Není to tak dávno, co se do širšího povědomí internetové linuxové
komunity vetřel právě GoboLinux, který se k otázce klasické adresářové
struktury linuxových systémů staví velmi radikálně.Portál AbcLinuxu, 29. května 2024 14:38
GoboLinux - nový přístup k adresářové struktuře. Bruce Perens a jeho názor na kauzu SCO vs. Linux. Nasazení Linuxu ve státní správě.
V těchto článcích vám pokaždé zkusím nabídnout bližší seznámení a vlastní komentář několika (z mého pohledu) zajímavých událostí, projektů, myšlenek apod. Jejich společným jmenovatelem bude samozřejmě nějaká spojitost s Linuxem. Nejedná se o žádné žhavé novinky, ale spíše o zamyšlení nad víceméně aktuálními věcmi.
Máte-li spíše zálusk na krátké glosy aktuálních událostí dnešního dne, mrkněte třeba na Zprávičky na root.cz
Není to tak dávno, co se do širšího povědomí internetové linuxové
komunity vetřel právě GoboLinux, který se k otázce klasické adresářové
struktury linuxových systémů staví velmi radikálně.
Pracujete-li už s Linuxem (případně jiným *nixem) delší dobu,
pravděpodobně se vám uspořádání souborů a adresářů v jejich základní
podobě zdá přehledné a logické. Proč také ne? Máme jeden kořenový adresář
/ a v něm jsou přeci docela přehledně umístěny adresáře
obsahující jednotlivé části nainstalovaného systému. Kdo by chtěl
zpochybňovat intuitivnost pojmenování adresářů /boot,
/bin a podobně?
Pokud však přenesete přes srdce fakt, že Linux není jen pro hardcore drsňáky, kterým naskakuje husí kůže při vyslovení spojení "běžný uživatel", určitě uznáte, že tápající nováček těžko pochopí, proč mu (narozdíl od Windows) program při instalaci rozestrká své soubory po šesti různých adresářích. Samozřejmě můžete namítnout, že takový způsob je v důsledku mnohem přehlednější, ale proč nezkusit vytvořit jiný, který by byl také přehledný, ale navíc velmi blbuvzdorný?
Důvody autora GL byly sice zpočátku trochu odlišné (nemohl ve škole zapisovat
jinam než do $HOME a neměl k dispozici žádného správce
balíčků - začal tedy dávat každý program do svého vlastního adresáře), ale
nakonec to dopadlo tak, že s několika spřízněnými dušemi vytvořil vlastní
distribuci. V GL sice kvůli kompatibilitě (některé programy třeba vždy
očekávají určité soubory na určitém místě) naleznete symlinky
představující klasickou linuxovou adresářovou strukturu
(/bin, /usr, /sbin, ...), ale jinak jsou
všechny programy a jejich soubory umístěny v adresáři
/Programs, kde má každý svůj podadresář a v něm vše, co k
němu patří.
Takže třeba Xwindow byste našli v /Programs/XFree86/4.3/.
Konfigurační soubory KDE zase v /Programs/KDE/Settings/.
Tím pádem mohou vedle sebe vesele sedět třeba /Programs/KDE/3.0.5/
a /Programs/KDE/3.1.1/.
To pochopitelně není všechno. Jestli se chcete o projektu GoboLinux dozvědět více, jeho domovskou stránku najdete zde. GL byl také mimo jiné zmíněn na Slashdotu a Kuro5hin.org.
Mimochodem, GoboLinux ISO je zároveň i LiveCD, takže si ho můžete
vyzkoušet bez instalace 
.
Ono by se to určitě nedalo pojmenovat SCO vs. Linux (Linux nikdo
nežaluje... spíše by to mělo být SCO vs. Velká Modrá), ale když se řekne,
že SCO jde Linuxu po krku nebo něco podobného, zní to daleko akčněji 
.
Bruce Perens je známým advokátem Open Source a jeho názor se tedy zdá být předem jasný. A taky že je. Vybral jsem si však k zamyšlení jeho článek, který vyšel na stránkách C|Net, respektive News.com. V něm jde ještě dál než většina komentátorů, kteří se snaží horem dolem vymyslet, jak velké trumfy má ještě SCO v rukávu, či jak moc jim už teď teče do bot.
Název článku "The fear war against Linux" (Zastrašovací kampaň proti Linuxu) sám toho tolik nenapoví, ale už z podtitulu lze tušit šťavnatou konspirační teorii: "Spojení Microsoftu s anti-linuxovou kampaní, kterou vede SCO Group, začíná být jasné."
Vězte, že článek vyšel nedlouho po té, co Microsoft oznámil nákup unixové licence od SCO. Mnoho lidí podobná zpráva překvapila, někdo jen pokrčil rameny a Bruce Perens vyvodil, že (krátký výtah článku):
Přečtěte si celý článek na serveru C|Net.
Článek na
Registru (theregister.co.uk)
shrnuje několik citovaných případů ze zemí Evropské unie, ve kterých
figuruje využití Linuxu a Open Source vládními organizacemi, orgány státní
správy apod.
Můžete se dočíst o několika vlaštovkách z Francie, Německa, Itálie, Nizozemí, Španělska a Velké Británie. Především Německo vypadá jako odhodlané skutečně linuxová řešení prosazovat (je zmiňována i velká zakázka města Mnichov, která v minulých dnech docela rozvířila hladinu).
Bohužel, u nás se asi k podobnému poprasku neschyluje. Máme sice nové a veledůležitě se tvářící "počítačové" ministerstvo, ale že by se nějak hrnulo do náhrady dominantních Windows, to se říct nedá. Ostatně neveselá situace kolem projektu zavádění internetu do škol vypovídá o mizerném stavu, který u nás panuje. Mám za to, že pokud se zásadním způsobem nezmění uvažování státních úředníků ohledně lukrativnosti a společenské odpovědnosti při zadávání veřejných zakázek, žádného pokroku se nedočkáme.
Bude-li naopak podobný trend v ostatních evropských státech pokračovat, budu se moci také někdy vytasit s dnes tak oblíbeným argumentem: "Ale v EU to dělají takhle, takže my bychom měli také." A narozdíl od spousty jiných věcí, po kterých nějak extra neprahnu, tohle bych určitě ocenil.
... ještě nevím o čem budu psát, ale vůbec se nebudu zlobit, když se ke mně někdo přidá. Pokud vás něco zaujalo a nemáte se o tom s kým pohádat, sepište pár odstavců a zařadíme je mezi ostatní.
Vydržet.
--vo
nemam vubec ambice nejak soutezit se zpravickami na rootu. ty se snazi byt cerstve a strucne, kdezto ja chci seznamit i s podrobnostmi a nejakou uvahou treba vyprovokovat diskuzi.
vzdyt jako priklad muze poslouzit i na zdejsi pomery nezvykle rozjeta diskuze pod clankem Je nás jen 0,7%?. naprosta vetsina vsech prispivajicich se drzela tematu. urcite je to tim, ze lidi tady prispivaji do diskuzi jen kdyz maji co rict.
.
Vydržet.
--vo
) a jsem rozeny curbesista... achjo... adresar typu .settings je fajn napad.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.