeuroru souhlasím. Padá pořád. KDE mám rád a používám ho od cca 2003, ale to že věnují spoustu energie novým rysům bez dotažení starých je problém. Taky dobrou integraci KDE do distribuce má málo distribucí. Asi nejvíc openSuse, také celkem Kubuntu, a možná mandriva, ale mint 11 v KDE ani nedělal, integrace ve Fedoře dodělaná není. V přehledech "best linux distribution" jsou hlavně Gnome distribuce.

[Petr]

KDE jsem měl vždycky rád, ale je několik věcí, které mi vadí, nevíte, jak se těchto neduhů zbavit?

1) Používám Firefox. Nicméně spousta aplikací, když otvírá externí link, tak spustí Konqueror. OpenSuse, co vím, to nějak vyřešilo, ale sám to nikde nedokážu nastavit.

Nevíte, jak to nastavit?

2) Zaměření KDE 4 na plasmoidy se mi vůbec nelíbí. Nepochopil jsem, proč u všeho (včetně ikon) mám takové divné možnosti, jako třeba tlačítko, abych s tím mohl otáčet. Pak nechtěně něco otočím a musím to vracet zpátky.

Nedá se to nějak vypnout?

3) Nelíbí se mi koncept aktivit, který přišel s KDE 4. Je to podle mě další a zbytečná vrstva abstrakce, když už mám virtuální plochy.

Nedají se aktivity úplně vypnout? Nechce se mi to ženě vysvětlovat (když to sám pořádně nechápu)

4) Nepochopil jsem, proč nemohu mít soubory normálně na ploše. Proč mě nutí mít plazmoid se složkou Desktop, kde si ikonky nemůžu umístit jak chci, ale jsou seřazené. Pokud toto nechci, tak musím přepnout na "pohled na složku". Tento pohled ale kupodivu v některých distribucích není.

Jak dostat tento pohled tam, kde není?

Díky za rady

[jozka]

ad 2)Proto se zamykaji

[Fluttershy, yay!]

ad 1) V Nastavení systému preferované aplikace a tam zadat firefox k prohlížeči (ne podle obsahu, nebo jak se jmenuje ta volba). Pak existuje nějaký "zástupce" x-www-browser nebo tak nějak, to by taky mělo ukazovat na něj.

ad 2) Kontextová nabídka na ploše/panelu a "zamknout widgety".

ad 3) Tak smaž ostatní aktivity (nech jednu) a odstraň přepínač z panelu.

ad 4) Protože soubory na ploše jsou fuj. Ten widget bude možná na kde-look.org, doporučuju hledat.

[Petr]

Díky, s tím firefoxem vyzkouším. Zámek vyzkouším a konečně se zbavím aktivit, hurá

Ten pohled na složku je widget? To jsem netušil, zkusím to najít. Díky (akorát by mě zajímalo, proč jsou soubory na ploše fuj, ale ok

[Fluttershy, yay!]

Všechno je widget.

[Petr]

Chápu, že asi pro toho, kdo to programuje je vše snažší, když je všechno vidget, ale pro uživatele smysl nevidím... Ale to je na jinou diskusi.

[Fluttershy, yay!]

Smysl je obrovský, protože je to modulární a nastavitelné. Třeba já nechci seznam úloh na panelu a ikony na ploše, tak si to tak nastavím. Když mi nevyhovují třeba výchozí hodiny, nahradím je jinými. Atp.

[D.A.Tiger]

Vidíte. a mě právě řešení modularity a nastavitelnosti, třeba u panelu v KDE4 vytáčelo k nepříčetnosti... Např. pokud si člověk tam přidává nějaké widgety tak seřadit je (pořád jsme v kontextu panelu) vyžaduje velmi pevné nervi a spoustu tolerantnosti. kolikrát se widget samovolně "zasekne" na určitém místě a už se za boha nehne, nebo se panel sám od sebe přepne z konfiguračního do normálního režimu.

Zas na druhou stranu uznávám, že výběr widgetů do panelu je opravdu slušný a dobrý je i nápad roztřídit je do kategorií. Te si nejsem jist, ale dokonce by mělo být možné je rovnou sosat z netu...

Co je to však platné, když při nastavovaní a upravovaní jen panelu se o mě několikrát pokusí mrtvička...?

[Fluttershy, yay!]

S tímhle jsem se teda nesetkal (hodně dlouho, možná v dobách 4.0 nebo 4.1), ale je pravda, že občas se panel chová podivně -- třeba s více displeji (ve Fedoře, prý to byla distribuční specialita) se mi vertikální panel občas po startu zobrazil o kus posunutý. Tohle se velmi špatně reprodukuje a opravuje.

