Portál AbcLinuxu, 15. května 2024 17:07

VDR a DVB-T2, část 2.

10. 2. 2020 | Jiří Zelinka
Články - VDR a DVB-T2, část 2.  

V prvním díle jsme si řekli něco o instalaci VDR a jak ho nastavit jako server pro Kodi, v této části se zaměříme na webovou správu nahrávání a na další možnosti, které VDR nabízí.

Webové rozhraní

Jakožto webové rozhraní pro správu nahrávek můžeme použít VDRAdmin-AM nebo plugin live, osobně dávám přednost první variantě, ale stručně probereme obě možnosti. Taky nainstalujeme plugin pro prohledávání elektronického programu, který se nám může hodit při hledání pořadů. Instalaci provedeme příkazem

sudo apt install vdradmin-am vdr-plugin-live vdr-plugin-epgsearch

Po instalaci restartujeme VDR (sudo systemctl restart vdr), což děláme zpravidla vždy po přidání nějakých pluginů nebo po změně jejich nastavení. VDRAdmin-AM má konfigureční soubory ve dvou adresářích podobně jako VDR, jsou to /etc/vdradmin-am a /var/lib/vdradmin-am. Pro použití webového správce nahrávání VDRAdmin-AM dále musíme v souboru /etc/default/vdradmin-am změnit položku ENABLED="0" na ENABLED="1", pak službu restartujeme (sudo systemctl restart vdradmin-am). Podobný zásah do konfigurace bylo potřeba udělat v dřívějších verzích i pro vlastní chod VDR, ale v současné verzi již tomu tak není, nicméně soubor /etc/default/vdr v systému stále existuje.

Následně můžeme vyzkoušet webové rozhraní. Služba používá port 8001, takže otevřeme oblíbený prohlížeč např. na adrese 192.168.1.5:8001. Po spuštění jsou požadovány přihlašovací údaje, jméno i heslo je linvdr. Po přihlášení vidíme právě běžící pořady, je možné si kliknutím na příslušnou ikonku zobrazit informace o konkrétním pořadu.

Úvodní strana vdradmin-am

Doporučuji ale nejprve zvolit položku Nastavení (v nabídce vlevo). Zde můžeme nastavit jak samotné webové rozhraní (např. změnit přihlašovací údaje), tak vlastní parametry VDR, třeba počet DVB tunerů nebo časovou rezervu při nahrávání. V textech na stránce je sice smíchána čeština s angličtinou, nicméně význam jednotlivých položek je většinou jasný. Kdysi dříve jsem také nastavoval „Jazyk“ (uprostřed čtvrtá položka shora) na „cs_CZ.iso88592“ kvůli nečitelnému EPG, ale zdá se, že kódování UTF-8 už funguje bez problémů.

Nastavení vdradmin-am

Při správě nahrávek si v nabídce vlevo zvolíme, jako akci chceme provádět. Můžeme použít „EPG Search“ pro vyhledávání pořadů, nahrávání pak nastavíme jednoduše tak, že klikneme na červený puntík u informací k pořadu. Položka „Časovač“ slouží k ručnímu nastavení nahrávání a také ukazuje seznam pořadů, které už jsou k nahrávání nastaveny. Položka „Nahrávky“ nabízí kromě správy nahraných pořadů také ikonku, která by měla sloužit k přehrání nahrávky, nicméně to se mi v tomto rozhraní nikdy nepodařilo. Je ale možné, že to závisí na nastavení prohlížeče. Jinak je ovládání opět velmi intuitivní, některé položky jako třeba „Dálkové ovládání“ pravděpodobně najdou uplatnění jen v případě, pokud bychom televizní program sledovali přímo na samotném počítači pouze prostřednictvím VDR.

Druhou možností pro webovou správu nahrávání je plugin live. Jeho konfigurační soubor je /etc/vdr/conf.avail/live.conf. Používá port 8008, přihlašovací jméno je admin a heslo live. Úvodní stránka uvádí podobné informace jako v předchozím případě, hlavní rozdíl je v tom, že menu se nachází v horní části obrazovky.

Úvodní strana vdr-plugin-live

Položka „Nastavení“ nabízí daleko méně možností, než je tomu u VDRAdmin-AM, takže se snad laskavý čtenář obejde bez doprovodného obrázku.

Tolik alespoň základní informace o webových správcích VDR a přikročíme k dalšímu tématu.

Streamování do lokální sítě

Pro streamování vysílání do sítě se dá použít plugin streamdev-server, který nainstalujeme klasickou cestou:

sudo apt install vdr-plugin-streamdev-server

V konfiguračním souboru /etc/vdr/plugins/streamdevhosts.conf nastavíme IP adresy a síťové masky podobně jako pro plugin vnsiserver a VDR restartujeme. Pak otevřeme webový prohlížeč na příslušné adrese (stejné jako v předchozích případech) s portem 3000. Úvodní informace téměř nic neříká, vidíme jen jakousi jednoduchou nabídku k dalšímu výběru. Dostaneme se zde ale například na seznam všech kanálů, kde můžeme zjistit adresy streamů, na kterých se dají pustit zvolené programy oblíbeným přehrávačem, např. mpv http://192.168.1.5:3000/T-8395-274-16642.ts. Seznam adres také můžeme stáhnout jakožto playlist pro další použití.

Streamování

Najdeme zde opět seznam nahrávek (položka „Recordings“), které se mi nepovedlo pustit přímo (možná už zmíněné špatné nastavení prohlížeče), ale pokud jejich seznam stáhneme ve formě playlistu, tak adresy v uloženém souboru jsou pro pouštění nahrávek použitelné bez problémů.

VDR v Arch Linuxu

Před ukončením tohoto miniseriálu věnovaného základnímu použití VDR si ještě řekneme něco o jeho instalaci v distribuci Arch Linux. S ostatními distribucemi nejsem obeznámen, ale snad se najde někdo, kdo se podělí o případné rozdíly.

V Arch Linuxu není VDR a jeho pluginy součástí standardních balíčků, je potřeba je instalovat z AURu. Tímto faktem se situace malinko komplikuje, jelikož existuje více způsobů, jak instalovat z tohoto zdroje. Osobně používám program yay, v AUR ho najdeme také ve zkompilované verzi. Pluginy pro VDR se jmenují podobně jako v Debianu, jen v jejich názvech chybí část „plugin“. Instalaci VDR a všech pluginů, o kterých byla řeč, provedeme příkazem

yay -S vdr vdr-vnsiserver vdr-streamdev-server vdradmin-am vdr-epgsearch vdr-live

Příkaz pouštíme jako běžný uživatel, nikoliv root, ale to znalci patrně vědí. Na začátku zodpovíme pár dotazů ohledně průběhu instalace. Balíčky se kompilují a nějakou dobu to trvá, takže si mezitím klidně můžeme uvařit kávu nebo čaj. Od klávesnice se ale nevzdalujme daleko, protože budeme požádáni o heslo kvůli administrátorskému přístupu.

Po úspěšné instalaci je potřeba ještě provést pár úprav. Nastavení sítě pro vnsiserver a streamdev-server je v souborech /var/lib/vdr/plugins/vnsiserver/allowed_hosts.conf a /var/lib/vdr/plugins/streamdev-server/streamdevhosts.conf. Před spuštěním VDR je potřeba, aby všechny pluginy, které chceme použít, měly konfigurační soubory v adresáři /etc/vdr/conf.d. Tyto konfigurační soubory najdeme v /etc/vdr/conf.avail, stačí udělat symbolické odkazy všech souborů do uvedeného adresáře. V Debianu se tyto odkazy vytvářejí automaticky při instalaci.

Pro použití VDRAdmin-AM je potřeba vygenerovat konfigurační soubor. To provedeme spuštěním příkazu sudo vdradmind --config a pak odpovíme pár dotazů. Pozor, složka pro ukládání nahrávek je implicitně jiná, než je tomu v Debianu. Pak je potřeba nastavit vlastníka a skupinu vytvořeného konfiguračního souboru: sudo chown vdr:vdr /var/lib/vdradmin/vdradmind.conf. Následně už je možné spustit jak VDR, tak VDRAdmin-AM:

sudo systemctl start vdr
sudo systemctl start vdradmin-am

Ve webových správcích VDRAdmin-AM a live pluginu jsou v Arch Linuxu téměř nečitelné informace v EPG vinou nesprávně použitého kódování češtiny. Zkoušel jsem laborovat s nastavením a taky použít proměnnou „EPGLanguages“ v konfiguračním souboru /var/lib/vdr/setup.conf, ale vše marno. Budu tedy vděčný, pakliže tedy někdo doplní informace, jak správně nastavit čitelnost EPG. Jinak by mělo být vše funkční podobně jako v Debianu.

Závěr

Tolik tedy základní informace o použití VDR pro zpracování televizního vysílání s použitím počítače. Přeji ničím nerušené sledování kvalitních programů.

Další články z této rubriky

VDR a DVB-T2, část 2.
VDR a DVB-T2, část 1.
Šifrovaný Proxmox VE 6: ZFS, LUKS, systemd_boot a Dropbear
MapTiler – proměňte obrázek v zoomovatelnou mapu
Syncthing

ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.