HW novinky: VGA výstup se loučí

17. 12. 2010 | David Ježek | Hardware | 7436×

V dnešním dílu se podíváme na to, jak se Intel připravuje na 450mm křemíkové wafery, na nichž budou v příštím desetiletí vyráběny mnohé jeho čipy. Dále zavítáme k AMD, která uvedla pár nových procesorů, nemineme samozřejmě ani slibovanou GeForce GTX 570 a nakonec se pomalu začneme loučit s analogovým VGA výstupem.

Obsah

• Intel chystá 450mm v Oregonu
• AMD uvádí 3,3GHz Phenom II X6 1100T
• GeForce GTX 570 přichází
• GeForce GT 540M
• VGA výstup má odzvoněno, DVI odejde s ním

Intel chystá 450mm v Oregonu

Nedávno jsme si psali o 6 až 8miliardovém upgradu na 22nm výrobu, který plánuje společnost Intel v řadě svých továren. Dvě ze seznamu (D1C, D1D) sídlí v americkém státě Oregon a tamtéž, jak víme již hodně měsíců, vyroste fabrika další, D1X. Ta sice přijde do provozu ještě ve 300mm éře, ale bude již plně připravena pro chystaný přechod na 450mm wafery, který nastane ve velmi blízkém horizontu, tedy alespoň co se špičkových firem ve výrobě čipů týká (zmiňme třeba ještě korejský Samsung).

Obecně se předpokládá počátek nástupu 450mm waferů v roce 2012, Intel u této konkrétní továrny hovoří o roku 2013, kdy se v ní rozeběhne vývoj a výroba na této technologii. Nepochybně dlouho předtím se budou ladit veškeré procesy a zaškolovat personál, aby vše bylo připraveno na co nejsnazší rozjezd sériové výroby, jakmile si to trh vyžádá. Jak takový 450mm křemíkový wafer vypadá, napoví fotografie zaměstnance Intelu stará nyní již několik let.

AMD uvádí 3,3GHz Phenom II X6 1100T

Kalifornská AMD ještě „ždíme“ z aktuální generace své procesorové architektury co se dá, než přijde na trh s „Bulldozerem“. Posledním počinem je vpravdě vysoce výkonný (na poměry AMD, musím dodat) Phenom II X6 1100T, jehož základní frekvencí je 3,3 GHz, aniž by to mělo ve srovnání s dosavadními procesory dopad na TDP. Tento procesor se totiž vejde do 125W hodnoty TDP, zatímco obvykle nejnovější modely ze špičky řady mívaly 140W. Je tedy zjevné, že se AMD buď podařilo trošičku vylepšit stávající výrobní technologie, nebo má v zásobě dostatečné množství povedených čipů, aby mohla uvést na trh produkt v dostatečném počtu kusů.

Jako každý správný Phenom i tento disponuje Turbo Core, které jej dokáže za určitých scénářů automaticky zrychlovat až na 3,7GHz hranici. Procesor se v českých obchodech zabydluje někde od 6 000 Kč, mezi dalšími parametry se sluší dodat 9MB cache, z čehož L3 má 6 a L2 3 MB.

Kromě toho AMD představila 80W 3,4GHz Phenom II X2 565 Black Edition a 95W tříjádrový Athlon II X3 455 s TDP 95 W a uzamčeným násobičem.

GeForce GTX 570 přichází

Jistě jste to již zaznamenali, nicméně hlásit to musím. Nvidia uvedla GeForce GTX 570, nižší verzi listopadové GTX 580. Karta svými parametry z velké části kopíruje dosavadní královnu GeForce GTX 480, ale s ohledem na evoluční změny v GPU GF110 (nízkospotřebové pomalejší verze tranzistorů v některých částech GPU, výkonnější tesselace atd.) se výkonem posazuje nad úroveň tohoto modelu. GeForce GTX 480 je tak definitivně odepsaná, je nahrazena levnější, výkonnější, úspornější a tišší grafikou, GeForce GTX 570.

Technologicky i konstrukčně tento model odpovídá GTX 580, jeho 3miliardové GPU (co do počtu tranzistorů) je vyráběno 40nm procesem u TSMC a má aktivních 480 CUDA jader. Oproti GTX 480 poklesl počet ROP jednotek z 48 na 40, ubylo paměti (1.5→1.25 GB), která je nyní pochopitelně i na užší sběrnici (384→320bit), vše ale do jisté míry kompenzují vyšší takty.

Hodnota TDP pro GeForce GTX 570 poklesla na 219 W, GTX 480 měla rovných 250 W. Nvidia tento model uvedla na trh za „dotovanou“ cenu 7 990 Kč, v tuto chvíli je již poměrně problém ji za ni koupit. Navíc musím zmínit to, co bude v HW novinkách příští týden, a sice nové Radeony HD 6900.

GeForce GT 540M

Ještě jednu „novou“ grafiku stihla Nvidia představit, tentokrát to však proběhlo v tichosti, ještě se ani neobjevila na firemním webu. GeForce GT 540M totiž jako by z oka vypadla modelu GT 435M, nese shodně 96 CUDA procesorů a 1,5 GB 128bitových DDR3 pamětí, pouze je o něco rychlejší. GPU neběží na 650, ale 672 MHz, paměti pak na 1,8 místo 1,6 GHz. První notebooky, v nichž se tato nová „GT 435 OC“ objeví, ponesou značku Acer.

VGA výstup má odzvoněno, DVI odejde s ním

Ne proto, že v době čistě digitálních LCD panelů je jeho užívání tak trochu „drbáním se za levým uchem pravou rukou“, síla trhu a marketing dokáže udržet při životě řadu technologicky zastaralých komplexů, ale proto, že se tak konečně rozhodli významní výrobci. VGA výstup, známý nejčastěji ve formě D-Sub konektoru (ač třeba některé 21/22" CRT monitory podporovaly připojení analogu i přes DVI-A) bude z rozhodnutí firem jako AMD, Intel, LG, Dell či Lenovo poslán do věčných lovišť.

Z trhu ale bude mizet plynule, přeci jen VGA výstup je stále v mnoha a mnoha strojích, zejména v podnikové sféře, takže žádné skokové utnutí se konat nebude. Intel a AMD jakožto významní výrobci grafických karet/čipů plánují jeho vyřazení do roku 2015, zajímavé je, že podobný osud má stihnout v průběhu nejbližších let i digitální DVI (stejně jako kombinovaný výstup DVI-I).

Faktem je, že DVI je pro výrobce na propojovací komponenty nákladnější než třeba DisplayPort, jehož výhodou je navíc to, že je osvobozen od licenčních poplatků, na rozdíl od HDMI. DisplayPort je v tuto chvíli již pár let k vidění na mnoha monitorech firem jako HP či Dell, AMD jej má jako standardní výbavu na grafických kartách posledních dvou generací (5000 a 6000) od nejlevnějších až po nejvyšší modely, Nvidia jej na svých GPU taktéž podporuje (ačkoli v referenčních návrzích počítá zatím jen s DVI a HDMI) a Intel nyní jasně deklaroval svůj postoj.

Eric Demers z AMD k tomu dodává to, co jde v duchu firemní strategie, kterak zaujmout hráče a filmové nadšence: DisplayPort má stále lepší a lepší propustnost, lze po něm posílat i zvukovou složku (7.1), podporuje 3D obraz (Blu-ray 3-D) i vyšší barevné hloubky (smysl má hovořit o 30bitovém zobrazení, které nabízejí monitory jako HP DreamColor a na svých výstupech dražší profesionální grafiky typu Nvidia Quadro a AMD FirePro.

