Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Hned první věcí, které si můžete povšimnout i na webu nakladatelství, je značný zmatek v terminologii - Writer je označován jako „textový editor“ či dokonce vysloveně mylně jako „tabulkový procesor“. V případě Calcu se podobné nejasnosti nevyskytují.
Obě knihy se snaží být vhodné i pro uživatele, kterým dosud chybí zkušenosti s používáním kancelářského softwaru. Autoři však celou věc zatahují do extrému, takže na prvních několika stranách se dozvíte, k čemu slouží posuvník, zaškrtávací políčko (checkbox), přepínač, přepínací nabídka (spin box), rozevírací nabídka (combo box), a aby byl nepřítel dostatečně zmaten, textové pole je v celé knize označováno jako dialog. Toto výrazivo je v případě knihy o OpenOffice.org Writer pro jistotu na začátku probíráno hned dvakrát - pravděpodobně někdo omylem při přípravě knihy dvakrát vložil stejný text do dokumentu.
OpenOffice.org se nevyhne porovnání s Microsoft Office - mezi výhodami je čtenář např. upozorněn na to, že cena nemusí být u softwaru jednoznačným ukazatelem kvality. Výčet nevýhod odkazuje na problémy s kompatibilitou s MS Office, později také na horší vzhled nebo „absenci vychytávek“. Čtenáři je vysvětlen i OpenDocument Format, jakožto „standardizovaný formát, který podporuje bezproblémové používání dokumentů XML“. Ponechám bez komentáře.
Autoři knihy velmi důsledně zapírají funkčnost OpenOffice.org pod Linuxem - na začátku knihy se nachází upozornění, které říká, že OpenOffice.org může být nainstalováno pod různými verzemi Windows, což může vést k jinému vzhledu titulku okna a tlačítek. I dále v knize autoři často zmiňují Windows a některé drobnosti práce s ním, i když se nejedná o nic pro Windows specifického a ani mi to nepřipadá jako obsah, který by do takové knihy patřil - tím narážím především na odstavec, kde se popisuje zobrazování oken na hlavním panelu a přepínání pomocí Alt-Tab.
Linux se dostává ke slovu až v kapitole o exportu do PDF. PDF je zde označen jako formát dokumentů nezávislý na operačním systému, díky čemuž je možno PDF soubory otevírat i na Linuxu, Solarisu a Mac OS. Celá kapitola o PDF je velice zajímavá - dozvíte se, že jiný formát než PDF se na různých počítačích může zobrazit různě v závislosti na nainstalovaných ovladačích tiskáren. Za druhou zásadní výhodu PDF je označeno to, že jej podporují všechny známé prohlížeče webových stránek.
Po přečtení knih se už opravdu nebudu nikdy divit nesmyslům, které se někdy šíří mezi méně zdatnými uživateli, protože budu vědět, že dosti zvláštní informace najdete i na poličce v knihkupectví. Odborné znalosti autorů tedy pravděpodobně nejsou nijak zvlášť vysoké, ale pokud to v jiných částech knihy nakonec povede k lepšímu chápání textu ze strany nezkušených uživatelů, snad bych to i odpustil.
V knize o Writeru se začíná u základů práce s písmy a zarovnáním textu. Další kapitoly zahrnují práci s odstavci, styly, seznamy, přípravu dokumentu pro tisk a práci s vloženými objekty - tedy žádné velké překvapení se nekoná, úvodu do práce není co vytknout. Velká část knihy se věnuje práci s grafikou (rastrovou i vektorovou) - ta se zdá být dobře propracovaná a dobře odráží potřeby běžného uživatele. Pozitivní je také zahrnutí popisu používání funkce sledování změn či hromadné korespondence, které se mohou upotřebit obzvláště ve firemním prostředí a jsou často opomíjeny.
Nepříliš kladně bych ohodnotil odsunutí vkládání ručních zalomení textu až někam mezi ostatní funkce. Každý se už určitě setkal s dokumentem, kde někdo řeší zalomení stránky vytvářením desítek prázdných odstavců. Třeba tak někdo činí právě proto, že nepovažoval obsah kapitol někde ke konci knihy za důležitý pro kvalitní výsledek. Sám přitom vkládání ručních zalomení používám poměrně často.
Za kvalitní bych považoval také kapitoly o automatických opravách, rozdělování slov a slovníkové kontrole. Tisk dokumentu a potřebné úkony pro tuto činnost jsou vysvětlovány také. Na závěr je v knize popis práce s nápovědou a konfigurace programu. Tato kapitola se v knize o Calcu nenachází, což sice není závažný nedostatek, ale působí to dojmem nevyrovnanosti obsahu knih.
S touto knihou je to poněkud horší. Systém řazení informací je značně nelogický a zmatený. Chvílemi jsem měl dokonce pocit, že se někde při přípravě kapitoly zamíchaly. Popis tak často používané operace, jako je ukládání souborů, je skryt až v sekci pokročilých funkcí programu. Nepopírám, že pro program samotný je tato operace programově náročná, avšak uživateli se bude pravděpodobně hodit už někdy ze začátku. To samé se týká práce se šablonami - v první knize je tato kapitola na začátku, zde je odsunuta na konec.
Poněkud nevhodné je rozdělení výkladu vzorců do dvou částí, přičemž ani v jedné z nich jsem nenalezl důkladný výklad toho, co vlastně vzorec je a jak se chová. To mě docela překvapuje, pokud přihlédnu k tomu, že kniha dokonce radí i v takových oblastech, jako je spouštění programu přes nabídku Start. Popis práce s grafy mi připadá dostačující a dá se říci, že čtenáře na práci s nimi připraví dobře - pozitivní jsou i různé postřehy doplňující výklad.
Jedna z kapitol pokrývá i psaní matematických výrazů (pomocí OpenOffice.org Math), bohužel velmi povrchně - odkazuje se především na nápovědu, kde se nachází příslušná dokumentace. Nechci shazovat nápovědu, ale trochu obsáhlejší úvod by byl vhodný. Na konci knihy se v podobě přílohy nachází pěkný přehled nejčastějších funkcí pro použití ve vzorcích - v tabulce jsou uváděna počeštěná jména z Excelu, ale také screenshoty s příkladem použití.
Pozitivní stránkou knih je důsledné doplňování všech screenshotů o šipky a jiné ukazatele. Často totiž vídám uživatele, kteří zoufale nemohou najít patřičné tlačítko ani na sebepřehlednějším místě. Nejslabší stránkou zůstávají odborné znalosti autorů a někdy nelogické pořadí kapitol. Klasickému „linuxákovi“ kniha moc zajímavostí nepřinese, je to opravdu materiál určený spíše pro ty, kteří počítač stále považují za nutné zlo, a ne za milého pomocníka.
Sazba knihy je až na jeden uříznutý obrázek dobrá, na chyby v textu (ve smyslu chybějících čárek nebo překlepů) jsem prakticky nenarážel.
Název | OpenOffice.org WRITER | OpenOffice.org CALC |
Autoři | Michal Jiříček, Jan Pomichálek | Michal Jiříček, Pavel Navrátil |
Vydavatelství | Computer Media | |
ISBN | 80-86686-75-2 | 80-86686-74-4 |
Vydáno | 11/2006 | 3/2007 |
Počet stran | 134 | 120 |
Doporučená cena | 139 Kč | 139 Kč |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
taky mate pocit, ze se posledni dobouJá mám pocit, že "poslední dobou" se zřejmě rovná "od založení dosud" - alespoň soudě podle podobných občasných výkřiků čtenářů (kteří samozřejmě považují za "zajímavý článek" každý něco úplně jiného)