Naprosto ničím nezajímavé Lubuntu 16.10

12. 10. 2016 | David Ježek

Články - Naprosto ničím nezajímavé Lubuntu 16.10  

Šestnáct-desítka je vlastně zbytečné vydání. LXQt stále není ve finále, LXDE už dávno jen dohnívá v zoufalé existenci na pomezí knihoven GTK2 a GTK3 a Lubuntu nemá moc jiného na práci. Je vlastně o co stát?

Předně se musím přiznat, že odpověď na vlastní položenou otázku neznám. Výhodou světa Ubuntu jsou dostatečně klidné a dostatečně známé vody. Takže kdo byl spokojen s Lubuntu 14.04 LTS, možná na jaře přešel na 16.04 LTS, možná ne (zejména kvůli infikování systemd, které Lubuntu od té doby prodělalo). Ten, kdo LTS neřeší a jede vždy na aktuální verzi, prostě nyní na 16.10 přejde tak jako tak. A nečeká ho nic moc nového.

Lubuntu 16.10, alespoň soudě dle zhruba jeden týden starého daily buildu, je stále toutéž distribucí. Ano, je zde systemd místo Upstartu, je zde GNOME Software místo Ubuntu Software Center a tak bychom mohli pokračovat. Mohli bychom se bavit o tom, jak zvláštně vypadají GTK3 aplikace v GTK2 desktopu LXDE, jenže to je zkrátka daň za používání téhle speciální verze. Natolik speciální, že projekt LXQt ani přes veškeré snahy několika málo lidí zatím nedokázal srazit paměťovou náročnost chystaného Qt5 nástupce na úroveň původního GTK2 desktopu. Tak se v krátkosti podívejme, s čím budeme moci i nadále žít, minimálně do doby, než vyprší životnost nikoli současného vydání Lubuntu 16.10, ale předchozího 16.04 LTS (zejména pokud se na něj podíváte optikou nikoli Lubuntu, ale čistého Ubuntu s doinstalovaným LXDE desktopem).

Co se týče instalace, tak je zde stále stejný provařený instalátor, který se alespoň u mě chová stále tak, že zaškrtnutí automatické instalace pro 3rd party věci a aktualizace znamená, že se instalace na daném místě zasekne. Nic, čemu by se člověk nemohl snadno vyhnout. Jinak samotná instalace je relativně svižná.

Systém startuje z SSD extrémně rychle. Toto je snad poprvé, co mi Linux nastartoval z SSD tak rychle, že po POST obrazovce základní desky jsem viděl až přihlašovací obrazovku OS (LightDM), nikoli splash screen (ani na zlomek vteřiny). Holé Lubuntu toho spouští při čisté instalaci poměrně málo, stejně tak velice rychlé je i přihlášení, tj. samotné spuštění desktopu (aktuálně testuji na čtyřjádrové platformě AMD FM2+ s 8GB RAM, GeForce GTX 750 Ti a SATA SSD).

Jako vždy lze říci, že Lubuntu trpí svými geneticky danými neduhy plynoucími z toho, že cílem je stvoření distribuce úsporné jak na množství RAM, tak na obsazený diskový prostor. Jako textový procesor zde tedy je Abiword, jako tabulkový procesor Gnumeric (oboje GTK). Z obvyklých velkých aplikací tak chybí třeba GIMP, balík LibreOffice či nějaký alespoň trochu pokročilejší textový editor (Gedit apod.). Osobně také doinstalovávám podporu multimédií, což znamená Rawtherapee + darktable, Avidemux, VLC či MPlayer(2). A také uzavřené ovladače pro GPU, pokud otevřená varianta nabízí jen omezenou funkcionalitu – jádro je zde na bázi řady 4.8, takže jak ovladače pro Intel GPU, tak nouveau a AMDGPU jsou přítomny, byť se svou omezenou funkcionalitou (Catalysty a GeForce lze doinstalovat, stejně jako mikrokódy k CPU).

Z těch zajímavých dalších programů zmíním například GTK3 prvky založené na verzi 3.20, hudební přehrávač Audacious 3.7.2 (obsahuje lepší editaci tagů), GCC 6.2.0, NTFS-3G je zde ve verzi z 22. února 2016, ovladače Nvidia GeForce aktuálně verze 367.44 + Prime 0.8.4. LXDE využívá OpenBox, zde ve verzi 3.6.1. OpenJDK JRE je tu jedna-osmičkové, tedy přesněji 8u102-b14.1. Lennartovy fanoušky jistě potěší PulseAudio 9.0 a systemd/udev 231. Dále je tu wget 1.18 a X.Org Server v provedení 1.18 / 7.7. Doinstalování GIMPu ze standardních repozitářů ale bohužel vede na verzi 2.8.18, nikoli na řadu 2.9. LibreOffice se doinstaluje ve verzi 5.2.2, MPlayer(2) v1.3, VLC zase 2.2.4. Rawtherapee jsem již zmínil, jde o řadu 4.2, darktable zase ve verzi 2.0.5. Toto vše jen ilustruje, že zpoždění verzí aplikací v repozitářích je minimální či zcela žádné (narozdíl třeba od Mageiy, která oproti Ubuntu trpí výrazným nedostatkem lidské síly v podobě balíčkářů).

Jinak právě s ohledem na výše uvedené, tedy že ani verze 16.10 nepřináší žádný zásadní skok vpřed (systemd je již zavedenou součástí, na GNOME Software se přešlo již před několika měsíci – o LXDE ani nemluvě, plus není zde Mir), je smutné, že člověk potká zvláštní chybky například v aktualizačním dialogu (nicméně explicitně připomínám, že testovací verze nebyla finální, šlo o nehotový daily build).

GNOME Software pak, podobně jako jiné aplikace z GNOME 3.xx, vypadají v GTK2/LXDE trošičku zvláštně, ale z hlediska funkcionality jsem zásadní problémy nezaznamenal ani v této beta verzi (krom u mě stále přetrvávajícího fenoménu, a sice že od Ubuntu 15.10 u všech verzí i variant světa *buntu musím po novém spuštění volit ve Firefoxu obnovu sezení). Ale to není nic, s čím by se nedalo žít.

Toto je možná číselně poslední – či nejhůře předposlední – verze Lubuntu stavějící na staré dobré kombinaci desktopu LXDE a grafického serveru X.Org. Vydání finální verze desktopu LXQt se pomalu blíží a stejně tak se blíží plně použitelné verze serverů Wayland a Mir. Jestli s LXQt jako výchozím desktopem přijde už Lubuntu 17.04, či verze pozdější, nelze předjímat, nicméně lze předpokládat, že Lubuntu 18.04 LTS s LXQt / Mir již vyjde, a tak se vše bude testovat v rámci vydání 17.10. Takže za rok a půl nashledanou u desktopu, nad nímž už budeme na LXDE a GTK+ spíše vzpomínat.

Finální vydání Ubuntu 16.10 „Yakkety Yak“ je plánováno na 13. října. Ve stejný den lze předpokládat též vydání Lubuntu 16.10. Obecně mezi novinkami této verze Ubuntu nalezneme z hlediska Lubuntu nepodstatnou možnost otestovat si opět pokročilejší verzi desktopu Unity 8 a grafického serveru Mir, dále pak z hlediska Lubuntu podstatné věci jako linuxové jádro 4.8 (s dlouhodobou podporou), LibreOffice 5.2 či správce aktualizací zobrazující seznamy změn i pro PPA. Lubuntu je ke stažení skrze svůj domovský web, aktuálně dostupná verze LXQt v repozitáři je 0.10 (aktuálně vydaná je 0.11).