Já osobně jsem fandou DisplayPortu právě díky nulovým licenčním poplatkům. Je nepochybné, že ve sféře domácí zábavy asi nemá šanci HDMI porazit, ale oba typy výstupů mohou společně koexistovat na grafických kartách či formou výstupů na note- a netboocích. Zmenšený výstup miniDisplayPort nalézá již několik generací počítačů podporu i u Apple a je možné jej, stejně jako miniHDMI umísťovat na malá ultramobilní zařízení. Každopádně spolu s přesunem grafických čipů do CPU a vyvedením výstupů přímo na základních deskách nám ze záslepek zmizí VGA a DVI, což při rozměrech DisplayPortu může vést k možnosti přímo na záslepce základní desky vyvést kupříkladu větší množství USB (či FireWire) portů.

       

Komentáře

[kip]

V předposlední větě je "stjeně" místo "stejně".

[Mti.]

v prvnim nadpisuv (i v obsahu) by taky melo byt mm misto nm ... preci jen se pak celou dobu pise o plotne, ze ktere se rezou cipy... v textu uz je to dobre.

[Luboš Doležel (Doli)]

Díky oběma, v textu jsem to odchytil, v nadpisu už jsem to přehlédl.

[2X4B-523P]

TDP je tak důležitý údaj, že je uveden hned dvakrát

Kromě toho AMD představila 80W 3,4GHz Phenom II X2 565 Black Edition a 95W tříjádrový Athlon II X3 455 s TDP 95 W a uzamčeným násobičem.

[Blaazen]

Ty příkony jsou šílený. Já mám v notebooku Core2Duo P7350 (2GHz) a má podle tabulek 25W a stačí mi to na všechno bohatě. Na kompilování, programování, hry, video. Stejně je většinu času zpomalen na 800MHz a obě jádra maj vytížení tak 5-15%. Problém je, že se nedají koupit samotné (třeba P8600 bych v desktopu chtěl).

[Petr Maleček]

Háček je v tom, že každý z výrobců značí TDP trošku jinak. U AMD to bývalo tak, že TDP bylo prakticky nedosažitelné maximum. u Intelu to byl takový běžný průměr a nebyl problém při 100% vytížení tento údaj i přetáhnout. Ovšem těžko se to měří, ale vím, že to tak bylo a předpokládám že i je nadále.

[Petr Maleček]

Nemluvě tedy o tom, že srovnáváte notebookový a desktopový procesor. Procesory AMD Sempron Mobile mají příkon 18W a AMD Turion X2 / Athlon X2 mají 25W jako Vaše C2D.

[jnd]

Šílený to je, vždyť tam tečou desítky A těma malýma pinama :) Minule jsem měl 45 W dvoujádro AMD, teď mám 95 W čtyřjádro. Většinou jedou tři nebo i čtyři jádra na minimum, tj. 800 MHz (ten starší uměl min. 1 GHz) a chladič je vlažný, takže to moc nežere. Spíš jde o špičkový výkon, když je potřeba.

[sivlk]

Zaujimalo ma ako to s VGA bude u Intelackych ATOM dosiek. Ked uviedol prve tak sa kdesi nechal pocut ze do lacnych dosiek s atomom bude montovat vyhradne a len VGA D-SUB aby si ludia museli kvoli digitalnym konektorom kupovat drahsie modely maticnych. To uz par rokov dodrziava. Som velmi zvedavy kedy sa objavi prva maticna Intel s Atomom a inym ako VGA portom. Iny vyrobcovia, napr Asus vyrabaju Atom dosky s inymi portami, zaujima ma ale ten Intel. Podla mna to nikdy nespravia a bude sa na atomoch zubami nechtami drzat toho VGA. Ja mam Intelacku dosku s atomom teraz, ale dokial nebude vyrabat nejaku s digitalnym portom tak nemienim upgradovat ani kupovat dalsie.

[Petr Maleček]

No vidíš, já si pořídil HALL 3000 (ION, Atom 230) kde je nVidiácká grafika a výstup pouze a jenom HDMI :B ... k tomu tedy DVI redukce samozřejmě, ale třeba ten analog by se mi hodil více. Na druhou stranu, je to fajn. Jo a v domácím serveru mám Inteláckou desku (Atom 330) a tam ten analog zrovna nepotřebuju, spíše bych tam potřeboval HDMI :D

[pavlix]

Zaujimalo ma ako to s VGA bude u Intelackych ATOM dosiek. Ked uviedol prve tak sa kdesi nechal pocut ze do lacnych dosiek s atomom bude montovat vyhradne a len VGA D-SUB

To je jednoduché, nebude to nikdo kupovat.

[sivlk]

Ako to bude naozaj sa dozvieme uz v druhom kvartáli roku 2010. Intel má uviesť novy rad Atom procesorov + MB (Cedar Trail) ak tam bude VGA tak je jasne ze to boli len také reči.

[Michal Kubeček]

Podle článku "…plánují vyřazení do roku 2015." Takže to, jestli se objeví v nové řadě, která půjde na trh ve druhém čtvrtletí 2011, ještě moc neznamená.

[the.max]

Analogove VGAcko uz melo davno zkoncit na propadlisti dejin. Nejhorsi to je u notebooku, Tam se analog drzi porad, pritom je to uplna debilita, vzdyt IMHO je levnejsi vyvest ven rovnou digital, nez tam cpat jeste D/A prevodnik . Pripada mi to jako spiknuti.

[Mti.]

ano, ale vsude kde prilezes s notebookem spis zatim najdes to vga nec zo jineho.

[fred]

né, fakt? a neni to tim že maj všechny noutbuky vga?

[Mti.]

ehm... mi neslo ted o to, co si prinesu na notebooku ale o protistranu A tam je na to VGA (zatim) vetsi spoleh.

[Jendа]

Nepochopil.

Kruh. Notebooky mají VGA → prezentační místnosti mají VGA → notebooky mají VGA → prezentační místnosti mají VGA.

[Mti.]

hm... predpokladam, ze u "modernich" zarizeni neni problem umistit i neco novejsiho nez _jenom_ vga... Uznej zase, ze kdyz vyrobci sveho casu monitor s dvi odlisili od ostatnich (ktere ho nemely) tisicovkou, aby se to nepletlo, tak to podle toho vypadalo. A pak se nemame cemu divit. 2-3 roky potom, co se dvi objevilo na trhu kupovalo spousta lidi techniku, ktera ho neumela, protoze "to stejne nikdo nema" a takhle je to levnejsi.

Uplne stejne jak na mizejici VGA hledeli lidi kdysi davno na ISA sbernici (ti skrti, co meli spoustu hw jen do isa slotu... on takovy osciloskop clovek nepotrebuje kupovat moc casto...) Ted nam mizi to PCI... zase to bude nektere mrzet.

A pokud to vezmes z pohledu bastlire, nove sbernice jsou vyrazne komplikovanejsi nez ty stare jednoduche a pomale. Pripojit VGA monitor k jednocipu, nebo harddisk nebyl problem. Sata uz asi softwarove nikdo do avr nenaboucha. USB mys/tiskarna uz je taky spatne oproti seriovce.

(a pokud si nekdo potrebuje kopnout... ano, su skrt, co ma v provozu stary(?) 17" trinitron od sonyho a taky mam 8let stary acer... a quli takovym je porad vsude VGA )

[Josef Kufner]

Tak ono se současně s tím i zlepšují jednočipy, takže to USB se už dá pořešit celkem lehce a některé ho i sami umí. Vlastně to ve výsledku může být na rozchození jednodužší než ty staré pomalé sběrnice, kde sice je vidět co to dělá, ale není k tomu hotová knihovna.

[Mti.]

Jenze hlava tak rychle nebere a vsechno mi del trva Nez se sejde dostatek dokumentace a casu, je sbernice po smrti. :-/

Na arm se chystam uz hrozne dlouho, ale porad jsou "dulezitejsi" veci a zatim "bohuzel" vsechno potrebne dokazalo avr, takze mne to jeste nedonutilo.

[Josef Kufner]

Co jsem jen tak lehce polechtal google na toto téma, tak jsem tam právě zahlídnul AVR tiny s integrovaným USB 1 řadičem a nějakýma odkazama na ukázky jak se to používá (včetně ovladačů pro PC).

[Mti.]

