Portál AbcLinuxu, 2. června 2024 23:39
Paradox: Částice s antičásticí nemusí anihilovat. Grafenové nitě v elektronice. Počátky počítání pod sebou. Laserové skenování LiDAR objevuje mayská města. Obří baterie v ČR. Rypoš prý nestárne. Mohl pozemský život vzniknout mimo vodu?
Fyzik Lucien Hardy v roce 1993 navrhl paradox, podle něhož existuje pravděpodobnost, že při interakci částice s antičásticí (ve spojení s interferometrem) nedojde k jejich anihilaci. Nyní vědci popsali a realizovali zobecněný Hardyho paradox, který může zahrnovat libovolný počet částic. Nejde přitom o žádné „kvantové (ne)pravděpodobnosti“, ale mají hodnoty v řádu procent.
Na University of Califonia v Los Angeles přišli s novou metodou výroby grafenových vláken, tj. nití širokých pouze několik atomů. Nově navržená syntéza materiálu by měla být celkem jednoduchá, vychází z polymerů, vyžaduje teplotu 600 °C a ultrafialové záření. Vlákna se podobně jako samotný 2D grafen dále chovají jako polovodiče.
Když máme v hlavě sečíst dvě čísla, zpravidla postupujeme zleva doprava, na papíře opačně. Jak počítal Al Chvárizmí a jiní středověcí matematici? Plus pár zajímavosti o tehdejších metodách odmocňování.
Ústav fyziky plazmatu spouští výrobu unikátních senzorů ustáleného magnetického pole pro mezinárodní termojaderný reaktor ITER. V blízké budoucnosti budou instalovány na termojaderném reaktoru ITER, který se staví ve Francii a po zprovoznění bude největším zařízením pro výzkum jaderné fúze na světě.
Nová technológia leteckého laserového skenovania LiDAR preniká pod nepriepustný pralesný povrch a odkrýva nové mestá, paláce, pyramídy, dávne poľnohospodárske polia a ďalšie archeologicky významné objekty. LiDAR pracuje na princípe podobnom radaru. Namiesto radarových vĺn však využíva laserové svetlo. LiDAR sa umiestňuje na lietadlo, kde pod seba naraz vysiela 160 000 laserových impulzov za sekundu a zachytáva ich odraz z povrchu. Dnešné technológie už umožňujú rozlíšiť, či sa časť laserového lúča odrazila napríklad od koruny stromu, od porastu, alebo sa dostala až na povrch zeme, pričom dokáže presne vykresliť charakter tohto povrchu.
Jedna z největších baterií v ČR. V pražských Holešovicích byla 1. února otevřena (dle dodavatele) unikátní rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, která kombinuje vlastní výrobu elektřiny z 30 střešních fotovoltaických panelů a ukládání energie do vysokokapacitní baterie.
Virus klíšťové encefalitidy pod drobnohledem. Vědci z institutu Ceitec se zaměřili na odhalení struktury tohoto viru a způsobu, jakým ho protilátky v lidském těle ničí.
Galaxie je asi k životu vlídnější, než se myslelo. Můžeme život očekávat jen v tenkém páse, jako je tomu v případě obyvatelné oblasti hvězd, nebo je život možný ve většině Galaxie?
Planety v systému TRAPPIST-1 mají asi značné množství vody. První náznaky složení exoplanet o velikosti Země.
Astrofoto: Zrod hvězd v mlhovině M 17. Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2018 obdržel snímek „M 17“, jehož autorem je Michal Bouček.
Rypoš lysý prý nestárne. Rypoši, alespoň podle nových výsledků, umírali se zhruba stejnou pravděpodobností bez ohledu na svůj věk.
Obešel se vznik pozemského života bez vody? Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu?
Dávno před Mykénami: Monumentální sídla na ostrově Keros. Nové výzkumy na řeckém ostrově Keros odhalují pozůstatky vyspělé kultury z počátku doby bronzové.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.