Unixové nástroje – 2 (ls, ln)

16. 10. 2009 | David Watzke | Návody | 30181×

V dalším dílu seriálu o základních příkazech pro práci v příkazové řádce se podíváme na dva jednoduché, ale zároveň velmi zdatné pomocníky: ls (výpis obsahu adresáře a informací o souborech) a ln (vytváření pevných a symbolických odkazů).

Obsah

• ls
• ln

ls

ls je příkaz primárně sloužící k vypsání seznamu souborů v daném adresáři. Prvně se objevil v původní verzi AT&T UNIXu. Název vychází z podobného příkazu list segments, který byl obsažen v OS Multics. V tomto OS byl soubor synonymem k (paměťovému) segmentu.

Standardní použití vypadá následovně:

# vypíše aktuální pracovní adresář
ls
# vypíše daný adresář
ls /dany/adresar/

Výpis (výstup příkazu) potom vypadá například takto (adresář /):

bin   dev  home  mnt  proc  sbin  tmp  var
boot  etc  lib   opt  root  sys   usr

Jedním z nejčastěji používaných přepínačů je -l, který aktivuje podrobnější výpis:

ls -l /var/www/localhost/htdocs/vnstat/
total 148
-rw-r--r-- 1 dave home  4012 2009-04-09 13:37 config.php
-rw-r--r-- 1 dave home 18038 2008-08-28 15:35 COPYING
-rw-r--r-- 1 dave home 10525 2008-11-14 08:37 graph.php
-rw-r--r-- 1 dave home 11857 2008-11-14 08:37 graph_svg.php
-rw-r--r-- 1 dave home  5988 2008-11-03 19:08 index.php
-rw-r--r-- 1 dave home  1622 2008-08-28 15:35 README
-rw-r--r-- 1 dave home 58716 2008-11-03 19:08 VeraBd.ttf
-rw-r--r-- 1 dave home  5954 2008-08-28 15:35 vera_copyright.txt
-rw-r--r-- 1 dave home  2568 2008-11-14 08:37 vnstat.css
-rw-r--r-- 1 dave home  6280 2008-11-14 08:37 vnstat.php
-rw-r--r-- 1 dave home  2875 2008-11-14 08:37 vnstat_red.css

Vypíše kromě názvu souboru navíc ještě informaci o právech, vlastníka a skupinu, velikost v bytech a datum a čas poslední změny.

Dalším často používaným přepínačem je -a (resp. -A). Zajistí totiž výpis skrytých souborů, tj. souborů, jejichž název začíná tečkou. Přepínač -A vynechá výpis zvláštních adresářů . (aktuální pracovní adresář) a .. (adresář obsahující aktuální pracovní adresář).

Užitečná je občas možnost setřídit položky podle jiné vlastnosti než název souboru.

Přepínač	Alternativa	Popis
-U	--sort=none	Vypne třídění
-X	--sort=extension	Setřídí podle přípony souboru (například .txt)
-S	--sort=size	Setřídí podle velikosti
-t	--sort=time	Setřídí podle času
-v	--sort=version	Setřídí podle verze

Když není aktivován dlouhý formát výpisu (-l), lze použít -1 k docílení výpisu každé položky na nový řádek.

Přepínač -F (--classify) je zajímavý tím, že za název souboru přidá značku odpovídající vlastnosti, kterou soubor disponuje. Pokud jde o adresář, přidá se /, socket dostane =, spustitelný soubor *, pojmenovaná roura |, symbolický odkaz v krátkém výpisu @. Podobně se chová přepínač --file-type, ale s tím rozdílem, že neoznačuje spustitelné soubory. Ukázku vizte níže.

Nakonec nelze nezmínit pro uživatele velmi užitečnou podporu barvení výstupu. Ovládá ji přepínač --color, kterému lze předat ještě parametr (--color=parametr), který určuje, kdy se má výstup barvit. Parametr může mít hodnoty never (nikdy), always (vždy) a auto (automaticky se rozhodne, dle různých podmínek). Konfigurace barviček pro jednotlivé přípony a typy souborů je obvykle dostupná v souboru /etc/DIR_COLORS, který používá utilita dircolors, sloužící k nastavení proměnné LS_COLORS, která ovlivňuje nastavení barev ve výpisu ls. Ukázka:

bash-4.0$ ls --color=auto -lFG
drwxr-xr-x 2 dave     112 2009-02-01 12:27 adresar/
-rw-r--r-- 1 dave    5527 2008-08-31 13:28 textak.txt
-rwxr-xr-x 1 dave 2539230 2008-08-31 13:28 binarka.run*

Ekvivalentem tohoto příkazu na Windows je dir, který mimochodem běžně funguje i na Linuxu.

---

ln

ln slouží k vytváření odkazů na soubory. Odkaz je anglicky link, z čehož vychází název programu.

Vytvářené odkazy mohou být buď pevné (tzv. hardlink), což je výchozí režim, nebo symbolické (tzv. symlink), což lze aktivovat přepínačem -s.

Pevné odkazy lze vytvářet jen v rámci souborového systému (oddílu) a jsou provázané s původním souborem. Data se po smazání původního souboru neztratí – k tomu dojde, teprve když jsou smazány i veškeré pevné odkazy. (Obvykle) nelze vytvářet pevné odkazy na adresáře.

Symbolický odkaz může ukazovat na soubory i adresáře, které nemusí být uložené na stejném souborovém systému. Tyto odkazy nejsou nijak provázané se soubory, na které ukazují, proto když smažete soubor, na který odkaz ukazuje, zbyde vám odkaz na neexistující soubor. K čistění rozbitých symlinků existují různé nástroje, například symlinks nebo můj vlastní program lc.

Nyní si předvedeme několik ukázek použití:

# vytvoří hardlink „hardlink.txt“ odkazující na „puvodni_soubor.txt“
ln puvodni_soubor.txt hardlink.txt

# vytvoří symlink „root“ odkazující na kořenový adresář /
ln -s / root

# vytvoří v adresáři „cilovy_adresar“ relativní symlinky na „soubor.txt“
# a „adresar“ z aktuálního adresáře
ln -s ../soubor.txt ../adresar cilovy_adresar/

Symbolické odkazy mohou být buď absolutní (s celou cestou), nebo relativní (vztažené k adresáři, ve kterém sídlí). Jaký odkaz použijeme, je na nás, rozhodujeme se dle situace. Pokud například víme, že původní soubor a odkaz budou vždy ve stejném adresáři (nebo např. vždy o adresář výše), potom je vhodné vytvořit relativní odkaz. Pokud ovšem děláme odkaz na úplně jiné místo v systému, je vhodnější použít absolutní odkaz.

# pracovní adresář = /home/dave

# vytvoří relativní odkaz, který (aby fungoval) musí být vždy tam, kde původní soubor
ln -s soubor.txt odkaz.txt

# vytvoří absolutní odkaz, který můžeme přesunout kamkoliv a vždy bude odkazovat
# konkrétně na „/home/dave/soubor.txt“
ln -s /home/dave/soubor.txt odkaz.txt

Standard u tohoto nástroje vyžaduje pouze dva přepínače, zmiňovaný -s pro vytváření symlinků a -f pro případné přepsání souboru odkazem.

# řekněme, že soubor link.txt již existuje

# toto jej přepíše odkazem na soubor.txt
ln -sf soubor.txt link.txt

       

Komentáře

[Radek Hladik]

Pěkné. K tomu ls bych dodal parametr -d. V případě adresáře pak nevypíše jeho obsah, ale vlastní adresář:

# ls -dl grub
drwxr-xr-x 2 root root 4096 2009-10-13 00:02 grub
# ls -l grub
total 400
-rw-r--r-- 1 root root     63 2009-09-09 20:23 device.map
-rw-r--r-- 1 root root  13840 2009-09-09 20:23 e2fs_stage1_5
.....

[misko]

Ganz gut! Dufam, ze serial bude pokracovat dalej a dalej, aby sa mohli aj menej zdatny *nix users & admins vzdelava... aj ked to ide velmi pomaly :D

[kuka]

pokud se chces vzdelavat, existuje dokumentace, takze nemusis cekat na dalsi dil...

[misko]

LOL :) Tak to som nemyslel seba... Pracujem ako systemovy inzinier unix-u a databaz ;)

[default]

Senior Database Programmer?

[misko]

Nie, Unix System Engineer...

[default]

To mi připomnělo jednoho System Inženýra z IBM. Celý dny brouzdal internet a když člověk po něm chtěl, aby aspoň progrepoval logy, tak se rozbrečel.

Nebo druhej — spící panna. Ten byl taky dobrej. Celou pracovní dobu prospal. Reagoval pouze na sousloví "Coffee break". Když jsi to řekl dostatečně hlasitě z metrové vzdálenosti, tak se probudil a odešel na kafe.

Tak doufám, že nejsi z IBM.

[misko]

V prvom rade som nepochopil to skatulkovanie, je to predsa nazov pozicie a vyklad, resp. napln sa diametralne lisi od spolocnosti, pre ktoru dotycny clovek pracuje... Nie, nie, z IBM naozaj nie.. ale podla toho, co som pocul, stoji to tam vazne za h**** :)

[xkucf03]

Není jedna z těch pozic v současné době volná? Případně bych bral i kombinaci (chvíli spát, chvíli brouzdat po netu a občas zajít na kafe).

[default]

Sice je krize, ale pozice jsou volné. Zvlášť, když zvládneš obě role zároveň, tak to máš vpodstatě jisté. Mám ti sjednat pohovor?

[Grunt]

Mark G. Sobell – A Practical Guide to Linux

[misko]

Opat jedno velke LOL :) Dakujem za nasmerovanie, ale toto ja nepotrebujem... Kazdopadne pre zaciatocnikov sa to urcite hodi ;)

[kralyk z abclinuxu]

Ále prosimtě nehraj to... není žádná potupa být začátečníkem... ()

[misko]

:) nj, prosim vsetkych, poslite mi materialy, aby som sa mohol zacat vzdelavat :DDD

[Grunt]

Opat jedno velke LOL

Nechápu. Proč jako? Knížka sice stará, ale perfektní.

[misko]

Ach :) Od zaciatku ste to nepochopili. Ja som to myslel tak, ze pre niektorych ludi (urcite nie pre mna, pretoze mam velmi vela skusenosti s nielen gnu/linux, bsd ale aj produkcnymi unixami, tj. hp-ux, ibm aix, solaris etc..) sa taketo nieco zide...

[pht]

ls -Z ;)

[houska]

tusi nekdo co znamena velikost u adresaru (soucet velikosti souboru a adresaru uvnitr)? a co cislo mezi pravama a vlastnikem?

drwxr-xr-x  13 houska users  4096 24. pro  2007 gspca
drwxr-xr-x   4 root   root   4096  4. bře  2009 home
drwxr-xr-x  14 root   root  12288  9. říj 11.03 lib
drwx------   2 root   root  16384 26. úno  2009 lost+found
...

[hugis]

Pre súbory to je to číslo počet existujúcich hardlinkov. Normálne tam je jednotka, keď vytvorím hardlink tak 2 a tak ďalej.

[honza]

Velikost u adresářů znamená prostě velikost adresáře Adresář ja na disku uložen podobně jako soubor, má přidělené nějaké datové bloky a součet jejich velikostí v bajtech je vypisován. Určitou "zvláštností" je, že velikost adresáře se obvykle nezmenšuje při vymazání souborů v něm. Číslo mezi právama a vlastníkem je číslo inodu.

[honza]

tak pardon: číslo mezi právama a vlastníkem samozřejmě není číslo inodu Je to počet odkazů na inod. U prázdného adresáře je to 2 (pro vlastní jméno a pro .. záznam) a zvětšuje se s každým podadresářem.

[pht]

2 (pro vlastní jméno a pro .. záznam)

Je to pro jméno a pro . (jednu tečku), pokud má podadresář, tak +1 za každou dvoutečku v podřazeném adr.

[Kvakor]

Určitou "zvláštností" je, že velikost adresáře se obvykle nezmenšuje při vymazání souborů v něm.

To je spíš problém implementace adresáře v příslušném souborovém systému - zatímco "klasické" soborové systémy vycházející z původního unixového soborového systému (UFS), tj. např. Ext2/3, to opravdu tak dělají, tak souborové systémy používající jiné metody interního uložení dat (napr. stromy, jako ReiserFS a mám pocit že i BtrFS a ZFS) většinou adresáře při odstranění položek zmenší.

[Robo]

cislo medzi je pocet podadresarov

[Robo]

minimalne je 2; tj . a ..

[Radek Hladik]

Ono číslo je počet hardlinků na danou inodu. Ono je to celé velmi elegantní. Soubor jako takový je nějaké místo na disku s daty a beze jména a je identifikován právě ID inody. A každý záznam v adresáři je jen přiřazení jména nějaké inode. Když se udělá hardlink, pak se prostě pro stejná data přidá nové jméno a u inody se zvedna počet odkazů na ní a to je to číslo, které je vidět v ls. Proto se mazání dělá pomocí příkazu/fce unlink, což znamená, že se prostě dané jméno odstraní a počet odkazů se sníži. Pokud klesne na 0, je inoda označena jako "smazaná".

U adresářů to funguje jeětě elengatněji, každý adresář má ., což je hardlink sám na sebe a .., což je hardlink na nadřazený adresář.

Má to zajímavé vlastnosti, typu, že když někdo otevře (fopen) soubor, pak se počet odkazů na inodu zvedne, a při zavření se zase sníží. Proto je možné smazat otevřený soubor a ten, kdo ho má otevřený nemá problém. Začátečníci se například často diví, proč když smažou nějaký log, tak se neuvolní místo na disku, dokud se neřekne logovacímu démonovi, aby soubor zavřel a znovu otevřel.

Velmi oblíbená je tak u všemožných zkoušek z Unixu otázka typu "uděláme mkdir neco, cd neco, touch neco, mkdir ../necojineho,..... a úkolem je říct, jaké to číslo u čeho bude..."

[Robo]

ok, dik za podrobne vysvetlenie

[Jirka P]

když někdo otevře (fopen) soubor, pak se počet odkazů na inodu zvedne

Pozor, toto není pravda. Lze vyzkoušet např. následujícím programem:

#include <sys/types.h>
#include <sys/stat.h>
#include <fcntl.h>

int main()
{
  struct stat st;
  int fd=open("filename", O_CREAT|O_EXCL, 0666);
  if(fd < 0) {
    perror("open");
    return 1;
  }
  unlink("filename");
  fstat(fd, &st);
  printf("%d", st.st_nlink);
  return 0;
}

[Radek Hladik]

Pravda, vyjádřil jsem se nepřesně. Fopen toto číslo nezvedne, zvedne nějaké interní počítadlo v kernelu, ale chová se to podle stejného mechanismu, jen to není vidět ve výpisu ls.

[Grunt]

soucet velikosti souboru a adresaru uvnitr

Ten se zase dělá pomocí příkazu du -c.

[Prcek]

Já to dělám pomocí du -sh, vyplivne to jen výsledek bez spousty výpisů.

[houska]

hodit se muze taky du -h --max-depth=1 ... kdyz clovek zjistuje kterej adresar zabira nejvic mista

[Michal Kubeček]

du dir | sort -n | tail -20

[Michal Kubeček]

U příkazu ln by bylo vhodné upozornit, že první argument je při vytváření symbolického linku interpretován jinak než při vytváření hardlinku. Zatímco bez -s je to soubor, který linkujeme, s přepínačem -s určuje cíl linku. Takže vytváříme-li symbolický link jinde než v aktuálním pracovním adresáři, je potřeba psát cestu vzhledem k cílovému adresáři (kde vytváříme link), ne vzhledem k pracovnímu (jako je to u ln, cp apod.).

[Semo]

To by som tam pridal tucnym pismom. Sam viem kolko chyb som narobil, nez som to pochopil/zistil a pri pouziti este navyse prestal zabudat na to mysliet.

[hufhendr]

Zdravím,

v souvislosti s příkazem ln mi nedá se nezeptat, zda nevíte o nějakém programu, který by uměl prohledat disk a nalezené duplicity vzájemně prolinkovat přes hard link "ln" (ne symbolicky). Používám fdupes, program je to pěkný, ale odstraňovat duplicity automaticky takto neumí.

Předem díky za případné tipy

[kmarty]

Jj, nejaky automaticky hardlinkovatko by bodlo . Pak to jeste zkombinovat s copy on write a nemelo by to chybu

[Milan Jurik]

To, co chcete, je deduplikace a musi ji podporovat souborovy system.

[kmarty]

A vono ale je : hardlink

[Georgo10]

Narazil jsem na dmerge

[Michal Kubeček]

Nejsem si jistý, jestli bych o něco takového stál. Často se opravdu jedná o kopie a nechci, aby se při změně jedné změnila i druhá. Např. u spousty prázdných souborů, co se povalují po disku, by nebylo moc dobré, kdyby se data zapsaná do jednoho okamžitě objevila ve všech.

[xkucf03]

Často se opravdu jedná o kopie a nechci, aby se při změně jedné změnila i druhá.

Přesně, ono by to pak mohlo dopadnou jako v tom vtipu o norton commanderovi

[RoJ]

Jestli vzděláváte lid prostý v užívání Unixových nástrojů, pak prosím opravdu o Unixové standardy. GNU is Not Unix.

-X, -U, -S ... kdo bude psát skripty podle vašeho článku opisujícího linuxové/GNU přepínače ls, ten se bude na Unixech divit, protože opravdu nedělají to, co je tady popsáno, pokud na té které variantě Unixu vůbec existují.

[zoo]

+1

[iq]

Pripadne prejmenovat clanek na GNU/linoxove nastroje )-:

[Marián Kyral]

Jestli vzděláváte lid prostý v užívání Unixových nástrojů, pak prosím opravdu o Unixové standardy. GNU is Not Unix.

-X, -U, -S ... kdo bude psát skripty podle vašeho článku opisujícího linuxové/GNU přepínače ls, ten se bude na Unixech divit, protože opravdu nedělají to, co je tady popsáno, pokud na té které variantě Unixu vůbec existují.

Z toho vždycky rostu. Dělám hodně na AIXu a každou chvíli nadávám, jak jsou ty Unixy sto let za opicemi

[RoJ]

Jestli "sto let za opicemi"="GNU se to přeci rozhodlo dělat jinak", pak vás čeká asi dlouhý růst. Mimochodem vztaženo na operační systémy se s tímto přístupem setkáváme při kritizování GUI používaných v Linuxu ze strany uživatelů jistého téměř-monopolního desktopového systému.

"Jinak než jsem si zvykl u mne doma" není totéž jako "špatně".

P.S.: Kéž by v Linuxu byla taková virtualizace, memory management a stabilita jako na AIXu! A kéž by tam nikdy nebyla ODM.

[Chytrex]

+1

[snehuliak]

Co sa myslim tym ODM?

[kkaarreell]

Object data manager. Je to takova databaze, do ktere se ukladaji ruzna systemova data - zjednodusene neco jako registry.

[Marián Kyral]

No některé užitečné volby by mohli implementovat, neříkám, že úplně všechno. No a čisté vi je tragédie. Zvýrazňování syntaxe by se občas hodilo. Chápu, že z pohledu administrátora tam jsou super fičury, ale jako programátor to vidím trochu jinak. To je jako kdybych sedl z BMW do trabanta.

[thiemel]

No některé užitečné volby by mohli implementovat, neříkám, že úplně všechno. No a čisté vi je tragédie. Zvýrazňování syntaxe by se občas hodilo. Chápu, že z pohledu administrátora tam jsou super fičury, ale jako programátor to vidím trochu jinak. To je jako kdybych sedl z BMW do trabanta.

Já bych to přirovnal, jako "přesednout si z BMW do náklaďáku nebo do traktoru". Tak, jako s BMW nebudete nikdy orat pole, tak nebudete nikdy s traktorem (nebo náklaďákem) s plně naloženou vlečkou lítat 200 km/h po dálnici a nebudete na něj balit rošťenky...

Prostě potřeby jsou jiné, a tomu i odpovídá "uživatelský komfort" - už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atd, když s ním bude jezdit 20 různých lidí polem nepolem, cestou necestou...

[Grunt]

už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atd

Já dost dobře nechápu proč by to někdo dělal i u osobního *PRODUKČNÍHO* automobilu, ale budiž.

[Marián Kyral]

No některé užitečné volby by mohli implementovat, neříkám, že úplně všechno. No a čisté vi je tragédie. Zvýrazňování syntaxe by se občas hodilo. Chápu, že z pohledu administrátora tam jsou super fičury, ale jako programátor to vidím trochu jinak. To je jako kdybych sedl z BMW do trabanta.

Prostě potřeby jsou jiné, a tomu i odpovídá "uživatelský komfort" - už vidím, jak si někdo koupí *PRODUKČNÍ* traktor, dá si tam klimatizaci, elektricky vyhřívané sedačky, rádio s CD přehrávačem, tónovaná skla atd, když s ním bude jezdit 20 různých lidí polem nepolem, cestou necestou...

No když to má konkurence, tak proč ne? Ona třeba ta klimatizace v traktoru by se v parném létě mohla hodit.

[xkucf03]

Kéž by v Linuxu byla taková virtualizace, memory management a stabilita jako na AIXu!

Jasně, že komerční unixy* mají něco do sebe a v určitých oblastech vynikají. To ale neznamená, že nejsou v jiných oblastech skutečně „sto let za opicemi“. Není to tak, že by byly jen jiné než Linux – Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější.

*) i Solaris, nebo i jiné systémy jako třeba BSD

[Grunt]

Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější.

A proto se tomu neříká Linxu, ale GNU. Brání někdo stáhnout coreutils, přeložit je a nahradit tím ty původní bazmeky?

[Grunt]

Brání někdo stáhnout coreutils

Brání někdo stáhnout coreutils či jiné GNU utility

[xkucf03]

ok, Linux jsem tu myslel jako GNU/Linux. Stáhnout a doinstalovat si můžeš kde co, třeba i cygwin do Windows… To bychom pak museli říct, že všechny systémy jsou stejně dobré, protože všude si můžeš všechno doinstalovat, zkompilovat a doprogramovat.

[Grunt]

Ale vdžyť to je také ta nádhera GNU/FLOSS. Sám momentálně na Widlích běžím a pokud nepočítám nějaký ten kernel a pár blbostí, tak tomu do opravdových Windows schází opravdu hodně.

[Marián Kyral]

Linux je skutečně v některých oblastech (tady např. shell a některé příkazy) výrazně lepší a modernější.

A proto se tomu neříká Linxu, ale GNU. Brání někdo stáhnout coreutils, přeložit je a nahradit tím ty původní bazmeky?

Ano. Nemám roota a i kdybych měl, tak těch strojů, na kterých se pohybuji je spousta, a na produkci bych to stejně nedostal. Administrátoři to dělat nebudou, jednak je to nepálí, pak by to někdo musel zaplatit a je jasné, že systém bez externích programů o které by se museli starat se lépe administruje. V tomhle by právě měla vyjít vstříc IBM.

[RoJ]

Tož tak - AIX je serverový OS, a nikdy nikdo netvrdil, že je na desktop nebo vývojářská stanice. Je to server, má na něm běžet serverová aplikace. Co přeložíte, to tam spustíte, otestujete (máte automatizované testy, že ano?), jede/nejede, vracíte se na stanici a ladíte. Na co vám v tom nestačí POSIX ksh a spol? Pořád pokládáte své návyky za symbol pokroku, toť celý problém .

JR

[Michal Kubeček]

Na serveru není potřeba psát komplikovanější skripty?

[default]

To, s čím je AIX dodaný, plně dostačuje. To mi věř.

[Milan Jurik]

Nahrazovani puvodnich "bazmeku" je silne nebezpecne. Protoze ty "bazmeky" maji casto pridane vlastnosti specificke pro dany operacni system (coz o GNU nastrojich nelze rici ani v pripade Linuxu) a tou nahradou se pripravujete o dane schopnosti. Alternativa dobra, ale jen alternativa (an GNU grep ci diff/patch nedam dopustit). Jak to muze dopadat, je pak videt v OpenSolaris distribuci, kde pri standardni ceste s /usr/gnu/bin jako prvni, nemate primy pristup k ACL napriklad.

[snehuliak]

co sa mysli tym ODM?

[Amarok]

Object Data Manager (ODM)

[Milan Jurik]

Mno, to je treba problem pro -v, kde pro Solaris ls to znaci verbose vystup s ACL pravy...

[kralyk z abclinuxu]

Možná by nebylo od věci zmínit velmi častý alias ll, který obvykle odpovídá příkazu ls -hal... no ale to je detail.

[Michal Kubeček]

A také nebude od věci upozornit na častý nešvar spočívající v úvaze "Je to tak v mé distribuci, tak to tak je obvykle." :-)

[kralyk z abclinuxu]

V mé distribuci to tak by default není. V mé distribuci toho vůbec je by default velmi málo (Arch linux)

[Marián Kyral]

Možná by to spíše chtělo definice užitečných a často používaných aliasům příkazů.

Například v adresáři s logy se často hodí:

ls -ltr |tail  # Vypiš naposledy změněné soubory

[xkucf03]

Nebo

ls -lt | head

[Marián Kyral]

Taky, ale pak máš ten nejnovější soubor první na seznamu a pak musíš rolovat moc nahoru. Kdežto s -r a tail je nejnovější soubor na konci seznamu a hned ho vidíš. Praktické to je, když pak třeba přidáš -n 200. Roluješ historií dozadu.

[tux]

U ls je vyborny parametr -h

-h, --human-readable with -l, print sizes in human readable format (e.g., 1K 234M 2G)

$ ls -l
celkem 11292
drwx------ 2 tux tux    4096 2009-08-15 14:44 Desktop
-rwxr-xr-x 1 tux tux 2795704 2009-08-29 18:59 gajim-0.11.4-1.x86.package
...


$ ls -lh
celkem 12M
drwx------ 2 tux tux 4,0K 2009-08-15 14:44 Desktop
-rwxr-xr-x 1 tux tux 2,7M 2009-08-29 18:59 gajim-0.11.4-1.x86.package

[Prcek]

Ono se to "háčko" hodí všude, kde to jde . Například pro volné místo na disku df -h, spočítání velikosti adresáře du -sh, nebo "emko" u výpisu volné paměti free -m. Udělal jsem si na to aliasy, aby se mi to rovnou vypisovalo v těch přepočítaných jednotkách, je to čitelnější.

[Ash]

Ekvivalentemobdobou tohoto příkazu na Windows je dir

[xkucf03]

U pevných odkazů by to chtělo ještě upřesnit, že po jeho vytvoření už neexistuje nic jako „původní soubor“ a „odkaz“, ale že oba jsou rovnocenné.

[Amarok]

Takovy nedostatek prikazu ls je, ze nedovede vypsat pocet polozek v adresari. Pokud nekdo vi, jestli to jde, at se ozve. Ja pouzivam
ls | wc -l

[xkucf03]

Zajímavé je, že samotné ls vypisuje názvy za sebou na řádek, ale když je v rouře, tak vypisuje po řádcích, takže to ls | wc -l funguje a není potřeba ls -1 | wc -l.

[Radek Hladik]

To není zas až tak divné. Ls si zjistí, že na výstupu nemá tty, ale rouru a podle toho se zachová. Hodně příkazů se takto chová a nazývá se to interaktivní resp. neinteraktivní mód.

[xkucf03]

jj, ale pak to přestává být trochu transparentní. Člověk by čekal, že program posílá něco na standardní výstup a ten si můžu nasměrovat kamkoli – nicméně ten výstup by měl být stejný. Trochu to narušuje tu abstrakci, program má standardní vstup a výstup, to jsou jasně definovaná rozhraní a program by se měl chovat vždy stejně, mělo by mu být jedno, kam ten výstup posílá. I když je pravda, že tady to šetří práci (dvě písmenka -1), ale trochu mi to přijde jako že se ten program pokouší myslet za uživatele.

[Amarok]

S tim souhlasim. Ja kdyz jsem si s tim ls | wc -l trochu hral, tak jsem se nad tim taky zarazil a prepocitaval jsem vysledek rucne, abych se presvedcil, ze to opravdu funguje, i kdyz je to zvlastni (nectu si jen tak man stranky z nudy, spis kdyz jen neco potrebuju, tudiz o nejakem interaktivnim modu taky nevim).

[JS]

V nejhorsim to resi

ls -1 | wc -l

. Pak mate jistotu.

[David Watzke]

No, ls má v tomhle případě dvě možnosti. Hodit všechno na jeden řádek (protože roura není terminál, u kterýho lze zjistit aktuální šířku) nebo se chovat jako s -1. Aktuální chování je IMHO logičtější.

[Yontalcar]

Rozbité symlinky jdou hledat a mazat přes GNU find:

find -P ~ -xtype l

find -P ~ -xtype l -delete

[Valerius]

Hmmm, když už to tu je =) Jde nějak vypsat jedním příkazem názvy všech adresářů na disku / v jiném adresáři? Zkoušel jsem

ls -R -d /mnt/win_d

Ale to mi vypíše jen "/mnt/win_d" =/ Poradí mi někdo? =)

[Megy]

Je super si číst diskuze na linuxu/*NIXu. Takový iDnes je proti tomu blátíčko Já třeba tohle vysvětlování příkazů a pod. beru jako velmi dobré...Ano,je v každém manuálu, ale v manuálech pak chybí právě tahle diskuze