(pokud se teda nedavno neco nezmenilo) avr s integrovanym usb maji pouze device mod, ne host. Takze avr se muze tvarit jako mys/klavesnice... , ale ne jako ridici jednotka, ke ktere pripojite dalsi zarizeni. (a u ATtiny by to ani moc nedavalo smysl... ) Takova vymozenost je az u vetsich ARMu (AT91sam7S ma taky pouze device), pripadne asi u AVR32, ale to je jiz taky jina liga. Jednoduchost AVR jim ale chybi obum.

[pc2005]

Takova vymozenost je az u vetsich ARMu (AT91sam7S ma taky pouze device), pripadne asi u AVR32, ale to je jiz taky jina liga.

Nebo u tohodle .

[Mti.]

Brrr. pic. No dobre. Ale cloveka, ktery si hodne (~10 roku) zvykl na avr na to ukecavat snad nechcete Potrebuju nejakou vymluvu.

[pc2005]

Nemělo by to být moc rozdílný, pokud neprogramuješ v assembleru. Kámoš si teda PICy moc pochvaluje (maj úžasný hw vybavení) já osobně až seženu datasheet k tomuhle, tak si taky nějaký PICy objednám (nejlépe s USB řadičem ).

[Mti.]

Dobre, dobre, asi se stejne ukecat nenecham. Zrejme su prilis pohodlny. Avr-gcc je v repozitarich Fedory i Ubuntu, programator je otazka par odporu, ikdyz ted uz pouzivam "lepsi" a jeden muze delat.

Na pic su haklivy uz z drivejska a proste ho nemam rad. Muselo by byt moc zle, abych se zacal ucit neco takoveho. To uz ta ruka je mi min nesympaticka.

Nedavno jsem programoval harapak (s atmega128), ktery testoval/programoval male kousky hw s avr i picy a obe architektury maji z tohoto pohledu sve (ne)vyhody ... klel sem jak pohan v obou pripadech... kazde ma svoje a zalezi co clovek dokaze ozelet/ignorovat.

[Mard]

zlepšují jednočipy, takže to USB se už dá pořešit celkem lehce

No, pane kolego není USB jako USB. MCU dnes poměrně běžně mají USB OTG (On The Go), což znamená, že takovýto MCU může být snadno periférií třeba PC s USB HOST HUB, ale nelze k němu připojit třeba USB flash disk. Například konkrétně u Cortex M3 jader, řada STM32F (od ST Microelectronics) "umí" USB HOST funkci pouze nejvyšší typové řady STM32F105 a STM32F107! Takže bych s tvrzením, že "USB se dá pořešit lehce" bych byl velice opatrný. Skutečně připojit ISA kartu k mcu je jednoduché - je to dostatečně pomalé, komunikace je jednoduchá. Ale už připojit PCI kartu k mcu znamená použití výkonného FPGA čipu. Stejným případem je ATA komunikace (a SATA na druhé straně). Pokud chci připojit přes ATA třeba hard disk k mcu, tak to jde - komunikace je totiž řízena masterem, kterým je ten mcu. Ale SATA vyžaduje jakousi minimální rychlost a ta je tak vysoká, že běžný mcu (nemám na mysli nadupané Cortex A9 s příslušným řadičem) to nedokáže zvládnout. A když už jsme u toho VGA - rovněž generování VGA signálů není tak obtížné. Ale zvládnout generaci HDMI znamená koupit (draze ) příslušný řadič a ten využívat.

[Mti.]

ehm, zil jsem v domeni, ze OTG je oboupohlavni a zalezi na cpu jak si to nastavi.... a treba podle tohoto to tak aj vypada. (prakticky to vyzkousene nemam...)

[pc2005]

Tak podle tý wiki chápu OTG jako hack jak do původního USB zavést P2P topologii (inicializaci přenosu od device). Píšou tam ale taky, že to plně funguje jen při dvoubodovém zapojení, takový hub funkci OTG znemožní.

[pc2005]

USB host umí třeba řada PIC 24FJxxx. Jinak MCU → SATA by šlo vyřešit převodníkem PATA→SATA.

[Mti.]

jenze ten prevodnik je casto drazsi nez cely jednocip, se kterym to slo "driv" .... na toto nebo toto se podivej. (jen pro otrle, staci videt schema a jednen se zacne potit...).

[pc2005]

Často není .

Jinak ad ethernet uff aspoň oddělovací tráfko. Jinak zapojit nějakou ISA kartu je poměrně triviální.

[Program]

Na DVI stejně potřebuješ D/A převodník a navíc to není zrovna složitá součástka.

[Michal Vyskočil]

Problém je, že když nemáš vyvedený DVI port, tak musíš použít VGA konektor. Tohle je bohužel klasický vejce-slepice problém, takže čím dřív VGA konektor zmizí z počítačů, tím lépe.

[the.max]

no dobre, tak proc tam nedavaji DVI a pripadne redukci na VGA??? Kua vzdyt jsme v 21. stoleti!

[Josef Kufner]

Protože tu redukci lehce někde zapomeneš zrovna v okamžiku, kdy ji potřebuješ nejvíc.

[Solitary]

To uz je tvoje hloupost... az bude okamzik, kdy budes nejvic potrebovat DVI (kvalitnejsi vystup na LCD/TV) tak neudelas nic... zadne nekde zapomnel, proste a jednodusse jsi naprosto v haji.

[Heron]

Jo souhlasím. Napojoval jsem VGA NTB na 24LCD a to se ani nedá číst. Rozlišení už je příliš velké a ty kabely už ty frekvence prostě nedávají.

[AHAHA]

Ja mel 23" LCD na VGA kabelu (ten samy monitor s DVI vstupem stal o 1000 Kc vic), rozliseni 2048x1152 a naprosto bez problemu. Nevim, jestli to hraje roli, ale bylo to napojene na desktop (Nvidia 7600GT myslim).

[frr]

Taky záleží, jak přesně vypadá výstupní EMC filtr na RGB žílách na VGA kartě. Případně se dá odletovat/vyzkratovat

[pavlix]

Třeba na konferenci... tak se na začátku vyhlásil dotaz, jestli někdo nemá převodník a zrovna někdo (já) měl :).

[Ravensun]

Přesně tak! Já mám starý notebook s DVI a nemám problém jej připojit k VGA monitorům, neboť mezi NB a Monitor strčím malinkatou redukci a je po problému. Nechápu tedy proč musí být na "všech" noteboocích VGA výstup do monitoru. TO je jediný důvod proč si nemohu z stávající nabídky Notebooků vybrat nový model. A jestli mi někdo bude oponovat že místo toho tam je HDMI, tak to jako pardon, ale nebudu si kupovat nový monitor, když ten co mám mi nanejvýš vyhovuje a VGA a DVI má.

[Ruža Becelin]

Ja mam na notebooku DiplayPort + VGA. DP je super, mam k tomu redukci na DVI, VGA povazuju za zbytecnost (misto toho bycha tam radeji mel extra USB/eSATA porty). Existuji i redukce VGA->DVI kvuli serverum a starsim zarizenim.

Na HDMI jsem si nejak nezvykl, prijde mi to jako zbytecnost, pokud mame DiplayPort - konektor skoro stejny, vlastnosti podobne. Zbytecne to komplikuje zivot (i kdyz existuji redukce DP<->HDMI).

POkud ma monitor s DVI, muzes si koupit kabel/redukci HDMI->DVI nebo DP->DVI.

[Ravensun]

No ještě že tato možnost existuje.

[frr]

Redukce HDMI <--> DVI-D jsou pasivní (čistě drátové propojky).