[Sten]

ad 4) soubory na ploše nejsou fuj. Akorát se špatně hodně koordinují s widgety, které jsou základ Plasmy. Ale pokud někdo na ploše soubory chce, může plochu přenout tak, že zobrazuje akorát soubory.

[Fluttershy, yay!]

Jo vlastně, to jsou ty speciální aktivity.

Fuj to je. Zakrývá to tapetu a bývá to chaos.

[frEon]

Fuj to je. Zakrývá to tapetu a bývá to chaos.

A widgety jsou taky fuj, protoze taky zakryvaji tapetu a chaos se snima da udelat taky.

[Fluttershy, yay!]

Přístrojová deska. Jinak.

[frEon]

Coze pristrojova deska? Ted te nejak nechapu.

K tomu odkazovanymu obrazku: Kdyz to tak uzivateli vyhovuje, nejsem buh, abych mu to bral

[Fluttershy, yay!]

Dashboard (v originále) -- widgety se IIRC můžou zobrazovat jenom na tomhle, ne na ploše samotné.

[jyrki]

ad 3) a jak smazat to tlacitko v pravem hornim rohu?

[Fluttershy, yay!]

Google: I hate the cashew.

[Scarabeus IV]

Zbytek uz ti povedeli tak jen tu plochu.
Prave mysidlo na plose -> Nastaveni 'Pracovni plocha'.
Tam vybrat rozvrzeni "Pohled na slozku" -> vybrat slozku kterou budeme zvat Desktop
Nafrkat tam .desktop soubory dle chuti.

[Radovan Garabík]

KDE 1.0 som vyskúšal a zase zrušil. Počítač strašne swapoval (32MB RAM) a bolo to neskutočne pomalé. Kamarátovi, ktorý mal v škole nadupaný stroj s obrovskou RAM (64MB) to išlo v pohode.

[Juraj]

hehehe, pravda, ja som si specialne kvoli KDE 2 dokupoval pamat (z 32 na 48 MB)

a KDE 4.7.2 mi funguje bez problemov na 4G RAM len preto ze mam zapnuty komprimovany swap zram.

[Jirka]

Občas používám KDE 4 s 1 GB paměti na Athlonu 1700+. Jde to. S 512 MB to nešlo (stačilo to na natažení KDE). Upgradoval jsem taky grafarnu, integrovana GeForce2 byla málo, 6800 stačí.

Proč občas? Je to na desktopu a notebook je obvykle blíž.

[Fluttershy, yay!]

Až tak? To dělá KMail apod. nebo co? Protože já jsem se přes giga pro prostředí snad nikdy nedostal.

[Max]

Moc pěkně a přehledně sepsáno. Děkuji.
Zdar Max

[Fluttershy, yay!]

To jsem rád. Nebyl jsem si moc jist výsledkem, furt jsem škrtal, aby to nebylo moc dlouhé.

[Marián Kyral]

Neškrtat, já bych raději delší články. Asi jsem ze staré školy, kdy nám čtení ještě nedělalo problémy

[Fluttershy, yay!]

Tak místo článku o KDE si přečti web KDE včetně KDE Planet za celou dobu existence. ~,^

[Marián Kyral]

Znám, ale češtinu mám raději. To sis ten článek mohl odpustit a rovnou tam prdnout tyhle dva odkazy

[Fluttershy, yay!]

Článek. Článek řetězu, ne celý řetěz, např.

[Marián Kyral]

OK, nechme toho. V každém případě díky za článek.

[D.A.Tiger]

Ano, také si myslím, že je to hezký průřez historií KDE a také děkuji.

[Juraj]

Moze mi prosim konecne niekto vysvetlit ako malemu decku:

1. v com je semantic desktop lepsi ako desktop search?

2. ako to realne v KDE 4.7.2 mozem vyuzit? Hladanie cez Dolphin je prakticky to iste ako grep (a aj podobne rychle).

[Fluttershy, yay!]

K čemu to je? Adresářová struktura nedokáže postihnout tolik co metadata (u hudby, fotek, filmů). Plus kontext, takže kdy jsem co dělal atp.

[Sten]

Ad 2: asi nemáte povolené Strigi. Potom je hledání (v indexovaných složkách) velmi rychlé.

[Juraj]

Strigi povolene mam a funguje. Otazka je taka, ze co je na tom tak radikalne ine a nove ze kvoli tomu zahodili cele KDE 3.5 a ako to mozem vyuzit. Prosim uvedte konkretne priklady, ziadne omacky typu "lebo je to lepsie ako adresarova struktura". Urcite o tom uz niekto blogoval a napisal polopatisticky navod, tak preco nic take neviem najst?

