Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Předem bych upozornil, že většina zde popisovaných věcí jsou rozpracované plány. Program má za sebou půl roku vývoje a právě se dostal do alpha fáze. Relativně dokončené jsou části týkající se map a datových zdrojů, ale 80 % API a implementací pořád chybí. Tento článek vznikl hlavně z potřeby projekt trochu zpropagovat a naverbovat další vývojáře a testery. Ze stránek projektu lze stáhnout zdrojové kódy a binární distribuci.
Možná se zeptáte, proč jsem se nepřidal k existujícímu projektu a místo toho začínám "zase další program". Zkoumal jsem několik programů a nikde jsem nebyl spokojen. CdC má srozumitelný kód, ale je v podstatě neudržovatelný. KStars jsou dobře čitelné a zčásti zdokumentované. Jejich vývoj se také docela hýbe a rozhodně je na co se těšit. V KDE 4.0 a 4.1 lze čekat rychlejší indexování oblohy, podporu větších katalogů (konečně) a lepší ovládání dalekohledů. KStars mají ale jiné zaměření, je to hlavně výukový nástroj. Z těchto důvodů jsem tedy začal nový program. OpenCoeli ale nevznikl ve vzduchoprázdnu, části kódu pochází z CdC, KStars a specializovaných astronomických programů.
Hlavní rozdíl oproti ostatním programům je pod povrchem. OpenCoeli je psán v Javě s použitím jejích best practises. Jednotlivé části mají interface, abstraktní pomocné třídy a různé implementace. Vše je dobře zdokumentované s odkazy na podrobnější literaturu. Samozřejmě nechybí ani unit a integrační testy. Program je psán jako několik volně spojených knihoven. Existuje zde hromada extension pointů, listenerů, post/pre procesorů a filtrů. Celé je to pak spojeno XML konfiguračními soubory. Pokud znáte vnitřnosti Spring frameworku nebo Eclipse API, uděláte si dobrou představu.
Základním cílem je vytvořit planetárium rozšiřitelné pomocí pluginů. Pokud se to povede, může to dát astronomickému softwaru zcela nový směr. Vzorem pro mě je Eclipse a "ekosystém" jejích pluginů. Pak mám hromadu plánů, například hlasové ovládání dalekohledu. Zde ale popíšu jen dvě části, které už jsou rozpracované a polofunkční.
Název OpenCoeli nebyl vybrán náhodně. Antonín Bečvář vydal v padesátých letech několik ručně kreslených atlasů s názvem Coeli. Ty v podstatě znamenaly začátek moderní astronomické kartografie a do osmdesátých let neměly konkurenci. Před několika lety bylo vydáno pokračování Coeli Novus 2000.0 a na přednášce jeho autorů vznikla myšlenka napsat OpenCoeli.
Takže co je špatně se současnými atlasy? Výstupy z počítače jsou nepoužitelné pro tisk. Jednotlivé popisky se překrývají, na některých místech objekty splývají. Navíc rastrová grafika kvalitě také příliš nepřidá. Mapu je tak před tiskem nutné ručně upravovat, ještě složitější je tvorba vícestupňových hledacích map.
OpenCoeli by tedy mělo tvořit mapy přímo použitelné pro tisk. K vykreslování se používá knihovna Java2D. Má velmi kvalitní antialiasing, například zobrazí i hvězdy s velikostí kotoučku 0.1 pixelu. Díky hardwarové akceleraci bez problému zobrazí najednou i desetitisíce objektů. Mapy jsou kompletně vektorové a lze je renderovat prakticky na jakékoliv zařízení, včetně obrazovky, tiskárny a PDF a SVG souborů.
O dobré zobrazení se stará celá řada algoritmů. Překrývající popisky může vyřešit algoritmus pro polohování. Byl už několikrát implementován v GIS programech, takže je z čeho vybírat. Překrývání objektů lze vyřešit vhodně zvoleným z-order, objekty se prostě seřadí podle velikosti. Překrývání lze také vyřešit částečnou průhledností. V OpenCoeli se používají obě možnosti.
Dalším problémem je velikost kotoučků hvězd. Na mapě může být i několik tisíc hvězd s rozsahem 15 magnitud a je třeba zajistit, aby navzájem nesplynuly do jednolité bílé plochy. Velikost kotoučku by tedy měla být závislá na MHV a použitém zvětšení. V současnosti se používá logaritmická škála. V budoucnu se přejde na složitější algoritmus pracující s počtem hvězd a celkovou plochou zabranou hvězdnými kotoučky.