Redukce DP->DVI/HDMI mohou být čistě pasivní za předpokladu, že to grafika podporuje - tj. pokud podporuje na výstupních lanech oba režimy (nativní DP framing i zpětně kompatibilní DVI/HDMI framing = tzv. dual-mode DP výstup) a pokud zároveň ještě má onboard odpovídající budič pro DVI/HDMI (protože nativní DP používá nižší napěťové úrovně). Případně jsou možné konfigurace, kdy dual-mode DP výstup sice umí DVI/HDMI framing, ale neobsahuje odpovídající budič - a odpovídající "level converter" je součástí "kabelové redukce", která tímto musí být aktivní. S napájením aktivní redukce není problém, protože výstupní DP konektor obsahuje napájecí pin (dává 3.3V). Tyto "level converter" šváby vyrábí například Pericom a Texas Instruments.

http://en.wikipedia.org/wiki/DisplayPort

http://chipdesignmag.com/display.php?articleId=2004&issueId=26

http://www.pericom.com/pdf/datasheets/PI3VDP101LS.pdf

http://focus.ti.com/lit/ds/symlink/sn75dp139.pdf

Hehe - nenašel jsem nic od Silicon Image, a od Chrontelu snad jen konvertor DP->LVDS.

[Heron]

Nepotřebuješ. DVI je digitální. To, že může obsahovat i analogové signály na věci nic nemění.

[Stanislav Brabec]

DVI-D je pouze digitální. DVI-I je kombinovaný, poněkud nestandardní DVI-A je čistě analogový. Tvar plechu v konektoru brání propojení nekompatibilních variant.

[klon]

DVI-D (digital only),DVI-A (analog only),DVI-I (integrated - digital and analog)

[Josef Kufner]

Zrovna notebookům se to nedá vyčítat. VGA je potřebuješ jakmile přijdeš k projektoru a chceš něco promítat (prezentace ve škole či práci). Ideální je mít obojí, jak digitální, tak analogový výstup.

U desktopů a podobných věcí je to jedno, tam se podle toho ostatní komponenty mohou přizpůsobit. Takže je lepší čistě digitální cesta.

[frr]

Ono se to VGAčko drží spíš na nejlevnějších noteboocích, dražší modely mají obvykle HDMI.

Třeba u Intelu je finta v tom, že analog VGA RGB signály lezou přímo z GMCH (north bridge). NENÍ tedy potřeba externí DAC. Naopak pro DVI/HDMI je potřeba přinejmenším externí level-converter - z GMCH lezou nějaké obdélníky, nově už i přímo s TMDS framingem, ale na nestandardních napěťových úrovních. Starší čipsety neměly nativní výstup TMDS, tento framing se musel vyrábět externím konvertorem z SDVO nebo TTL nebo kýho čerta.

[specter]

Pravda je, ze se drzi na levnych a hodne drahych (profi) notebocich. Treba cela soucasna mobile workstation (Precission M*500) Dellu ma VGA a DP.

[Michal Kubeček]

Neřekl bych, že HDMI je nějaká výhra. Když jsem si pořídil kartu s HDMI výstupem, celý natěšený jsem ji hned zkusil připojit k televizi … a zjistil, že prostě neexistuje způsob, jak přes HDMI používat nativní rozlišení televize (1366x768). Lze jen 1280x720 (což je zkreslené přeškálováním) nebo 1920x1080 (což televize nezvládne). Takže jsem se zase pokorně vrátil ke starému dobrému VGA…

Jen doufám, že v tomhle bude DisplayPort lepší.

[frr]

Pak se ovšem nejednalo o problém samotného HDMI rozhraní, ale o nějaké nedorozumění na DDC/EDID mezi grafickým driverem a monitorem. Nepomohlo zaškrtnout ve widlích "zobrazit i režimy, které monitor nepodporuje"? Připojení monitoru k počítači vypadá na první pohled jako trivialita, ale bugy kolem DDC/EDID dokážou nabídnout spoustu legrace

Tušímže NVidia umí nastavovat detaily časování videorežimů přímo ve standardním ovladači.

Pro grafiky Intel je potřeba použít "Intel Embedded Graphics Driver", a upravovat časování nejde za jízdy, ale pouze nástrojem CED (upravíte časování v editoru CED, vygenerujete nový instalátor driveru a nainstalujete).

U ostatních driverů (výrobců grafických čipů) to pod Windows obvykle prostě nejde ovlivnit.

Jo vy mluvíte o Linuxu? "Mode lines" už v Xech nefungujou?

[Michal Kubeček]

Nepomohlo zaškrtnout ve widlích "zobrazit i režimy, které monitor nepodporuje"?

Nevím, to bych tam nejdřív nějaké "widle" musel nainstalovat, abych to mohl vyzkoušet.

Jo vy mluvíte o Linuxu? "Mode lines" už v Xech nefungujou?

U analogového výstupu nějak fungují, ale monitor si s tím stejně většinou dělá, co chce. U digitálního z nich má smysl v podstatě jen rozlišení a vzorkovací frekvence. V daném případě prostě 1280x720 byla jediná varianta, při které bylo na televizi vůbec něco vidět. A co jsem zkoušel googlit, nebyl problém ani ve mně ani ve zvolené kombinaci videokarty a LCD, protože je to víceméně obecná vlastnost připojení přes HDMI. Teoreticky možná HDMI podporuje i něco jiného, ale praxe je bohužel trochu jiná.

[frr]

A *zkoušel* jste si s těmi modelajnami hrát?

Pokud ano, mělo to nějaký efekt, jako třeba aspoň že to přestalo úplně fungovat?

Pokud ano, určitě bych byl schopen nabídnout nějaké mode lines, o kterých si myslím, že by mohly fungovat... Ona to totiž není trivka. Pokud jste se skutečně o něco pokusil, odkud jste čerpal vzorce / data? Rozhodně nezáleží jenom na rozlišení a pixel clocku - právě že jsou pořád důležité i front/back porch, sync start/end a total.

[Michal Kubeček]

A *zkoušel* jste si s těmi modelajnami hrát?

Pokud ano, mělo to nějaký efekt, jako třeba aspoň že to přestalo úplně fungovat?

Příště si nejdřív přečtěte příspěvek, na který odpovídáte. Tam jasně píšu, že jsem zkoušel ledacos a že 1280x720 bylo jediné rozlišení, při kterém bylo na obrazovce něco vidět. Na konkrétní modelíně pak zase až tak nezáleželo - což je ostatně u digitálního výstupu standardní chování (pokud není úplně nesmyslná). Ten problém jsem navíc neměl jen já, naopak, nepodařilo se mi najít jedinou pozitivní zmínku někoho, kdo by uspěl.

Ale pokud trváte na tom, že to dokážete, tak něco navrhněte. Jakmile budu mít čas (což bude asi tak v pondělí), rád to vyzkouším.

[frr]

No on právě může být docela kumšt se modelínou trefit. Odhadem prakticky vůbec nemáte šanci, pokud máte nějaké výchozí hodnoty nebo vzorec tak aspoň máte odkud odstartovat.

Bezva, prohrábnu se svými záznamy a zkusím přes vánoce něco vyčarovat.

Nemáte nějaké čtení, které by tvrdilo, že u HDMI na modeline vůbec nezáleží?

Pro mě osobně je navíc problém, že nemám dost rychlý osciloskop, abych vůbec sériová TMDS data dokázal sledovat (třeba aspoň hodiny), natožpak nějak descramblovat/analyzovat - prakticky jsem se musel vždycky orientovat podle reakcí monitoru. Jo na analogovém RGB, to je jiná, to vidíte každou změnu jak na dlani.

[frr]

A hele, na něco jsem narazil. Možná máte pravdu.

http://software.intel.com/en-us/forums/showthread.php?t=54178

Ona to může být "vlastnost" HDMI vstupu na televizi, že podporuje jenom tzv. "Consumer Electronics" rozlišení - např. zmíněná 1080p nebo 720p. Nejedná se o vlastnost HDMI standardu, ale konkrétní zprasené implementace receiveru. Přesto bych ještě neházel flintu do žita. Mimochodem, DVI vstup by na té telce nebyl?

[Michal Kubeček]

Poslední příspěvek v této diskusi taky vypadá moc povzbudivě… Za blbost se holt platí - kdybych rok počkal, mohl jsem mít za stejnou cenu 40" FullHD a jako bonus by mi (možná) fungovalo nativních 1920x1080 přes HDMI.

