Portál AbcLinuxu, 5. června 2024 12:00
Co tvrdí Google, co IBM, co znamená kvantová nadřazenost a co vlastně spočítal kvantový procesor Sycamore. Největší podnikový superpočítač v ČR. Jak dopadly pokusy o termojadernou fúzi s využitím mionů. Pokud existují červí díry, jak bychom je mohli najít? Kolize neutronových hvězd, chemie v levitujících kapkách, „atomová jádra“ z jiných kvarků…
Kvantový procesor Sycamore. I všeobecnými médii proběhly v posledních dnech články, že kvantové počítače konečně překonaly ty klasické. Pokus vnést do celé záležitosti trochu jasno – no, spíš jasněji. O jaký typ úlohy se vlastně jednalo, kolik qubitů nabízí konkurence, a co z toho všeho dále (snad) vyplývá.
Známá kauza údajné „studené fúze“ při elektrolýze z roku 1989 nebyla jedinou slepou uličkou souvisejících výzkumů. Co zkusit nechat reagovat namísto obyčejného deuteria jeho tzv. mezoatomy? A pak jsou zde i záblesky vznikající v kapalinách účinkem zvukových vln… (úryvek z knihy: Garry McCracken, Peter Stott: Fúze – energie vesmíru)
Nový nápad: po červí díře mohli pátrat u obří černé díry ve směru souhvězdí Střelce (Sagittarius A), která je centrem celé Mléčné dráhy. Autoři studie se domnívají, že pokud vůbec červí díry existují, vyžadovaly by extrémní gravitační podmínky, takže okolí černé díry by v tomto bylo nadějné. A jak bychom měli červí díru vůbec poznat? A mohli bychom s její pomocí sestrojit stroj času?
Nový superpočítač disponuje dvěma počítačovými clustery, 1 008 výpočetními uzly a 24 192 procesorovými jádry. Celkem s ním dosahujeme výkonu 2 petaFLOPS, postupně vzroste až na 15. Divize technického vývoje a výroby budou kapacity superpočítače využívat pro vizualizace, zobrazení ve virtuální realitě a simulace, například pro další vývoj v oblasti ochrany chodců, pro simulace v oblastech aeroakustiky a aerodynamiky nebo pro další vývoj motorů.
Chemie v levitujících kapkách namísto zkumavky. Chemici na Caltechu se dokázali obejít bez zkumavek, namísto toho provádějí reakce v kapkách levitujících v silovém poli.
Astronomové detekovali, jak při srážce neutronových hvězd vzniklo stroncium. Potvrdil se předpoklad, že těžší chemické prvky ve vesmíru mohou vznikat i při explozivním spojení dvou neutronových hvězd.
Dibaryony – mohou existovat obdoby deuteria z jiných kvarků a exotické periodické tabulky? Podobně jako je deuteron složen ze 6 kvarků (1 protonu a 1 neutronu), v nějaké obdobě takového atomového jádra by se mohly uplatnit i kombinace jiných 6 kvarků. A co fúze podobných částic na ještě těžší objekty?
Astrofotografie měsíce: Oliheň. Oliheň, velmi slabá mlhovina svítí modrozelenou emisí dvakrát ionizovaných atomů kyslíku.
Chytrá bota pro pacienty s roztroušenou sklerózou. O víkendu se v Praze utkalo 17 mezinárodní týmů na akci Neurological Hackathon, aby pomohli pacientům trpícím roztroušenou sklerózou.
Trifidi z počátku evoluce. Na počátku evoluce rostlin mohly existovat organismy „dravé“, málem podobně jako potvory z Dne trifidů.
Dalekohled Jamese Webba by mohl najít planety v obyvatelné zóně Alfy Centauri A. Obyvatelná zóna se u Alfy Centauri A nachází zhruba ve vzdálenosti 1 až 2 AU.
Český stát vznikl jako otrokářská velmoc? Výročí vztahující se k počátkům českého (československého) státu 28. září a 28. října vysloveně ponoukají k prezentaci nějakých poněkud kacířských pohledů na věc.
Jak vznikají duny na Titanu: déšť vs. záření. Nová studie navrhuje, že duny na Titanu vznikají spíše (úplně? částečně?) chemickými reakcemi na povrchu, ne z deště.
Modul RISEPix z ČR monitoruje radiaci na oběžné dráze. Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze pořídil nové snímky z oběžné dráhy Země.
Nejmenší trpasličí planeta Sluneční soustavy? Hygiea je čtvrtým největším objektem hlavního pásu planetek, v této oblasti Sluneční soustavy ji velikostí předčí jen Ceres, Vesta a Palas.
Sobecký gen kouzlí s mravenci skoro neuvěřitelně. O čem rozhoduje královna a o čem dělnice. Poměr pohlaví 1:1 vs. 3:1. A co na tom změní otrokářství?
Automatické systémy by měly omezit kolize družic. Evropská kosmická agentura začíná s přípravami systému, který by využíval procesů strojového učení, aby chránil družice před hrozbou kolize s jinými objekty.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.