OpenAFS – zálohování do volumů

Plynule navážeme na minulý díl a nastavíme automatické zálohování vybraných skupin volumů. Ukážeme si také, jak snadno mohou uživatelé tyto volumy připojit a používat.

Obsah

Ruční vytvoření backup volume

O backup volume (BK) jsme mluvili již dříve a představili jsme si jej jako snapshot a i tak funguje. Když záložní volume vytvoříme, ukládají se do něj pouze rozdíly vůči RW volumu. Backup volume se povinně nachází na shodném umístění, jako je RW, proto není nutné v příkazu zadávat cestu. BK volume můžeme vytvořit ručně (bez administrátorského oprávnění to nejde):

Tím jsme získali volume root.cell.backup a můžeme jej připojit tam, kam máme práva. Mount point může vytvořit i uživatel pokud má v daném adresáří právo INSERT (i) a ADMINISTER (a). Tyto práva má v domovském adresáři. Prakticky si může připojit libovolný volume, ale práva uvnitř neobejde. Proto byste nikdy neměli spoléhat na nastavení práv v nadřazeném adresáři, protože může být součástí jiného volumu a při připojení do jiného místa už vám data nadřazený adresář neochrání.

Připojení nově vzniklého volumu provedeme v některém RW volumu, použijeme tedy tečkovou cestu, a vyzkoušíme do něj zápis:

Provedli jsme připojení volumu root.cell.backup do volumu root.cell pod názvem zaloha. Protože jsme BK volume vytvořili ještě před mount pointem (což je zápis), tak bychom jej neměli v adresáři zaloha vidět. Po tom, co znovu vyvoláme vytvoření BK volumu, už uvidíme i tento mount point.

V BK volumu jsou samozřejmě zálohovány i mount pointy. Ale ty, které vedou na záložní BK volumy, jsou zneplatněny, aby se zabránilo zbytečným smyčkám v adresářové struktuře. Ostatní mount pointy fungují regulérně:

Všechny výše uvedené operace jsme dělali na RW volumu. Pro volume root.cell nám existuje i RO kopie. S tou se ale nic nestalo, protože jsme zatím nevyvolali její releasování. Podíváme se tedy, jak je na tom netečkovaná (RO) větev našeho AFS stromu:

BK volume lze zrušit stejně jako jakýkoliv jiný volume. Lokace BK volume je na stejném místě, jako je RW volume. Proto při jeho rušení není povinné uvádět jeho umístění:

Volume už neexistuje, ale mount point jsme ještě nezrušili, to dává AFS najevo právě chybou Connection timed out. Zrušíme tedy mount point v RW volumu a provedeme release, abychom změnu dostali i do RO kopie:

Správný postup při rušení jakéhokoliv volumu by měl být, že nalezneme všechny mount pointy pro rušený volume. Ty odpojíme a pokud v daném volumu existuje replika, tak provedeme release volumu. Pak rušený volume zazálohujeme a odstraníme.

Automatické vytváření backup volumů

Do teď jsme vytvářeli BK volumy po jednom a s právy administrátora. Lepší by bylo, kdyby se nám o to automaticky postaral systém. K tomu slouží příkaz vos backupsys, který provádí to samé co vos backup, ale dělá to hromadně dle názvů volumů. A to je jeden z důvodů, proč byste měli v názvech volumů udržovat nějaký systém. Protože je to trochu citlivá operace, můžeme si nechat vypsat jen seznam volumů, kterých se to dotkne, například:

Do záloh se nám tak nezapočítal volume tmp.user.svamberg, který jsme v minulém díle vytvořili po obnově ze souboru.

Backup volumy můžete vytvořit k libovolnému RW volumu, ale vzhledem k šetření místa se většinou tvorba těchto volumů omezuje pouze na ty, kde nemáme RO repliky. Což jsou nejčastěji uživatelské volumy. Po zadání příkazu se nám vytvoří backup volumy:

Základní konfiguraci bosserveru jsme udělali v instalačním díle. Jeho další vlastností je, že obsahuje jednoduchý cron. Můžete tedy některé operace plánovat dle času a spouštět je přímo na serveru s lokálním ověřením. Tím se vyhnete potřebě vytvářet administrátorský token. Druhou výhodou tohoto mechanismu je, že můžete úlohy plánovat a spouštět, aniž byste potřebovali na serveru účet. Za tímto účelem vám stačí (coby správce zálohování) administrátorské oprávnění do AFS a nepotřebujete mít přístup na servery AFS nebo Kerberos.

Bosserver umožňuje definovat pouze den a hodinu, kdy se má spustit úloha. Pokud je definice dne vynechána, pak se bude provádět záloha každý den. My si vyzkoušíme oba případy, uživatelům necháme zálohy vytvářet každý den, a volumy s prefixem root. budeme zálohovat vždy na konci týdne.

Každý záznam v konfiguraci bosserveru musí mít jednoznačný identifikátor v podobě názvu instance. Napřed si příkaz vyzkoušíme nanečisto:

Zpátky dostanete pouze chybu, pokud se program nepodařilo spustit, ale nedostanete žádné chybové hlášení o tom, že se příkaz nepovedl, což si můžeme dokázat výpisem volumů, kde chybí users.backup a user.svamberg.backup:

Bohuzel ani v logu nenajdete nic. Nejsnadnější je přihlásit se na server a vyzkoušet příkaz bez tokenů. A to je právě to, co jsme zapomněli. My sice token máme, ale bosserver nikoliv. Proto příkazu vos řekneme, že má použít autentizaci ze souboru /etc/openafs/server/KeyFile.

Na posledních dvou řádcích vidíme náš nově přidaný záznam. Detaily o dané instanci lze zobrazit následovně:

Ještě naplánujeme vždy na konci týdne zálohování volumů s prefixem root.. Navíc přidáme do nastavení času název dne a upravíme příkaz a název instance.

Pokud bychom chtěli zálohovat jen v pracovní dny, pak bychom pro každý takový den museli vytvořit samostatné instance.

Od teď, pokud vytvoříme nového uživatele, se mu v noci automaticky vytvoří záložní volume, ten si může sám přípojit do svého domovského adresáře. Pokud chcete být na uživatele hodní, můžete jim to udělat už předem. Uživatelům je třeba vysvětlit, že tam najdou zálohu z druhého dne a nikdy starší. Proto pokud něco smazali, lze si to obnovit z předchozího dne nejpozději do 1:30 (v našem případě). Jinak vás musí požádat o rozbalení většinou starší zálohy z dumpu, tak jak jsme si ukázali v minulém díle.

Proces vytváření backup volumů probíhá sekvenčně, což nezatěžuje tolik souborové servery, ale u velkého množství (desetitisíce) volumů se může protáhnout na několik hodin. Při plánování vhodného začátku je potřeba zkontrolovat i konec zálohování, zda se nepřekrývá s běžným začátkem práce uživatelů. K tomu stačí vylistovat si seznam dotčených volumů (viz výše příkaz vos backupsys -dryrun) a provést vos examine na poslední volume, ve výpisu bude uveden datum a čas vytvoření BK volumu.

Úklid

Dále nám zůstal z minulého dílu volume tmp.user.svamberg, odstraníme jeho mount point i vlastní volume:

Závěr

Toto je druhý způsob, jak provádět v AFS zálohování. Jde o snadné řešení, které je jednoduše přístupné a konfigurovatelné. Existuje ještě třetí možnost, využít Backup Server (proces buserver). Ale vzhledem k náročnosti tohoto řešení si jej necháme na některý z jiných dílů.

V příštím díle si k souborovému serveru připojíme druhé úložiště a vyzkoušíme přesun volumu mezi nimi. Dále si řekneme co je to PAG a jak jej můžete využít v praxi.

Diskuse k tomuto článku

zálohování do volumů nebo do svazků? A co takhle to zkusit v českém článku hezky česky?

23.10.2012 12:06 Goheeca | skóre: 7
Rozbalit Rozbalit vše Re: OpenAFS – zálohování do volumů

Je to prostě osobní preference autora a řešilo se to v už předešlých dílech (dokonce hned v prvním). Medle je důležitější zachovat terminologii po celou dobu seriálu.

23.10.2012 13:18 AA
Rozbalit Rozbalit vše Re: OpenAFS – zálohování do volumů

Jo, souhlasím, zachovat terminologii v průbehu je třeba. Ale nic to nemění na tom, že autor je češtinské prase :)

23.10.2012 18:57 Slavko
Rozbalit Rozbalit vše Re: OpenAFS – zálohování do volumů

Práve som sa chcel spýtať, či tie "volumy" sú iný tvar slova "vole" :-P

24.10.2012 11:05 List | skóre: 27
Rozbalit Rozbalit vše Re: OpenAFS – zálohování do volumů

Už jsem na to odpovídal dříve. To, že jsem použil anglický název 'volume' a ještě jej vyskloňoval namísto 'svazek' mělo několik pragmatických důvodů a to i v protikladu tomu, že to zhoršuje čitelnost. I další administrátoři AFS se shodli na tom, že pojem 'svazek' se při správě AFS nepoužívá. Toto je seriál právě pro systémové administrátory. Druhý důvod byl, že veškerá dokumentace k AFS je anglicky a pojem 'volume' je jeden z nejpoužívanějších parametrů a chtěl jsem, abych vás v začátcích používání AFS zbytečně nepletl. Posledním důvodem je subjektivní - příjde mi to přesnější. Je to obdobné jako 'partition' vs. 'oddíl', při anglickém termínu mi stačí znát kontext, že se mluví o počítačích, to mi ale u české varianty stačit nebude, protože je daleko obecnější. Toto je technicky zaměřený magazín a jeho cílem nejsou literární díla.

Přiznám se, že nemám rád, pokud článek obsahuje spoustu anglických termínů, ale někdy je to zkrátka vhodnější. Jsem rád, že článek někdo četl, co mě příliš netěší je, že se zatím nikdo nezaobírá faktickou stránkou článku. Přitom na téma záloh by se daly napsat traktáty.