Mimochodem, DVI vstup by na té telce nebyl?

Bohužel. Jen HDMI, VGA, Scart a komponentní. Možná i nějaké to S-Video by se našlo. Holt nezbyde než zůstat u VGA.

[frr]

Nojo... to mě mrzí. Vám to už asi nepomůže, ale třeba někdo jiný bude mít větší štěstí, proto tady jsou nějaké návrhy, co třeba zkusit:

Podle návodu zvaného "Generalized Timing Formula" (dle původního Xfree86 video timings howto) by mohla být sjízdná třeba tahle modelína:

Modeline "1366x768" 85.12 1366 1398 1726 1758 768 768 775 807 +hsync -vsync

No a IEGD CED nabídl nějaký režim, o kterém sice tvrdí, že toto rozlišení není CVT-compliant (což možná kecá), ale časování bude zřejmě zhruba odpovídat:

Modeline "1366x768" 85.20 1366 1438 1574 1782 768 771 781 798 +hsync -vsync

Tady je k tomu taková tabulka (XLS, sorry).

No a dá se cvičit s různými věcmi: se šířkou a pozicí synchronizačních pulzů, už mi taky jednou pomohlo otočit polaritu HSYNC... Nebo jsem u DVI snížil pixel clock (kvůli EMC filtrům, které při rychlých hodinách mrvily přenos) a pak jsem ubíral pixely v "temném prostoru", abych udržel aspoň trochu slušný frame rate

...ale tohle všecko bylo na relativně košer VGA a DVI vstupech u počítačových monitorů. Hrůza jménem "HDMI vstup na televizi" mě fakt ještě nepotkala Díky za bezvadnou debatu, jsem zase o něco chytřejší.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

vzdyt IMHO je levnejsi vyvest ven rovnou digital, nez tam cpat jeste D/A prevodnik

Pro analogovy vystup potrebujes D/A prevodnik, pro digitalni (v podobe DVI-D) zas potrebujes TMDS encoder. Tipuju, ze to druhe je drazsi/slozitejsi.

[pc2005]

Imho bude levnější TMDS, to je jen automat na kódování dat, serializér a generovaní kontrolních součtů. D/A, pokud to není obyčejný covox, je nějaké analogové zapojení s referečním napětím, operákem apod. To se bude do chipsetu složitě cpát.

[Mard]

To není jen o jednoduchém DAC! Já ty data nemám paralelně, abych je mohl převést snadno na analogový tvar. Já mám data sériově, takže je to docela fuška to zasynchornizovat a správně převést na analogový výstup. Ostatně proto jsou převodníky DVI-D na DSUB celkem drahé.

[pc2005]

Eh tak teď jsem se ztratil, původní vlákno není o řešení na straně grafiky? Na straně grafiky data paralelně jsou.

Jinak takový LCD monitor s analogovým vstupem a bez převodníku by jistě šel postavit . Stačilo by postavit něco jako analogový posuvný registr (to není technický problém, CCD je prakticky přesně ono). Pak by v celé cestě od procesoru ke krystalům byl jedinej převodník a to DAC. Ovšem dneska se to asi dělá u VGA výstupu tak, že nejdřív je DAC, pak ADC a pak ještě DAC na budiče LCD.

[Grunt]

Ovšem dneska se to asi dělá u VGA výstupu tak, že nejdřív je DAC, pak ADC a pak ještě DAC na budiče LCD.

Však právě z toho důvodu mám připojený monitor pomocí digitálního výstupu i když mi nefunguje dobře. Prostě je mi to blbé (i když ta vizuální ztráta dat převodem je nepozorovatelná). A lidi co kolem mně chodí a nevědí co je to framebuffer si jen klepou na čelo. No uznejte: Jsem snad magor já?

[pc2005]

Prostě je mi to blbé (i když ta vizuální ztráta dat převodem je nepozorovatelná).

Ovšem stačí trochu rušení a hnedka je jasný, že VGA je slabý .

[Grunt]

Slabé, neslabé. Mně je jen blbé data furt převádět sem a tam i když to vůbec nijak nepozoruju.

[mimi.vx]

+1

[pavlix]

Analogove VGAcko uz melo davno zkoncit na propadlisti dejin. Nejhorsi to je u notebooku, Tam se analog drzi porad, pritom je to uplna debilita, vzdyt IMHO je levnejsi vyvest ven rovnou digital, nez tam cpat jeste D/A prevodnik . Pripada mi to jako spiknuti.

NTB se hodně používají v kombinaci s projektory na VGA.

[Program]

To asi Intelu moc nepomůže. Zato 450mm... To už by pomoci mohlo

[Michal Vyskočil]

Ty waffery budou velké 450 mm a ne nm, jak je napsáno v titulku.

[Jirka]

Miniaturizaci nezastavíš.

[Michal Vyskočil]

Akorát v tomto případě bude platit čím větší, tím lepší

[xkucf03]

Já bych všechny ty konektory zakázal a dal tam místo nich gigabitový ethernet

[Mti.]

Ano?

1600x1200 bodu ,3 barevne slozky ,60Hz a, jestli dobre pocitam, si na 2.7Gbit (jen data(!))... a to jeste muzes chtit vic jak 8bitu na barvu, vetsi rozliseni, pro 3d je 60Hz spatne...

[xkucf03]

Tak deseti gigový to by stačilo i na USB 3.0.

[mimi.vx]

stale pomale , DP i HDMI jsou staveny na daleko vetsi datove toky , zvlaste diky sve specializaci a k tomu pres HDMI de tahnout Ethernet .....

 

NA druhou stranu je omezena delka kabelaze ...

[jehovista]

To by mohly resit nejake specializovane HW kodery/dekodery. Snizit datovy tok u fullHD videa treba na desetinu(v case jednotek ms) snad nebude takovy problem(u normalniho blu-ray je ten pomer asi 1:1000).

[Mti.]

huh... jako dalsi ztratova komprese v ceste? Dekuji pekne. :-/

[pc2005]

Proč nezabudovat grafiku přímo v monitoru? Nejhorší varianta přenosu je tak video, nejlepší zase prázdná plocha, kde se mění jen pixely hodin. Akorát bych se pak bál věcí jako DRM .

[Václav HFechs Švirga]

Hráči by ti teda poděkovali . Nebo chces tahat pci-e metr a pul do monitoru? :]

[pc2005]

No minimálně by měla grafika celou krabici pro sebe a líp by se chladila. Ve hrách se grafice (myslím nějakou tu moderní) posílá jen příkazy přepočítej to s těmahle parametrama.. samotný bitmapy a 3D operace už dělá grafika sama, ne? Tedy datový tok do grafiky je variabilní, ale datový tok přes DVI/RGB/atd. musí být pořád maximální.

Imho totiž současný způsob připojení grafika-monitor je velmi neefektivní (ztrácí se informace). Grafika přímo v monitoru by mohla zobrazovat data mnohem efektivněji (například celý řádek najednou, bez toho, aby se musel někde buferovat sériová DVI data.

Jinak já bych to vedl nejradši optickým kabelem (dokonce to snad už to nějaký modely grafik maj) .

[Grunt]

Imho totiž současný způsob připojení grafika-monitor je velmi neefektivní (ztrácí se informace).

Naprosto minimálně. klasické RGB analogové signály jsou z pohledu zpracování lidským visuálním systémem natolik redundantní, že už jsem na vlastní oči viděl ale 10m rušený VGA kabel a přesto plně transparentní (teda aspoň když si člověk zajede do pohovky) obraz. Akorát ten převod DA->AD->DA je tam naprd no.

Grafika přímo v monitoru by mohla zobrazovat data mnohem efektivněji (například celý řádek najednou, bez toho, aby se musel někde buferovat sériová DVI data.

