Portál AbcLinuxu, 1. listopadu 2024 00:37
Hned dvě novinky obou hlavních protagonistů trhu GPU se nám sešly. U AMD si ukážeme první procesory poslední 28nm rodiny před příchodem Zenu, u Nvidie zase její nejnovější 16nm FinFET dítko s mnoha miliardami tranzistorů a celkovou spotřebou až 300 W.
Poslední záchvěv 28nm výroby APU, ale současně nejnovější AMD CPU architektura Excavator a GPU architektura GCN3 (neboli GCN 1.2) podporující delta-kompresi či hardwarovou akceleraci H.265 videa. Bristol Bridge zamíří na trh od (ultra)mobilní verze až po desktopovou a přehled prvních čipů, zkompilovaný z více dílčích oficiálních informaci hovoří jasně: čtyři procesorová jádra už jsou de facto samozřejmostí a další vyladění výrobního procesu ve spojení s dalšími optimalizacemi CPU i GPU části a řízením jejich provozních parametrů znamenají, že čipy budou mít velmi pěkné TDP.
model | CPU takt | jádra | GPU takt | SP | takt (MHz) | TDP | cTDP | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
DDR3 | DDR4 | |||||||
FX-9830P | 3,0 / 3,7 GHz | 4 | 900 MHz | 512 | 2133 | 2400 | 35W | 25-45W |
FX-9800P | 2,7 / 3,6 GHz | 758 MHz | 1866 | 1866 | 15W | 12-15W | ||
A12-9730P | 2,8 / 3,5 GHz | 900 MHz | 384 | 2133 | 2400 | 35W | 25-45W | |
A12-9700P | 2,5 / 3,4 GHz | 758 MHz | 1866 | 1866 | 15W | 12-15W | ||
A10-9630P | 2,6 / 3,3 GHz | 800 MHz | 2133 | 2400 | 35W | 25-45W | ||
A10-9600P | 2,3 / 3,2 GHz | 686 MHz | 1866 | 1866 | 15W | 12-15W |
Pokud se budeme držet nejvyššího modelu, pak zde máme procesor schopný běhu na frekvenci 3,7 GHz, který má TDP konfigurovatelné od 25 do 45 W. V sekvenci APU Llano - Trinity - Richland - Kaveri/Godavari - Carrizo se bohužel ale už pár generací nijak zásadně neposouvá počet stream procesorů grafického jádra. Stále jsme na počtu 512, což je určitá brzda pro herní/3D výkon a až pro příští rok, přesněji březen 2017 jsou aktuálně v plánu APU řady Raven Ridge, tedy 14nm APU generace Zen, která dostanou GPU s 768 stream procesory (snad alespoň tak, až 1024 stream procesorů by bylo ještě lepší).
V tomto kontextu ještě připomeňme slajd, který shrnuje, co bude čím nahrazeno. 32nm procesory řady FX s jádry Piledriver už jsou přeci jenom vousaté a nedisponují ani DDR4 rozhraním, ani PCI Express 3.0. Kaveri (Godavari) je na tom lépe, ale jelikož Zen tu ještě není a jen tak brzy nebude, dává řada Bristol Bridge dobrý smysl, zejména pro úsporné počítače s dostatkem výkonu pro běžné použití. Technicky samozřejmě nic nebrání tomu, aby byly uvedeny APU řady Bristol Bridge s TDP 65 až 95 W, o čemž ostatně starší prezentace hovořily jasně. Nejvyšší variantou by mohlo/mělo být něco se 4×CPU na taktu 4,0 GHz plus GPU s 512 stream procesory, a to s TDP 45/65 W. Procesory Bristol Bridge se na trhu objeví na přelomu května a června tohoto roku.Takzvaný „velký Pascal“, neboli největší varianta GPU architektury Pascal, neboli čip Nvidia GP100, je odhalen. Nvidia o něm hovoří se superlativy, spousta novinářů ji ráda papouškuje, ale určitá rozčarování přetrvávají. Povězme si, kde jsou relevantní a kde nikoli. Tak předně, tento čip je vyráběn nejpokročilejším 16nm FinFET procesem u TSMC, jak už dávno víme. I přesto ale TDP představeného produktu (za chvíli podrobněji proč ne „grafické karty“) dosahuje brutálních 300 W. A aby toho nebylo málo, není jasné, kolik nese tranzistorů, neboť sama Nvidia uvádí různé hodnoty od ~15,3 miliard po ~18 miliard (údaj 150 miliard, který na 99,9% vznikl překlepem, ignorujme).