[Fluttershy, yay!]

• Zajímá mě citát z vědeckého článku, jehož jméno si nepamatuju, vím jen, že jsem ho četl před dvěma týdny. Článků mám několik stovek (v PDF).
• Chci automaticky vygenerovat seznam instrumentálních metalových skladeb, které chci poslouchat při práci. Skladeb mám celkem několik tisíc.
• Hledám všechny fotky, na kterých se nachází brouk X a jsou vyfoceny v lokalitě Y. Fotek mám deset tisíc.

[Jirka]

Máš jistě popsáno, které články jsou vědecké, které skladby instrumentální a co máš na fotkách. A to ještě předpokládám, že máš ve foťáku GPS a Strigi dokáže tohle z EXIFu vytáhnout a využít.

Mám KDE 4 rád. Kéž by GUI Windows fungovalo aspoň tak dobře.

[Fluttershy, yay!]

Fotky se snažím důkladně popisovat (protože je to v některých případech velmi důležité), správce hudební sbírky umí automatizovaně přiřazovat metadata podle údajů na Internetu (např. MusicBrainz nebo štítků na last.fm) a články ani jiné nevedu, knížek moc nemám.

[Vin]

Přijde mi úsměvné, že v "zakládajícím" mailu je postěžování, že je tolik "gui" knihoven, které se navzájem chovají odlišně, případně jsou každá na trochu jiný účel a není nějaká standardní, která by pokrývala potřeby aplikací pro běžného uživatele. Přitom s KDE 4 přišla plasma, která má vlastní sadu aplikací, vzhled...

[D.A.Tiger]

Ano, je to úsměvné. Tenhle problém opravdu je, avšak KDE jej nikdy neřešilo naopak se vydalo stejnou cestou v tomto směru, jako všichni ostatní.

[Fluttershy, yay!]

Jenže ono to má smysl! Jde o mobilní zařízení, na nichž jsou vhodné jiné ovládací prvky, a ani na tom desktopu se mi nezdá ideální cpát do grafických (vektorová grafika!) miniaplikací prvky z normálních desktopových aplikací (o tom, že Plasma nemá přebírat funkcionalitu správce oken se už diskutovalo s celkem jasným závěrem).

[D.A.Tiger]

Jenže ono to má smysl!

Ano, ale jak kde.

Viz třeba moje oblíbené téma - nekompatibilní mime typy, ale třeba také nekompatibilní formáty v ukládání nastavení menu, nebo ikon. Nebo možnost využívání služeb prostředí je z drtivé většiny jen pro aplikace napsané v toolkitu daného prostředí, který je nekompatibilní s těmi ostatními, atd...

Je opravdu nepříjemné, že spoustu věcí si každé prostředí dělá samo a po svém, přitom by se daly jednoduše ošetřit nějakými standardními rutinami a formáty. Přitom takových věcí, jako jsou služby, nebo GUI které dané prostředí poskytuje by to nijak nemuselo omezit. Zatím si to bohužel dělá každý jak chce a kde chce, vede to jen ke zbytečné duplikaci dat a ztěžování práce těm ostatním, protože musí dodávat podporu pro každé prostředí zvláště, nebo zase stejně jak všichni ostatní - po svém... a jsme v začarovaném kruhu.

[Fluttershy, yay!]

Standards

[D.A.Tiger]

Až tak dalace bych to zas nehrotil

[kotyz]

Screenshoty KDE 2 nejdou otevřít, hodí to Error 500.

[JZD]

Příloha:

• nastaveni104.png (179583 bytů)

Ahoj, nejdou mě otevřít tyhle obrázky (kde-15let-kde2-01.png, kde-15let-kde2-02.png, kde-15let-kde2-03.png) viz příloha co mě to hodí za chybu.

[JZD]

Hm, tak Kotyz byl rychlejší. Že mě to nenapadlo refrešnout před odesláním předchozího příspěvku.

[Luboš Doležel (Doli)]

Opraveno, VMware ignoruje umask a špatná oprávnění se nakopírovala i na server.

[Enrico]

supr článek, díky

[Milan]

Znám KDE od roku 2006 z Mandrake ..široké možnsti nastavení, bohatá kolekce aplikací a příjemný vzhled mě drží u KDE po celou tu dobu .. S řadou 4 jsou problémy, už jeji nasazení bylo myslím chybně načasováno, ale přežili jsme to všichni, A čtyřka se vyvíjí..

Asi bych byl raději, kdyby namísto bezhlavého začleňování nových technologii raději vyřešili problémy s funkčností jádra KDE, tedy kwin a základních aplikací, ale na druhou stranu vidím opravdová vylepšení, ze kterých mám radost. Třeba zapnu v mobilu BT, a za chvilku už prohlížím jeho obsah v Dolphinu.. To ně fakt dostalo ...

KDE jistě není bez chyb, ale pro lidi jako já, kteří nemusí černou obrazovku a dvoubarevné ikonky je v současnosti tím nejlepším, co na desktopu znám. Po celou dobu používání jsem skoro nikdy (snad v raných verzích 4 řady) nenarazil na výkonové problémy, přitom používám spíše "kancelářské" grafiky tak do 1000 káčé...

KDE 4.4 mi běží i na starém notebooku 1GHz P4, 512MB, i830 s 8MB a smplayer v pohodě zvládne i DVD (ovšem VESA ovladače - pokud bych na něco v Linuxovém světě dštil síru, tak na Intel), a samozřejmě BEZ kompozitu. Co bych ješte mohl chtít..

Přeji tvůrcům, aby jim práce šla od ruky, aby je bavila, a děkuji jim za ohromnou práci, kterou svému projektu věnovali, a kterou nám zdarma nabízejí k používání...

[TM]

Tenkrát, když bylo vydáno nesmyslné nedodělané KDE 4.0 jsem tady psal, že jde o vrchol hlouposti...Sesypali se na mě hošíci, jak prý je to skvělé a správné . Dnes po několika letech je jasně vidět, že KDE a celý Linuxový desktop dostal touto nezodpovědnou hloupostí těžkou ránu, ze které se nevzpamatoval dodnes. Vůbec nejsem rád, že jsem měl pravdu.
Bohužel i dnes nezbývá než opakovat, že dokud bude ve vývoji (nejen) desktopu takový bordel, nikam než k točení se v kruhu a nekonkurenceschopnosti to nepovede.

[sad]

Dnes po několika letech je jasně vidět, že KDE a celý Linuxový desktop dostal touto nezodpovědnou hloupostí těžkou ránu, ze které se nevzpamatoval dodnes.

A Gnome 3 s Unity si nedávno také bouchly

[little.owl]

Nevim jak Unity, ale Gnome 3 je krok spravnym smerem - muj nazor.

Navic, Gnome 3.0 je narozdil od KDE 4.0 stabilni a pouzitelne.

[Fluttershy, yay!]

Já tam vidím paralelu...

• nespolupráce s ovladači grafiky (AMD a GNOME's Hell podobně jako potíže některých GPU s efekty v KWinu, ale s tím rozdílem, že GNOME's Hell jaksi bez akcelerace nejede)
• chybějící funkce, zvláště nastavení (v GNOME 3.0 dokonce snad ani nešlo rozumně změnit písmo, ale ono GNOME je v tomto broken by design, v prvních verzích Plasmy to také nebylo ideální -- třeba chyběla některá nastavení panelu)
• zcela odlišný koncept proti dřívějšku

[little.owl]

ad1) Pokud mluvite o proprietarnich driverec - ano, tam je problem, treba ted me na Fedora 16 Beta s Gnome 3.2 stale nefunguji ATI binarni drivery, opensource jedou v pohode. ATI jiz ma snad fix, prochazi to QA.

ad2) V Gnome 3.0 nebyly implenentovany nektere funkce, to neni chyba v designu. To co implementovano bylo, chodilo pomerne velmi stabilne a architektura je pomerne dobre promyslena. Nejvic mne vadila nedostatecna dokumentace jak psat javascript extensions.

ad3) Zcela odlisny koncept oproti drivejsku neni skodu, realitou je ze paradigma desktopu se zmenilo a bude to daleko vice patrne v nasledujicich dvou trech letech.

[Fluttershy, yay!]

ad 1) Já měl problém se svobodným intelem, ale většinou se asi myslí fglrx.

ad 2) Pak lze chybějící funkcionalitu obecně prohlašovat za vlastnost, ne chybu. Nastavení písma přes tweak tool je vrchol perverze/demence/whatever. Vadí mi GNOME decided its users are dumb as bricks.

ad 3) Jen upozorňuji na paralelu a jsem rád, že se implementuje více různých přístupů (protože průvodní myšlenka GNOME a masoxu mi přijde vrcholně stupidní).

