Portál AbcLinuxu, 20. května 2024 06:56
Kdo by čekal v maličké mobilní herní konzoli Nintendo Switch nejpokročilejší technologie, ten bude drasticky zklamán. Přesto se však Nintendu daří. Dále se podíváme na nový systém testování a certifikování napájecích zdrojů pro PC, co chystá Olympus v oblasti 8k videa a nové GPU pro iPhony.
Řadu let už způsobu hodnocení a certifikování napájecích zdrojů vládne 80Plus. Postupně od původní specifikace garantující 80% efektivitu zdroje pro 20-50-100% zatížení přinesl certifikace Bronze – Silver – Gold – Platium – Titanium, ale stále garantuje jen danou účinnost pro 20-50-100% zatížení (Titanium přidává garanci pro 10% zatížení, avšak vídáme je jen u těch nejvýkonnějších zdrojů).
Jsme tak s moderními CPU a GPU, která umí velmi efektivně zpomalovat a šetřit energií a naopak při zátěži jet i na více než 100% hodnoty, v situaci, kdy běžné napájecí zdroje nemohou svým garantovaným rozsahem účinností pro dané odběry pokrýt potřeby moderních počítačů (zejména v oblasti spotřeby v klidu, kdy současná PC padají i pod 25W odběr).
Situaci se pokouší změnit kyperská (!) firma Cybenetics, která představila svůj vlastní systém testování a certifikování zdrojů jak z hlediska efektivity, tak z hlediska hlučnosti (což je aspekt, který 80Plus zcela ignoruje). Cybenetics pro účinnost zdroje zavádí certifikace pojmenované D – C – B – A – A+. Nejnižší D garantuje nejen efektivitu v daném rozmezí (82 až 85 %), ale také účiník větší než 0,95, efektivitu 5Vsb větší než 71 % (pro tři konkrétní hodnoty odběru z této větve zdroje) a klidový odběr méně než 0,25 W. Certifikace A+ posouvá hranice na účinnost 94 až 97 %, účiník více než 0,985, efektivitu 5Vsb nad 79 % a klidový odběr pod 0,1 W.
Podobné je to s hlučností zdroje, kde se certifikace jmenuje LAMBDA a má kategorie E až A++. Podobnost s energetickými štítky v Evropské unii čistě náhodná. Každopádně E znamená velmi hlučný zdroj, který dělá 45dBA kravál (a vyšší), hodnota A++ je stanovena na méně než 20 dBA.
Cybenetics má v tuto chvíli otestováno pár zdrojů, v její databázi jsou kupříkladu vybrané modely od Seasonic. Uváděná certifikace je pak typu ETA-A/LAMBDA-A++ (příklad seasoniců). Na firemním webu najdete i popis testovací metodiky a používané měřící přístroje.
Ještě před několika měsíci mohli amatérští filmaři snít o tom, že Panasonic Lumix DMC-GH5 přinese podporu 8k videa, případně alespoň 6k videa. Nakonec to dopadlo tak, že gé-há-pětka přišla na svět s kvalitnějším 4k HDR videem, protože na 8k éru prostě ještě čas neuzrál. To ale neznamená, že 8k bezzrcadlovku nemá ve vývoji jak Panasonic, tak Olympus.
Nutno připomenout, že 8k video de facto znamená rozlišení alespoň 8192×4320. To, co si můžeme na nejnižší úrovni pod tímto označením představit, je obvyklejších 7680×4320. Ať to bude to či ono, než příslušné přístroje přijdou na trh, musí značně pokročit rozlišení snímačů micro43. Aktuálně jak Panasonic, tak Olympus (případně další) používají 20Mpix snímače, přičemž rozlišení 7680×4320 představuje necelých 34 Mpix (rozlišení, o kterém hovoří zástupci Olympusu) a pokud bychom chtěli toto 16:9 rozlišení vetknout do 4:3 snímače, bavíme se o rozlišení zhruba 7680×5760, tedy necelých 45 Mpix, tedy více než dvojnásobku dnešních snímačů.
Takové snímače jsou teoreticky realizovatelné, pokud vezmeme v potaz velmi úspěšnou třídu fotoaparátů s 20Mpix 1" snímačem (o 23Mpix 1/2,3" snímači Sony ve firemních smartphonech ani nemluvě). Nicméně s tím by šla kvalita snímků poněkud dolů, je potřeba vyčkat evolučního vývoje. Osobně tomu dávám čas zhruba do přespříští Photokiny.
Zvláštní. Tegra X1 je dva roky starý čip. Jde o ARM SoC s CPU jádry konceptu big.LITTLE, konkrétně 4× Cortex A53 + 4× Cortex A57. A k tomu GPU Nvidia generace Maxwell. A tohle fakticky zastaralé SoC, navíc vyrobené zastaralým a historicky problémovým 20nm planárním procesem u TSMC, si Nintendo vybralo jako čip pohánějící jeho konzoli Switch, což dokazuje rozebrání konzole.
Nintendu nelze upřít, že jeho konzole měly vždy něco navíc. Něco, co nestálo na výkonu či architektuře a výrobním procesu čipů. Něco, co umožňovalo užívat si hraní her jiným způsobem. To něco nabízí i Switch, ale přeci jen mohl výrobce volit nějaké modernější GPU vyráběné technologií FinFET. Ledaže by šlo o cenově neodolatelný výprodej ležáků ze skladu Nvidie. Anebo naopak, a to samozřejmě vědí jen Nvidia s Nintendem, jde o die-shrink původní Tegry X1 na 16nm FinFET výrobu u TSMC.
Jinou zajímavostí, která s hardwarem nesouvisí, je informace o tom, že (minimálně zčásti) tahle konzole běží na FreeBSD. Po Sony PlayStation 3 i 4 tak jde o další v řadě.
Nejpropíranější novinkou posledních týdnů je chystaný příchod OLED displejů do iPhonů. Vedle toho ale probíhají též evoluční obměny základních komponent, takže si můžeme představit také budoucí novou architekturu GPU, kterou Apple ve svých ARM SoC v iPhonech nasadí.
Jde o PowerVR Furian od Imagination Technologies a tato architektura dle výrobce představuje první velkou obměnu architektury GPU od uvedení PowerVR Rogue v roce 2010. Vše směřovalo k vyšší efektivitě výkonu oproti spotřebě, podpoře videa v současných rozlišeních, připravenosti na rozšířenou i virtuální realitu. To vše jsou věci, které Furian přinese do iPhonů, které přijdou po generaci iPhone 8. Při výrobě čipů se počítá s 10nm a menšími procesy.
Z podporovaných rozhraní se sluší zmínit OpenCL 2.0, OpenVX 1.1 a také Vulkan 1.0. V Imagination zapracovali na efektivnější komunikaci s CPU částí, je zde 32-wide ALU cluster design a nové instrukce. Celkoově bychom měli pozorovat o 35 % vyšší výkon, o 80 % vyšší fillrate, přičemž nárůst herního výkonu při použití GPU této architektury má dosahovat oproti předchozí generaci 70 až 90 %. V tuto chvíli si Furian licencovalo již několik firem, v čele s již zmíněným Applem.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.