Na trh ale nepůjde karta, tedy nejen žádná GeForce, ale ani Quadro či Tesla, aktuálně Nvidia ukazuje modul optimalizovaný pro co největší nahuštění ve výpočetních serverech. Právě tento modul baští těch až 300 W. Může být takto malý ze stejného důvodu jako GPU AMD Fiji, tedy včetně například karty Radeon Fury Nano: používá paměti HBM, které jsou přímo na vlastním pouzdře GPU, a tudíž se celá počítací část „karty“ nachází na malém pouzdře, vše ostatní jsou hlavně vnější sběrnice (PCI Express, NVLink) či napájení.
Nvidia na to jde logicky. Ostatně už u Fermi (GeForce GTX 400) či Kepleru (GeForce GTX 600) uvedla velký čip nejdříve pro HPC segment, tehdy ještě ve formě karet. Tyto trhy saturovala největšími GPU s nejnáročnější a nejnákladnější výrobou přednostně a teprve až se tento trh nasytil, uvolila se uvést i grafickou kartu GeForce na něm stavějící, a to za nejvyšší možnou cenu. Roli hi-endu ale do té doby hrály karty, jejichž logika nebyla optimalizovaná pro tak velké množství paměti a pro double-precision výpočty: viz například GeForce GTX 680, která byla původně plánována jako mainstream, ale nakonec se ukázalo, že dokáže konkurovat i hi-endu konkurence, tedy Radeon HD 7970. Takže osobně bych nad možností GeForce s GPU GP100 neházel flintu do žita, jednou na ni může dojít, ale raději uvidím něco jako GeForce s GPU GP104, které nebude nijak řešit logiku pro double-precision, ale zaměří se spíš na spotřebu. 300 wattů je prostě moc, to si nikdo soudný do desktopu nedá. Jinak tedy představený produkt používá 3584 CUDA jader z celkového počtu 3840 v GPU GP100. No, osobně bych se nedivil, kdyby těch CUDA jader bylo v GPU 4096 a jednoho dne nás Nvidia překvapila (to až bude 16nm FinFET proces u TSM rutinní záležitostí, zato se však bude stále odsouvat 10nm FinFET).Je-li na světě „velký Pascal“, je jistě na dobré cestě i „malý Pascal“, tedy to, čemu se zatím říká GP104. A je-li tomu opravdu tak, pak není důvod nadále vyrábět GeForce GTX 980 Ti, jíž je trh poměrně slušně přesycen a kterou si dnes koupí jen ten, kdo potřebuje novou výkonnou grafiku na hry teď hned. Jak to bude s porovnáním obou generací, je nyní těžko říci. Zatím to při pohledu na GP100 vypadá, že 16nm FinFET GPU nebudou tak úchvatně lepší než odladěné 28nm čipy, jak jsme si možná vysnili. Pokrok zde bude jasný a viditelný, ale zlatý střed poměru výkonu (frekvence) ku spotřebě a možnostem komplexnosti GPU možná leží pod hranicí toho, co bude pro nástupce GeForce GTX 980 Ti potřeba. Ale jsou to zatím jen spekulace opírající se o neoficiální informace, protože Nvidia si samozřejmě nepodkope prodeje GeForce GTX 980 Ti tím, že by ohlásila, že již běží výroba jejího výkonnějšího, úspornějšího a ve výsledku třeba i trochu levnějšího nástupce.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.