Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
Před časem jsem řešil problém, jak pod Linuxem vektorizovat různou grafiku tak, aby byl výsledný soubor ve formátu DXF. Horko těžko jsem sháněl informace jak na to. Vždy se jednalo pouze o kusé útržky, které však nakonec vedly ke kýženému cíli. Nyní se s vámi podělím o své know-how.
Většina lidí patrně nepotřebuje příliš často vektorizovat bitmapovou grafiku. Já však pracuji ve firmě, kde poměrně často zákazníci nosí jako podklad pro výrobu pouhé náčrtky nebo vzorky výrobků (někdy dokonce i toto) a na mě je (mimo jiné), abych vše převedl do vektorové grafiky, která je nutná pro další strojní zpracování.
Předtím, než jsem se začal zajímat o postup pod Linuxem, jsem využíval komerční programy pod Windows a musím říct, že fungují. A to velice dobře. Dokonce vše, co zde budu popisovat, mají integrované do jediné aplikace. Tento postup se však může někomu hodit, protože stejného výsledku zde dosáhneme zadarmo a s využitím svobodných nástrojů. Dále také netvrdím, že by vektorizaci nešlo provádět nějakým jiným způsobem, a že na popisovaný postup přede mnou nepřišel již někdo jiný. Určitě se rád nechám poučit v diskuzi.
Uvedený postup využívá plně grafické prostředí tak, jak to mají mazlíčkové rádi.
Ke zdárné vektorizaci potřebujeme tyto balíky:
Používám Ubuntu. Veškerý software je dostupný ze standardních repozitářů Ubuntu. Věřím, že není problém nainstalovat je i v jiných distribucích.
Abych si ušetřil práci, mohl bych vzít libovolný obrázek a rovnou vektorizovat, ale já si řekl ne! Když ukázku, tak pořádnou. Předvedu, jak z tohoto
získat kvalitní a věrnou vektorovou konturu.
Vzhledem k tomu, že jenom tak ve scanneru takovou věc nepřiklopím, pomůžu si tím, že jednoho soba, kterého chci naskenovat, zakryji čistým papírem.
Vypadá to pak takto:
Zdá se to snadné, ale záhy zjistíte, že toto řešení stále není optimální. Problém je v tom, že skenovaný materiál není tenký a hloubka materiálu způsobuje vznik stínů kolem kontury skenovaného objektu.
Nejenom, že se nám vytratí přesná kontura objektu, ale také se mohou některé menší otvory úplně ztratit (například oko soba). Na potlačení tohoto nežádoucího efektu používám fintu. Jednoduše nasvítím krycí papír obyčejnou lampičkou. Tím zmizí veškeré nežádoucí stíny.
A výsledek pak vypadá takto:
Jak jsem již poznamenal výše, tak ke skenování používám vcelku slušně nastavitelný software Xsane. Pro vektorizaci kontur objektů nám stačí obrázek ve stupních šedi. Lze to provést i barevně, ale většinou to moc k užitku není. Aby byl výsledek dostatečně přesný, osvědčilo se mi nastavení na 300 DPI. Víc většinou není třeba, snad jen v případě malých objektů. Dále si pohrajeme s kontrastem, světlostí a gamou, abychom dostali obrázek pokud možno s co největším kontrastem. Tím se zbavíme nežádoucích čar ve výsledném DXF.
Nyní máme obrázek, který chceme převést na křivky, uložený. Spustíme potracegui
.
V potracegui si otevřeme obrázek, který chceme vektorizovat. Objeví se nám v podokně náhledu. Protože Potracegui je jako frontend primárně určen pro potrace
, a protože potrace neumí ukládat do formátu DXF, musíme si přepnout Backend na autotrace
. Dále si zvolíme jako výstupní formát (output format) DXF (popřípadě jiný).
Nyní si můžeme pohrát s nastavením samotné vektorizace. Pro mé účely ale bohatě stačí výchozí nastavení. Nechám na každém, aby si zjistil, co mu nejlépe vyhovuje.
Nyní, když je vše připraveno, se můžeme pustit do samotné vektorizace stisknutím tlačítka Trace
.
Vektorizace proběhne poměrně rychle v závislosti na složitosti vektorizovaného obrázku. Zde se vyplatí mít již připraven co nejkontrastnější obrázek, protože u vícebarevného a složitého obrázku se vytrasují i třeba ty sebemenší detaily a výsledný vektorový soubor bude zbytečně složitý. Po skončení vektorizace náhled zmizí a objeví se místo něj hláška, že výsledný formát neumí potracegui zobrazit. To nám ale nevadí. Bohužel zde nefunguje tlačítko "diskety" pro uložení. Místo toho musíme dát Soubor - uložit jako
.
Tím máme proces vektorizace hotov.
Abychom se podívali na výsledný soubor DXF, musíme pro to použít další program. Mě se osvědčil Qcad. I když používání tohoto CADu není zrovna intuitivní a člověk, který je navyklý určitým postupům z Autocadu, se v něm poněkud ztrácí. Našemu účelu však poslouží dobře.
Otevřeme náš soubor DXF; neznalé může zarazit jedna věc: ve vektorizovaném obrázku zdánlivě některé kontury chybí. Zdánlivě říkám proto, že ony tam jsou. Jen je Autotrace vložil do druhé vrstvy a dal jim tmavou barvu, takže nejsou na černém pozadí příliš vidět.
Tady si musíme trochu pomoci a editovat druhou hladinu. Nastavíme její barvu na černobílou.
Po této úpravě již máme to, co jsme potřebovali. Do vektorů převedený obrázek. Nyní již nic nebrání dalším úpravám a následnému strojnímu CNC zpracování. Například u nás ve firmě můžeme vyhotovit kopie původního vzorku a nejen to.
Doufám, že uvedený postup se někomu bude hodit. A když ne celý, tak třeba jenom jako inspirace k dalšímu využití. Vím, že to nemusí být jediný postup, a že by mohl existovat i pohodlnější, ale já jsem zkrátka zatím na jiný pod Linuxem nepřišel. Každopádně uvítám vaše názory a nápady.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
autotrace je vcelku povedeny nastroj a to ze nema graficky frontend muze byt nekdy docela plus, treba pokud potrebujete prevest nekolik desitek perovek, aby byly pouzitelne pri sazbe...Potrace je vcelku povedeny nastroj a to ze ma graficky frontend muze byt nekdy docela plus, treba pokud potrebuju prevest nekolik desitek perovek, aby byly pouzitelne pri sazbe pouziji potrace v TUI a pokud chci vyzkouset ruzna nastaveni, tak pouziju GUI a pak to nastaveni pouziju treba v TUI na hromadne upravy. P.S.: A třeba taky když píšu česky, tak občas použiji taky háčky a čárky.
Ovsem co s DXF uz netusim, nevim co to je za format.http://www.root.cz/clanky/vektorovy-graficky-format-dxf/
Hezký návod.
Zajímalo by mne, jak přesně odpovídá vektorový obrázek originálu? Jinými slovy, jak malé může být např. oko soba?
Je to technická záležitost, potřeboval bych takto scanovat vzorky vystřižené z 0.2mm tlustého plechu (tj. můžu je snadno položit na scanner). Laická otázka zní, zdali takto dostanu lepší rozlišení než třeba 0.1mm?