Portál AbcLinuxu, 28. května 2024 16:20
Druhý díl návodu o tom, jak si podmaníte sériový port.
Prostřednictvím sériové linky je možné poslat a přijmout znak (bajt) a pro každý směr přenosu je určen jeden vodič. K obousměrné komunikaci tedy stačí tři dráty - vysílání (TxD), příjem (RxD) a uzemnění (GND). K reálné komunikaci to však úplně dostačovat nemusí, protože při odesílání není jistota, že je cílové zařízení na příjmu a vyslaný znak je schopno zpracovat. V této souvislosti vznikl mechanismus řízení toku dat, který popisuje, kdy je možné znak vyslat. Někdy se používá tzv. softwarové řízení (označované jako XON/XOFF), u kterého jsou určité znaky či sekvence rezervovány pro řízení toku dat. Z toho ovšem vyplývá, že pro binární přenos je tento způsob nepoužitelný, protože se zde může náhodně vyskytnout sekvence, která by byla nesprávně interpretována. Tuto limitaci lze sice obejít na aplikační úrovni, ale to už je složitější. Vznikl proto jiný způsob - hardwarový, označovaný jako RTSCTS nebo CTSRTS. Myšlenka spočívá v tom, že se k sériovému portu přidá další vodič, který bude mít logickou úroveň jedna, nebo nula podle toho, je-li cílové zařízení momentálně schopno přijmout znak. K přenosu této informace musí mít ono zařízení výstupní pin, který je označen jako RTS (Ready To Send). Tento pin musí být propojen s vysílací stranou, která je vybavena vstupním pinem CTS (Clear To Send). Vysílací strana tedy vysílá pouze tehdy, je-li CTS nastaveno na logickou 1.
Piny RTS a CTS patří mezi tzv. stavové linky (modem status lines), což jsou vstupní nebo výstupní vývody, které lze použít pro různé účely. Podstatné však je uvědomit si, které jsou vstupní a které výstupní. Výstupní jsou pouze dvě, a to:
Zbývající jsou vstupní. Těmi jsou
Výstupní linky jsou po zapnutí počítače nastaveny na úroveň nula, což odpovídá napětí obvykle kolem -12V, ale u notebooků to může být v absolutní hodnotě poněkud nižší. Linky RTS a DTR (nebo jen jednu z nich) lze použít pro napájení nějakých zařízení připojených na sériový port, jako jsou myši, přijímače dálkového ovládání (viz http://lirc.org), jednočipové mikropočítače, teploměry a podobně. V elektronice však bývá zvykem, že napájecí napětí je kladné vůči zemi, a tak je pro aktivaci těchto zařízení potřeba poslat na RTS či DTR logickou 1, a tím se napětí změní na +12V. Při návrhu a konstrukci zařízení napájených ze sériového portu je třeba mít na paměti, že úroveň linek může být různá a zařízení se nesmí zničit při přepólování.
Zde je nakresleno typické schéma jak získat stabilizovaný zdroj 5V pro napájení elektronických zařízení.
Jak je uvedeno v dokumentaci, stabilizátor 78L05 vyžaduje na vstupu napětí 7 až 30 voltů. U notebooků však spodní napěťová hranice nemusí být zaručena.
Voltmetr na fotografii ukazuje pouhých 6.69 V, a to naprázdno, kdy port není zatížený odběrem proudu. Podrobnější informace jak využít sériový port k napájení najdete v tomto článku.
Vstupní linky mají logickou úroveň nula, jestliže na ně není nic připojeno. Zkusme tedy propojit nějakou výstupní linku s nějakou vstupní. Opět může posloužit kousek alobalu. Celkem pohodlně to půjde u pinů 6 a 7, tedy DSR a RTS.
Linka RTS je však na logické nule, a tudíž i DSR, takže se vůbec nic nestalo. Stav linek je možné číst příkazem
cat /proc/tty/driver/serial
|
což vypíše
serinfo:1.0 driver revision:
|
Nikde žádná zmínka o stavové lince, z toho vyplývá, že jsou všechny na nule. Chtělo by to změnit stav linky RTS na logickou jedničku. To je jednoduché, protože stačí sériový port otevřít pro čtení, zápis nebo oboje. Pustíme-li příkaz
cat /dev/ttyS0
|
Nastaví se RTS a DTR na jedničku. Nyní by měl příkaz cat
/proc/tty/driver/serial vypsat, že linky RTS i DTR jsou na
jedničce, ale zároveň i linka DSR je na logické 1, protože je propojena s
RTS:
serinfo:1.0 driver revision:
|
Odstraníme-li alobalovou propojku, zmizí i příznak DSR.
Za zmínku stojí i program statserial, který se každou sekundu
"dívá" na stav linek a přehledně je zobrazuje:
Device: /dev/ttyS0
|
Všimněte si, že RTS a DTR jsou zapnuté. Je to pochopitelné, protože i
program statserial musí zařízení otevřít, a tím tyto linky
aktivuje.
V případě nedostatku sériových portů lze použít některý z multiportových řadičů a získat tím další dva nebo i více portů. Pod linuxem bez problémů fungují karty založené na čipu Netmos 9835, například řadič Kouwell 222N-2.
Jeho cena se v současné době pohybuje kolem 450 Kč. Obsahuje dva sériové
porty a jeden paralelní. V linuxu jsou tyto další porty přístupné přes
/dev/ttyS4 a /dev/ttyS5.
Přídavná karta však může mít také ochranný význam. Dojde-li nějakou nešťastnou náhodou k tomu, že se do portu dostane výrazně vyšší napětí, než na jaké je stavěný, shoří při troše štěstí pouze přídavná karta a základní deska může být ušetřena. Následující fotografie dokládá, co se stane, když se připojí do sériového portu fáze, tj. napětí 220V proti zemi.
V tomto případě zůstala základní deska i nadále funkční. Řadič na sériové porty je však pochopitelně zničen. Zdůrazňuji, že přídavné sériové porty nejsou v žádném případě ochranným prvkem v pravém slova smyslu, neobsahují ochranu proti přepětí ani galvanické oddělení.
Na závěr bych rád podotkl, že sériový port i přes své stáří a jednoduchost umožňuje řadu kouzel, které by bez něj byly velmi komplikované. A proto doufejme, že jej USB vytlačí co možná nejpozději.
(z hlediska telefonu - nabijeni)
Uz mam dva a jeden strihnu - k jednocipu.
Smutny poznatek mam akorat se startem systemu - poukd startuje cups (nebo neco tesne kolem) , nesmi to byt pripojene ... 
(fc1)
Jinak je ten brouk hezky ... umi oficialne aj neco pres pul megabitu...
Podobnych jednoucelovych prevodniku existuje vic, ale mi se na tom libi to, ze uz je to udelane.
... ve FC2 uz ten kabl pripojeny byt muze i pri startu a nic se nekousne
Pripadne na www.hw.cz kdysi vysel clanek (reklama?) na cipy od ftdi ... taky prevod usb>serial. (taktez mely chodit pod linuxem bez problemu / nezkousel sem)
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
