Portál AbcLinuxu, 21. května 2024 18:21
Intel jakoby neslyšel stížnosti fanoušků svých drahých hi-end desktopových platforem. Řada Skylake-X i v případě nejvyšších modelů CPU nepoužívá přiletování heatspreaderu, jak to dělá AMD i u relativně běžných CPU. Dnes se podíváme na obě firmy a jejich hi-end CPU trochu blíže, čekají nás ale i další témata.
Podobně jako vše od dob první 22nm generace Ivy Bridge (s výjimkou Haswell-E z roku 2014), podobně jako dosavadní modely řady Skylake-X s maximálně 10 CPU jádry, nejvyšší CPU této nejvyšší desktopové řady Intelu, tedy Core i9 7920X až 7980XE (ten s cenovkou 1999 dolarů) používají mezi vlastním čipem a tepelným rozvaděčem pouzdra obyčejnou levnou šedivou teplovodivou pastu místo kvalitnějšího „připájení“, které používá AMD. Tuto očekávanou věc potvrdil overclocker Roman Hartung, který odvíčkoval první dostupný procesor s více než 10 jádry, 12jádrový model Core i9-7920X.
Nejde o nic, za co by mělo smysl Intelu nadávat hned z několika důvodů: za prvé se to čekalo, za druhé Intel zjevně na kritiku od zákazníků (rozuměj: neakcionářů) nereaguje a za třetí jsou procesory Skylake-X ve svém důsledku horší než konkurenční AMD Threadripper: zatímco Core i9-7980XE se na trh teprve chystá, a to za monstrózní cenu, Threadripper 1950X si lze koupit za cenu nižší už dnes (Threadripper 1950X je o malinko levnější než Core i9-7920X), je kvalitně přiletován, nemá na sobě vlastní, proudově limitující VRM, takže overclockingu se meze nekladou. Ostatně ona asi ani ta „pasta šedivka“ nevadí s ohledem na to, že Intel poněkud přitahuje opratě v možnostech overclockingu své HEDT platformy (z vlastní zkušenosti mohu jen vzpomenout právě onu ještě výtečnou platformu Haswell-E a 8core procesor Core i7-5960X).
Při velikosti CPU a TDP 180 W není AMD Threadripper platforma pro každého. AMD tak dle dostupných informací chystá pro všechny tři existující modely níže taktované verze, které budou mít příslušně nižší TDP, tedy spotřebu, tepelné vyzařování a nutnost hi-end chladiče (u standardních 180W pokud možno vodního).
Nejvyšší Threadripper 1950X dostane alternativu v podobě modelu Threadripper 1950 s o 200 MHz nižším základním taktem a TDP 155 W. Podobně model 1920X dostane o 300/200 MHz pomaleji taktovanou verzi 1920 (základ/turbo) s TDP 140 W. A konečně nejnižší model 1900X dostane variantu 1900, která má mít o 700/300 MHz nižší takty a výrazně příjemnější TDP 125 W. Současně by tyto úspornější procesory měly být o něco levnější, ale to zatím není potvrzeno. Hovoří se také o možných modelech 1930X, 1940 a 1940X.
Řadiče od Phisonu bývají doménou spíše levnějších SSD s nižším výkonem, zejména pod větší zátěží. Jak tomu bude u řadičů nových, nelze ze specifikací posoudit, neb ty jako obvykle ukazují nejlepší možná čísla. I tak ale jde o čísla zajímavá. Řadič E12 určený pro SSD s rozhraním PCI Express a form factorem M.2 umí rychlosti sekvenčního čtení/zápisu na hodnotách až 3200, resp. až 3000 MB/s. IOPS pro náhodné 4k bloky dosahují až 600k pro čtení i zápis, což jsou vše hodnoty nově řadící Phison ke špičce trhu (ostatně v mnoha ohledech spíše limitované propustností rozhraní směrem ven ze SSD, resp. výkony těch několika málo NAND flash čipů na M.2 kartičce).
Na běžná, dnes již morálně zastaralá 6,0Gbps SATA SSD míří nový řadič S12, který logicky nemůže přinést nic zásadně nového. Takže jen pro úplnost dodejme rychlosti sekvenčního čtení / zápisu na hodnotách až 550, resp. 530 MB/s, IOPS pak pro čtení/zápis náhodných 4k bloků v hodnotách 100k / 90k. Oba řadiče mohou být použity na SSD s MLC i TLC čipy a výhledově též QLC.
Western Digital vlastnící firmu SanDisk si může mnout ruce, firma si připsala další prvenství na poli NAND flash. SanDisk umí vyrobit 400GB microSDXC kartičku, což kromě jiného znamená, že na cestě je výhledově i 512GB verze (dejme tomu několik měsíců od uvedení 400GB kartičky na trh) a celkem logicky tak může výhledově na nedávno ohlášenou 1TB SDXC kartu navázat rovnou 2TB – tato kapacita pak představuje strop standardu SDXC.
Ale zpátky na zem, do současné reality. Nová 400GB kartička nese certifikace A1, U1 či Class 10. Rozhodně není tím nejrychlejším na poli microSDXC (už dnes jsou v nabídce i 256GB kartičky s rozhraním UHS-II), nicméně rychlost 100 MB/s (sekvenční čtení) by měla pro většinu situací dostačovat. Cena zatím není známá (pouze doporučená: 249,99 USD), totéž platí pro reálnou dostupnost na trhu. Záruka bude mít délku 10 let. Pokud byste se pak pídili po tom, která zařízení tuto monstrózní kapacitu podporují, tak se sluší doplnit, že většinou výrobci uvádí v případě microSD slotu podporu maximální kapacity na úrovni největších dostupných kartiček na trhu, což aktuálně znamená 256 GB, nicméně to a priori neznamená, že si neporadí se 400 GB.
Micron před nějakou dobou začal hledat kupce pro svoji divizi paměťových karet (a dalších souvisejících produktů) známou pod značkou Lexar. Kupec se nakonec – jak už to tak dnes bývá – našel v Číně. Je jím společnost Shenzhen Longsys Electronics, což znamená, že značka Lexar bude pokračovat ve své existenci. Otázkou je, zdali bude i nadále v mnoha ohledech lídrem trhu. Zejména co do rychlosti bývaly její karty vždy mezi špičkou, byla také první, kdo uvedl například karty formátu XQD, používané v profi zrcadlovkách Nikon. Roku 1999 založený čínský Longsys je firmou zabývající se výrobou úložišť typu NAND flash, ať již SSD či jiných, a to pro OEM a ODM trhy.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.