Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Abych se přiznal, vždy mě fascinovala možnost otevřít si okno, ve kterém mi poběží úplně kompletní jiný systém. Nikdy jsem něco podobného nepotřeboval, ale jakmile jsem si vyšetřil trošku času, rozhodl jsem se vyzkoušet poměrně čerstvou novou verzi programu VMware Workstation. Není to sice nikterak levný program, ale během třicetidenní zkušební lhůty svou zvědavost určitě ukojím. Tož jsem se tedy zaregistroval, stáhnul linuxovou verzi a zavolal kamarádovi, jestli by mi na pár dní půjčil své nablýskané CD s Windows XP.
VMware funguje jako virtuální počítač v oblasti, kterou zprostředkovává programová vrstva mapující skutečný hardware na zdroje virtuálního stroje. Systém instalovaný do této vrstvy má tedy přístup k vlastním komponentům tvořícím kompletní x86 stroj (procesor, paměť, vstupní a výstupní zařízení, atd.).
V tomto článku/recenzi se nebudu snažit o vyčerpávající popis všech funkcí. Jak jsem zjistil, VMware je velice dobře použitelná aplikace, která svůj základní účel plní více méně s přehledem. Zaměřil jsem se proto spíše na případné nedostatky a rovněž otestování stability (tj. co všechno to snese...).
Instalace samotné aplikace VMware Workstation je velmi jednoduchá. Instalační skript vám sám nabídne zkompilování jaderných modulů, které VMware potřebuje ke svému chodu, a pokud máte správně nastavený symlink gcc na verzi kompilátoru, se kterým bylo kompilováno právě běžící jádro, neměli byste narazit na žádný problém.
V této fázi také proběhne základní nastavení sítě, přičemž nejzajímavější je možnost instalace Samba serveru pro případ, že byste jej chtěli použít pro sdílení dat mezi hostitelským a guest systémem. Jediná chybka je, že tento server patrně není zcela bezkonfliktní, aby se dal použít pouze pro potřeby VMware, jelikož jeho instalace není doporučena, pokud už náhodou jinou Sambu v systému máte.
Soubor README by potřeboval trochu aktualizovat (jako poslední
podporované verze distribucí jsou v něm zmíněny RedHat 6.2 a SuSE 6.4 
)...
Instalace tzv. guest operačních systémů už je mnohem zajímavější.
Bojácně jsem se rozhodl nepokoušet příliš štěstí a jako první jsem se pokusil o instalaci Mandrake 9.1. Při vytváření nového virtuálního stroje vám VMware pomůže se základní konfigurací jednoduchým "wizardem" (průvodcem). V něm určíte druh zamýšleného operačního systému (nabídka je docela bohatá - obzvláště co se týče různých verzí Windows) a způsob připojení tohoto guest OS na síť (včetně možnosti úplně zakázat připojení). Můžete vybírat z
Máte možnost ovlivnit i množství přidělené paměti, která bude představovat virtuální RAM - musíte však na počátku průvodce zvolit druh konfigurace "Custom" nikoliv "Typical".
Nakonec je třeba pro nový operační systém zařídit virtuální harddisk. Kromě vytvoření nového (který se ve vašem filesystému bude prezentovat jako jeden velký soubor) můžete také využít nějaký již dříve připravený (třeba předchozí instalací VMware). Je tu i možnost povolit guest systému přímý přístup na stávající filesystém, což by však prý měli zkoušet pouze "advanced users" (pokročilí uživatelé) - z toho soudím, že to asi nebude nejstabilnější varianta (i když by mohlo být zajímavé pokoušet se přemluvit třeba právě ty WinXP, aby fungovaly z ext3...).
Nechal jsem tedy DVD mechaniku spolknout CD#1 Mandrake Bamboo, zadal
"Start this virtual machine" a hned stisknul F2, které spouští setup
VMware "BIOSu" (proč ne Del?). Zadal jsem
správnou posloupnost zařízení, ze kterých se měl program pokoušet načíst
systém. Pak už vše běželo jako na drátkách. S jedinou výjimkou - doufal
jsem totiž, že budu moci základní systém s KDE nainstalovat pouze z prvního
CD, ale instalátor si nakonec vyžádal všechny tři disky. Vzhledem k
charakteru instalace mě to však tolik netrápilo, protože jsem prostě
přepnul do jiného okna a postupně CD na pozadí dovypálil. Pohoda. [Pozn.: V diskuzi pod článkem mne jeden čtenář upozornil na to, že jsem se vůbec nemusel trápit. VMware totiž umožňuje místo fyzické CD-ROM použít i ISO image. Jak prosté, milý Watsone... ]
Mandrake nastartoval bez problémů, docela svižně a k mému překvapení byla i odezva programů velmi dobrá. Připojení na internet fungovalo (212 KB) od počátku bez chybičky a přestože ke své práci Mandrake nepoužívám, nezdálo se mi, že bych narazil na něco, co by bylo v nepořádku. Funkce "Snapshot" (uložení aktuálního stavu guest systému k pozdějšímu okamžitému obnovení) fungovala také bezvadně. Začal jsem tedy trochu experimentovat.
Nejprve jsem zkusil funkčnost zvukové karty a výsledek byl potěšující. Přitvrdil jsem a nainstaloval MPlayer spolu s potřebnými knihovnami. Do mechaniky putovalo DVD s filmem a jaké bylo moje překvapení, když jsem ho chtěl pustit... Mandrake se poroučel během vteřinky a VMware mi sdělil, že takto fatalní chybu (související s přístupem na IDE disk 0:0) bych měl určitě nahlásit na technickou podporu. Vím, koho by vůbec napadlo pouštět si DVD podobně krkolomným způsobem, ale přesto mě ten bleskový pád poněkud zarazil. Nebyla to však natolik klíčová věc, abych se zabýval podrobnějším zjišťováním příčin. Spokojil jsem se s lehčím kalibrem - a když přehrávání DivX videa fungovalo bez jakýchkoliv zádrhelů (a dokonce plynule), byl jsem udobřen.
Dojem jsem měl dobrý, a proto přišly na řadu WinXP.
Nechal jsem tentokrát VMware nastavit vše podle jeho představ a rovnou spustil instalaci. A nic. Instalátor mi zobrazil hlášku o tom, že zjišťuje nastavení počítače a zatuhl. Spolehlivě několikrát na tom samém místě. Všiml jsem si však, že VMware ukazuje přístup na disketu, ačkoliv s fyzickou mechanikou se nic nedělo. Zkusil jsem tedy v konfiguraci pro WinXP zařízení diskety vypnout - a ejhle: instalace se rozběhla.
Musím však říci, že oproti rychlé instalaci Mandrake, která byla přerušovaná pouze zmiňovaným dovypalováním instalačních cédéček, byla doba instalace WinXP úmorně dlouhá. Nemám sice srovnání s běžným průběhem, takže za to třeba mohl VMware, ale každopádně to přesáhlo hodinu a půl, což byla dost otrava. Když mi po prvním restartu do grafického režimu instalace (asi po 5 minutách) instalátor ohlásil 42 minut do konce, nebyl jsem vůbec nadšený. Ale ten program musel mít o minutách nějakou zkreslenou představu, protože nakonec se to protáhlo na dvojnásobek.
Dočkal jsem se však; systém chvilku nabíhal, až naběhl. Od té chvíle se zdálo, že vše funguje opět bez problému (až na vynuceně nepřítomnou disketovou mechaniku). Připojení k síti běželo (197 KB) dobře, takže jsem začal s dalším experimentováním.
Hned jsem si všiml malé nepříjemnosti. Kdykoliv jsem použil myš nebo klávesnici v nastartovaných WinXP, ztlumilo mi to hlasitost hlavního ovladače alsamixeru přibližně na třicet procent - podivné, ale žít se s tím dá; pouze poslouchat hudbu při takové práci nejde. Druhý poznatek se týkal také audia: kvalita se zhoršila asi o sto procent. Když jsem zkusil přehrát empétrojku ve Windows, znělo to jako stará poškrábaná deska - já jsem to poslouchat nemohl a vsadím se, že reproduktory si také oddechly, když jsem ztlumil hlasitost na hodnotu 0.
Nedal jsem se tak snadno odradit a i s vypnutým zvykem putovalo do mechaniky opět DVD. Stáhnul jsem win32 verzi VideoLan Client, ale překvapení se nekonalo... Windows sice nespadly, ale nepřehrály ani ň. S DivX jsem opět uspěl (samozřemě až na ten příšerný zvuk).
Oproti zkušenosti s Mandrake fungovala ve Windows výborně možnost používat celé okno s jiným operačním systémem jako jakékoliv jiné okno na ploše. Myslím tím plynulý přechod kurzoru mezi oběma prostředími. V případě Mandrake bylo bohužel nutné vždy kliknout, aby okno s vloženým desktopem získalo "focus" a poté opět pomocí klávesové zkratky myš vysvobodit. VMware sice umožňuje tento druh chování nastavit, ale to mi nebylo nic platné. Tato situace přetrvala, dokonce i když jsem měl spuštěné oba virtuální stroje naráz - myš se chovala buď správně nebo špatně podle toho, jestli jsem byl přepnutý do Windows nebo do Linuxu.
Ještě pro pořádek jsem vyzkoušel i český win32 build OpenOffice.org, ale všechno bylo v pořádku, takže jsem byl docela spokojen. Nastal čas k pokusu o další milník. Nainstalovat Linux do VMware, který běží ve VMware s WinXP.
Musím vás však hned na začátek zklamat. Tahle drzost mi neprošla a VMware (ten nový ve Win) mě dost brzy vyplísnil. Nechtěl jsem se však vzdávat bez boje, tož jsem zabrowsil na bochs.sourceforge.net a pořídil sobě Bochs win32.
Instalace je banální a příprava bohatě komentovaného konfiguračního souboru také, takže netrvalo dlouho a - heuréka. Rozběhla se instalace Mandrake 9.1 v Bochs puštěném ve WindowsXP, které běžely ve virtuálním stroji spuštěném v Debian unstable. Nádherná pitomost.
Musím však přiznat, že krátce po úvodní obrazovce, která je zobrazená na screenshotu, se instalace zpomalila na neuvěřitelně hlemýždí tempo. Nevím, jestli jsem někde nepochybil při konfiguraci Bochs (třeba optimální nastavení IPS), ale musel jsem to odstřelit, protože doba reakce na kliknutí myší nebo úhoz na klávesnici se dostala asi tak na 3 sekundy a to už bylo opravdu moc...
Byl jsem příjemně překvapen. VMware Workstation pro Linux je velmi dobře použitelný produkt (a cena tomu odpovídá: $299). Provozování Windows, které by asi bylo nejpravděpodobnějším důvodem nákupu pro linuxového uživatele, je možné bez závažnějších nedostatků. Program kupodivu ani není přílišný žrout prostředků a s rozumným množstvím paměti se člověk ani nemusí omezovat jen na jeden spuštěný guest systém. Ačkoliv v případě Linuxu se mi nepodařilo zprovoznit šikovnější splynutí s ostatním desktopem, s Windows problém nebyl, a proto se dalo s programy puštěnými ve virtuálním stroji pracovat jako s každou další linuxovou aplikací (včetně akcí typu Cut&Paste).
Otázkou zůstává, zda se vyplatí podobná investice (o domácím uživateli vůbec neuvažuji). Existují jiná řešení, která jsou díky své užší specializaci levnější, a přesto mohou být v určitých případech vhodnou alternativou (např. CrossOver Office). VMware má však poměrně velkou výhodu třeba oproti konkurenčnímu Win4Lin - lze jej totiž snadno spustit a provozovat na jakémkoliv systému, protože místo vyžadování již předkompilovaného celého jádra si sám zkompiluje své moduly na míru jakékoliv konfiguraci.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Jen me napada, zda by pak clovek nemusel platit dvoji licenci - kdyz to vlastne provozuje na dvou "strojich" zaroven
Nehlede na to, ze to je krute rychlejsi...
Hezky clanek.
Ovela zaujimavejsie sa mi zda pouzit VMware v tychto pripadoch:
a jeste pozn. ke kradenym windows. vim samozrejme, ze z pohledu microsoftu se v pripade popisovaneho zapujceni jiz jedna o trestny cin, ale predstavoval jste si, ze kvuli vyzkouseni 30-denni verze jineho software pujdu do obchodu a ty win si koupim? kdyz me nekdo obvini z kradeze windows, musim se zacit chechtat - nejen ze vmware mi za par tydnu vyprsi a windows v nem nainstalovane budou k nicemu, ale navic je to asi jako kdyby mi nekdo tvrdil, ze chci ukrast sousedovi jeho novou felicii, prestoze mam v garazi tri jaguary.
ad ukradene windows. tady asi nema cenu se dohadovat...
v minulem prispevku jsem rekl, ze podle litery licence win jsem se provinil a jsem si toho vedom. kdybych to ale s neopravnenym uzivanim myslel vazne, asi bych to verejne nerozhlasoval.
kazde prirovnani v necem pokulhava. moje v tom, ze trestny cin uz jsem spachal - chtel jsem tim prirovnanim vsak naznacit absurditu myslenky, ze bych si chtel ty windows k nelegalnimu vyuziti ponechat - nemam k tomu totiz vubec duvod, protoze jsem spokojenym uzivatelem linuxu.
vase prirovnani s warez je take dost mimo, protoze v takovem pripade se jedna o nekoho, kdo ma tak ci onak o dany soft zajem - to vsak neni zdaleka muj pripad, protoze ja win pouzil pouze k otestovani JINEHO software.
muzete me tedy smele obvinovat z necestnosti, ale zapojite-li take zdravy selsky rozum, vyjde vam, ze to nemuze byt strasne...
. Zahambi autora tohoto clanku necim lepsim nez arogantnim rozumovanim...
Ad. tvuj nazor kolem win XP - ses debil.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
7.5.2003 23:10
