Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V první polovině března se dostalo převážně inkrementálních aktualizací distribucím Porteus Kiosk, DragonFly BSD, Kali Linux, Zorin OS, 4MLinux, FuryBSD, NomadBSD, Clonezilla Live, LibreELEC, Tails, NuTyX a AryaLinux. Bylo také oznámeno přejmenování systému FreeNAS.
Po bezmála půl roce přichází aktualizovaný Porteus Kiosk, na Gentoo založený systém pro veřejné terminály. Seznam změn ve vydání 5.0.0 není zdaleka tak dlouhý, jak by se mohlo z povýšení hlavního čísla verze zdát. Obsažené jádro Linux je z nové větve s dlouhodobou podporou, tedy 5.4 namísto 4.19, a webové prohlížeče, tedy obvykle ta část systému, se kterou uživatelé veřejných počítačů obvykle pracují, jsou Firefox 68.5.0 ESR a Chrome 80.0.3987.122. Další změny čítají především opravy chyb a vůbec možných nepříjemností při používání kiosku: např. přibyla virtuální klávesnice pro zadání hesla při přihlášení k sezení, není-li k dispozici klávesnice fyzická; nebo webové prohlížeče by neměly protestovat při dlouhodobém běhu v perzistentním režimu.
Vývoj systému DragonFly BSD pokračuje. Tento dávný fork FreeBSD, odlišující se zvláště výchozím souborovým systémem HAMMER, resp. HAMMER2, si udržuje jistou dávku kompatibility – ve vydání 5.8 např. přidává nástroj dsynth pro sestavení a instalaci softwaru z repozitáře DPorts vycházejícího právě z portů FreeBSD. Vedle toho také dorovnává podporu hardwaru, zvláště GPU, na úroveň Linuxu verze cca 4.9. Do systému se ovšem dostaly i vlastní změny a opravy, namátkou vylepšení stránkování, aby uživatelské rozhraní a aplikace pracovaly plynuleji, i když je volné paměti málo. Stávající uživatelé mohou provést explicitní upgrade ze staršího vydání… a těm, kteří se k tomu dosud nemají, je k dispozici alespoň menší aktualizace 5.6.3 s několika opravami chyb.
Distribuce Kali Linux zaměřená na testování bezpečnosti sice vychází čtvrtletně a první letošní vydání proběhlo už v lednu, leč chyba v novém instalátoru si vynutila vytvoření opravených obrazů systému 2020.1a. Problém spočíval v tom, že vývojáři distribuce sjednotili instalovatelné obrazy systému s různými desktopovými prostředími do jednoho, který nabízí volbu desktopového prostředí – v instalátoru – jenže kvůli nesplněným závislostem, chybějícím ovladačům vstupních zařízení, se uživatelé mohli ocitnout bez X Serveru. Další opravné obrazy byly publikovány pro Raspberry Pi (2 a novější) a mezi podporovanými počítači přibyl PineBook (a nový PineBook Pro).
Projekt FreeNAS vznikl v roce 2005 za cílem vytvořit open-source systém pro síťová úložiště (NAS). Od samého počátku vychází z FreeBSD (resp. zpočátku m0n0wall), ale pro tehdejší nespokojenost s technickým stavem distribučních nástrojů se od něj v roce 2009 oddělil na Debianu založený coreNAS, posléze přejmenovaný na openmediavault – krátce poté původní FreeNAS převzala firma iXsystems, která rovněž projekt výrazně přepracovala. K FreeNAS navíc přibyla enterprise verze nazvaná TrueNAS, a to pro pole úložišť SAN. Nyní bylo oznámeno, že obě verze se s připravovaným vydáním 12.0 sjednotí. FreeNAS bude přejmenován na TrueNAS CORE, TrueNAS na TrueNAS Enterprise.
Zorin OS, distribuce tradičně imitující uživatelské rozhraní MS Windows, je založená na Ubuntu 18.04, tedy s dlouhodobou podporou. Aktualizace obrazů 15.2 obsahuje aktualizace balíčků včetně Hardware Enablement právě z Ubuntu. Tím pádem je zahrnuto např. jádro Linux 5.3. Týká se to placené verze Ultimate i bezplatných Lite a Education.
Další vydání lehkotonážní distribuce 4MLinux, tentokrát 32.0, bylo prohlášeno za stabilní. Přesouvá se k nové stabilní větvi Linuxu (5.4) a v desktopové variantě aktualizuje grafické knihovny Mesa (19.3.0), Wine (5.2) a aplikace např. LibreOffice (nyní 6.4), Firefox (73) nebo Chrome (79). Novinkou je použití FFmpeg pro generování náhledů ve správci souborů PCManFM nebo podpora AV1. Mezi balíčky přibyly textové editory SciTE, Nano, Vim včetně gVimu a minimalistický emacs mg. K dispozici je také sestavení pro webový server (LAMP).
FuryBSD je nová desktopová distribuce FreeBSD. Ideově navazuje na PC-BSD, z nějž se stal TrueOS, který se přeorientoval na serverová nasazení. Nabízí přednastavený systém s předinstalovaným prostředím Xfce nebo KDE Plasma. Nyní dostupné obrazy jsou založené na FreeBSD 12.1.
Oproti tomu NomadBSD, rovněž v zásadě desktopový obraz FreeBSD (12.1), je již vcelku zavedený. Prioritně ale cílí na užití „za chodu“ – z flešky. Ta musí mít pro nové vydání 1.3.1 větší než 4GB kapacitu. Přibylo rapř. automatické nastavení sítě, Zeroconf, grafický nástroj pro správu uživatelských účtů, český překlad nebo e-mailový klient Mozilla Thunderbird na úkor Claws Mailu.
Výraznějších změn se dočkala „živá“ linuxová distribuce Clonezilla specializující se na záchranu či zálohování diskových oddílů. Pod číslem verze 2.6.5-21 spočívají nejen aktualizace balíčků z Debianu Sid (k 9. březnu), včetně jádra Linux 5.4.19, čerstvé překlady či opravy chyb, ale také přídavků jako Tmux („terminal multiplexer“), scrub (přepis dat, aby se hůře obnovovala) aj. Za pozornost také stojí přechod na FUSEv3, čímž na druhé straně odpadá podpora některých neudržovaných možností připojení.
Přestože i nové vydání LibreELEC jen mírně mění číslo verze – z 9.2.0 pouze na 9.2.1 – změny v tomto systému pro HTPC, resp. analogické jednodeskové počítače, nejsou vysloveně iterativní. Stěžejní součástí je samozřejmě opravná verze multimediálního centra Kodi 18.6, ale také podpora VPN WireGuard a lepší podpora Raspberry Pi 4 za pomoci opatchovaného jádra z Raspbianu, jež zvládá mj. hardwarově dekódovat 4k HEVC obsah. Naopak pokrok v oblasti SoC Rockchip zůstává na pozadí… a na SoC AMLogic už vývojářům nezbyl čas a energie.
Uživatelé Tails, „živé“ distribuce s nástroji pro ochranu soukromí při online aktivitách, by měli – jako obvykle – aktualizovat, dovolují-li to okolnosti: změny promítnuté do verze 4.4 jsou bezpečnostního rázu a dotýkají se nejen klíčových aplikací Tor Browser (nyní 9.0.6) a Mozilla Thunderbird (nyní 68.5.0), některé jsou zahrnuty v novějším Linuxu 5.4.19 či balíčcích z Debianu (curl, ppp, WebKitGTK, Pillow či Evince).
NuTyX 11.4 sdružuje na 1150 aktualizací softwaru za poslední čtvrtletí, sestavených podle příručky Linux from Scratch. Vedle Linuxu 4.19 s dlouhodobou podporou je pro architekturu x86_64 k dispozici i čerstvé vydání 5.5.8, z dalších povýšení verzí možno zmínit např. Python 3.8.2, Qt 5.14.1 nebo desktopová prostředí MATE 1.24 a KDE Plasma 5.18.2, popř. z aplikací kancelářský balík LibreOffice 6.4.1.2.
Také AryaLinux vychází z Linux from Scratch. Používá ale vlastní, stále bouřlivě se vyvíjející správce balíčků alps, který ve vydání 2.4 (následujícím po 2.1) navíc oplývá novým grafickým rozhraní. Dosud ovšem nezvládá přechod na novější verzi celé distribuce, a tak případní uživatelé zatím musejí reinstalovat. Mezi balíčky je pak čerstvě finalizované desktopové prostředí GNOME 3.36, LibreOffice 6.4.0.3 nebo Linux 5.5.8. Jelikož jde původně o indickou distribuci, pozornosti se dostalo podpoře tamních písem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz