MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Jak asi víte, z každého páleného CD s linuxovými distribucemi a z našeho Offline CD odvádíme 10 Kč na podporu hnutí Open Source. Jelikož jste si naše služby oblíbili, podařilo se nám nashromáždit dostatek prostředků, abychom mohli vyhlásit první kolo pseudovýběrového řízení. Porotci budete vy, naši čtenáři.
Je několik způsobů, jak s těmito penězi naložit. Jednou z variant je zaslat je na konto Free Software Foundation. Nicméně nemyslím si, že by to bylo nejlepší řešení. Američany těch dvě stě dolarů moc nevytrhne, zatímco u nás šest tisíc korun má už nějakou váhu. Navíc jsou to místní peníze, proto bychom také rádi podpořili místní projekty. Teď je jen najít .
Hledání bude probíhat ve třech fázích. V prvním kroku je třeba identifikovat projekty, o které mají zájem uživatelé. Pak musíme najít vývojáře, kteří jsou ochotni za tyto peníze něco naprogramovat. Nakonec proběhne hlasování, který programátor peníze získá.
Podmínky jsou celkem jasné. Programátor se zaváže vytvořit či vylepšit existující projekt a uveřejnit výsledek pod Open Source kompatibilní licencí, nejlépe GPL. Napíše projekt a sepíše s firmou AbcLinuxu s.r.o. smlouvu o dílo. Po úspěšném dokončení projektu mu bude vyplacena odměna.
Nyní se nacházíme v první fázi. Pište sem prosím své návrhy, co by někdo mohl napsat. Fantazii se meze nekladou. Naše firma má tyto návrhy:
Přesně za týden v dalším článku vyzveme programátory, aby se přihlásili se svými návrhy. Jaké projekty chtějí vytvořit a kolik peněz za to chtějí. Další týden proběhne hlasování mezi zvolenými projekty (vyhrazujeme si právo vybrat 10 nejzajímavějších projektů). S vítězem pak sepíšeme smlouvu (opět si vyhrazujeme právo veta, například kdyby ten člověk nebyl spolehlivý, vyhrál podvodem ...).
Věříme, že touto troškou společně přispějeme rozvoji Linuxu a Open Source (respektive Free Software) obecně. Prosím, informujte o této akci své známé, ať je nabídka i poptávka skutečně reprezentativní. Nyní se prosím zamyslete a napište svá přání do diskuse ke článku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Prostě jen vyplníte pár polí a ono to za vás vytiskne buď celý formulář nebo jen doplní do originálního formuláře vyplněné údaje.
Bylo by to jednoduše rozšiřitelné o další formuláře dle aktuální legislativy a částka na odměnu by nebyla jen kapkou v moři.
> Ovladace: kupujte podporovana zarizeni (ne > win/soft-shit modemy a GDI tiskarny), jsou > kvalitnejsi a majiUkaz mi, kde prodavaji interni HW 56k modem a bezim si ho koupit. Shanel jsem vloni neco takoveho do serveru pro dial-in, ale marne. Plne HW modem jsem nesehnal ani jeden
1) Líbí se mi obecná propagační akce. Proč ne, zajímavý nápad.
2) Překvapuje mě, že nezazněla zmínka o hardware. Myslím si, že co se týče materiálu a s tím spojených přímých nákladů je vývoj HW mnohem dražší. Co takhle navrhnout projekt nějakého opensource Hardware ? Třeba projekt "Open programátor" zní dobře, ale můžeme vymyslet cokoli jiného. (Optické pojítko, HW pro propojení PC přes elektrický rozvod [tohle je výstřel do tmy]). Tam jsou myslím peníze důležitější.
Peter