Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
I já jsem byl nucen řešit v nové práci tento problém. Disk už byl rozdělen a okna nainstalována, takže jsem neměl moc možností na výběr. V tomto článku vám ukáži řešení, které mi funguje. Text je psán tak, aby pomohl i začátečníkovi, guru ať tyto pasáže přeskočí a mi promine. A pro pořádek uvádím, že jsem tento návod našel někde na internetu.
Prvním krokem je nabootování Linuxu. Pravděpodobně z předem připravené diskety. Pokud jste na ni zapomněli, můžete zkusit nabootovat z CD s vaší distribucí, ale návod je mimo rozsah textu. Přihlaste se jako root. Nyní musíte zjistit, který diskový oddíl je nastaven jako startovací. Pokud si to pamatujete z instalace, je to nejlepší. Jinak budete muset trošku hledat. Není to ale nic složitého. Příkaz
[root@localhost root]# mount
/dev/hda6 on / type ext3 (rw)
none on /proc type proc (rw)
usbdevfs on /proc/bus/usb type usbdevfs (rw)
none on /dev/pts type devpts (rw,gid=5,mode=620)
/dev/hda7 on /mnt/transfer type vfat (rw,uid=500)
none on /dev/shm type tmpfs (rw)
vám vypíše všechny připojené oddíly. Pokud by zde byl některý oddíl připojen jako /boot
, zapsali byste si jeho jméno. V mém případě jsem takový oddíl nevytvořil, proto je pro mě startovacím oddílem kořenový adresář /
. Ten je na prvním řádku výpisu a jmenuje se /dev/hda6
.
Dalším krokem je instalace linuxového zaváděcího kódu. Pravděpodobně tento krok provedla už instalační procedura vaší distribuce, takže tuto část může většina z vás vynechat. Pokud se teprve chystáte instalovat Linux na váš počítač, zvolte při konfiguraci zaváděče operačního systému (bootloaderu) umístění do oddílu, nikoliv do MBR (master boot record).
Instalace lila není nic složitého, ale je to přeci jen riskantní krok. Pokud se spletete, můžete poškodit startovací tabulky a operační systémy budete bootovat už jen z diskety. Proto buďte velmi opatrní a tuto část použijte opravdu jen tehdy, když nic jiného nebude fungovat. S největší pravděpodobností následující část je pro vás zbytečná, takže pokud k tomu nemáte dobrý důvod, přeskočte ji.
Prvním krokem je vytvořit nebo upravit soubor /etc/lilo.conf
. Měl by vypadat zhruba takto, místo /dev/hda6
použijte váš startovací oddíl.
prompt
timeout=50
default=linux
boot=/dev/hda6
map=/boot/map
install=/boot/boot.b
message=/boot/message
lba32
image=/boot/vmlinuz-2.4.7-10
label=linux
initrd=/boot/initrd-2.4.7-10.img
read-only
root=/dev/hda6
Také nezapomeňte upravit i ostatní cesty, přesněji soubor s jádrem, který se bude pravděpodobně lišit. Jeho jméno zjistíte takto:
[root@localhost root]# ls /boot
boot.b
chain.b
initrd-2.4.7-10.img
kernel.h
kernel.h-2.4.7
message
module-info
module-info-2.4.7-10
os2_d.b
System.map
System.map-2.4.7-10
vmlinuz
vmlinuz-2.4.7-10
Ještě jedno upozornění: řádek label=linux
a následující jsou
odsazeny tabulátorem, nikoliv mezerami! Podrobnou nápovědu získáte spuštěním
příkazu
man 5 lilo.conf
Posledním krokem je spuštění příkazu
[root@localhost root]# lilo
Added Linux
Na tento krok nesmíte zapomenout!
Nyní je třeba uložit binární obraz zaváděče linuxového jádra do souboru. Použijeme na to standardní příkaz dd, v příkladě si nahraďte název oddílu vaším startovacím oddílem:
dd if=/dev/hda6 of=/root/bootsect.lnx bs=512 count=1
Tímto příkazem se uložilo prvních 512 bytů z oddílu /dev/hda6 do souboru
/root/bootsect.lnx
. Při použití toho příkazu buďte opatrní, pokud byste přehodili hodnoty parametrů if
a of
, mohli byste si poničit data ve vašem Linuxu.
Nyní je nutné vygenerovaný soubor přenést do Windows nebo na disketu. Kdyby Microsoft neházel vývojářům Linuxu klacky pod nohy, nebylo by nic jednoduššího, než soubor přímo zkopírovat na disk C:. Bohužel podpora zápisu na souborový systém NTFS skončila v prachu dějin, takže musíme použít disketu. Případně jej zkopírovat na disk se souborovým systémem VFAT. Pokud se teprve chystáte instalovat váš počítač, doporučuji vám vytvořit si malý oddíl s tímto souborovým systémem a používat jej pro přenos dat mezi W2K a Linuxem.
Zkopírování dat na disketu není žádný velký problém. Pravděpodobně vám bude stačit následující serie příkazů:
[root@localhost root]# mount -t msdos /dev/fd0 /mnt/floppy/
[root@localhost root]# cp /root/bootsect.lnx /mnt/floppy/
Po té, co jste přenesli zmíněný soubor na médium, které je přístupné na čtení pro W2K, můžete přebootovat do Windows. Zbytek instalace už je hračka. Nejdříve soubor bootsect.lnx
zkopírujte na disk C:. Potom v ASCII editoru otevřete soubor C:\boot.ini
a přidejte do něj na jeho konec následující řádek:
C:\BOOTSECT.LNX="Linux"
Pak rebootujte váš počítač a během startu se vám objeví menu se dvěma položkami. Doufám, že budete častěji volit tu druhou .
Přeji hodně úspěchu a podělte se s ostatním o své zkušenosti v diskusním fóru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
a potom pouze zmenou linku dosahnu bootovani jineho jadra,to by melo pomoci
R.
(problem ma kolega pre ktoreho su win to hlavne a linux len bonus)
Neda sa nejak nastavit aby bolo lilo uplne sebestacne (aby sa dali nabootovat windowsy aj ked disk s linuxami nie je pripojeny)?
S pozdravem Halen.
notepad C:\boot.ini
( i po odklikání "Zobrazit skryté soubory" se mě nedařilo soubor najít, tak jsem Googloval a našel tohle nádherně jednoduché řešení )