Mně osobně se nejvíc líbilo kdyby LCD měly YCbCr matici a žralo to přímo Fourierovi/DCT či jiné frekvenční koeficienty. To je asi zatím (opakuju:zatím – i tak je hodně aproximovaná) z ztrátovosti nejmíň redundantní varianta. Teda krom toho samozřejmě ještě kompatibilní linku s VT100, protože samotný TELETYPE pomocí (VIDEO)BIOSu mě fakt štve.

Jinak já bych to vedl nejradši optickým kabelem (dokonce to snad už to nějaký modely grafik maj)

To se zas blbě implementuje. TTL logika je TTL logika.

[pc2005]

S omezenou informací jsem myslel například to, že grafika často ví jakej pixel bude příště, kdežto monitor dostává jen aktuální data a pokud chce znát příští pixel, tak musí frame nabufferovat. Stejně tak, musí mít buffer na jeden řádek, a čekat na naplnění.

Jako, že bys měl nějakou optickou matici YCrCb přímo realizovanou tekutejma krystalama? To by bylo zajímavý. Nicméně převod YCrCb→RGB není zas tak náročný, imho to uměly i S3 Trio grafiky. Taky bys měl problém s GUI možná.

BTW DVI nemá TTL logiku .

[Grunt]

S omezenou informací jsem myslel například to, že grafika často ví jakej pixel bude příště, kdežto monitor dostává jen aktuální data a pokud chce znát příští pixel, tak musí frame nabufferovat.

Ňák nechápu k čemu by to bylo dobré.

Stejně tak, musí mít buffer na jeden řádek, a čekat na naplnění.

Znova nechápu v čem je problém.

Jako, že bys měl nějakou optickou matici YCrCb přímo realizovanou tekutejma krystalama?

No, tak něco. Korelovat jasovou složku by asi nebyl problém (akorát by pro ni bylo potřeba 2× krystalů než pro zbytek), sytost asi také ne ale z odstínem už to bude horší – to mě nenapadá jak by krystaly zvládly. To by tam muselo být implementované nějaké absolutně černé těleso jehož spektrální tvar by něco emitovalo.

BTW DVI nemá TTL logiku

To je šumák.

[pc2005]

Cokoliv se bufferuje znamená automaticky zpoždění. Znalost dvou pixelů můžeš použít pro rychlejší natočení krystalů v pixelu.

Ad šumák to pak už to může bejt v optice rovnou . Místo převodníků úrovní tam budou optické budiče.

[Grunt]

Cokoliv se bufferuje znamená automaticky zpoždění.

Jo, ale řádky jsou periodické a determinovatelné zpoždění v řádech ms. A když je to víc než jednotky ms, tak má většina lidí kecy (především pak něco co vyžaduje co nejmenší odezvu – typicky hraní her a ovládání desktopu). Jak veliká by musela být GOP aby si něčeho takového dosáhl (zvláště pro ty hráče) nehledě na fakt, že výpočetní komplexnost pro snímek neudržíš (to je závislé na datech) ani když nastavíš CBR. Prostě o takových kravinách se nebavme ani hypoteticky. Uráží mě to.

Znalost dvou pixelů můžeš použít pro rychlejší natočení krystalů v pixelu.

V prostoru nebo v čase? Má totiž takový pocit, že mluvíš o Delta modulaci (DPCM,…). V tom případě by to ovšem nebylo nic moc, protože chyba (ať už digitální nebo analogová) by se v čase hromadila až by mohla přerůst práh viditelnosti, takže pro tyto důvod je lepší používat okamžitou hodnotu (a nebo aspoň periodicky na způsob I-Framu).

[pc2005]

Tím odstraněním jsem myslel, že v sériovým přenosu do LCD bys musel čekat než se naplní řádek v bufferu a pak ho zapojit na LCD, kdežto pokud by byl na LCD napojený rovnou hw co generuje obraz, tak bys zobrazil řádek, zobrazil druhý řádek apod. (nebo třeba jen plnil buffer skupinama po 100 pixelech, to je jedno, ale je to rychlejší).

Je fakt, že elektronika počítající korekce barev by byla dost šílená, ale řešitelná, už v obyčejné DDR2 je v každým čipu tak miliarda tranzistorů.

Znalost dvou pixelů můžeš použít pro rychlejší natočení krystalů v pixelu.

Musel jsem si vygooglit název. Jedná se o overshoot a undershoot pro urychlení přechodového děje. S jedním vzorkem moc dobrý regulátor neuděláš, se dvěma to je lepší (imho diference 1. řádu).

[Michal Kubeček]

No, někteří z nás na ten monitor posílají i něco jiného než obrázky a video…

[Grunt]

Obyč grafice by to vadilo jen stěží. Akorát by bylo naprd to přepočítávání.

[Michal Kubeček]

Obávám se, že na jemném textu by to poznat bylo.

[Grunt]

A jako v čem a jak?

[pc2005]

Snad jedině, že bys to posílal nekomprimovaný, což by ale bylo možná náročnejší než RGB. V komprimované podobě se stačí podívat na screenshoty ploch v jpegu (bleee).

[Grunt]

Snad jedině, že bys to posílal nekomprimovaný, což by ale bylo možná náročnejší než RGB.

Reprezentace dat ve frekvenční doméně je naprosto ekvivalentní reprezentaci dat v doméně časové, jen jsou naprosto stejná data reprezentována jinak (pomineme-li lineární kvantovací hodnoty, ale i s těmi se to dá váhováním vyřešit). Je to prostě jen jiný pohled na ta stejná data. A obrázek o rozlišení X×Y bude zabírat furt stejné množství pásma ať bude v reprezentaci jaké chce. Obě reprezentace jsou prostě naprosto ekvivalentní. Ovšem v případě doménové reprezentace si můžeme dovolit více redundance (a to i klidně v podobě CRCC a ECC) u nižších frekvencí a naopak méně u vyšších a budeme mít jistotu že jakkoliv chyba bude mnohem méně viditelná (a z toho vyplývají třeba delší přenosové délky, rychlosti atd.). Druhou věcí je, že k zpětnému převodu by se dala využít nějaký fyzikální vlastnost (např. v případě optiky a analogové domény je frekvenční reprezentaci dat technice mnohem bližší než číslicová) a tak by jsme si jednak ušetřili jeden inverzní (iDCT z.B.) prvek v cestě a druhak by jsme adaptováním byly schopni dosáhnout vyšších rozlišení. Lidské oko je totiž citlivé na vysoké frekvence v určitých místech a s určitou přesností (tradičně především hrany) a v případě doručení tak obrovského rozlišení čistě v časové reprezentaci by jsme dosáhli obří redundance, která by byla kvůli psychovisuálnímu maskovacímu efektu na nic (nehledě na to, že v současném technickém stavu je max. dosažitelné rozlišení, jež je oko schopné zpracovat buď téměř nemožné a nebo aspoň velmi neekonomické). Naopak v případě rekonstrukce dat ve frekvenční doméně už by to tak nemožné být nemuselo, nehledě na detail že by to mělo mnohem větší smysl než nějaké komerční kraviny typu RGBY.

[pc2005]

Ovšem u časové organizace dat je jedno, který vzorek následuje. U frekvenční je třeba u sériového přenosu u každé sadu koeficientů označit první hodnotu. V případě rozdělení na YUV bys musel ještě ukládat nějaké informace o uložených datech. U RGB v případě DVI jsou RGB přímo na párech (aspoň podle wiki).

Taky by mě zajímalo jak by se vyřezávaly data z framebufferu grafiky (okno může být překryto).

[Grunt]

Ovšem u časové organizace dat je jedno, který vzorek následuje.U frekvenční je třeba u sériového přenosu u každé sadu koeficientů označit první hodnotu.

Eh? Co, proč, jak a kde?

V případě rozdělení na YUV bys musel ještě ukládat nějaké informace o uložených datech.

Naprosto to samé jak v předchozím případě: Eh?

Taky by mě zajímalo jak by se vyřezávaly data z framebufferu grafiky (okno může být překryto).

Jasně. Převod z interní reprezentace počítačové grafiky (RGB) by byl asi to nejsložitější. Přímý průchod by to mohl být tak leda pro Xv (teda pokud by se ze dne na den nepřešlo z RGB na YCbCr). Proto spíš jen takový námět k diskusi.

[pc2005]

Jak poznáš, že ti přišel zrovna x-tý člen FFT a ne y-tý (přičemž x!=y)? Taky bude vtipný, pokud se některý člen přenese špatně. U RGB by pouze vypad pixel, tady by se změnil třeba celá oblast.

Stejně tak, jak poznáš, že daný bit patří do Y, U nebo V toku dat?

Nicméně pravda je, že takový přenos se používal u jednoho torza starý televize (hodně stará, ale má AD převodník :-O). Tam se používá oddělený složky jasu a barev, jen to je paralelní přenos.

[Michal Kubeček]

Podobnými artefakty jako když se udělá screenshot v JPEGu. Tedy pokud by ta transformace nebyla udělána jako bezztrátová, ale pak by to zase k ničemu nebylo.

[Grunt]

Tady jsme se nepochopili. Mluvil jsem o YCbCr(YUV) u kterého by se tím pádem dalo zmenšit jak rozlišení tak redundance barevných složek (z 24bitů na 12bpp) čímž by více odpovídala tomu jak ji zpracovává přijmač – lidské oko. Rozhodně ne o JPEGu.

[Michal Kubeček]

V příspěvku, na který jsem původně reagoval, byla řeč o Fourierových nebo DCT koeficientech. A to je v podstatě princip ztrátové komprese JPEGu, takže očekávám velmi podobné vlastnosti - nerozeznatelnou degradaci u fotografií nebo videa, ale značné problémy s čárovou grafikou, textem a ostrými přechody obecně.

[Grunt]

V příspěvku, na který jsem původně reagoval, byla řeč o Fourierových nebo DCT koeficientech.

Jak říkám. Špatně jsme se pochopili. Protože pak GOTO 121.

A to je v podstatě princip ztrátové komprese JPEGu, takže očekávám velmi podobné vlastnosti - nerozeznatelnou degradaci u fotografií nebo videa, ale značné problémy s čárovou grafikou, textem a ostrými přechody obecně.

Jasně. Jak jsem řekl, tak pro text bych nejradši zavedl nějaký VT100. Ono je to obecně s těmi druhy obrazových dat a přecházení mezi nimi velmi složité. Jinak v JPEGu se to ořezává z 64 koeficientů per blok na pár, které se dají napočítat na prstech jedné ruky. Když se ovšem nebude nic zahazovat, tak šířka pásma bude naprosto stejná jen s tou výhodou, že šum bude prostě míň vidět (a to se týká obecně jakýchkoliv dat).

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Tedy datový tok do grafiky je variabilní, ale datový tok přes DVI/RGB/atd. musí být pořád maximální

Jenze ten datovy tok pres DVI je radove mensi nez toky, na ktere je dimenzovane 16x PCIe, kterym je pripojena grafika.

[pc2005]

Proto jsem navrhoval optiku.

Ještě je otázka zda to (x16 PCIe 3.0) ta grafika skutečně využívá. Osobně jsem ale myslel, že ty rychlosti budou blíž u sebe.

Holt je to přímý přístup do CPU a na to je potřeba vysoká rychlost :-/. Ale pro kancelářský aplikace, kde se čas od času překreslujou karty solitaire by to stačilo .

[frr]

Technicky žádný problém. Existují externí RAIDy, které to mají. Pericom dělá nějaké linkové transceivery s ekvalizací pro tohle použití. Teda... až na ten počet žil

[Grunt]

Nejhorší varianta přenosu je tak video

Spousta obrazovek/TV už obsahuje DPS procesory a nějaký ARMový řadič. Zas na druhou stranu, když by se to nacpalo všechno do jedné krabice, dost těžko by se to obměňovalo a obecně je to dost nemodulární varianta.

[pc2005]

Otázka zda má cenu to obměňovat (když interface vydrží tak 10 let ). Pro nenáročně aplikace (jako je ta grafika do USB), by šlo postavit čip GPU přímo na skle LCD. Jinak samozřejmě jde mechanicky udělat i výměnné GPU v monitoru.

[Grunt]

Jinak samozřejmě jde mechanicky udělat i výměnné GPU v monitoru.

Tož to určitě je, ale dovedu si představit jak by to vypadalo kdyby něco takového dostaly do ruk komerční výrobci i kdyby se napsal kopec nějakých standardů. Jinak teď co je obrazový výstup digitální mě vlastně napadlo, že grafická karta je stejně přebytečná. By se mělo pomalu pouvažovat kam s ní.

[pc2005]

Tož to určitě je, ale dovedu si představit jak by to vypadalo kdyby něco takového dostaly do ruk komerční výrobci i kdyby se napsal kopec nějakých standardů.

Jo to by se muselo sjednotit. To by byl docela problém .

Jinak teď co je obrazový výstup digitální mě vlastně napadlo, že grafická karta je stejně přebytečná. By se mělo pomalu pouvažovat kam s ní.

No, jako výkonný procesor, který umí lehko věci jako FFT se hodí vždycky .

[Grunt]

No, jako výkonný procesor, který umí lehko věci jako FFT se hodí vždycky

Si kup Nero BurningROM a nebo si pořiď EMACS. Bych to tipoval na základní výbavu.

[Grunt]

Perceptuální kódování vůbec nepřipadá v úvahu (jednak kvůli náročnosti, jednak kvůli zpoždění a jednak kvůli ztrátovosti) a těm pakům co to dělají bych sekal prsty. Ale jinak pásmo se dá snižovat i jinak než jen MPEGy.

[bubak]

no ale pozor, nekde jsem slysel o nejake aktivite, ze by se vsecky ty dvi, hdmi atp. kabely a konektory zahodily a pouzival by se klasicky ethernetovy kabel s rj-45 pro graficky signal. samozrejme by to nebyl ethernet, ale pouzil by se stejny kabel a konektory.

[Grunt]

Nevymýšlej kraviny nebo budu zlej.

[imploder]

Z trhu ale bude mizet plynule, přeci jen VGA výstup je stále v mnoha a mnoha strojích, zejména v podnikové sféře, takže žádné skokové utnutí se konat nebude. Intel a AMD jakožto významní výrobci grafických karet/čipů plánují jeho vyřazení do roku 2015, zajímavé je, že podobný osud má stihnout v průběhu nejbližších let i digitální DVI (stejně jako kombinovaný výstup DVI-I).

Teda to jsou věci. DVI se nestihlo ještě pořádně rozkoukat a už končí. Holt vývoj jde dopředu.

[David Ježek]

DVI se na kartách vyskytuje už 10 let, ve větší míře řekněme 7-8 let.

[ebik]

Tak tak. No a VGA nastupovalo nekdy okolo devadesatyho. Takze ted budou chvili vybirat neco co se ujme (snad ten display port) a za dalsich deset let budem konektory menit zas. Porad lepsi nez USBcka u mobilu.

[imploder]

No ani pře těmi 7-8 lety ne všude. Postarší S3 co mám doma ještě DVI nemá. Tak neříkám, že se to rozhraní nepoužívalo, ale přijde mi, že dost krátce, na to že se s ním jako se standardem do budoucna počítalo.

[pavlix]

Ono se nad tím stačí trochu zamyslet, DVI je speciálně uděláno na kompatibilitu s VGA, proto takové blbosti jako šroubování a velký kontektor.

Z pohledu zpětné kompatibility ve své době geniální. Ale mimo kompatibilitu s VGA je to úplně pitomý.

[kaka]

Zase je to poradny konektor, aby to nedopadlo jako usb micro ktere je uplne napytel.

[pavlix]

Je to jediný konektor, kvůli kterému musím za stůl a vyplétat ho z kabelů, za které se zahákne... snad ještě RJ-45, za ty ale stačí víc zatáhnout a vznikne z toho RJ-45 bez packy, což je u mě rozšířenější kontektor než typ s packou.

aby to nedopadlo jako usb micro ktere je uplne napytel.