[little.owl]

ad 1) Mel jsem stesti, se starsimi intely jsem nemel problemy (965 chipsety).

ad 2) Nikoliv. Problem with Gnome 3.0 je, ze plno veci jeste nebylo naimplementovano, architektura/design je OK. To potrva nejmene do verze 3.6. Nicmene i verze 3.0 je/byla dobre pouzitelna a stabilni, narozdil od KDE 4.0.

ad3) Rad si od vas prectu, co je na stavajicim pristupu Gnome 3 "vrcholne stupidni". Mam Gnome 3 na desktopu a na tabletu WePad a moznosti efektivne ovladat system klasicky mysi a klavesnici a/ci jen/s prostrednictvim dotekove obrazovky je na Gnome 3 skvele.

[Fluttershy, yay!]

ad 1) Intel HD v mém případě.

ad 2) To je věc názoru, já třeba používám Plasma Workspace od verze 3.97 ke své spokojenosti. A vydání prostředí ve stavu, že si v něm nejde změnit nastavení písma, považuji za nepovedený vtip, jestliže se chce někdo navážet do stavu KDE4 při vydání SC 4.0.

ad 3) Přístup stylem "jediná správná cesta je ta naše" -- některá rozhodnutí (jako tuším s tím uspáváním po zaklapnutí víka a vypínacím tlačítkem) teď po bouřlivých reakcích naštěstí přehodnocují a díky doplňkům to možná časem i půjde upravit do použitelného stavu (tvrdím, že ten "běžný uživatel", na kterého se cílí, neexistuje).

[little.owl]

Well, vy porad cilite na neimplementovane veci a s tim ja v podstate souhlasim. Tam neslo jen o pismo, ale treba i screensaver etc.

Vzhledem k tomu, ze uzivatele dostali moznost prostrednictvim velmi flexibilnich extension zmenit vzhled a chovani k nepoznani mi heslo "jediná správná cesta je ta naše" neprijde na miste.

[Fluttershy, yay!]

Ale ono tam jde i o další věci: třeba změna náhledů ploch v 3.2 apod. -- to je špička ledovce. Raději bych byl, kdyby to všechno šlo jednoduše nastavit. Ale nastavení GNOME v podstatě zejí prázdnotou a někteří vývojáři to prohlašují za vlastnost s tím, že mnoho možností by mohlo mást uživatele, to je to, oč tu běží.

[pushkin]

ad 1) Vzhledem k tomu, že jde o Fedoru 16 Beta, není náhodou možné, že daný problém nesouvisí a GNOME, ale s verzí jádra či X.org? Nezapomínej, že jádro se vyvíjí tak rychle, že proprietární ovladače mají v podpoře většinou jednu až dvě verze jádra skluz za aktuální verzí.

[Fluttershy, yay!]

AFAIK to nesouvisí s betou, viz Phoronix.

[pushkin]

Pokud to řeší na Phoronixu, tak asi půjde o komplexnější problém, mě jen napadla nejběžnější příčina.

[Fluttershy, yay!]

Viz tuším tohle.

[Václav Kramář]

Gnome 3.0 sice je stabilní a použitelné, ale alespoň část funkcí gnome-panelu mohli zachovat.

Např. trojmenu Aplikace - Místa - Systém bylo a je výborné. Seznam oken taky není marná věc. Existuje také nezanedbatelné množství uživatelů, pro které je strukturovaný seznam aplikací tím nejpochopitelnějším, a v důsledky tedy i nejpoužitelnějším (ano, v Gnome 3 je taky, ale příliš skrytý). A plus mínus podobný počet uživatelů uvítá možnost přidat na panel nebo plochu ikony pro pár nejpoužívanějších aplikací. Snad se tyhle funkce do G3 brzy vrátí.

Ale abych jenom nekritizoval. Jednoduchoučký (skoro se chce říct primitivní), ale o to pohotovější tiling, který G3 přineslo, je hodně fajn.

[Fluttershy, yay!]

Pak je tu jistě spousta prostoru pro projekt, který by to dělal správně. Hodně štěstí. ~,^

[D.A.Tiger]

Ale to není taky řešení, zamést kritiku pod koberec tím, že si to můžeme udělat sami a lépe. Ano můžeme... ale proč tříštit síly? Taky mohu zkusit jiný projekt... Je to opravdu ta správná cesta?

Já mám za to, že asgerechnet opensource projekty jsou závislé na zpětné vazbě. Pokud nějaká je, má možnost se dále vyvíjet. Není? ...pak projekt stagnuje a pomalu zaniká. A KDE tu zpětnou vazbu má.

Naprosto souhlasím s těmi, kteří říkají, že KDE by se mělo v prvé řadě zaměřit na vyladění a pročištění svého pajšlu, a ne se honit za novými technologiemi a krásami pro oko. Zapracovat na tom, aby bylo v plné míře jednoduše integrovatelné do jakékoliv distribuce a aby služby které poskytuje (desktop, nebo jeho součásti) mohli využívat bezezbytku jakékoliv aplikace bezohledu na to, zda jsou vyvíjeny v KDElibs/QT nebo ne....S tím souvisí i jistá míra kompatibility a určitá centralizace a správa konfigurací, ale tonení ani tak problém KDE jako, to je však palčivý problém linuxu jako takového. Ono to půjde těžko, když slova typu 'standard' a podobně je některými lidmi vnímáno téměř jako sprostá nadávka.

Navíc se mi moc nepáčí ta snaha stíhat v "user friendli" a efektnostech rozhraní Windows. Že bylo vydání prvních verzí KDE4 moc rychlé a zbrklé je dnes jasné snad každému, a opravdu to o co to urychlily to dneska horko těžko stíhají. A je to velká škoda.

Zas na druhou stranu, ano; KDE urazilo obrovský kus cesty. Máme ho na jiných os, na chytrých telefonech. Funkčně bylo nejnabitější prostředí pod Linuxem už dřív, a te to prvenství potvrzuje, ale nic se prostě nemá přehánět. Myslím, že upřednostňovat jednu stránku věci nad těmi ostatními není dobrý způsob.

[Fluttershy, yay!]

Nesouhlasím.

[Vin]

Ale s čím? "Tříštění sil" dokážu pochopit, pokud se někdo snaží vyřešit nějaký problém lépe způsobem, který tu ještě nebyl. Jenomže pokud se open source projekt zaměřuje na uživatele, kterým negativní výsledky "tříštění sil" vadí (například v malé integraci/integrovatelnosti apod., jak zmínil výše D.A.Tiger), tak by se těmto uživatelům mělo naslouchat, ne? Shadowovo "V čem je opravdu problém" se dá stejně tak dobře vztáhnout na vývojáře.

[Fluttershy, yay!]

Jde mi o princip: že se objeví někdo, kdo začne vývojářům vysvětlovat, jak dělají kdeco/všechno špatně (ale sám nehne palcem).

[D.A.Tiger]

To není až tak jisté. Třeba právě nekompatibilita mime typů je jedním z hodně velkých faktorů, které hodně brzdí vývoj mého vlastního file commandera. Divíte se pak, že se mi to moc nelíbí?

[dad]

jeden muj sef projektu psal svou doktorskou praci na tema ergonomie human-machine-interface. Bylo to myslim v roce 1985. Tehdy dorazila do Evropy ta Apple-Lisa a vyzkumaky se zacaly zajimat o to, co je na te interface obecne a co je zvlastni (jak rika Vodnansky).

Tu jeho praci jsem cetl (je to uz pres 20 let a internet tenkrat nebyl, takze bohuzel zadny link), ale musim zde rozvasnenemu publiku sdelit, ze ergonmicky je (nejen) to KDE to nejspodnejsi suple.

Mozna by neskodilo si uvedomit, ze tato interface ma lidem slouzit a ne je obtezovat a zhorsovat jejich zdravi. Vsechny ty ergonomicke principy hodili vyvojari za hlavu, jsa tlaceni vsemocnymi windows. Znam radu firem, ktere se dodnes snazi se tomuto GUI nesmyslu vyhnout. Na jednoduchych ASCII-Terminalech jsou 2 x rychlejsi pri zpracovani standardnich firemnich procesu. Vim, ze i tito lide musi obcas precist mail, ale to jsou take jen texty.

Nechci se pricit pokroku. Ale nekdy je mozná dobré si vzpomenout na tu pamatnou vetu jednoho z nejvetsich filozofu lidstva (pozn. nejedna se o V.K) , ktery v jednom ze svych zasadnich del rika:

'ale vzdyt on je nahy'

[TM]

Vy jste trochu extrémista.
Také mám rád staré dobré textové terminály, ale přiznejme si, že ne na vše se hodí. Na počítačích se dnes dělá spousta věcí, kde jsou těžko představitelné.
Ve skladu - OK, tam je to bezesporu často výborné a mít tam PC s myší je stupidita dnešní doby, totéž třeba na konzoli serveru atd...
Ale zkuste na textovém terminálu třeba dělat nějakou grafiku a ještě k tomu potřebovat více aplikací najednou, zkuste dělat v nějakém CADu, dělat sazbu atd...
Mimochodem - teď se přiznejte - v čem jste psal svůj příspěvek? Na textovém terminálu v lynxu?

[dad]

psal jsem to ve firefoxu pod windows. To, ze 'okolnosti' nas nuti pouzivat neco, co nechceme je bohuzel skutecnost. Slepa babicka dnes take musi vybirat penize u automatu.

Ale jinak, 90% me cinnosti se odehrava v putty, kde mam otevreno par session a edituji s vi. Samozrejme, ze oteviramobcas nejake pdf a prohlizim neco v internetu. A samozrejme jsou grafy jako prehledna informace vhodne az nutne. Ale jak rikate, ve sklade asi sotva.

Ja jsem bohuzel smichal v mem prispevku tu ergonomii s GUI prostredim. Coz mi Kolibac okamzite vycetl. Omluva. Ale jde mi o tu ergonomii a jednim ze zasadnich pricipu je jak ma ergonomicky pracoviste vypadat je tzv. 'ovladatelnost'. Existuji samozrejme 'provadeci predpisy - jak rikame my inzenyri - nebo doporucena konstrukcni provedeni', jak one ovladatelnosti dosahnout. Napr. ze pracovnik ma k dispozici jen to, co potrebuje. Minuly tydem jsem musel nainstalovat suse11.4 - zvolil jsme GNOME. Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje. Samozrejme, ze nyni nekdo namitne, ze to se da vypnout - nekde. Ale zamestnanec nechodi do prace, aby prenastavoval - a vedel - kde se zapina ci vypina kdejaka ficurka - takove desktopove postredi je proste ergonomicky za 5.

Delam podporu u rady firem, kde bezi nase programy. Vsechno to nase bezi v terminalove emulaci. Zbytek 80% zamestnancu nepouziva - word, excel, browser, video player, audio manager, ... je sice nainstalovane, ale vetsina to nepouziva.

[Fluttershy, yay!]

Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje.

To je subjektivní. Z hlediska návrhu GUI jsou dokonce animace v rozumné míře žádoucí, neboť GUI vychází z představy aktivit mimo virtuální realitu -- sešit se mi taky z šuplíku na stůl neteleportuje, ale je to plynulá akce (proto třeba animace vysouvání/zasouvání oken).

Delam podporu u rady firem, kde bezi nase programy. Vsechno to nase bezi v terminalove emulaci. Zbytek 80% zamestnancu nepouziva - word, excel, browser, video player, audio manager, ... je sice nainstalovane, ale vetsina to nepouziva.

To znamená, že by to tam vůbec nemělo být? Což takhle si aplikace překládat bez nevyužívaných funkcí? Takže bych si třeba ls upravil, aby umělo jen přepínače -a a -l?

[lertimir]

Napr. ze pracovnik ma k dispozici jen to, co potrebuje. Minuly tydem jsem musel nainstalovat suse11.4 - zvolil jsme GNOME. Pri presunu okna se okraje tak hezky zavlni. (bei KDE existuji jiste podobne kraviny). To je k nicemu, jen to znervoznuje. Samozrejme, ze nyni nekdo namitne, ze to se da vypnout - nekde. Ale zamestnanec nechodi do prace, aby prenastavoval - a vedel - kde se zapina ci vypina kdejaka ficurka - takove desktopove postredi je proste ergonomicky za 5.

Potřeba pracovníka se ale velmi liší. Je jasné, že pro pracovníka na v podstatě rutinní práci, veškeré činnosti, které ho rozptylují, sníží jeho prodiktivitu. A ať je to človek ve skladu nebo pracovnice u přepážky v bance. A tam textová obrazovka je optimální.

Ale pro mnoho lidí, kteří s počítačem pracují flexibilně, grafické doplňky jeho činnost zefektivní. A zavlnění okna je kravinka, která je sice zbytečná, ale na druhou stranu hodně lidí potěší a neublíží. A pro mnoho lidí je to taková mikrorelaxace.

A samozřejmě nastavování a konfigurace je problematická, většinou autoři prostředí nastavují to, co se líbí většině, (nebo jim). Ve firemním prostředí by se o nastavení a konfiguraci neměli starat uživatelé, ale i IT support.

[Marián Kyral]

Ale jinak, 90% me cinnosti se odehrava v putty, kde mam otevreno par session a edituji s vi. Samozrejme, ze oteviramobcas nejake pdf a prohlizim neco v internetu. A samozrejme jsou grafy jako prehledna informace vhodne az nutne. Ale jak rikate, ve sklade asi sotva.

Bývávalo. Pokrok nelze zastavit. Stará verze běžela na unix serveru, přistupovalo se přes textový terminál a tam se pouštěla aplikace. Teď to sice stále běží na unix serveru, ale klient je v javě a uživatel se připojuje z prohlížeče, nebo přes JWS. Ony i ty ruční terminály v sobě mají nějaká windows mobile. Nicméně vše směřuje k hlasovému ovládání.

[Fluttershy, yay!]

Co je to horní šuple? Terminál to není určitě, protože CLI a GUI jsou dvě zcela odlišné věci.

[loki]

At si kazdy pouziva, co mu vyhovuje. To je svoboda svobodne volby ze svobodneho softwaru. Efektivitu a ergonomii UI nelze generalizovat, je to velmi subjektivni zalezitost. Proto si racte vetknout sve reci za klobouk.

[100% Lenin]

Ergonomii a Efektivitu je nutné vyžadovat. Věřte, že kupříkladu: v pracovně právním vztahu ji budete mít vnucenu. Myslím, že klasické opláchnutí přirození vlažnou vodou, dle klasiků, Vám zajisté neuškodí. Prý to zvyšuje míru uvědomění si svobody. Minimálně to ochladí gonády. Stejně již zapařené. Nu - a zvýší se tak vaše reprodukční naděje. Neklesejte svobodně duchem. Vydržte svobodně. Svobodně oplachujte. Svobodně ochlazujte. Hlavně se svobodně nedivte, až se to nějak svobodně posere.

[loki]

Takze jedinou pravdu ma dad? S reprodukci problemy nemam, dekuji za optani. Vam bych doporucil lobotomii frontalniho laloku, lidem jako vy to kdysi celkem pomahalo

[little.owl]

Efektivita a ergonomie UI neni esteticka vec, nybrz ryze racionalni zalezitost, casto odborne podlozena. Jiste zalezi na vasem work-flow - nicmene nase biologicka podstata - a ta urcuje plno pozadavku na UI - zase tolik subjektivni neni.

[1john2]

Jsem uživatelem wm notion (klon ion3) a mám dvě otázky:

1) jak je na tom kde4 s podporou tiling?

2) umi alsa regulovat hlasitost pro jednotlive aplikace? alsamixer to nenabizi.. pro me je to killer feature proc pouzivat PA....

3) v alse mi nikdy pořádně nefungovala změna zvukových profilů (hdmi, stere repro na ntb, 5.1/7.1 pres audio jacky), v PA to jede out of box....

Nikdy jsem "velká prostředí" nezatracoval, bohužel bez podpory tillingu nemá pro mě cenu o nich uvažovat :( To samé PA, přijde mi to jako přirozený vývoj

[1john2]

kus vlastne tri, audio profily me napadly pri korekci...

[D.A.Tiger]

1) KDE umí - co já vím - jen jednoduché zarovnání oken pomocí tahu myši. Když chytnete okno za titulkový pruh, a táhnete jej na stranu přes okraj tak, jej zarovná na danou stranu do polovičky plochy. Když jej přetáhnete přes horní okraj, pak je okno maximalizováno. To je novinka, protože pokud si pamatuji tak KDE 3 toto od základu nemělo.

2) Nevím jak někomu jinému, ale co jsem měl nainstalované PA, tak některé aplikace zvuk vůbec regulovat nemohly, KMix byl úplně vyřazen ze hry, u otce dokonce padal.

[Fluttershy, yay!]

Není pravda, od tuším 4.5 umí dlaždicování, jde si to zapnout někde v nastavení správy oken. Není to přehnaně sofistikované, ale je to tam a jednu dobu jsem to i používal.

Samozřejmě není problém ani používat jiného správce oken.

[D.A.Tiger]

Ok, to jsem si nevšiml, díly za doplnění.

[Fluttershy, yay!]

Jo a k tomu PA: mám pocit, že na HTPC s Kubuntu ho máme, jde se KMix-Phonon-PulseAudio-ALSA-HW a nějak to funguje (nezkoumal jsem to blíž).

[xm]

1) KWin umí plnohodnotný tiling jestli si správně vybavuju od verze KDE 4.5

2) KMix plnohodnotně podporuje PulseAudio tuším taktéž od verze KDE 4.5, ale bylo tam myslím pár bugů (v té době jsem ještě PulseAudio standardně nepoužíval, jen jsem to zkoušel, nejsem si tedy už jistý co zlobilo). V současné verzi 4.7 však funguje naprosto perfektně (lze i přesouvat jednotlivé streamy mezi kartami, atp.), plně nahradí pavucontrol.

[kanaj]

Ja su spokojeny s Awesome!!!