Portál AbcLinuxu, 20. května 2024 15:41
V době, kdy se začínaly objevovat zvěsti o absenci klasického panelu a dalších „běžných“ prvků v novém GNOME-Shellu, začala řada nespokojených uživatelů mluvit o migraci k Xfce, které v době vydání GNOME 3 mělo dojít k verzi 4.8. Jak bylo předpovězeno, tak se i stalo. GNOME 3 i s GNOME Shellem je na světě a stejně tak Xfce 4.8, které vyšlo v lednu.
I když je GNOME 3 oficiálně vydané, do jednotlivých distribucí se dostává jen pomalu. Zvěstovaný exodus tedy zatím nenastal a možná ani nenastane. Jak se totiž uživatelé pomalu seznamují s finálním GNOME 3, sílí i názory, že to nebude zas tak špatné. Navíc, jak ukazují např. experimentální repozitáře Debianu, ani GNOME 3 možná nebude úplný konec GNOME panelu a klasického GNOME. I přes to je toto šance pro Xfce. Pravděpodobně ne všichni budou ochotni podřídit se radikálním změnám GNOME komunity a Xfce si tak možná přecijen ukousne větší podíl na pomyslném koláči oblíbenosti.
Proč se vůbec ve spojitosti s hledáním alternativy ke klasickému GNOME začalo mluvit zrovna o Xfce? Protože je stejně jako Gnome postavené na knihovnách GTK+, v odlehčené formě převzalo některé z jeho ovládacích prvků a i směr, kterým se ubírá, je podobný. Připodobnění Xfce ke GNOME není nic extra složitého, ale druhé GNOME to není. Ne samo o sobě. Co mě osobně nadchlo jsou panely. S těmi lze velmi jednoduše dělat snad cokoli. V mnohém předčí i gnome-panel. Co mě naopak zklamalo jsou aplikace. Xfce se totiž prezentuje jako lehké prostředí – tedy vhodné i pro staré či slabé počítače. Některé aplikace jsou ale tak odlehčené, že jsou až nepraktické.
Nutno zmínit, že snad veškeré softwarové vybavení prostředí Xfce spadá pod projekt Xfce Goodies. Pod Goodies spadají, kromě jiných, právě aplikace prostředí a pluginy pro panel i správce souborů Thunar. Stejně jako v GNOME panelu je síla Xfce panelu skryta v pluginech. A stejně tak i co se týče Thunaru, správce souborů. Ten totiž ve výchozím stavu nabízí jen minimum funkcí. Umí samozřejmě procházet adresářovou strukturou (ještě aby ne), nedávno se naučil připojovat i k FTP, SFTP, SMB apod, ale aby práce s ním byla tak komfortní jako v Nautilu, je třeba sáhnout po pluginech.
Další aplikace, která potřebuje doladit, je správce archivů Squeeze. Ten vzhledově připomíná Ark z GNOME, ale na rozdíl od něj postrádá průběh operace. Uživatel tedy nemá žádný přehled o tom, jak daleko balení či rozbalování je a kdy bude hotovo. To je při práci s větším objemem dat poměrně nepříjemné. Co taky není zrovna nejideálnější, je balení souborů pomocí Squeeze ve spojitosti s absencí archive-pluginu v Thunaru. Pokud totiž v Thunaru nemáte nainstalovaný archive-plugin, musíte nejdříve ve Squeeze vytvořit prázdný archiv a poté do něj přidat obsah. S archive-plugin stačí kliknutí „pravým myšem“ na soubor(y) a přidat ho(je) do archivu přes kontextovou nabídku, stejně jako v Nautilu.
Mezi aplikace, které jsou dle mě naopak povedené, patří např. XFburn. Na první pohled nabízí vše, co je k vypalování potřeba, vypadá kompaktně a zkrátka příjemně. Na první pohled budí dojem, že vznikl asi devět měsíců po romantické schůzce Brasera a K3B v Paříži. Další pěknou aplikací je „Vyhledávač aplikací“. K tomu není co říct, jedná se o takové další menu, má vyhledávací pole a trochu připomíná mintmenu. Pokud víte co hledáte, ale nevíte kde to je, je to aplikace přesně pro vás.
Výchozí textový editor v Xfce je MousePad. Ten ale narozdíl od gedit z GNOME neumí zvýraznit syntaxe. Správcem procesů Xfce je TaskManager. Je opět jednodušší než System Monitor z GNOME, svůj účel ale plní. Správcem sítě v Xfce je Wicd. Poslední aplikace z portfolia projektu Xfce Goodies, kterou bych rád zmínil, je webový prohlížeč Midori. Midori je snad jediný prohlížeč, který by u mě dokázal nahradit Operu. Počet náhledů v rychlém startu se dá měnit tak jednoduše, jak by vymyslel každý normální člověk, kromě vývojářů Opery. Nastavení nenabízí tolik možností jako Opera, obsahuje však vše důležité včetně správy cookies a historie. Pomocí pluginu lze blokovat i nepříjemné reklamy. Jediné opravdu nezvyklé jsou taby umístěné v bočním panelu. Na dnešních širokoúhlých monitorech je to však plus.
Panely jsem byl velmi příjemně překvapen. Nabízejí v podstatě ty samé možnosti jako klasický panel v GNOME, ale jejich nastavení a správa je přece jen o trochu preciznější. Pokud kliknete „pravým myšem“ kdekoli na panelu a zvolíte nabídku „panel-předvolby panelu“, dostanete se do nastavovacího dialogu všech panelů. V horní části volíte, který panel chcete editovat, ve spodní části měníte jeho vlastnosti. Ty jsou dle typu rozmístěny na třech záložkách. Na první určujete směrovou orientaci panelu, velikost, a to co do výšky i šířky, a chování. Trochu nelogicky zde chybí možnost určit pozici.
Pozice jednotlivých panelů není totiž limitována hranou obrazovky. Mohou být umístěny kdekoli na obrazovce a přesunují se běžným tažením myši. Zpět na první záložce nastavovacího dialogu je můžete už pouze uzamknout. Na druhé záložce nastavovacího dialogu lze určit barvu, pozadí, odstín a průhlednost, respektive neprůhlednost. Na poslední záložce se spravuje obsah panelů. Spouštěče, pluginy a jejich parametry. Nebudu se rozepisovat o všech Xfce Goodies panel-plugins, zmíním jen ty, které jsou podle mě nejužitečnější nebo mě nějak zaujaly.
Nejběžnějšími pluginy jsou samozřejmě nějaká ta nabídka, seznam oken, oznamovací oblast a hodiny. Xfce nabízí klasickou nabídku. K té není co dodat, stejně jako k oznamovací/upozorňovací oblasti. Zajímavé možnosti oproti konkurenci v GNOME nabízí až plugin „Tlačítka oken“. Narozdíl od appletu v GNOME u něj můžete určit, zda se mají v panelu zobrazovat názvy oken nebo pouze ikony. Tento plugin tedy jeho gnome obdobu předčí, ale např. na Dockbarx stále nemá. Z nabídky pluginů pro zobrazení hodin a data jsem byl mírně zmatený. Nejvíce mě oslovil plugin DateTime.
V panelu umí zobrazit čas i datum a po rozkliknutí zobrazí jednoduchý kalendář, stejně jako to dělají hodiny v GNOME. Skrze tento kalendář ale nejde zapisovat upomínky. Dalším „hodinovým“ pluginem jsou Hodiny Orage. Tento plugin sice používá systémový Orage Kalendář, ve kterém si můžete psát poznámky, zobrazuje se ale ve svém malém zvláštním neestetickém okénku. Ale možná jsem jen přecitlivělý co se vzhledu týče. Posledním pluginem jsou prostě Hodiny. Tento plugin nemá ani kalendář, ani možnost zobrazení data v panelu.
Mezi dalšími zajímavými pluginy mě zaujal(o) Počasí. Umí zobrazit obrovské množství informací, které se na panelu po pár vteřinách střídají, bohužel jsou zobrazeny poměrně nesrozumitelně. Ale abych mu jen nekřivdil, po kliknutí na tento plugin se objeví okno s týdenní předpovědí a množstvím úhledně roztříděných podrobností. Zajímavým pluginem je/jsou také Připojená zařízení, který zobrazuje obsazení a UUID momentálně připojených souborových systémů. Dále mě zaujal LineLight. Ten slouží k vyhledávání souborů a aplikací podle názvu. Odpovídající řetězce navíc úhledně rozděluje do skupin dle typu souboru. Jedinou nepříjemností je u něj nutnost zavřít jeho okno dalším kliknutím na ikonu v panelu.
K ovládání hlasitosti je zde plugin Směšovač. Zmíním také Nabídku relace. Nabízí možnosti odhlášení, vypnutí a restartovaní, stejně jako volba Odhlásit se v hlavní nabídce. Šetří tedy trochu čas, protože nemusíte najíždět do hlavní nabídky. Úplně na konec bych se rád zmínil i o spouštěčích. Plugin Spouštěč totiž v Xfce nemusí odkazovat jen na jednu aplikaci, ale na tolik, kolik si budete přát. Aplikace, na které má spouštěč odkazovat, lze jednoduše přidávat skrze k tomu určené menu. Výsledkem je úhledná nabídka spouštěčů.
Nemyslím, že by mělo význam zdlouhavě psát o nastavovacím centru Xfce. Dialogy nejsou přecpané zbytečnými funkcemi, jsou přehledné a jen místy by potřebovaly přeorganizovat. Např. v dialogu Vzhled lze sice upravit motiv prostředí i ikon, ale motivy rámu oken byste v něm hledaly marně. Ty jsou totiž umístěny ve Správci oken. Pro nastavení průhledností musíte zase do dialogu Vyladit správce oken. A právě kompozitor je další silou Xfce. Možností nastavení má více než dost a zprůhlednit tak lze prakticky snad všechno. Až se člověk musí vrátit, aby toho polovinu zase povypínal. Hledání rovnováhy mezi efektností a efektivností může dát pěkně zabrat.
Pokud bych měl zhodnotit, jestli Xfce dokáže nahradit klasické GNOME, pak určitě ano. Možnosti panelů Xfce posouvají „panel“ jako takový zase o kousek dál. I správce souborů Thunar může být po doplnění o pár pluginů komfortním správcem souborů. Prostředí jako takové se mi zalíbilo. S některými aplikacemi bych se však nedokázal smířit. Při okamžité migraci na Xfce bych zcela jistě upustil od jeho aplikací a ponechal si pouze prostředí. Thunar, Squeeze, Ristretto a další by pravděpodobně okamžitě nahradily jejich obdoby z GNOME.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.