Co je na něm špatného?

[Jendа]

snad ještě RJ-45, za ty ale stačí víc zatáhnout a vznikne z toho RJ-45 bez packy, což je u mě rozšířenější kontektor než typ s packou.

Já tu mám kromě modelů bez zobáčku ještě modely, kde se zobáček ulomil tak napůl, zůstává na konektoru, ale už nepruží. Lze to vyřešit vložením víckrát přeloženého papírku pod páčku a zaizolepováním .

Teď už se naštěstí dělají konektory s ochranou nebo oušky, které jsou odolnější, ale některé se zase strašně blbě mačkají s rukou zkroucenou za počítačem.

[Michal Kubeček]

Těch krytek z prvního obrázku jsem kdysi pár koupil a teď mám s nimi docela trápení - po letech ztvrdly natolik, že se klíč dá zmačknout jen tak, že se nejdřív krytka posune, protože ta prostě nepovolí.

[Grunt]

Tak tak. po stejné zkušenosti už jen pohled na krytku samotný způsobuje prudké zvýšení tlaku.

[mmad]

A co kdyby jste se laskavě koukli i z jiného úhlu?
Ono totiž sosnout něco z analogu je daleko snažší, než z digiálu (ideálně nějaký film; proč asi padly VHS, když pominu velikost a univerzálnost? - protože se nedaly zabezpečit před zkopírováním!). S HDMI totiž nastupuje dekódování signálu až v "posledním čipu", který může být v monitoru (pak to chce kalibrované prostředí a vzdálené spuštění), ale v blízké budoucnosti i v hlavě každého z nás (pak za blitky univerzální zábavy, které bychom si dneska ani nekoupili - a VČETNĚ sledování reklamy a zakázání tlačítka "zklapni"-, budem muset platit!!!)!
Zlatý VGA a CRT (k čemu na pracovním PC "kino" nad 30x40cm s nějakým extrémním rozlišením - nevidím písmenka, nevidím lištu, nevidím hlodavce?).

[Jendа]

s nějakým extrémním rozlišením - nevidím písmenka, nevidím lištu, nevidím hlodavce?

Nastav si správně své grafické prostředí.

[otasomil]

>>> Nastav si správně své grafické prostředí.

Jenze on si nastavil to spravne co monitor ma nativne.

[Jendа]

Asi ne, když si stěžuje, že monitor má moc vysoké DPI, a proto je na něm všechno moc malé. Já nemám ve svém prostředí problém cokoli libovolně zvětšit, jediným problémem jsou bitmapové obrázky na webových stránkách - ty vypadají po přeškálování rozplizle.

[pavlix]

Jenze on si nastavil to spravne co monitor ma nativne.

Nejspíš zapomněl na DPI.

[mmad]

Vidím 2 rány a obě vedle. Navíc nejsou k hlavnímu povzdechu. Tudíž šly HODNĚ vedle.
Šlo mi ne o rozlišení a DPI, ale o praktickou použitelnost. Pro běžného uživatele je kino s úhlopříčkou 60 cm a víc nevyužitelné. Protože běžný uživatel taky občas používá myš a jí lovit ikony funkcí, které jsou po celém takovémto kinu, stojí přinejmenším za pendrek (a i přesunutí některch prvků z téhož důvodu vede k dalším nadávkám).
Další problém nastává ve chvíli, kdy zracovává v textovém editoru běžnou A4. Ta je jaksi úzusem (a i tak trochu praxí s čitelností - třeba novinové sloupce) orientována na výšku. A při poměrech 16:9, které jsou u moderních monitorů běžné, prostě zbývá příliš místa po stranách (při běžném rozložení ovládacích prvků).
Navíc nepíšu o tom, že monitory a grafické karty stále poměrně často volí své nejvyšší zvládnutelné hodnoty, které ale nejsou také hodnotami použitelnými. Pokud je to systém jako Win, tak se to aspoň rozpadne na minimální podporované a jde to přenastavit. V Lin jsem se ale setkal občas i s nutností sáhnout do konfiguračního souboru. Specifickým případem humoru je pak obnovovací frekvence a díky ní rozpadlá barevnost.
Nakonec, kdo z vás, vy kritici, někdy nastavoval více jak jeden monitor na počítač? Já mohu napsat, že jo.

[mmad]

Ještě druhá strana, kterou jste pominuli -> útočnost a směrovost reklam, které v analogu jdou vypnout jejich prostým odstřihnutím. To v digitálu jde až ve chvíli, kdy se předvedou do rozpoznatelné podoby. A vzhledem k vývoji techniky není až tak nepravděpodobné, že reklamy budou chodit šifrovaně až téměř na konec. A pak něco takového rozpoznávejte a blokujte...

[Jendа]

Pro běžného uživatele je kino s úhlopříčkou 60 cm a víc nevyužitelné.

To je možné, ale já jsem reagoval na nevidím písmenka, nevidím lištu, nevidím hlodavce, nikoli na využitelnost tak velké plochy.

Nakonec, kdo z vás, vy kritici, někdy nastavoval více jak jeden monitor na počítač? Já mohu napsat, že jo.

Monitor k notebooku připojuji běžně.

[pc2005]

Screen ripping . Jinak nejhorší možnost je ta, že to kamarádovi přehraješ vlastním tělem .

[imploder]

"v blízké budoucnosti i v hlavě každého z nás"? To snad ne. Nevím jak ty, já bych to teda v hlavě mít nechtěl.

[mmad]

Koukněte se po "Hvězdná brána - pravdivý pohled" (cca 400MB). Je to i česky a v určitou chvíli vás smích přejde (kolem 0:27:30).
Čipovat se jako dobytek taky nechci, natož v hlavě.

[Michal Kubeček]

k čemu na pracovním PC "kino" nad 30x40cm s nějakým extrémním rozlišením - nevidím písmenka, nevidím lištu, nevidím hlodavce?

Já mám zhruba těch 40x30 (20" LCD s 1600x1200) a kdybych si za rozumnou cenu mohl pořídit něco většího (ne, 1920x1200 není rozdíl, který by stál za řeč), jdu do toho.

[otasomil]

Na tema mizeni VGA z maticnich desek, GPU adapteru a notebooku cekam podobny zapisek.

Nechcete tu nekdo plakat nad zmizenim 8" floppin...... aneb kazdy si najde duvod o opevovani zastaralych periferii a zarizeni.

[Balu]

Všetko skôr či neskôr zmizne... a vždy bude časť užívateľov, ktorým to bude chýbať a časť si to absolútne nevšimne. Veď niektorým počítačom už aj klávesnice zmizli.

[jnd]

Zrovna tento týden jsem si kupoval 2m DVI kabel, na rozdíl od toho krátkého, co jsem dostal s monitorem byl i plně osazen na dual link. Grafárna i monitor mají jak DVI tak HDMI, tak jsem vybral to levnější digitální. Ostatně není nad pořádný lichoběžníkový konektor, že? :)

[EtDirloth]

Intel chystá 450nm v Oregonu

[vlastikroot]

LOL, to je velikost wafferu (ta velka stříbrná placka), ne velikost těch tranzistorů.

[Mti.]

mimochodem, dle wiki se treba AMD k-5 delala 500 nebo 350nm ... rok 1996 Intel na tom byl podobne.

[vlastikroot]

Já mám doma kompl s procesorem dělanym 6000nm technologií

[Mti.]

se omlouvam, ten prvni link sem zamyslel tento

[Enigma]

Ač je VGA výstup fosílie, opravdu si myslím, že bohužel hned tak nezmizí. Při vší smůle, jak tu bylo již párkrát zmíněno, je i na současných dataprojektorech stále používán a zatím to nevypadá tak, že by se výrobci od VGA konektoru odkláněli.
Jinak řečeno, dokud se poslední výrobci nevzdají VGA konektoru, nezmizí.