OpenCoeli používá abstrakci nad Java2D, podporuje 50 různých projekcí, má vlastní systém souřadnic... Celý popis této části je mimo rozsah článku, podrobnější info rád poskytnu mailem nebo ze zdrojových kódu.
Hlavní úložiště dat by měla být SQL databáze. Datový model je proto navržen co nejvíce konzistentně, vše používá stejné jednotky, názvy sloupců a indexy. Samozřejmě lze data a strukturu ručně upravovat. Výhoda je také pro ostatní aplikace, získají přístup k hromadě astronomických dat bez nutnosti parsovat datové soubory.
Vzorem byla terabytová astronomická databáze Skyserver. Můj projekt je trochu menší, v plné konfiguraci bude databáze obsahovat 1 miliardu hvězd + několik set milionů objektů a její velikost dosáhne stovek gigabajtů. Manipulace s tímto monstrem není příliš praktická, a tak bude možné import omezit na jednotlivé části, například vybrané katalogy či souhvězdí. V základní verzi pak bude 35 milionů hvězd z GSC, 5 milionů objektů a velikost databáze okolo 5 gigabajtů.
OpenCoeli nepoužívá přímo SQL, ale mezivrstvu JPA (Java Persistence API). Díky tomu odpadá vytváření databázového schématu, to je generováno přímo z objektového modelu. Díky JPA lze do databáze uložit data z jakéhokoliv zdroje použitého v OpenCoeli, cachovaní výsledků z webových služeb se přímo nabízí. JPA také podporuje několik desítek databází, takže rozhodně nezůstane jen u integrované Derby.
Novinkou je způsob indexování oblohy. OpenCoeli využívá Hierarchical Triangular Mesh, to umožňuje rozdělit oblohu na očíslované trojuhelníhové oblasti. HTM znamená malou revoluci v astronomii, protože operace s plochami překládá na operace s čísly. Jednoduchým SQL selectem lze zjistit všechny objekty v určité vzdálenosti od objektu nebo v dané oblasti. Počítání zákrytů tím dostává zcela nový rozměr :-).
Klientská část OpenCoeli využívá Swing, Jide a Netbeans RCP. Díky tomu odpadá 80 % práce spojené s programováním desktopové aplikace. RCP například řeší lokalizaci, akce, obsluhu chyb, threading... Mattise a průvodci v Netbeans IDE pak práci ještě více zrychlují. Navíc knihovna Jide obsahuje spoustu komponent, které ve Swingu chybí. O toto část je tady velmi dobře postaráno.
V současné době má distribuční balík 25 megabajtů. Předpokládám, že finální 1.0 se rozroste až na 50 megabajtů. Data přitom zabírají jen pětinu, zbytek připadá na závislosti. Hlavní důvod je usnadnění vývoje, všechno je v jednom balíku a jsou přidávány i knihovny, které mohou být potenciálně užitečné. To by měla odstranit verze 1.1, kdy dojde k rozdělení projektu na více samostatných modulů. Základní distribuční balík by tak měl být okolo 10 megabajtů.
Další problém jsou paměťové nároky programu; hned po startu si řekne o 70 megabytů a alokovat 500 MB není velký problém. Java je v tom nevinně, program je ve fázi vývoje a tedy bez optimalizací. Dalším důvodem je pak cachovaní všeho možného. Největším jedlíkem paměti je integrovaná databáze, několikagigová DB prostě potřebuje aspoň 200 MB paměti na indexy.
Takže asi tak. Počkejte rok a uvidíte, co z toho vznikne. Pokud chcete projekt trochu urychlit, můžete se přidat. Stačí si projít zdrojové kódy a případně napsat email na [opencoeli zavinac gmail tecka com].
Kulová hvězdokupa M 13 s hvězdami do 19 magnitudy z katalogu USNOA
M 1
Střelec s množstvím objektů
Detail Střelce.
Souhvězdí Orion s hvězdami do 9 magnitud
Celá obloha s hvězdami do 9 magnitud
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
12.9.2007 00:49
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
12.9.2007 19:37
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
18.9.2007 21:29
kotyz | skóre: 25
| blog: kotyzblog
| Plzeň
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz